Windows: "Prostě fungují!"

V době šestnáctibitových počítačů se také občas stalo, že jste dělali nějakou normální činnost (například jste psali text nebo pilovali program v Basicu) a celý počítač najednou „zatuhl“. Byla to ovšem výjimečná událost, o které jste následně vyprávěli kamarádům, a vedla k tom, že jste ověřovali, zda vás nezačal zlobit procesor nebo paměť. Tehdy mi také připadala jako zlý sen představa, že bych měl v počítači nějaké soubory, které by mi tam nějaký program vytvořil, a já bych nevěděl proč.

Lidé, kteří tohle pamatují, budou mít z „prostě fungují“ legraci. Ovšem těchto lidí je naprosté minimum. Řekl bych tak jedno procento těch, kteří dnes používají počítače. Těm ostatním 99 procentům připadá myšlenka počítače, který se při normální činnosti z ničeho nic nehroutí, natolik absurdní, že si snad ani nedokáží představit výhody, jaké by jim to přineslo.

Jen o trochu menší (dejme tomu 95) je procento lidí, kterým připadá nevyhnutelné, že některé internetové stránky a některé e-maily prostě můžou způsobit, že se ve vašem počítači spustí nějaký zlý program, který spustit nechcete. Je to prostě součást života, i když zodpovědně updatujete všechny antiviry, a nijak se to řešit nedá. Jak jsem psal, procento těchto uživatelů je trochu nižší a občas se objeví někdo, kdo by ode mě chtěl na počítač nainstalovat „ten operační systém, co v něm nejsou viry“. I když takový člověk tvrdí, že potřebuje jenom psát texty, číst e-maily a surfovat, stejně mu odmítám pomoci, protože bych se automaticky stal technickým správcem takového počítače, a když by si onen člověk časem usmyslel, že chce jinou myš, jinou tiskárnu nebo jiného internetového providera, problémy bych s tím měl já a rozhodně bych si nebyl jistý, jak všechny z nich vyřešit (uvažuji o koupi tohoto trička).

Windows jsou tak rozšířená, že představují „standard“, a myšlenka, že něco je „lepší“, je buď nepředstavitelná nebo nepochopitelná, protože je to „jiné než standard“ (ani tolik proklamované razantní rozšíření Mozilly v posledních měsících nepokládám za nijak „razantní“). A navíc, ta Windows opravdu „prostě fungují“, což znamená, že se většina programů instaluje prostým vložením CD nebo kliknutím na „install“ a ke všemu aktuálnímu hardwaru jsou k dispozici drivery. Je pravda, že tak je tomu jen proto, že Microsoft má monopol a peníze (a nikdo si tudíž nemůže dovolit vyrobit něco bez ovladačů pro Windows). Stejně tak je pravda, že triky v hollywoodských filmech jsou lepší než triky v tureckých filmech jen proto, že v Hollywoodu mají víc peněz. Ale většina lidí se po tomto konstatování nezamyslí a nezačne se víc dívat na turecké filmy.

Pro lidi, kteří jsou odkojeni Windows, je nepředstavitelné, že by měli něco „kompilovat“ (i kdyby věděli, co to je). Je pro ně dokonce i nepředstavitelné, že by „editovali textový konfigurační soubor“, i kdyby měli přesně uvedeno, co v něm změnit. Tohle pro ně nikdy nemůže být „prostě to funguje“. A tím nemyslím jenom uživatele, označované běžně jako „BFU“, ale i lidi podstatně počítačově gramotnější.

Vezměme si například mou přítelkyni: Dělá s počítači nejméně 10 let. Ví, co je to USB, WiFi nebo ping, vytváří si makra v Excelu, ovšem nikdy v životě nebude mít potřebu pochopit dávkové soubory nebo IP routing. Protože plus, které by z toho měla, nevyváží námahu, kterou by do toho musela investovat. Stejně tak nemá důvod přecházet na Linux a učit se pracovat s OpenOffice místo MS Office, protože má mě. I kdyby OpenOffice uměla totéž, co MS Office, je „jiná“ a tudíž „divná“. Když ty její Windows najednou z ničeho nic „prostě nefungují“, neopravuje je ona, ale já. Pokud tedy nepomůže klasická oprava „restartovat počítač“, kterou – jakožto pokročilá uživatelka – samozřejmě zná.