Ještě před rokem přišel nápad na pokrytí některých turistických míst v Praze Wi-Fi zdarma snad všem jako dobrý nápad. Dnes už to není tak jisté, máme za sebou totiž první ukázku, jak takový projekt v režii Prahy probíhá.
Pokrytí lanovky na Petřín Wi-Fi sítí za 2,3 milionu Kč se v uplynulých týdnech řešilo v médiích i na sociálních sítích. Hojně citovaný Štěpán Beneš z ISP Alliance na Facebooku podrobně rozebral, jak je síť, která má sloužit cestujícím v lanovce, hardwarově předimenzovaná. A nebyl sám, kdo na přehnané technické parametry (např. požadavek na podporu 2000 současně připojených zařízení, gigabitové porty apod.) upozorňoval.
Operátor ICT (OICT) se kritice bránil svoláním tiskové konference, na které jeho zástupci vysvětlovali, že je to celé nedorozumění, protože Wi-Fi nemá pokrývat jen lanovku, ale i část okolního parku. „My tady budujeme něco většího než jen připojení lanové dráhy na Petřín,“ vysvětloval ředitel městské firmy Michal Fišer. A ilustroval to mapou předpokládaného dosahu sítě:
„Ta žlutá místa jsou lokality, kam bychom chtěli pokračovat,“ ukazoval plánované budoucí rozšíření sítě. Wi-Fi má podle něj pokrýt i část petřínské rozhledny a okolí Štefánikovy hvězdárny. A síť má sloužit i k dalším účelům. „Součástí projektu je také vybudování optického vedení, které umožní přenos datových informací, které mohou být využívány pro přenosy z bezpečnostních IP kamer, za účelem senzoriky, napojení dalších institucí, které v té lokalitě jsou, a umožní nám současně rozvoj té lokality,“ tvrdí Fišer.
Manažeři OICT nabízejí ještě jeden argument, proč má být Wi-Fi síť takto, jejich slovy, robustní. „Klíčový důvod, proč jsme chtěli takto robustní řešení, bylo to, abychom neohrozili provoz lanové dráhy,“ říká vedoucí projektové kanceláře Josef Janeček. „AP jednak splňují požadavky na to, že můžou být umístěny venku, v nepříznivých podmínkách. A zároveň mají schopnost autonomního provozu. Když vypadne kontroler, tak tím, že na sebe dobře vidí, jsou schopná po nějakou dobu provoz odřídit sama, na úrovni jednotlivých AP,“ vysvětluje to pak podrobněji jeho kolega, projektový manažer Libor Martínek.
Proč tedy OICT síť staví na lanovce, když je to takto problémové místo? „Zvažovali jsme i výkopové práce bokem, ale získání povolení by bylo mnohem složitější. Nevím, kam až se tato myšlenka dostala, ale výkopové práce by určitě byly problematické i z pohledu ceny,“ říká Janeček s tím, že je také Dopravní podnik upozornil, že při kopání na svazích Petřína mohou výkopy komplikovat sesuvy půdy.
Jak to souvisí s objednávkou hardwaru, který má zvládat připojení až 2 tisíc zařízení současně, když se na Petříně i podle předpokladů OICT momentálně vyskytuje maximálně 9 tisíc lidí za celý den, mi stále není jasné.
Připojíme Dopravní podnik a hvězdárnu
Vraťme se ještě k dalším argumentům, které zmiňoval ředitel Fišer – tedy připojení dalších městských institucí. Podle projektových manažerů OICT jimi má být Dopravní podnik (DPP) a právě Štefánikova hvězdárna. Městský dopravce pod lanovou dráhou vede vlastní datové vedení a nově postavená optika, která petřínské Wi-Fi dodá konektivitu, by měla sloužit jako redundantní jištění této trasy.
„V tělese lanové dráhy jsou kabelovody, které jsou dostupné jen při odstávce. Když už budeme provádět protahování a zafoukávání optických kabelů, v rámci dodávky tam zafoukáme o čtyři vlákna navíc, která výhledově může Dopravní podnik použít. Když jim něco doslouží, nebudou muset čekat na odstávku,“ popisuje Martínek.
Síť má podle něj v budoucnu sloužit i hvězdárně. „Primárně se řešilo planetárium ve Stromovce, které má špatné připojení. Tam ale plán na stavbu Wi-Fi padl. Stejné problémy mají nahoře na hvězdárně a při jednáních nám řekli, že kdyby se na Petříně dělalo nějaké technické řešení, uvítali by možnost, kdyby se k němu mohli připojit,“ říká.
Na první poslech to všechno zní hezky, ale má to několik háčků. První tkví v tom, že to jsou všechno jen předpoklady. Ani s DPP, ani s hvězdárnou nemá OICT uzavřeny žádné konkrétní plány nebo dohody. A manažeři sami uznávají, že se s oběma institucemi zatím vlastně jen nezávazně bavili o tom, že by o využívání infrastruktury mohly v budoucnu mít zájem.
Druhý háček je v tom, že ani hypotetické budoucí využití Dopravním podnikem či hvězdárnou předimenzovanost hardwaru pro Wi-Fi nevysvětluje. Instalace několika optických vláken navíc nemá s nákupem zbytečně silného hardwaru vlastně nic společného.
A třetí potíž je v tom, že všechno to zdůvodňování OICT nemá žádnou oporu v oficiálně schválených materiálech. V žádném zadání města ani v zadávacích materiálech samotného OICT se o žádném Dopravním podniku ani hvězdárně nepíše. A nenajdete tam ani nic o budoucím rozšíření Wi-Fi. Síť měla být kromě připojení turistů dimenzována maximálně ještě na připojení IP kamer nebo senzorů v rámci budoucích Smart City řešení.
V materiálech a zadáních koneckonců vlastně nenajdete nic ani o pokrytí parku. Naopak – například v zadání veřejné zakázky se výslovně píše o „pokrytí trasy pozemní lanové dráhy Újezd–Nebozízek–Petřín a prostor ve stanicích Újezd a Petřín lanové dráhy“. A mapa možných přesahů Wi-Fi do parku se poprvé objevila až na tiskové konferenci OICT. Ovály s pokrytím přitom vypadají jako nakreslené v Malování.
Jak Praha schvalovala Wi-Fi na Petřín
Čtení veřejně dostupných materiálů nabízí zajímavý pohled na to, jak se takový IT projekt v Praze schvaluje, jak se za pár měsíců může změnit a ve výsledku z jednoduché myšlenky „Wi-Fi pro návštěvníky parku“ nekontrolovaně nabobtnat do „budování něčeho většího“.
Důvodem přitom nemusí být nutně korupce nebo přihrávání zakázek spřáteleným firmám, ale nikým příliš nekorigovaná aktivita na straně OICT, který mění specifikace projektu podle toho, co zrovna koho napadne. Může za tím být i frustrace z toho, že by každý nový nápad znamenal změnu projektu, který by musel znovu projít kompletním úředním schvalovacím kolečkem. Ale současný postup není příliš transparentní a neumožňuje účinnou veřejnou kontrolu, jestli Praha utrácí peníze ze svého rozpočtu.
Plánované pokrytí Petřínského parku městským Wi-Fi připojením je původně součástí záměru, který na návrh primátorky Adriany Krnáčové schválila Rada Prahy 16. srpna 2016. Kromě Petřína měla Wi-Fi vzniknout na dalších návštěvnicky exponovaných místech hlavního města – v ZOO, Botanické zahradě, na náplavkách, ve Stromovce a na Letné.
Zajímavé je, že v důvodové zprávě k loňskému usnesení Rady se o Petřínu vůbec nepíše – Praha tedy o jeho pokrytí zřejmě původně vůbec neuvažovala. Ze zápisu z jednání, kterého se účastnili také šéf Operátor ICT Michal Fišer a ředitel odboru informatiky Robert Fialka, ale vyplývá, že Rada při jednání udělala v původním návrhu usnesení několik změn. Vypadá to tedy, že radní Petřín do materiálu přidali až těsně před hlasováním. Rada pak záměr schválila jednohlasně, proti nebyl nikdo.
V první fázi měla Wi-Fi dostat ZOO, Botanická zahrada a náplavky (Na Františku, Dvořákovo, Alšovo, Rašínovo a Hořejší nábřeží). Materiál předpokládá, že kromě připojení pro návštěvníky sítě poskytnou kapacitu i pro napojení bezpečnostních IP kamer a v obou zahradách bude navíc neveřejná část Wi-Fi pro potřeby zaměstnanců (připojení hlídacích čidel, IP telefonie, přenos videostreamů a další využití). Parky měly přijít na řadu až ve druhé fázi a materiál jejich Wi-Fi nijak nespecifikuje.
Veřejné zakázky
Přípravu projektů dostal na starosti Operátor ICT, městem vlastněná firma, která pro Prahu řeší řadu IT projektů. Město si u ní následně letos v lednu objednalo zpracování studie a koncepce pro vybudování Wi-Fi na Letné, ve Stromovce a na Rašínově nábřeží. Maximální cena za tuto studii podle smlouvy směla dosáhnout 598 tisíc Kč (bez DPH).
Na konci června pak město u Operátora ICT objednalo „koordinaci realizace Wi-Fi“ pro náplavky na Hořejším a Rašínově nábřeží a Lanovou dráhu na Petřín. Podle odhadu měli projektoví manažeři, seniorní konzultant a síťový architekt na zakázce strávit celkem 176 mandays a cena měla vyšplhat maximálně na 1,9 milionu Kč (bez DPH). Smlouva také upřesňuje:
Rozsah pokrytí počítá s výstavbou sítě v nejvíce exponovaných místech, ve kterých je nejvyšší koncentrace návštěvníků. Síť bude schopna obsloužit velmi vysoké množství klientských zařízení (notebook, tablet, mobilní telefon, chytrá zařízení z oboru IoT). Koncepce bude schopna adaptace pro přiměřené rozšíření sítě a infrastruktury o další zařízení, která vyžadují konektivitu a spadají do konceptu Smart City. Kromě standardních služeb konektivity primárně směrovaných na zájmové portály Hlavního města Prahy a ostatních klíčových online zdrojů spojených s tematikou Prahy bude síť schopna pracovat pro účely navigace nebo přístupu k informacím pomocí mobilních aplikaci.
Výčet městských zakázek spojených s pokrytím Petřína Wi-Fi tím ale nekončí. Operátor ICT si už v květnu u externí firmy objednal přípravu zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dodavatele veřejné Wi-Fi sítě na Petříně a na obou zmíněných náplavkách. Maximální smluvní cena 300 tisíc Kč (bez DPH).
Výběrové řízení pak skutečně proběhlo, a to v rámci tzv. dynamického nákupního systému (DNS), který městu umožňuje v rámci rámcové smlouvy oslovovat dodavatele, kteří se DNS účastní. Na podání nabídky s předpokládanou hodnotou zakázky 2 358 000 Kč (bez DPH) dal Operátor ICT zájemcům pouhé dva týdny na přelomu srpna a září. Přihlásila se jediná firma, která pak zakázku také získala. Simac Technik ČR přitom nabídl cenu 2 292 992,– Kč (bez DPH), tedy o 65 tisíc méně, než bylo v zadání zakázky. Smlouvu s vybraným dodavatelem schválila Rada města 3. října 2017.
Město momentálně očekává podpis smlouvy s dodavatelem a se zprovozněním Wi-Fi na Petříně počítá na přelomu ledna a února 2018.
Město zároveň už v červenci podepsalo s firmou Alef Nula a.s. smlouvu na vybudování veřejné Wi-Fi v ZOO a Botanické zahradě. Vyjde to na 11 159 809 Kč bez DPH.