Rada České televize připravuje výběrové řízení na obsazení jedné z nejdůležitějších mediálních pozic na našem trhu. Po šesti letech pomalu končí druhé funkční období generálního ředitele Petra Dvořáka. Včas se tedy musí vyjasnit, kdo bude řídit televizi od 1. října 2023.
Teoreticky to zase může být Petr Dvořák, pokud se do výběrového řízení přihlásí. Zákon o České televizi neomezuje počet mandátů stejného generálního ředitele. Současný šéf vede televizi veřejné služby od října 2011, s přehledem je to tedy nejdéle sloužící ředitel samostatné České televize. Zatím neřekl, zda se bude o funkci opět ucházet.
Podmínky výběrového řízení zveřejní Rada České televize 15. února 2023, kdy je schválí na svém zasedání. Od té chvíle začne běžet lhůta pro podávání přihlášek. Uzávěrka bude 17. dubna 2023. Ve středu 19. dubna 2023 Rada zveřejní seznam všech zájemců, kteří podali přihlášku.
Obvykle se do výběrového řízení hlásí přes deset lidí. Při volbě v roce 2017 poslalo své životopisy dvanáct zájemců, proti Petru Dvořákovi tehdy kandidoval i současný předseda Rady České televize Karel Novák. A v roce 2011 mělo zájem dokonce 36 lidí, mimo jiné další ze současných radních, tehdejší ředitel zpravodajství Roman Bradáč.
Měsíc po zveřejnění seznamu kandidátů přistoupí Rada České televize k výběru finalistů. Na zasedání 17. května 2023 jich hlasováním určí pět, které pozve k veřejné prezentaci projektů. Ta se odehraje 7. června 2023 na zasedání Rady České televize. Uchazeči také budou odpovídat na otázky radních a na stejném zasedání proběhne volba generálního ředitele.
Tento harmonogram odsouhlasila většina členů Rady České televize, někteří se ale divili tomu, proč výběr ředitele potrvá čtyři měsíce. „Volit generálního ředitele až těsně před prázdninami, s tím, že by se měl ujmout funkce po prázdninách, je pozdě. Není to slušné vůči novému generálnímu řediteli. Bylo by správné volbu uskutečnit dřív. Minulá volba proběhla už v dubnu. Navrhoval bych, aby proběhla v první polovině května,“ vyjádřil se místopředseda rady Pavel Matocha.
„Rozsah volby jsem zachoval ve stejné délce jako minule,“ reagoval předseda rady Karel Novák.
„Nejsem a priori proti navrženému harmonogramu,“ navázal radní Roman Bradáč. „Hrozí ale určité nebezpečí, protože v létě někteří kolegové končí, a pokud by se to v červnu nestihlo, což se stát může, mohlo by se to táhnout dlouho,“ varoval.
Narážel na to, že ke zvolení generálního ředitele je podle současného zákona potřeba alespoň 10 hlasů. Radních je nyní jenom 14, protože na členství rezignoval ekonom Pavel Kysilka a sněmovna teprve vybere jeho nástupce. K 1. červenci vyprší mandáty Reného Kühna, Tomáše Samka a Martina Doktora.
„Aniž bych to chtěl zlehčovat, v roce 1993 jsem měl 48 hodin mezi rozhodnutím rady a nástupem do funkce generálního ředitele Českého rozhlasu. Zvládnout se dá všechno,“ glosoval debatu o lhůtách Vlastimil Ježek, který řídil Český rozhlas v letech 1993–1999.
ANO a SPD: Koalice chce zvolit poslušného ředitele
O budoucí volbě generálního ředitele České televize se ovšem ve středu nediskutovalo jen na Kavčích horách. Tématem se zabývali také politici při schůzi Poslanecké sněmovny. Opoziční ANO a SPD podezřívají vládní koalici, že tlačí na rychlé schválení novely zákona o České televizi právě kvůli tomu, aby měla včas kontrolu nad tím, kdo se stane ředitelem televize.
Podstatou novely je zvýšení počtu členů televizní rady z 15 na 18. Na výběru radních by se měl také z jedné třetiny podílet Senát, kde aktuálně disponují většinou hlasů rovněž strany vládní koalice. Změna měla původně platit už od ledna, zákon ale má zpoždění a sněmovna ho ve středu projednávala teprve ve druhém čtení.
„V tuto chvíli se to jednoduše týká volby generálního ředitele, která by měla být do konce září. Cílem je, aby generální ředitel měl to správné jméno, aby to byl ten správný muž nebo ta správná žena, který bude poslušný vládní pětikoalici. Skrze Radu České televize si takové jméno chtějí najít a potřebují k tomu právě většinu v radě,“ prohlásil Aleš Juchelka (ANO).
Předkladatel zákona, ministr kultury Martin Baxa (ODS), takové výhrady odmítl. „Vidíte v tomto návrhu zákona jakousi naši jasnou touhu ovládnout televizi, zvolit svého generálního ředitele. Ale my tady předkládáme návrh úplně opačný, kterým ztěžujeme volbu generálního ředitele,“ reagoval. „Ředitel během svého mandátu má mít maximální autonomii v tom, jakou práci vykonává, a pokud projde úspěšně volbou, tak se na ní musí shodnout mnohem pestřejší názorové uskupení, než je tomu v současné době,“ zdůraznil.
„Pokud to má být tak, jak říkáte vy, tak se pojďme domluvit, že posuneme účinnost tohoto zákona až po volbě generálního ředitele České televize. Pojďme to udělat od 1. 1. 2024. Proč to neuděláme?“ navrhl vzápětí Aleš Juchelka (ANO).
Ministr kultury však chce, aby změna volby radních začala platit 15. dnem po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. K tomu by orientačně mohlo dojít na jaře, pokud bude legislativní proces pokračovat obvyklým způsobem. Zástupci koalice při projednávání zákona nevysvětlili, proč musí ke změně dojít už letos.
Sněmovna zákon po debatě pustila do třetího čtení. V něm bude rozhodovat o návrhu na zamítnutí zákona, který předložily ANO a SPD, a o několika pozměňovacích návrzích. Vzhledem k tomu, že strany vládní koalice disponují ve sněmovně pohodlnou většinou, je zamítnutí zákona prakticky nereálné.
ČLÁNKY DO MAILU