Vypínat můžeme zítra, řekla Nova na konferenci DigiZone.cz

Server DigiZone.cz uspořádal v pořadí už čtvrtý Kulatý stůl o digitálním vysílání. Motto „Restart české digitalizace“ včera zcela zaplnilo konferenční salónek Neptun hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze. Akci moderoval Jakub Železný z České televize (ČT) a právě veřejnoprávní stanice si přímo v hotelu zřídila improvizované studio Kulatého stolu.

Ve třech blocích, které se věnovaly legislativě, postojům nových i stávajících komerčních televizí a veřejnoprávnímu multiplexu, se vystřídalo dohromady 19 hostů za panelem. Prostor k otázkám měli ale tradičně i všichni přítomní v sále. Pokud máte zájem o dění v sále minutu po minutě, podívejte se na server Český rozhlas Digital, který přinesl ze setkání online zpravodajství.

PODÍVEJTE SE: Živý vstup k zahájení IV. KS na ČT 24 (od 12. minuty videa)

Čekání na TPP a další legislativní otázky

Klíčová novela mediálních zákonů platí už více než 100 dní. Ke zvládnutí procesu přechodu na digitální vysílání a opuštění analogových kmitočtů potřebuje Česká republika ale ještě další důležitý nástroj, kterým je Technický plán přechodu (TPP). Právě čekání na TPP bylo jedním z hlavních témat prvního bloku IV. KS nazvaného „100 dní digitální novely v praxi“.

Diskuse v prvním panelu se zúčastnil předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání (NKS) Zdeněk Duspiva, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Václav Žák, člen Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky Adolf Jílek, ředitel sekce elektronických komunikací a poštovních služeb Ministerstva průmyslu a obchodu Jan Duben a předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák.

Národní koordinátor Zdeněk Duspiva v úvodní přednášce konference připomněl vývoj české digitalizace za poslední rok a půl a načrtl obrysy tématu informační kampaně. Sledujeme pozorně chování obyvatel, jak reagují na problémy při přechodu, a nezapřeme, že lidé akceptují fakt, že končí analogové vysílání a využívají možnosti, které jsou jim dány v jejich regionu, uvedl Duspiva.

Podle něj je NKS v krajním případě připravena vést informační kampaň samostatně a má na to i peníze, přesto by uvítala účast dalších subjektů. Jako ideální vidí národní koordinátor model financování příjmu 1:1, tedy že na každou státem zaplacenou korunu dají pro tento účel korunu i komerční subjekty. Součástí kampaně bude mj. podpora pro zdravotnická zařízení, ústavy sociální péče a další podobné instituce nebo regionální servis doprovázený diskusními fóry a besedami.

Pavel Dvořák pronesl kategorické vyjádření na hlavu „síťařů“: Léta jsme slyšeli od provozovatelů sítí, že na to (vypnutí, pozn. aut.) potřebují 2,5 až tři roky. Teď na to mají 3,5 roku. Pokud to za tu dobu nejsou schopní udělat, ať to vůbec nedělají, řekl předseda ČTÚ ve snaze vysvětlit, proč se nakonec jeho úřad rozhodl posunout datum vypnutí analogového vysílání v Česku z dříve avizovaného 10. října 2010 na 11. listopad 2011.

Optimistického ducha předvedl Adolf Jílek. Myslím si, že nikdo nebude brzdit digitalizaci, protože všichni chtějí vysílat, aby měli příjem z reklamy a co největší pokrytí, řekl včera na IV. KS. Pavel Dvořák neměl naopak k optimismu důvod, a to když odpovídal na otázku, co se stane, pokud se k TPP nepřihlásí Nova, Prima ani regionální televize.

Je to samozřejmě možná představa. TPP je připravený tak, aby přežil nějaké jednu dvě varianty. V okamžiku, kdy se k němu obě současné celoplošné televize nepřipojí, tak bude TPP pokračovat jen v digitalizaci kmitočtů ČT. A na sítě 2 a 3 prostě kmitočty nebudou, uvedl předseda ČTÚ s rezolutním dodatkem: Konec. Není. Neexistuje. Kmitočtů je určité omezené množství, v šuplíku žádné schovány nemáme a nové jsou jen ty, které se uvolňují z ČT. Stroze věc uzavřel: Jiné nemáme, jiné nedáme.

AUDIO: Blok „100 dní digitální novely v praxi“ [MP 3, 25 MB]

Výhrady k digitalizaci ze strany Novy

Druhý blok IV. KS měl podtitul „Komerční televizi a digitální vysílání“. Sedmičku diskutujících tu vytvořili generální ředitel Novy Petr Dvořák, technický ředitel Primy Patrik Slavík, generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín, šéfredaktor zpravodajsko-publicistické stanice Z 1 Hanuš Hanslík, programový ředitel plnoformátové TV Barrandov Přemysl Svora, ředitel pro strategický rozvoj Febio TV Petr Sládeček a ředitel Úseku pro transformaci Českých Radiokomunikací (ČRa) Kamil Levinský.

Petr Dvořák oznámil přítomným výhrady nejsledovanější české televize k TPP, které shrnul do pěti bodů: První, co nám vadí, je, že definice pokrytí, jak je nyní uvedená v TPP, nám nedává garanci, že plné pokrytí, které bychom měli mít a které by mělo být obdobné jako současné pokrytí analogového vysílání, budeme mít po celou dobu přechodu. Generální ředitel Novy proto na dálku navrhnul vládě, že by bylo dobré, kdyby se nad dokumentem ještě zamyslela a vrátila do hry definici z prosincového pracovníhu návrhu TPP, která byla podle Dvořáka lepší.

V protikladu k vyjádření šéfa Novy stojí slova Kamila Levinského z ČRa, která pronesl při své prezentaci na závěr druhého bloku IV. KS, ale která si zaslouží uvést už na tomto místě: V průběhu přechodu na digitální televizní vysílání by neměla nastat situace, kdy by ČRa nesplnily zákonný požadavek a došlo by skutečně ke snížení pokrytí pozemním televizním signálem. Právě u ČRa Nova zemskou cestou analogově i digitálně vysílá a s největší pravděpodobností tu bude vysílat dál.

Druhá velká věc, která nám vadí, je, že kvůli tomu, že pokrytí není garantováno po celou dobu přechodu, může docházet k vypínání jednotlivých provozovatelů v různých časech. Myslím si, že to z hlediska digitalizace není dobře, protože motivace lidí k přechodu na digitální vysílání bude samozřejmě mnohem větší, když budou vědět, že vypadnou všechny kanály, a ne že některé tam (v analogu, pozn. aut.) zůstanou dál hrát, konstatoval šéf Novy.

Vzápětí uvedl třetí složku, která se jeho televizi na TPP nelíbí. Nedostatečně definuje informační kampaň nebo resp. ji nedefinuje vlastně skoro vůbec, řekl Petr Dvořák a připojil, že dneska vůbec není jasné, jak bude informační kampaň vypadat, kdo ji bude financovat a jak velké objemy peněz do ní půjdou. Takže informační kampaň jako jedno velké téma je další věc, která nám v TPP také chybí, shrnul generální ředitel Novy.

A pak, co v TPP úplně postrádáme, to jsou dvě – já bych řekl skoro zakázaná – slova české digitalizace, začal s výčtem posledních dvou položek na seznamu kritiky Novy její šéf. Jedno zakázané až sprosté slovo je penetrace. A druhé zakázané, sprosté slovo jsou nové technologie. Stát si na penetraci hrát nechce, protože říká: ‚Je důležité lidem říci, že digitalizace bude, a oni už si to (digitální přijímače, pozn. aut.) někdy koupí,‘ uvedl Petr Dvořák a zdůvodnil, co konkrétně Nově vadí.

Problém je v tom, že my jako komerční stanice jsme závislí ne na těch lidech, kteří ví, že tady nějaká digitalizace bude, ale na těch, kteří jsou schopni digitální signál naší televize přijímat. Proto je penetrace věcí, která je pro nás velmi důležitá, ale bohužel se nám asi nedaří příliš dobře toto slovo do všech možných principů prosazovat, uzavřel šéf Novy čtvrtý bod.

Druhým slovem jsou nové technologie. Je to zase tak, že TPP nedává jasný směr toho, jakým způsobem by se mělo s novými technologiemi zacházet. V tuto chvíli se obecně počítá s tím, že se to bude stavět na staré kompresní technologii (MPEG-2, pozn. aut.) – ale jsou tady nové, zmínil Petr Dvořák a svoji myšlenku dál rozvinul: Navíc si myslím, že se pomalu začínáme dostávat do situace, kterou já jsem popisoval někdy před rokem a půl v Českém Krumlově, kdy high definition už není hudba příštích 20 let.

Generální ředitel Novy připomněl přítomným, že jeho televize si už s vysokým rozlišením tyká – a není jediná: Sami dobře víte, že HD začíná být hlavním projevem toho, jak se některé televizní stanice začínají od sebe odlišovat. Víte dobře, že my jsme začali pilotní HD vysílání v minulém roce. V tuto chvíli spouští HD vysílání HBO. A já si myslím, že dalších stanic, které budou chtít tento signál využívat, bude opravdu hodně.

Přes veškerou kritiku TPP dospěl Petr Dvořák pro českou digitalizaci k optimisticky vypadajícímu závěru. Bylo to ve chvíli, kdy se ho moderátor zeptal na postoj Novy k termínům vypínání analogového vysílání. Já si myslím, že k termínům můžu říct to samé, co říkám vždycky. Nám jsou termíny úplně jedno. Pro nás je důležité, abychom dostali náš signál k divákům. A jestli tam ten signál dostaneme zítra, můžeme vypínat zítra, řekl generální ředitel Novy, který ale připojil i druhou stranu mince: Jestli ho tam nedostaneme na konci roku 2014, pak musíme vypínat v roce 2015.

Optimismus TV Barrandov i Z 1 a plány síťové výstavby ČRa

Pozitivní vidění situace předvedl Přemysl Svora: Stáváme se se Z 1 průkopníky digitalizace a doufám, že odvážným bude štěstí přát. Obě stanice už si vyzvedly od RRTV kompenzační licenci pro zemské digitální vysílání a připravují se na start. Budeme velice brzy připraveni začít vysílat. Nebudu uvádět přesné datum, které máme samozřejmě stanovené, ale mělo by to být na přelomu května a června, uvedl Hanuš Hanslík ze Z 1.

Kamil Levinský z ČRa měl pro přítomné připravenou přednášku o technických aspektech i o pokrytí sítě 2. Pro diváky z jeho slov vyplývají ‚samá pozitiva a životní jistoty‘: Díky použití hlavních stávajících analogových stanovišť nebude v naprosté většině případů na straně diváků nutná úprava, modifikace a případně rotace stávajících přijímacích anténních systémů. Pokud bude navíc síť 2 paralelně provozována se sítí 1, tak budou moci lidé z jednoho stanoviště okamžitě – bez dalších investic – přijímat osm programů digitálních televizí současně se stávajícími analogovými televizemi.“

Podle ředitele Úseku pro transformaci ČRa městští diváci mohou začít uvažovat i o anténách uvnitř domů a bytů: Ve velkých městech samozřejmě plánujeme, aby byla dostatečná úroveň signálu na vnitřní prutovou anténu. To pak nabízí ohromnou výhodu v tom, že ve svém důsledky by tento krok mohl zbavit spoustu sídlišť a lidí v nich satelitních přijímačů na fasádách domů.

Kamil Levinský dodal také, že důležitým aspektem rozvoje sítě 2 bude postupné zapínání sousedících oblastí. A díky dostatečným překryvům v průběhu výstavby by nemělo v žádném případě dojít ke snížení pokrytí v krajních oblastech. Tento způsob by chránil diváka, aby si zbytečně nekupoval zařízení na příjem satelitního vysílání v době, kdy sice nemá zemský signál, ale kdy bude – po dobudování sousedního vysílače – tato oblast bezpečně pokryta, uvedl představil ČRa.

AUDIO: Blok „Komerční televize a digitální vysílání“ [MP 3, 45,2 MB]

ČT chce mít v roce 2010 multiplex s 95procentním pokrytím

Závěrečný blok IV. KS vytvořil protiváhu přílivu komerce v předcházející části. K tématu „Veřejnoprávní multiplex“ přišli diskutovat vedoucí projektu Digitalizace ČT Pavel Hanuš, technický ředitel ČT Rudolf Pop i ředitel zpravodajství veřejnoprávní stanice Milan Fridrich. V panelu usedl také zástupce ředitele Úseku techniky Českého rozhlasu (ČRo) Pavel Balíček a manažer útvaru Rozvoje služeb a prodeje úseku vysílacích služeb ČRa Jiří Vykydal.

Pavel Hanuš zmínil, že pro realizaci multiplexu veřejné služby musí být připravené tři věci. První z nich jsou správná strategie a technické zabezpečení, dále pak zdrojové a organizační zajištění a nakonec legislativní rámec. Ten dává veřejnoprávní televizi právě TPP. Předpokládali jsme, že TPP bude trošičku dříve. Netrpělivě očekáváme jeho schválení, řekl vedoucí projektu Digitalizace ČT.

K rozvoji společné sítě ČT a ČR uvedl Pavel Hanuš: Náš zájem je, aby 95 % multiplexu veřejné služby bylo do konce roku 2010. Začínáme na Plzeňsku, pak jsou jižní Čechy, Sušice, dále opouštíme multiplex A v Praze, Brně a Ústí nad Labem. Pak jsou střední a severní Čechy, jižní Morava a končíme na severní Moravě.

Pavel Dvořák z ČTÚ připustil, že květen 2008 napsaný v TPP jako nejzazší termín pro zapnutí veřejnoprávního multiplexu na Plzeňsku bude muset být posunutý. Nejspíš na červen.

Ve třetím bloku konference došlo také na problematiku informační kampaně. Tématu se zhostila nejen ČT, ale také závěrečná přednáška a video Jiřího Vykydala. Manažer útvaru Rozvoje služeb a prodeje úseku vysílacích služeb ČRa ukázal zúčastněným, jak mohou být do obrazu vkládané nejrůznější loga i běžící proužek, a to zvlášť pro každý vysílač. Takové řešení informování o konci analogového vysílání zástupci ČT velmi ocenili, protože je v několika lokalitách čeká sada prohazování kmitočtů Jedničky a Dvojky. Například už na zmíněném Plzeňsku.

Ředitel techniky ČT Rudolf Pop uvedl: Připravujeme se na to, aby se stanice ČT 24 v prvním zářijovém týdnu překlopila kompletně do širokoúhlého formátu. Budou se v něm tedy vyrábět i ostatní zpravodajské pořady. Pravidelné vysílání ve vysokém rozlišení chce pak ČT zahájit u příležitosti zimní olympiády ve Vancouveru v roce 2010.

AUDIO: Blok „Veřejnoprávní multiplex“ [MP3, 30,8 MB]

REPORTÁŽ: „Digitalizace v Česku probíhá podle plánu“ (Události, ČT 1)

Fotografie: Radek Volf