Yahoo Mash nepřesvědčí
Tak jako předchozí měsíc se řada zářijových novinek přímo či nepřímo dotýká Facebooku. Může to být jen náhodná časová souhra, ale od otevření platformy Facebooku se objevila řada konkurenčních služeb nabízejících obdobné funkce. Pozornost si rozhodně zaslouží Mash – na zelené louce vytvořený komunitní portál Yahoo. Zajímavé je, že tento portál již řadu jiných podobně zaměřených služeb má. Existuje Yahoo 360, které mělo sloužit k zastřešení těchto aktivit. Nikdy však nedosáhlo většího úspěchu. Mash na rozdíl od Yahoo 360 vypadá daleko více jako „klasický“ komunitní portál. Zcela nový hráč ve stále zaplněnějším segmentu ale bude mít problém odlišit se od konkurence. Nabídka uzavřené betaverze je totiž zatím poměrně chudá. Uživatelé si na Mashi mohou vytvořit svůj profil a zaplnit jej několika moduly z produkce Yahoo typu fotek z Flickru.
Zvláštností Mashe (možná jedinou) je možnost editace profilu přátel. Pokud na něm něco chybí, můžete do jejich stránky sami zasáhnout a něco zajímavého doplnit. Plánuje se údajně i otevření systému externím vývojářům, v tomto ohledu jde Yahoo jasně cestou Facebooku. Touto službou je evidentně inspirována i sekce „Pulse“, ve které sledujete poslední aktivitu svých přátel na Mashi. Zvláštní však je, že se Mash zatím točí výhradně okolo profilů. Nenajdete zde interní poštu, sdílení fotek ani diskuse. Jelikož však v těchto oblastech už Yahoo nabízí jiné služby, budou do Mashe pravděpodobně postupně integrovány. Jaké jsou v tomto směru plány Yahoo a zda se rozhodne otevřít do tak velké míry jako Facebook, nebylo sděleno. Mash je však v současné podobě jen velmi málo zajímavou službou, která jen vnáší další zmatek do portfolia Yahoo.
Otevře Google svou náruč všem?
Ať už z nezájmu či z nepochopení se komunitním službám dlouho dosti bránil Google. Pokud už některá jeho služba komunitní funkce nabízela, byly většinou velmi sterilní a podstatně omezenější než u konkurence. Orkut sice patří k velmi raným sociálním sítím, na jeho rozvoj však nebyl kladen větší důraz. I tak se však díky oblibě v Jižní Americe a Asii drží v první pětce světových komunitních portálů. V Googlu se navíc podle řady zdrojů něco důležitého v souvislosti s Orkutem děje. Přestože Lukáš Morávek v nedávném rozhovoru pro Lupu uvedl, že Orkut je prioritou pouze v zemích, kde má úspěch. Spekuluje se však, že Google velmi brzo přijde s novou sadou API, která by měla překonat otevřenost a možnosti platformy Facebooku. Tato událost má i své datum – dočkat bychom se mohli 5. listopadu.
Externí vývojáři by měli získat rozsáhlé možnosti využití sociálního grafu (resp. sociální sítě) schovaného ve službách Googlu. Pro celou řadu služeb je důležité o svém uživateli vědět, na koho má jakou vazbu. Facebook toto řeší polouzavřeným řešením – vývojářům dává přístup ke své mapě sociálních vztahů, ale jedině pokud svou aplikaci provozují pod jeho hlavičkou. Google by údajně mohl jít o krok dál a zpřístupnit data z Orkutu a dalších služeb i „zvenčí“. Je však těžko uvěřitelné, že by portál velikosti Googlu byl ochoten přijmout nějaké absolutně otevřené řešení a standardy typu OpenID a Open Friend Format. Pokud by se tak opravdu stalo, získali by zastánci otevřeného Internetu velkou podporu. Prozatím alespoň Orkut z Facebooku zkopíroval newsfeedy.
Další záložkování od Googlu
Novinkou od Googlu, která se tváří „sociálně“, jsou Google Shared Stuff. Jak název napovídá, na své veřejné stránce můžete vytvořit přehled „sdílených věcí“, resp. odkazů s nějakým tím popiskem a výtahem obsahu. Komunitní nádech službě dává možnost sledovat nejnovější stránky, které sdílejí vaše Gmailové kontakty. Možné je i vidět celkově nejoblíbenější odkazy v poslední době. Služba bohužel působí podobně neohrabaným a nedokončeným dojmem jako většina komunitních projektů, které Google nekoupil. Jaký má význam vedle Google Notebooku a hlavně Google Bookmarks vytvořit třetí záložkovací systém, tuší asi jen někdo v Googlu. Nemluvě o funkci sdílení v Google Readeru, která také stojí stranou těchto dalších možností. Pokud Google vidí smysl ve vytváření alternativy k Delicious (jejíž nová verze se připravuje ke spuštění), měl by své úsilí v této oblasti spíše sjednocovat. Google Bookmarks jsou kvalitní a nedoceněnou službou. K úspěchu potřebuje rozšířit možnosti sdílení a obsáhnout hvězdičkování v Google Readeru i Gmailu, oblíbené v YouTube apod. Google má dobrou možnost vytvořit základnu pro záložkování všeho druhu, projekty typu Google Shared Stuff však mnoho jasnosti do jeho počínání nepřinesou.
Facebook umí mnohé, ale vše má své hranice
A pokud se velká část vývoje na webu dnes točí okolo toho, čím Facebook předstihl svou konkurenci, stojí za to zmínit i pár novinek u něj. Zvláště když rozruch, který se okolo něj vytvořil, mu v posledních měsících přivádí i řadu českých uživatelů. Síť „Česká republika“ má nyní přes 12 tisíc členů, asi trojnásobek oproti číslu z poloviny léta. 12 tisíc není mnoho, ale není to ani zas tak málo, pokud zvážíme tempo a nepřeloženost do češtiny. Facebook se na expanzi po světě podle nových pracovních pozic intenzivně připravuje, v Česku může mít problém s doménou facebook.cz, kterou již někdo stihl obsadit.
Podstata Facebooku a důvod, proč tak masivně roste (a ve Velké Británii již i přeskočil MySpace), je založena na dvou pilířích: návykové sledování aktivity vašich přátel a poskytnutí informací o sociální síti uživatele externím projektům. Základem všeho je ovšem onen „sociální graf“. Ten je v současné podobě v zásadě omezen na jeden jediný stav – „vzájemné přátelství“. S rostoucími ambicemi Facebooku být univerzální internetovou komunitní platformou však taková primitivní informace přestává stačit. Existují věci, které chcete s kamarády sdílet, ale třeba obchodní partner by se k nim dostat nemusel. Pokud si chcete zachovat jisté soukromí, jste buď nuceni Facebook používat na sdílení jen některých věcí, nebo být selektivní ve výběru „přátel“. Oboje má svou mouchu, jelikož vás nějak v používání služby omezuje. Facebook proto plánuje možnost dělení kontaktů do skupin a přidělování individuálních práv. Jiří Donát měl kdysi na Lupě sérii článků na podobné téma, o několik let tak předstihl skutečný vývoj.
Za zmínku stojí také jedna aplikace z Facebooku. Fmail umožňuje do rozhraní Facebooku plnohodnotně integrovat Gmail. Některé možnosti jsou vzhledem k neoficiálnosti této aplikace omezené, umí toho ale překvapivě mnoho. Na Fmailu si však také lze velmi názorně ukázat mantinely možností Facebooku jako „sociálního OS“. Prostor pro samotnou aplikaci je limitován na nepříliš velké okno uvnitř rozhraní Facebooku a složitější aplikace to pochopitelně poškozuje. To je ten důvod, proč někdo vidí jako ten správný rámec nad webovými aplikacemi čistě prohlížeč a byl by rád, kdyby pomocí standardů mohl funkci oněch dvou pilířů Facebooku poskytnout třeba Firefox.
Google Docs umí už i prezentace
Vraťme se ke Googlu, který minulý měsíc konečně zkompletoval svou nabídku online kancelářských aplikací o prezentace. Nová funkce Google Docs vypadá velmi pěkně a těží zejména z tradičních předností balíku Googlu – kvalitního sdílení. Na jednom dokumentu může pracovat více lidí, je možné prezentaci na dálku synchronizovaně „pustit“ pozvaným lidem atd. Funkce samotného editoru jsou spíše průměrné. Google umí nahrát prezentaci ve formátu PowerPointu, s formátem OpenDocument nepracuje. Export je možný pouze jako HTML soubor, nefunguje tedy ani zpětná kompatibilita s MS Office. Podobně jako u textového a tabulkového editoru se dá očekávat, že Google podle zájmu doplní další funkce. Je však zajímavé, že v rychlosti vývoje podstatně zaostává za stále nezávisle vyvíjeným kancelářským balíkem Zoho. Ten nenápadně zkompletoval svou nabídku včetně webmailu a s Googlem nejen drží krok, ale v řadě směrů ho směle překonává. Bude zajímavé, kdo nakonec Zoho pohltí či zda snad zůstane nezávislé. Yahoo do této oblasti vstoupilo koupí Zimbry, Microsoft vyčkává a asi by svou nabídku vyvíjel samostatně a Adobe si vybralo Buzzword.
Grafická reklama neumře
Ve snaze rozprostřít své reklamní impérium nad další média Google zavádí nové formáty. Mimořádně zajímavé mohou být gadget ads, tedy jednoduše reklama ve formátu modulu z iGooglu apod. Jejich předností je, že umožňují integrovat prakticky jakýkoliv obsah – nejen textové sdělení nebo nějaký obrázek, ale třeba jednoduchou flashovou hru a animaci. Jakkoliv se multimediálně „bohatá“ reklama může zdát být uživatelsky protivná, rozhodně nemizí. Pro Google je tedy přirozené, že se snaží kousek či pořádný kus získat pro sebe a svoje reklamní tržiště. Nabízí se souvislost s koupí Doubleclicku, který se právě na tyto formáty zaměřuje. Prozatím však gadget ads poběží pouze v rámci sítě AdSense.
Vydělávejte s YouTube
Další nový formát se nazývá video unit. Jako provozovatel serveru (pokud jste z USA) můžete na svůj web přidat přehrávač YouTube s textovou reklamou nad ním a přímo v něm. Jaká videa se na webu objeví, lze určit trojím způsobem – bude automaticky přizpůsoben obsahu stránky, nastavíte si tématickou kategorii, nebo si vyberete konkrétního producenta, který na programu participuje. To znamená dvě věci: nejen – ale asi především – kvůli otázkám autorských práv se v tomto reklamním formátu objeví jen videa vybraných konkrétních partnerů, kteří získají část profitu. Také to znamená, že si nemůžete vybrat konkrétní video; maximálně nějaký okruh či nějakého autora. Tento formát proto zatím není použitelný pro různé blogery apod., kteří videa z YouTube vkládají na své stránky. Reklamní ambice Seznamu a Streamu jsou tak v této oblasti o dost vyšší.
Lze okrást zloděje?
V souvislosti s YouTube je pikantní zprávou spor Googlu se službou Bestofyoutube.com. Ta agreguje vybraná videa z YouTube a dává možnost stáhnout si je jak video podcast. Tím však nemalým způsobem zasahuje do autorských práv tvůrců videí a (což Googlu asi vadí více) YouTube z toho nemá žádný prospěch. Zajímavou otázkou však je, jestli s tím Google může něco dělat. Autorská práva k videím na YouTube mají stále jejich autoři, na nich je, aby se případně bránili. A obecně přehnaná obrana pod heslem ochrany autorských práv je v současné situaci YouTube komická. Většina jeho obsahu je postavena tak či onak na narušování autorského práva. Díky tomu online video tak kvete a proto Google YouTube koupil. Pokud se nyní snaží zavírat oči a pod záminkou: „My ta videa nenahráváme, nemáme povinnost všechno kontrolovat“ z porušování autorských práv nepokrytě těží, asi by to samé neměl příliš hlasitě vyčítat někomu jinému.
„Joost“ v prohlížeči
Televize Joost se dočkala své 1.0 verze s upraveným uživatelským rozhraním. Zajímavější je však možná spuštění DNAStreamu. Ten do velkých detailů zkopíroval rozhraní i celkový koncept Joostu, překlopil ho však do webového prohlížeče. Oproti předcházejícím designovým studiím DNAStream opravdu funguje a překvapivě dobře! Navigace je jednoduchá, obraz (na poměry) kvalitní, obsahu není málo. Pokud odhlédneme od toho, jak do očí bijící kopie Joostu to je, je DNAStream jednoduše fascinující. Největší slabinou Joostu je opuštění prohlížeče a nutnost instalace a spouštění separátní aplikace. Bez použití P2P technologie si ale DNAStream těžko poradí se zátěží při vyšší oblibě. Na jeho úspěch bych si proto nevsadil, ale ukazuje směr. Věřím, že za několik let budeme mít kvalitní online televizi ve webovém prohlížeči a s rozhraním velmi podobným Joostu/DNAStreamu.
Starý nový Netscape změnil název
Nový název získal klon Diggu od AOL. Před o něco více než rokem byl chřadnoucí portál Netscape nahrazen komunitním zpravodajstvím. Nyní však AOL usoudilo, že původní uživatele Netscapu takový razantní zásah nepotěšil a udělal krok zpět. Na Netscape.com se objevil barevně upravená kopie domovské stránky AOL.com a předchozí služba se přejmenovala na Propeller. Logika tohoto kroku je však zvláštní. Nová verze prohlížeče Netscape byla s projektem dnešního Propelleru silně svázaná, měla být jakousi jeho nadstavbou. Zmatení v názvech je nyní jen ještě složitější, protože zatímco vznikla nová značka Propeller, prohlížeč se bude dál jmenovat stejně. Navíc ačkoliv statistiky „nového Netscapu“ byly rozporné, vedle Diggu se zde pravděpodobně vytvořila největší podobně zaměřené komunita. Zda bude na Propelleru pokračovat, nebo projekt čeká postupná záhuba, se ukáže brzo. Podle počtu hlasů u jednotlivých zpráv lze jistý propad odhadnout, neměl by však být až tak vysoký.
OpenID roste
Dalšího silného zastánce získal identifikační standard OpenID. Francouzský mobilní operátor Orange se rozhodl přidělit OpenID účet všem svým 40 miliónům zákazníků prostřednictvím svého internetového portálu. Ti tak budou moci využít svého účtu u Orange k identifikaci v celé síti serverů využívajících tento protokol. Po AOL je Orange druhou společností s velkou uživatelskou databází, která se vydala cestou podpory OpenID. Podobně jako u AOL je však tento krok zatím jen poloviční. Zákazníci Orange sice získají možnost využít svůj účet i mimo stránky tohoto operátora, uživatelé s OpenID účtem u jiného poskytovatele jej však zatím ke službám Orange použít nemohou.
Zprávy přímo na Googlu
Google News začaly hostovat zpravodajský obsah. Z vyhledávače a agregátoru online magazínů se tak částečně stává i jejich konkurent. Google naplňuje dohodu s několika zpravodajskými agenturami (např. AP a AFP), kterým platí za poskytování jejich servisu. Články jsou uloženy na velmi strohých stránkách obsahujících pouze text, občas obrázek, logo agentury a odkaz na Google News (příklad). Vzhledem k neprovázání s dalším obsahem se Google News ještě zpravodajským serverem (v klasickém slova smyslu) nestává. Zjevně si však nechává všechny možnosti otevřené a kdo ví – jednou se klidně může pustit do originálního obsahu. Pro někoho to může být dalším potvrzením, že se Google s rostoucí silou stále více loučí s původními ideály čistého vyhledávače.
Nový platební systém
Zdá se, že platebním metodám PayPal a Google Checkout brzy vyroste další slibná konkurence. O Revolution Money se toho zatím mnoho neví, ale jména v pozadí slibují kvalitní službu. Zahrnují lidi s bohatou zkušeností ve finanční sféře (bývalý ředitel MasterCardu Russell Hogg) i té internetové (bývalý ředitel AOL Ted Leonsis). Zákazníkům by Revolution Money měla nabídnout nový typ platební karty a bezplatné peněžní transfery, obchodníci by měli ocenit nízké či dokonce nulové poplatky. Jisté je, že rozvíjející se digitální svět si zaslouží adekvátnější platební metody. PayPal ani jeho klon Google Checkout mnoho inovace neprovádějí, nový projekt by mohl stojaté vody rozvířit.
Jednoduchý BitTorrent do Firefoxu
V Česku vyvíjené rozšíření pro Firefox AllPeers se dočkalo zásadního vylepšení. Jak jeho tvůrci již před rokem slibovali, funguje nyní AllPeers jako plnohodnotný bittorrentový klient uvnitř prohlížeče. Dosud jej přitom bylo možné využít pouze k adresnému sdílení souborů s lidmi z vašeho kontakt listu. S tímto modelem však AllPeers zatím příliš neprorazilo. Svázání s Firefoxem, bohatá konkurence v podobě webových serverů i IM kecálků a klíčový význam počtu uživatelů pro použitelnost služby je pro AllPeers zatím příliš těžkým oříškem. Právě nové funkce okolo stahování torrentů by se mohly stát lákadlem, který uživatele přivede i k dalším možnostem AllPeers. Integrace bittorrentového klienta do Firefoxu je poměrně povedená a měla by uspokojit každého nenáročného uživatele. Po instalaci AllPeers jsou odkazy na torrent soubory svázány s touto aplikací a v jednoduché formě mohou uživatelé začít stahovat. Bez externího klienta a nějakých složitých nastavení, jeden klik a už to jede. Na této nové funkcionalitě by mohli vydělat všichni. Integrace do prohlížeče podporuje prosazení torrentů jako standardu sdílení objemných souborů. Firefox získává důležitou funkci, kterou drží krok s Operou. A AllPeers může přilákat nové uživatele ke své hlavní nabídce.
Český Twitter má skromné ambice
Další český projekt, který si zaslouží pozornost (přestože se o něm již na Lupě zmínka objevila), je služba CoDělám. Její koncept je jednoduchý – kopíruje úspěšný Twitter a obdobné mikroblogovací služby. Ostatně vzhledem k nenáročnosti vývoje základních funkcí existuje klonů Twitteru na celém Internetu nespočetně. CoDělám je výsledkem práce Davida Filipa. Bohužel je zatím velmi primitivní, bez mnoha zásadních možností, které z Twitteru udělaly v USA velký hit. David Filip ostatně sám říká, že CoDělám je spíše jeho koníčkem a vzhledem k žádným komerčním ambicím volnočasovým projektem. Tomu odpovídá i návštěvnost, která se pohybuje v mizivých hodnotách desítek lidí denně (ačkoliv posuzovat zcela nový projekt podle aktuální návštěvnosti není smysluplné).
CoDělám dnes umí vlastně jen na zvláštní stránce publikovat krátké vzkazy. Příklad Twitteru však ukazuje, že podobně specificky zaměřené služba může uspět jedině při maximální otevřenosti – a to dovnitř i ven. Na Twitter lze posílat zprávy nejen prostřednictvím webu, ale též pomocí SMS a kecálků. Díky RSS kanálům a API je zase možné získat data z Twitteru pro další aplikace. V českých podmínkách je napojení na bezplatné SMS asi nereálné (ačkoliv Žiješjenjednou v rámci kampaně Staropramenu přesně toto umí), alespoň od nezávislého projektu. Zatímco Twitter si díky bohatému financování rizikovým kapitálem může dovolit provoz dotovat, v Česku podobný systém rozjezdu start-upů příliš nefunguje. Nejen proto se podle Davida Filipa na CoDělám dočkáme maximálně napojení na IM sítě. V blízké době by však měly alespoň přibýt RSS kanály, widgety pro blogy a emailové notifikace.
Mikroblogování je na českém Internetu neznámá věc. Jeho podstata vypadá na první pohled málo pochopitelně, a řada lidí jej proto považuje jen za další 2.0 bublinu. Úspěch ve světě je však značný a zapadá i do současného trendu „šmírování“ aktivity vašich přátel či oblíbenců. David Filip smysl mikroblogování vysvětluje: „Když jsem to začal tvořit, nejvíce zajímavá mi přišla možnost rychle oslovit lidi se sdělením typu: "Byl jsem v kině na filmu xyz a je fakt dobrej, jděte taky.“ Službu přitom chápe jako doplněk třeba právě ke klasickému blogování. Ostatně spousta blogerů již dnes má na svých stránkách nějaký ten sloupeček se stručnými zprávami, kam umisťuje méně podstatné vzkazy a odkazy. Podobu lze vidět i s „newsfeedy“ ve Facebooku, které vám umožňují sledovat aktivitu vašich přátel – nové fotky, videa, články a třeba právě vzkazy z Twitteru! Bez přímého kontaktu tak můžete být stále v obraze, co tak obecně onen člověk dělá. A to je něco, co občas každý zatouží vědět – „Co zrovna ten můj kamarád dneska dělá?“
ČLÁNKY DO MAILU