Včera byl oficiálně představen malý zázrak: jeden z úplně prvních případů, kdy se dva tuzemští operátoři dohodli na vzájemné spolupráci dobrovolně, aniž by k tomu byli dotlačeni regulátorem. Na druhou stranu to již nebylo žádné překvapení, protože se o této spolupráci vědělo již dříve, a svým způsobem byla oznámena i oficiálně. Média (včetně Lupy) informovala o podpisu smlouvy mezi oběma subjekty již počátkem srpna, a Mobilkom si jeden ze článků vyvěsil i na vlastním webu (v rubrice tiskových zpráv), čímž mu dodal punc oficiálnosti.
Veřejnosti pak mělo být vše představeno ještě do konce srpna. Jenže k tomu nedošlo – a stalo se tak až teprve včera, 29. září. O důvodech lze jen spekulovat, osobně tipuji na problémy s dostupností kombo modemu, který je pro využití obou sítí nezbytný.
Na čem a proč se dohodli?
Nepředbíhejme ale a řekněme si, co je vlastně předmětem dohody obou subjektů.
Není to (symetrická) dohoda na sdílení síťové infrastruktury, například ve smyslu společného užívání stožárů či celých základnových stanic – o jakou se Vodafone již dříve snažil s Telefónikou či T-Mobile. Není to ani (asymetrická) dohoda ve smyslu virtuálního operátora, která by Mobilkomu umožnila prodávat služby, realizované na infrastruktuře Vodafonu, pod jeho vlastní značkou, buďto samostatně nebo nějak v balíčku s vlastními službami.
Jde o (asymetrickou) dohodu v opačném směru. O dohodu na tom, že Vodafone využije velkoobchodní nabídku Mobilkomu (resp. jeho U:fona), nakoupí od něj (velkoobchodně) datové služby jeho CDMA sítě, a ty následně přeprodá svým zákazníkům. Přesněji: nebude je prodávat samostatně, ale začlení je do svých vlastních datových služeb. Tam, kde jeho zákazník nebude v dosahu jeho vlastní (3G) sítě, ale bude v dosahu 3G sítě U:fona, umožní mu využívat tuto síť.
Základní princip je tedy obdobný jako u již dříve oznámené spolupráce Mobilkomu (U:fona) například se společností WIA. Ta ale nemá vlastní (mobilní) datové služby, a tak svým zákazníkům poskytuje (jako svou službu, pod vlastní značkou) mobilní datové služby, které jsou realizovány výhradně v síti U:fona.
Proč se dohodli?
Dosažení dobrovolné dohody mezi Vodafonem a Mobilkomem (U:Fonem) nemusí být nijak překvapivé, pokud si uvědomíme jejich motivaci.
V případě Mobilkomu je situace jasná a jednoduchá: má síť, a shání pro ni využití. Když ne skrze vlastní zákazníky, tak alespoň skrze zákazníky jiných operátorů. Proto jeho velkoobchodní nabídka a možnost přeprodeje služeb na velkoobchodní bázi. Chceme-li v souvislosti s tím hovořit o modelu virtuálních mobilních operátorů a roli MVNE, jako to dělá Mobilkom, klidně můžeme.
To Vodafone je v jiné pozici. Zákazníky si stále chce shánět sám, a o virtuální operátory ve své síti proto zájem nemá. Trápí ho ale něco jiného. Těm zákazníkům, které má, nedokáže nabídnout „rychlá data“ s takovým pokrytím, jako jeho hlavní konkurenti (tj. Telefónica a T-Mobile). Zatímco jeho vlastní „rychlá data“ jsou dostupná na ploše, na které trvale žije cca 30 % populace (což je podstatně méně než 30% plochy ČR), Telefónica i T-Mobile pokrývají svými „rychlými daty“ přeci jen větší plochu – na které žije cca 80 % populace (v případě Telefóniky), resp. cca 60 % populace (v případě T-Mobile).
Čtenářům Lupy snad netřeba vysvětlovat, jak Telefónica a T-Mobile přišly k takovému pokrytí, když jejich klasické 3G/UMTS sítě dnes pokrývají cca 38 %, resp. 30 % populace: na vyšší procenta se dostávají až díky započítání jejich „druhých 3G sítí“, které začaly budovat ještě dříve než své dnešní klasické 3G sítě. V případě Telefóniky jde o síť CDMA 2000 v pásmu 450 MHz, a v případě T-Mobile o síť UMTS/TDD v pásmu 2,1 GHz.
Dnes už asi nemá smysl kroutit hlavu nad tím, proč se Telefónica a T-Mobile svého času vydali zcela nestandardními cestami. Jen aby si posléze uvědomili, že vývoj jde jinudy, a dříve (v případě Telefóniky) či později (v případě T-Mobile) znovu vsadili na standardní 3G technologii a pásmo.
Dnes jim ale tyto jejich „druhé 3G sítě“ přece jen přichází vhod tím, že existují, a umožňují jejich zákazníkům využívat „rychlá data“ na větší ploše. Byť s tím zásadním dovětkem, že k tomu zákazníci potřebují nestandardní kombo modemy, které jim operátor rád poskytne – ale které jsou rozumně použitelné jen pro zařízení charakteru počítačů (např. notebooků a netbooků), a nikoli pro nejrůznější smartphony či další mobily.
Vodafone ale žádnou takovou „druhou 3G síť“ nemá. A tak nemůže její pokrytí spojit s pokrytím své „první 3G sítě“ a dosáhnout pokrytí podstatně vyššího. Nezbylo mu tedy, než se dohodnout s jiným subjektem na trhu, který má „komplementární“ problém: má „druhou 3G síť“, ale nemá „první 3G síť“. Tedy s Mobilkomem (U:fonem), s jeho 3G sítí na bázi CDMA 2000 EV-DO v pásmu 430 MHz.
Vzhledem k postavení obou subjektů a situaci na trhu to nakonec dopadlo již výše popisovaným asymetrickým způsobem: Vodafone jakoby získal „druhou 3G síť“, jejíž pokrytí může připočítat k pokrytí své „první 3G sítě“. Mobilkom nezískal „první 3G síť“ ke své „druhé 3G síti“, ale aspoň pro ni získal další využití.
Detaily toho, za jakých podmínek si Vodafone pronajímá přenosové služby 3G sítě Mobilkomu, pochopitelně zveřejněny nebyly. Podle neoficiálních informací by ale Vodafone měl platit primárně podle objemu dat, přenesených jeho zákazníky v síti Mobilkomu. Výsledná cena by ale měla (v určité míře) záviset i na tom, kolik takových zákazníků bude.
Z pohledu zákazníka
Pokud bychom se na výsledek podívali z pohledu stávajícího zákazníka Mobilkomu (U:fona), pak pro něj se nezměnilo nic.
Změnu může pocítit jen zákazník českého Vodafone. Ale jen ten, který využívá jeho službu „Připojení na stálo“, která v současné době přijde na 525 Kč měsíčně (případně na 472 Kč měsíčně, pokud využívá zvýhodnění „Po svém“).
Takovýto zákazník může za měsíc přenést až (či spíše: jen) 3 GB dat. Dosud je mohl přenášet jen v „první 3G síti“ Vodafone (tj. té na bázi UMTS FDD, s aktuálním pokrytím 30 % populace). Nově je může přenést jak v této „první 3G síti“, tak i ve „druhé 3G síti“ (byť tato nepatří Vodafonu, ale jde o síť Mobilkomu). A to beze změny původní ceny svého datového tarifu.
Takovýto zákazník pochopitelně bude potřebovat speciální kombo modem, který dokáže pracovat v obou 3G sítích. V zásadě jde o dva samostatné modemy, byť v jediném konstrukčním provedení (viz obrázek) a s jednotným ovládáním. To pak určitým způsobem „implementuje“ i principy obchodních vztahů mezi oběma operátory.
Uživatel si může volit režim fungování modemu, ale zřejmě nebude moci měnit jedno nastavení: pokud je modem v dosahu „první 3G sítě“ (tj. té klasické, která patří Vodafonu), pak i kdyby byl současně v dosahu „druhé 3G sítě“, může používat jen tu první. Pouze když nebude v dosahu „první 3G sítě“, může si sám volit, zda chce využívat „druhou 3G síť“, nebo zda chce využívat 2G síť Vodafonu (GPRS či EDGE).
Je to logické: pokud Vodafone platí Mobilkomu za data, přenesená jeho zákazníky, pak asi nebude chtít, aby tito zákazníci využívali placený přenos v cizí síti tam, kde mohou využívat (spíše ještě rychlejší) přenos v jeho vlastní síti.
Modemy a pokrytí
Modem, který Vodafone poskytuje svým zákazníkům, je vyveden v jeho barvách, a přijde na 977 Kč (při úvazku na 6 měsíců), resp. na 1 Kč (při úvazku na 12 měsíců). Dnes je v nabídce jen jedno provedení (AnyData ADU-770WL), ale od druhé poloviny října by mělo být k dispozici i druhé provedení (Celot CTD200), od jiného výrobce. Nicméně jinak prakticky identické, i svými rozměry.
Modem AnyData, který je distribuován již dnes, má v sobě jednu SIM kartu (tu od Vodafone), má baterii, a je možné k němu připojit externí anténu. Ta je prý k modemu přibalována, a jde o malou všesměrovou anténu „s přísavkou“, viz obrázek.
Podle přítomných zástupců Mobilkomu je signál jejich 3G sítě (CDMA 2000 EV-DO) dostupný na ploše odpovídající 75 % populace, pokud je použit modem bez externí antény. V případě jejího použití se pokrytí má zvyšovat až na úroveň 94 % populace (stále nikoli plochy ČR).
Jinými slovy se tak celkové pokrytí „rychlými daty“, které Vodafone může nabídnout, posunulo někam do řádu cca 80 % populace (sjednocením pokrytí obou sítí), jak to odhaduje společná tisková zpráva Mobilkomu a Vodafone.
Pokud jde o rychlosti, dosažitelné v obou 3G sítích, pak ty se nynější spoluprací pochopitelně nijak nemění. Teoretická maxima jsou 7,2 Mbit/s u „první 3G sítě“ Vodafone (klasické 3G/UMTS s HSPA), a 3,1 Mbit/s u „druhé 3G sítě“ Mobilkomu (CDMA 2000 EV-DO). Skutečně dosahované rychlosti, které lze očekávat, uvádí pouze Mobilkom: 300 až 700 kbit/s.
Datové tarify
Co mne na včerejší společné tiskovce Vodafone a Mobilkomu skutečně překvapilo (a to nemile), je to, že Vodafone ani při této příležitosti nepředstavil žádné nové datové tarify. Řekl sice, že
pro intenzivní surfaře uvedeme před Vánoci na trh tarif s několikanásobně vyšším FUP“,
ale to mi přijde stále pozdě. Jakoby se stále bál do své sítě pustit zákazníky, kteří mají zájem jeho síť skutečně využívat, ve smyslu přenosu většího objemu dat. Jakoby jim stále nabízel jen jakousi ochutnávku, či demoverzi. Jako svůj „nejvyšší“ totiž nabízí tarif s limitem pouhých 3GB měsíčně, a nic „vyššího“.
To T-Mobile nabízí i 30 GB za měsíc (za 999 Kč, Internet na cesty Premium), a Telefónica dokonce nabízí objemově neomezený tarif (za 1000 Kč, Mobilní Internet Neomezený). I U:Fon je na tom s objemovými limity podstatně: začíná na 8GB měsíčně (za 390 Kč), a nabízí i objemově neomezený tarif (za 790 Kč).
Možná že Vodafone drží své zákazníky takto hodně „na uzdě“ kvůli tomu, aby nemusel tolik platit Mobilkomu za data přenesená v jeho síti – a tak sice zvyšuje pokrytí, ale ne „využitelnost“ (ve smyslu objemu dat k přenesení). Pokud bychom ale přepočítali výši měsíčního paušálu na jednotku objemu dat v rámci limitu, vycházela by data u Mobilkomu podstatně levnější než u Vodafone: 390 Kč za 8 GB odpovídá 48,73 Kč za 1 GB. Oproti tomu Vodafone chce 525 Kč za 3 GB, což odpovídá 175 Kč za 1 GB.
ČLÁNKY DO MAILU