Využití RSS: zdroj příjmů i lákadlo pro vyhledávače

Technologie RSS nesouvisí pouze s odběrem krátkých upoutávek na nový obsah, jak ji zcela určitě znáte také. První náznaky dalšího využití se objevily už říjnu roku 2000, kdy softwarový vývojář Dave Winer vytvořil ve verzi 0.92 novou značku, která k tomuto formátu umožnila přidávat odkazy na multimediální soubory. Poprvé tuto funkci vyzkoušel o rok později na svém weblogu. Tato nová možnost šíření obsahu dostala název podcasting; dnes již často používaný termín však objevil až v roce 2004 deník The Guardian.

Jak to funguje? Pomocí zvláštní čtečky nebo jiným způsobem si na počítač stáhnete MP3 nahrávku, která se následně přenese do přehrávače. Svůj oblíbený blog nebo zpravodajský deník tak můžete poslouchat třeba při cestě do práce. Teprve v říjnu stejného roku se začaly ve vyhledávačích objevovat první články o podcastu. Zvukové nahrávky šířené touto cestou se postupně staly stále více populární a pronikly na webové servery tradičních médií jako například BBC. Jejich známost se rozšířila také díky firmě Apple, která v červnu 2005 oznámila podporu pro podcasty ve svém software iTunes. Jak vyplývá z našeho předchozího článku, podcast se stal také zdrojem příjmů. Jenže co platí pro zahraniční trhy, nemusí fungovat na českém Internetu.

Podcast u nás zpočátku sloužil jako zajímavé téma pro novináře, objevil se například na dvou blogovacích systémech a v podobě služby Rádio na přání v podání Českého rozhlasu. Byli jsme také svědky slepé uličky v podobě automatického převodu textu do zvukové podoby, předčítané robotickým hlasem. Jako zdroj pro příjem peněz se však podcast nijak výrazněji neujal. Svědčí o tom například různé statistiky věnované výdajům firem do internetové reklamy, kde tento formát nemá své samostatné místo. Loni do českého Internetu putovaly dvě miliardy korun , takže se online inzerce umístila v pomyslném žebříčku výdajů před rádiem a outdoorovou reklamou.

Nevypadá to, že by podcasty patřily mezi hlavní cíle Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR), které se významným způsobem podílí na rozvoji internetového trhu v České republice. To se nyní zabývá hlavně problematikou videoreklamy. Zde by mohla být situace zajímavější, protože v souvislosti s RSS se ještě často hovoří o vidcastingu (videocastingu). V podstatě se jedná o stejný způsob odběru videa jako v případě zvukových souborů.

SPIR nyní definuje způsob měření videoobsahu a prezentace dat ve výstupech NetMonitoru. Probíhá jednání v rámci komise pro streamový obsah, co se skutečně bude měřit a v jakých kategoriích, vysvětluje Kateřina Hrubešová, výkonná ředitelka SPIR. Než získáme první nezávislé údaje o výdajích do videoreklamy, bude nutné měřit samotná obsahová videa. Tato data o návštěvnosti videoobsahu, zveřejněná v rámci NetMonitoru by měla být dostupná ve druhém pololetí letošního roku. S realizátory výzkumu, společností Gemius a Mediaresearch na tom pracujeme půl roku. Také v zahraničí je to neprobádaná oblast.

Technologii lehce podobnou RSS zkoušela také světová softwarová firma Microsoft. V roce 1997 představila s příchodem prohlížeče Internet Explorer 4 vlastní technologii Active Channel. Podobnost s RSS není na první pohled zřejmá, ale společné rysy bychom našli: uživatel se mohl přihlašovat k odběru vybraných webových „kanálů“. Takto vybrané zdroje byly posléze staženy na počítač k prohlížení bez nutnosti připojení k Internetu. Každá země navíc měla svůj seznam kanálů a mezi spolupracujícími firmami bylo možné tenkrát nalézt například Disney, WB nebo AOL.

Technologie Active Channel se zatím nerozšířila do takové míry, aby se z ní stal běžně používaný standard. Reflektovali jsme proto podmínky trhu a preference zákazníků a do prohlížeče Internet Explorer 7 jsme ji neumístili, upřesnil ve svém vyjádření Miroslav Hažer, PR Consultant z české pobočky Microsoftu.

Je těžké odhadnout, co by se stalo, kdyby měla technologie Microsoftu větší úspěch než RSS. V každém případě nelze vliv této softwarové firmy podceňovat, protože například podle statistiky Rankings.cz měly všechy verze Internet Exploreru 65,7% podíl mezi návštěvníky českých stránek zapojených do měření NetMonitor. Z minulosti je známý i případ, kdy společnost RealNetworks přišla potichu o svůj 60% podíl na trhu. Důvod byl přitom jednoduchý: firma Microsoft začala do svých operačních systémů přidávat vlastní multimediální přehrávač. Analytická společnost NielsenNetRatings uvedla, že v červenci minulého roku obsadil program Windows Media Player 41% podíl na trhu, již zmíněný RealPlayer se dostal pouze na 24 procent a přehrávač QuickTime <a href=„http:it­biz.cz/it-byznys-pokuta-microsoft-eu“>získal 18 procent.

Patří do RSS plné znění textů?

Kromě podcastu se technologie RSS využívá také pro zvýšení návštěvnosti webu. Čtenáři si mohou přidat do softwarové nebo online čtečky odkazy na oblíbené zdroje v podobě zpravodajských, obsahových a jiných serverů. Čtečka odebírá ze všech míst obsah příslušných RSS kanálů a zobrazuje je uživateli. Když ho některý ze článků zaujme, klikne si a zobrazí se mu plné znění přímo na vybraném webu. Jejich provozovatelé tak nepřichází o návštěvníky, což se vyplácí zejména méně aktualizovaným webům. Není to však jediná možnost, jak tento formát použít.

Minulý rok v červenci rozvířil poklidné vody blogerské scény článek internetového konzultanta Martina Snížka. V něm zmiňoval výhody, proč posílat plné texty článků do RSS. Odvolával se také na zkušenosti několika zahraničních autorů, kterým se po této úpravě zvýšil počet prokliků na články.

Webové stránky poskytovatelů obsahu jsou často špatně optimalizované pro mobilní telefony, způsobují tedy mobilním uživatelům různé obtíže, vysvětluje další přínos ve své odpovědi pro Lupa.cz. Uživatel může následně bez problémů využít některou z mobilních verzí RSS čteček, jako je například Google Reader, a tím obejít nepřístupný web. Technicky se začleňování plných textů stránek do RSS provádí pomocí modulu Content z RSS 1.0, tvrdí Martin Snížek. Jenže právě specifikace se stala důvodem pro následou výměnu názorů. Daniel Dočekal, publicista a zakladatel komunitního blogovacího sytému Pooh.cz, ve svém článku možnost plných textů odmítá a doporučuje místo toho standard Atom. Navíc upozorňuje na skrytý problém pro provozovatele webových čteček, kteří nejsou na stahování kompletních textů z RSS připraveni.

Oslovili jsme proto majitele služeb online čteček s dotazem, zda je jejich technické řešení na podobnou změnu připraveno. Kladně nám odpověděli majitelé Rssmonitor.cz, Jyxo Články, Ereses.cz, Sbernice.net a Devlogy.cz. Naopak Adam Haken nás za svoji webovou čtečku Zpravydne upozornil, že z RSS používá pouze odkaz a titulek. Nedořešená tedy zůstává otázka, zda je to dovoleno.

Specifikace RSS umožňuje ke každé položce feedu doplnit jen krátký popis v podobě jedné věty. Pokud většina lidí specifikaci porušuje, protože ta něco nepodporuje, je pravděpodobně ve specifikaci chyba a měla by být napravena. Formát RSS je krásným příkladem toho, kdy specifikace zaostala za požadavky uživatelů, a nakonec to dopadlo tak, že se vytvořil nový mnohem lepší formát Atom, vysvětluje počítačový odborník Jiří Kosek.

Autor blogu Sova v síti a odborník na problematiku internetových vyhledávačů Marek Prokop se ovšem odvolává na specifikaci RSS 2.0, která plné znění textů dovoluje. Ve svém příspěvku zároveň naznačuje, že českým programátorům chybí odvaha experimentovat. Český Internet tím přichází o čas. Nakonec se sem sice asi dostane každá novinka, která má v jazykovém prostoru české velikosti své místo, ale trvá to déle, než by bylo nutné, vysvětluje.

Potrava pro roboty

Martin Malý, zakladatel českého blogovacího systému Bloguje.cz a PHP programátor, upozorňuje, že by RSS mělo obsahovat pouze souhrn informací z webu. Jenže život není úplně černobílý a pravidla je možné nebo nutné někdy upravit podle toho, co chtějí uživatelé. Dokládá to z vlastní zkušenosti na příkladu blogů: Výklad blogu říká, že blog má na úvodní stránce celé články. První verze Bloguje nabízela pouze možnost toho ‚správného blogování‘ s kompletními články na hlavní stránce. Bohužel uživatelé nezastávali stejný názor a celkem rázně si vynutili model krátkého přehledu na hlavní stránce a odkazu na celý článek. Takže těžko se rozhodovat podle striktních výkladů norem. Šéfredaktor Interval.cz Vilém Málek ve svém vyjádření doporučuje specifikace dodržovat, protože je jejich cílem ochrana před důsledky našich vlastních omylů. V případě RSS se přidává mezi příznivce tradičných stručných upoutávek.

Posílat plné texty do RSS má své další úskalí. Ve čtečce se nezobrazí reklamy vydavatele a také nároky na přenos dat jsou o něco větší. Je na vydavateli obsahu, aby posoudil, co je pro něj důležitější, nabízí svůj pohled Matěj Novák ze společnosti Ataxo. Podobně praktický je také Dušan Janovský, autor serveru Jakpsatweb.cz. Otázku posílání plných textů do RSS vůbec neřeší: Je to úplně jedno. Důležitá je jiná věc – jestli se poskytovanou informaci čtenář dozví rychle. Vytvářejte obsah pro který se lidé vracejí. U firemních webů je to těžké zadání, protože málokoho baví psát nějaké články o tom, co firma dělá.

Dušan Janovský i Marek Prokop se navíc shodují na zřejmě poslední možnosti, kterou provozovatelé webů v souvislosti s RSS kanály objevili a úzce se dotýká právě internetových vyhledávačů. Pokud chcete vylepšit pozice svých stránek ve výsledcích hledání, vytvořte si příslušný kanál pro své stránky a zajistěte, aby ho sledovalo pár lidí v Google Readeru. Už jen to se velmi pravděpodobně pozitivně promítne do rychlosti indexace vašich nových stránek Googlem, vysvětluje tuto výhodu Prokop. Zpětné odkazy vám zajistí přihlášení RSS kanálu do různých tematických webových agregátorů a internetových služeb typu Pravednes.cz.

Někdy si vašeho zdroje mohou všimnout i provozovatelé linkovacích farem, které jsou zaměřeny na vyhledávače. Přínos ovšem bude sporný, a tak hodně záleží, jak takový web posuzuje samotný vyhledávací robot. Jestliže vás zařazení do nějaké pochybné webové čtečky poškodí, můžete se zkusit bránit. Větší šance ovšem budete mít zřejmě u českých provozovatelů.