Systémy wiki se dnes v éře takzvaného webu 2.0 v řadě případů již výrazně liší od původního konceptu. I definice v otevřené encyklopedii Wikipedie, tedy v pravděpodobně nejznámější a nejrozsáhlejší wiki (přehledy „největších“ najdete třeba v BiggestWikiOldTallies nebo v List of largest wikis), již mírně zastarává:
Wiki umožňuje vytvářet dokumenty kolektivně pomocí jednoduchého značkovacího jazyka za použití webového prohlížeče. (…) Jedna z definičních charakteristik wiki technologie je snadné vytváření a aktualizace stránek. Obecně není před přijetím stránky prováděna žádná kontrola a většina systémů wiki je otevřena veřejnosti – nebo přinejmenším komukoli, kdo má přístup na wiki server. Zpravidla není vyžadována ani registrace uživatele.
Moderní systémy wiki používají pro vstup online WYSIWYG HTML editory a integrují všechny možné „vymyšlenosti“ webu 2.0, kromě vkládání multimediálního obsahu se mohou vkládat do stránek nejrůznější objekty, nazývané extensions, gadgets či jinak. Wiki fungují nejen ve veřejném webovém prostoru, ale i v intranetech škol i firem. Princip otevřenosti a „kolektivní inteligence“ je v řadě oblastí použití wiki bezkonkurenční.
Wikipedia, asi nejznámější wiki
Systémů wiki jsou desítky či stovky, stejně jako jiných systémů pro správu obsahu (content management system, případně redakčních systémů). Tvůrci těchto „wiki engines“ použili nejrůznější programovací jazyky od Ady, přes C, C++, C#, či Javu, Perl, PHP, po Ruby a Visual Basic a Visual Foxpro. Zajímavý přehled wiki a pro jejich vývoj použitých nástrojů naleznete v WikiEngines, porovnání wiki systémů se pak věnuje WikiMatrix.org. Připomeňme, že Wikipedia a další projekty nadace Wikimedia používají wiki engine MediaWiki, který je napsán v PHP s využitím databáze MySQL nebo PostgreSQL.
Záznam z WikiEngines, všimněte si vzhledu tohoto systému wiki
Jedním z atributů webu 2.0 je dostupnost nástrojů. Systémy wiki byly a jsou nabízeny uživatelům již dlouho, ať už jako open source aplikace k instalaci na vlastním serveru nebo jako wiki hosting, zde doporučuji již zmíněný přehled WikiMatrix.org nebo přehled WikiFarms. Počet nabízených wiki hostingů zdarma (další web 2.0 atribut) je poměrně široký a řada z nich nabízí i možnost provozu na vlastní doméně 2. řádu. Tato možnost je pro řadu uživatelů z segmentu škol nebo „small business“ velmi vítaná a i přes řadu omezení free hostingů (pravidlem je například jen omezená nebo žádná lokalizace) je často používaná i u nás. Rychlost nasazení technologie wiki je pro ně vysoká, neklade žádné nároky na investice a uživatelé se mohou soustředit na to nejdůležitější: obsah.
V následujícím přehledu jsem si vybral několik wiki systémů, které jsem v poslední době testoval nebo je používám v praxi, či jsem je nasadil u klientů. Vzhledem k tomu, že všechny si můžete snadno a rychle vyzkoušet, nebudu zabíhat do podrobností a budu používat především snímky obrazovek pro ilustraci klíčových prvků.
Deki Wiki
Tato wiki společnosti MindTouch je relativně nový open source projekt podle registrace na SourceForge.net v polovině roku 2006, můžete ji provozovat na vlastním serveru nebo můžete využít hostingu zdarma na www.Wik.is. Instalace na vlastním serveru je možná z 20 MB zdrojů nebo jako 290MB Deki Wiki VM.
Zaoblené rohy Deki Wiki vás snad nepopudí.
Hosting Deki Wiki zdarma nabízí 100 MB prostoru, v placené verzi PRO za 99 dolarů ročně je k dispozici 10 GB prostoru, navíc možnost umístění reklamy a i provoz na vlastní doméně. Editor Diki Wiki je komfortní a nabízí se i řada rozšíření, například pro služby Dapper, Gabbly, Google, Flickr, Yahoo, přehrávání videa, zápis matematických vzorců a další.
Rozšíření je možno do stránky Deki wiki vložit snadno celou řadu.
Jako učitele mne velmi příjemně překvapila možnost vkládání aplikací v dětském programovacím jazyce Scratch, vyvinutém na MIT.
Učitelé informatiky na ZŠ zajásají…
Jako jediný nedostatek zjištěný v testu musím zmínit lenost kódu.
Jottit
Minimalistický koncept tohoto projektu si uvědomíte ihned po pohledu na jeho úvodní stránku: žádná registrace, žádné zbytečné dotazy, prvním krokem je vytvoření wiki stránky…
Neuvěřitelně jednoduché, že?
Jottit zjednodušuje tvorbu stránek skutečně až na dřeň. Zkuste si to, případně se podívejte na screencast od Demo Girl. Jottit je vytvořen s pomocí web.py a je hostován na Slicehost, autoři z bitbots.net jsou Simon Carstensen a Aaron Swartz.
Vzhled vytvořených stránek v jottit je jednoduchý a čistý.
Editor textů samozřejmě není v tomto minimalistickém konceptu WYSIWYG, ale formátování textu je jednoduché s vestavěnou stručnou nápovědou. Pokud vás jottit zaujal, navštivte i news.jottit.com, kde najdete novinky a odkazy na další stránky.
Editor jottit je jednoduchý a nápověda stručná.
PBwiki
Tento systém je oproti jottit obrovský, stejně jako jeho počet uživatelů: PBwiki používá přes 400 000 komunit a počet komerčních klientů je 25 000, včetně skutečně velkých, jako je Cisco, AT&T nebo CityBank. Komerční verze stojí od stovky dolarů ročně při počtu do 5 uživatelů do 30 dolarů za uživatele pro 501 - 1000 uživatelů a nabízí navíc oproti verzi zdarma zobrazení bez reklamy, zálohování, 10 GB prostoru, e-mailovou podporu, možnost exportu v PDF nebo HTML a další možnosti. Školy si mohou připlatit za rozšiřující funkce ve třech variantách od deseti do sto dolarů měsíčně.
PBwiki má engine s širokou nabídkou funkcí.
PBwiki má WYSIWYG editor a nabízí uživatelům při tvorbě nových stránek i několik šablon a celou řadu rozšíření či pluginů. Jako učitele mě zaujala například možnost zápisu matematických vzorců ve formátu LaTeX, ale je tu i podpora gadgetů ze stáje Google, možnost vložení tabulky, kalendáře, chatu a dalších udělátek.
Učitelé vložení matematických vzorců jistě ocení, i další funkce jsou vhodné pro podporu eLearningu.
PBwiki nabízí i běh na vlastní doméně, stačí jen přesměrovat CNAME záznam. Nevýhodou je omezený prostor u verze zdarma: pouhých 10 MB, ale to se dá obejít pomocí dalších veřejných úložišť.
ScribbleWiki
Tato wiki farma používá jako Wikipedie wiki engine MediaWiki a není snad nutné ho podrobně popisovat. Pokud vám tento engine vyhovuje, můžete hned začít. Provozovatelem je od června 2007 kanadská Linger Media Company.
Známý vzhled i známá funkcionalita.
Výhodou této wiki zdarma je známá funkcionalita a minimum omezení, nevýhodou je například nemožnost nastavení jazyka a dalších parametrů.
Sites
S wiki Sites doplnil Google svoji nabídku balíku služeb Google Apps. Jde o engine, který získal v roce 2006 akvizicí JotSpot. V bezplatné verzi mají uživatelé k dispozici 10 GB prostoru, v placené verzi Google Apps Premier a a školní Education pak ještě dalších 500 MB na uživatele (naše škola tak má k dispozici neuvěřitelných 233,5 GB).
Google Sites mají jednoduchý vzhled a jednoduché rozhraní.
WYSIWYG editor v Google Sites umožňuje kromě základních funkcí vkládat objekty z dalších aplikací Google i Google gadgets a funkcionalita stránek může být pak velmi široká. K dispozici je pět základních šablon stránek.
Google Sites umožňují propojení s dalšími aplikacemi Google.
Google Sites jsou kritizovány pro nemožnost použití mimo Google Apps, bohužel nestačí, pokud máte jen běžný Google Account. Pro použití v organizaci nebo ve škole ale tento argument padá, provoz na vlastní doméně je pak umožněn pouze jednoduchým přesměrováním úvodní strany. U Google Sites snad můžeme očekávat brzkou českou lokalizaci jako u Bloggeru, zatímco dosud v Google Apps nabízený jednoduchý editor statických stránek Page Creator lokalizován nebyl.
Wikispaces
Tato služba je nabízena s podtitulkem wikis for everyone
: veřejné wiki s 2 GB prostoru jsou zdarma, placené verze za 5–100 dolarů měsíčně se 2–40 GB prostoru mohou být neveřejné a nabízejí další funkce. U veřejných wiki se předpokládá zveřejnění obsahu pod Creative Commons Attribution Share-Alike 2.5 License.
Wikispaces mají jednoduché rozhraní a vpravo plno reklamy.
Wikispaces nabídla před rokem hosting 100 000 škol, přihlásilo se jich téměř 70 000. WYSIWYG editor Wikispace je jenoduchý, zůstává tu ale i možnost editace v textovém režimu s wiki značkami.
Výhodou Wikispace je řada pokročilých nástrojů pro správu, podpora WebDAV, možnost vlastní zálohy či exportu celé wiki v HTML ve formátu ZIP nebo TGZ, statistika přístupů, tvorba a správa vlastních šablon stránek, import z blogů TypePad a další.
Vyzkoušejte, vybírejte…
Pokud chcete nějakou wiki používat, máte skutečně z čeho vybírat. Z testovaných wiki to nebylo vůbec lehké, z řady důvodů se mi zalíbily Deki Wiki a jottit, pro základní školní nasazení jsem díky použití Google Apps a očekávané lokalizaci nakonec vybral Sites. Všechny ostatní ale budeme používat při výuce, je třeba budoucí informatiky inspirovat.
Na závěr jsem připravil seznam dalších doporučených wiki pro testy, pokud máte čas a chuť:
- atwiki.com
- www.brainkeeper.com
- www.centraldesktop.com
- clearwiki.com
- www.atlassian.com
- cospire.com
- www.editme.com
- www.groupswiki.com
- luminotes.com
- www.metadot.net
- www.netcipia.com
- www.nexdo.com
- www.etouch.net
- www.seedwiki.com
- www.socialtext.com
- www.stikipad.com
- www.wetpaint.com
- wikispot.org
- www.wikia.com
- www.wikidot.com
A ještě seznam při testech vzniklých wiki:
- Google Sites
- ceskaskola.wikispaces.com
- ceskaskola.scribblewiki.com
- ceskaskola.jottit.com/
- ceskaskola.pbwiki.com/
- TiddlyWiki – a tohle je závěrečná třešnička na dortu.
ČLÁNKY DO MAILU