Vliv novely na start datových schránek

V tomto článku pojednávám o aktuálních změnách zákona č. 300/2008 Sb. (upravuje datové schránky), které by měly být účinné již ke dni „právního spuštění“ datových schránek, tj. 1. 7. 2009.

Navazuji na předchozí článek Elektronická revoluce spisů v úřadech a soudech, ve kterém naleznete seznam a odkazy na veškerou potřebnou legislativu.

Zdroje bych doplnil ještě o zpracování konsolidované verze zákona č. 300/2008 Sb., (dtto v 11pt), které se aspoň do doby, než bude zákon přijat a novela vstřebána i právními informační systémy, mohlo provizorně hodit.

Tématu se na Lupě již věnoval Jiří Peterka v článku Datové schránky 2.0. Zabývám se některými podrobnostmi, významem změn a částečně uvádím i jiné informace nebo pohled.

Jak si pořídit datovou schránku (co nejpozději)

Podle dosavadního textu zákona bylo možné předpokládat zřízení schránky úřadům cca během července 2009 a soukromým subjektům zhruba v srpnu. Nejpozději po 15 dnech pak mělo dojít ke zpřístupnění schránky. Toto se mírně mění.

Zprovoznění schránky podle zákona obecně sestává ze dvou fází:

1. Zřízení datové schránky. Provádí ho MV ČR buď z moci úřední povinně, nebo na dobrovolně podanou žádost subjektu. Spočívá ve zřízení schránky a odeslání přístupových údajů (tj. login a hesla) uživateli schránky, zřejmě běžnou poštou.
2. Zpřístupnění datové schránky. Provede buď uživatel prvním svým přihlášením se do schránky pomocí výše zaslaných údajů, nebo nastane automaticky ve lhůtě 15. dnem po dni jejich doručení.

Pro započetí doručování dokumentů soukromému subjektu je kritériem zpřístupnění jeho schránky. Dokud nemáte schránku zpřístupněnu, nesmí vám úřad do ní začít doručovat a doručuje tradičními způsoby.

Pro doručování úřadům a mezi nimi navzájem tato podmínka výslovně stanovena není, ale z obecné právní zásady neukládání nemožnosti by ji bylo možné dovodit také. Nemá-li odesílající nebo adresovaný úřad zatím zpřístupněnu datovou schránku, nelze přinejmenším fakticky prostřednictvím schránek doručovat.

Jakmile jednou jedinkrát, třeba ze zvědavosti, schránku zpřístupníte přihlášením se do ní (nebo dojde k jejímu zpřístupnění uplynutím lhůty) a jste subjektem s povinným zřízením datové schránky (viz níže), ať již úřad nebo soukromý subjekt, nemůžete si schránku již nechat znepřístupnit! Ke znepřístupnění dojde až vaším zánikem: výmazem z rejstříku, úmrtím atp.

Od znepřístupnění je třeba odlišovat zneplatnění přístupových údajů podle § 12. O ně si můžete zažádat v případě, že přístupové údaje ztratíte, jsou kompromitovány apod. Zneplatnění údajů znamená pouze vytvoření a zaslání nových, nemá žádný vliv na to, že datová schránka je dále zpřístupněná.

Výše uvedená lhůta 15 dnů v kroku 2 byla novelou v přechodných ustanoveních (§ 31 odst. 1) nahrazena pevným datem 1. listopadu 2009, jež má jako lex specialis přednost. Znamená to, že pokud vám po 1. červenci dále dojdou přístupové údaje a nechcete si schránku zatím zpřístupňovat, pak se do ní nesmíte přihlásit. Po 1. listopadu 2009 další ignorování však smysl nemá.

Tímto vás rozhodně nevyzývám k odkládání na poslední chvíli, spíše k jednání s rozmyslem.

Jak vyzkoušet datové schránky bez rizika

Výše naznačená taktika sice odpovídá na to, jak si náběh schránek odložit, ale neposkytuje žádnou možnost pilotního provozu, během něhož byste si mohli činnost nezávazně ověřit, aniž byste si zpřístupnili schránku svého úřadu nebo společnosti. Zákon tuto možnost nijak neupravuje.

Jednou z možností je nechat si na žádost zřídit schránku jako fyzická osoba nebo jiná osoba, která povinnost zřízení nemá. U osob, které schránky používají dobrovolně, zákon ve své novelizované části opětovné znepřístupnění připouští (§ 11 odst. 4 až 6).

Taková možnost je přesto naprosto nedostatečná, neboť nemáte možnost generovat si ze schránky (mohlo by být považováno za spam) nebo do schránky (úřad vám nemůže posílat sdělení bez právního podkladu) žádný testovací provoz zpráv. Navíc ISDS rozlišuje typy schránek podle typu subjektu a je možné, že schránka OVM nebo PO bude uživatelským i protokolovým rozhraním pracovat jinak, než např. schránka FO, kterou si vyzkoušíte.

Mazání zpráv po 90 dnech od přihlášení se do schránky

V § 6 návrhu vyhlášky (o podrobnosti užívání…) se stanoví zajímavý režim uložení došlých zpráv. Ty jsou v datové schránce adresáta uloženy po 90 dnů ode dne, kdy se uživatel nebo jeho elektronická spisová služby do schránky přihlásily. Podle (neoficiálních) informací nemá mít možnost dříve smazat zprávu ze schránky ani její oprávněný uživatel.

To má (mělo by mít) několik zajímavých důsledků:

• ke smazání dojde po 90 dnech, existuje poměrně dostatek času si zprávu uložit k sobě na disk nebo přeposlat na CzechPOINT a vyzvednout výsledek autorizované konverze,
• pokud jste do schránky nepřistupovali, tak se došlá zpráva nemaže ani po 90 dnech, po 10 dnech nastává sice právní fikce doručení, ale aspoň zpětně zjistíte, že vám zpráva došla (a proč třeba mezitím exekutor rozprodal váš majetek),
• je vyloučeno smazání omylem při ovládání,
• přistupuje-li do schránky např. více jednatelů společnosti paralelně a nezávisle, nemůže jeden před druhým určitou zprávu smazat a tak ji zatajit,
• ani subjektem pověřená osoba, které je umožněn přístup do určité schránky jako zástupci subjektu, nemůže určitou zprávu smazat a tak ji zatajit,
• pokud někdo uhodne nebo zjistí přístupové údaje (login/heslo) ke schránce, tak si sice přečte datové zprávy za 90 dnů, ale ani on nemůže nové došlé zprávy smazat a tak je zatajit,
• ani chybně fungující software (elektronické spisové služby apod.) vyzvedávající zprávy by neměl být schopen došlou zprávu smazat a přitom ztratit.

Demoverze schránek

Na tomto místě bych rád pochválil provozovatele, neboť na stránce datových schránek www.czebox.cz vytvořil záložku Demo. Podrobnosti o použivání dema naleznete na datoveschranky­.info. Pro zřízení přístupu k demu dostačuje z libovolné emailové adresy odeslat zprávu formátovanou dle návodu. V reakci na ní obdržíte přístupové údaje několika fiktivních subjektů do testovacího demo systému, a to hned pro všechny druhy datových schránek (FO, PO, PFO, OVM).

Při přihlašování musíte ve svém prohlížeči „zdůvěryhodnit“ několik certifikátů protějšího webového serveru. Pro zobrazení došlého obsahu schránky si rovněž musíte nainstalovat zásuvný modul 602×mlfiller.xpi. Následně si můžete prohlížet datovou schránku, v níž je doručeno několik datových zpráv, a pochopit logiku jejího ovládání.

Používal jsem Firefox 3.0.10 a vše celkem jakž takž fungovalo, lépe však ve večerních hodinách než přes den. Demoverze je zatím omezena tím, že nemůžete žádné zpráv odesílat. To je trochu škoda, pro základní školení se však hodí.

Pro vývojáře aplikací a jiné dodavatele je pak k dispozici zvláštní testovací prostředí.

Orgány veřejné moci s povinným zřízením datových schránek

Které veřejnoprávní subjekty budou muset mít povinně datovou schránku? Zákon je označuje jako orgány veřejné moci (OVM) a pojem si (pro své účely, existuje i doktrinární chápání pojmu) definuje v § 1 odst. 1 písm. a). Jsou jimi: státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkový fond České republiky a jiné státní fondy, zdravotní pojišťovny, Český rozhlas a České televize, samosprávné komory zřízené zákonem, notáři a soudních exekutoři.

Orientačně (skutečně jen orientačně) si je můžete ověřit na stránce kdo je OVM. Pro laiky a běžnou praxi by asi nejsnadnější představou o tom, kdo je OVM, měla být odpověď:

1. úřady,
2. soudy (vč. Ústavního soudu).

Dále budu psát o tom, co je méně intuitivní.

Právní teorie by mezi státní orgány nepochybně zařadila Poslaneckou sněmovnu a Senát jako státní orgány moci zákonodárné. Výše uvedená stránka však zatím uznává za OVM pouze Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Toto rozlišení se již např. připouští u Prezidenta republiky a Kanceláře prezidenta republiky (uznané za dva různé OVM).

Právní teorie by jako státní orgán při výkonu moci pravděpodobně dovolila uznat i jednotlivého policistu vykonávajícího fyzický zásah, nicméně u Policie ČR je zatím rozlišováno pouze Policejní prezidium a Krajská ředitelství policie. Takové útvary jako Služba cizinecké policie, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (pod Policejním prezidiem) za samostatný OVM uznány nejsou. Nejsou rozeznávány ani oblastní odbory policie pod kraji, ani místní oddělení policie.

Tyto a podobné problémy granularity státního orgánu, totiž komu již bude vytvořena schránka a komu nikoliv, si budou muset vydiskutovat právníci z dotčených orgánů. Výhodou novely zákona je, že zastřešující OVM si může nechat zřídit více svých schránek (viz níže) a tím optimalizovat jejich strukturu i tehdy, pokud by s tím MV ČR nesouhlasilo nebo danou organizační jednotku neuznalo za orgán.

Celkem nepochybná je však platná úprava u územních samosprávných celků. Podle příslušných zákonů jejich orgány jsou:

• Obce: Zastupitelstvo obce, Rada obce, Starosta, Obecní úřad.
• Kraje: Zastupitelstvo, Rada, Hejtman, Krajský úřad.
• HM Praha: Zastupitelstvo HMP, Rada HMP, Primátor HMP, Výbory zastupitelstva HMP, Magistrát HMP.
• Městské části v Praze: Zastupitelstvo MěČ, Rada MěČ, Starosta MěČ, Výbory zastupitelstva MěČ, Úřad MěČ.

Stránka výše však zatím rozeznává za OVM vždy pouze uvedený úřad. MV ČR svou evidenci asi bude muset doplnit. Obce a kraje by se měly psychicky a pokud možno i organizačně a technicky připravit, že jim takové schránky, mimo úřad, nejspíš skutečně vzniknou. Následně někdy mohou být cílem právně relevantních podání.

Asi nedotažená je nová úprava § 20 odst. 1 písm. j). Přikazuje MV ČR zveřejnit vzdáleně přístupný seznam OVM a jejich struktury. Není ovšem určeno, co má být obsahem tohoto seznamu. Informace vedené v informačním systému datových schránek (ISDS) dle § 14 odst. 3, zahrnující identifikátor datové schránky, jsou dle § 14 odst. 4 neveřejné. MV ČR by tak mělo zveřejnit pouze seznam OVM, ale bez identifikátorů jejich schránek.

Odkud soukromý subjekt autoritativně zjistí identifikátor úřadu, vůči němuž chce učinit elektronické podání?

Podle vzoru informací došlých z dema mají schránky identifikátory jako „aaahaa4“ a uhodnout je tedy nelze. Nechme se překvapit, co bude obsahem elektronických dodejek, zda poskytnou hodnověrnou zpětnou informaci, že podání neskončilo omylem u úplně jiného subjektu.

Soukromé subjekty s povinným zřízením datových schránek z moci úřední

Subjekty, vůči nimž mají OVM elektronicky doručovat datovými schránkami, v tomto článku označuji jako soukromé subjekty (s jistým zjednodušením, čtenáři právníci odpustí). Zákon je určuje jako fyzické osoby (FO) nebo právnické osoby (PO).

OVM bude prioritně, neurčuje-li některý zákon výjimku, doručovat prostřednictvím datových schránek všem subjektům, které v době odeslání mají zpřístupněnu datovou schránku. Ne všechny soukromé subjekty však mají povinnost si schránku nechat zřídit a zpřístupnit.

Povinně se datová schránka zřizuje dle § 5 odst. 1 a § 31 odst. 1 pro:

• Právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, tj. např. všechny obchodní společnosti, družstva včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nikoliv však např. občanská sdružení aj. OP nezapisované do OR,
• Organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku,
• právnické osoby zřízené zákonem.
• a dle § 4 odst. 3 též pro: Advokáty, daňové poradce a insolvenční správce.

V případě advokátů a daňových poradců nicméně novela v § 31 odst. 3 odkládá povinnost zřízení datové schránky cca na rok 2012, na žádost jim však bude zřízena do 3 dnů od podání žádosti.

Ostatním subjektům s povinným zřízením se datová schránka zřizuje zásadně bezodkladně. Všechny příslušné subjekty, vedoucí různé evidence, jsou dle § 31 odst. 2 povinny zaslat Ministerstvu vnitra nezbytné údaje do 30 dnů od účinnosti zákona (cca do konce července 2009). Bezodkladnost zřízení datové schránky je následně omezena v § 31 odst. 1 zřízením schránky do 90 dnů (tj. cca do konce září 2009). I pokud se obeslané subjekty samy nepřihlásí do datových schránek (čímž se schránka automaticky zpřístupní), stejný odstavec stanoví, že zpřístupnění schránky nastane 1. listopadu 2009.

Soukromé subjekty s dobrovolným zřízením datové schránky na žádost

Jsou jimi zbylé soukromé subjekty, jejichž existenci zákon předvídá:

• Fyzické osoby, vy doma, vaše babička na vesnici atp.,
• Podnikající fyzické osoby, které nemají zřízení datové schránky povinné,
• Právnické osoby, které nemají zřízení datové schránky povinné.

Tyto subjekty si o zřízení DS mohou v případě svého zájmu požádat. Novelizovaný § 11 odst. 4 u těchto subjektů umožňuje i reverzní operaci, totiž podat později žádost o znepřístupnění. Po znepřístupnění jim budou OVM doručovat opět tradičními způsoby.

Více schránek jednoho OVM

Významnou částí novely je § 6 odst. 3 a 4, které umožňují OVM (včetně krajů a obcí) požádat o bezplatné zřízení jedné nebo více dalších schránek. Tyto schránky budou mít vždy režim schránky OVM.

To má význam prvně pro velké úřady, u nichž panovala obava, že při velkém dokumentovém provozu by se přijatý, a chybně nasměrovaný, dokument mohl snadno ztratit v písemnostech jiného odboru.

Druhý prakticky význam toto může mít u místně decentralizovaných OVM, jako jsou např. výše uvedené případy policejních útvarů.

Obecně lze říci, že dobře stanovený systém schránek orgánu OVM může snížit množství špatně směrovaných dokumentů, přicházejících zvenku.

Výhodou může být i rozdělení odpovědnosti za vybírání schránek mezi více rozdílných osob.

Na druhé straně je nutné připustit, že příliš velký počet schránek vede k nižší kontrolovatelnosti toku dokumentů. Dobře koncipovaná ESS toto však může kompenzovat. Lze pak mít velké množství datových schránek dohlížených jediným pracovištěm podatelny.

Tyto dodatečné (navíc) na žádost zřízené schránky lze nechat časem zrušit, podle organizačních změn či potřeb daného OVM.

Soukromým subjektům se dle zákona možnost zřízení další datové schránky nepřiznává, zcela jistě ne bezplatně.

Veřejnoprávní funkce schránky fyzické nebo právnické osoby

Výše jsem uvedl, že označení soukromý subjekt je mírně nepřesné. PO ale i FO může totiž někdy vykonávat veřejnou moc, pokud jí je zákonem svěřena. Novela zareagovala přidáním § 5a, podle něhož taková PO nebo FO, která má působnost v oblasti veřejné správy, může požádat o změnu režimu své datové schránky na schránku v režimu OVM. Výkon veřejné správy musí doložit.

Taková osoba může, obdobně jako OVM, požádat i o zřízení dalších bezplatných schránek v režimu OVM.

Tato oprávnění trvají po dobu, po kterou subjekt nepozbude výkonu veřejné správy.

Dodávání dokumentů mezi soukromými subjekty navzájem

Nově přidaný § 18a, další doplňky a změny zákona umožňují, aby si prostřednictvím datových schránek zasílaly dokumenty mezi sebou soukromé subjekty. Účinnost těchto změn a možnost využití funkcí nastane ale až od 1. ledna 2010.

Vzniká ovšem otázka, nakolik to pro ně bude smysluplné. Především za toto použití musí odesilatel provozovateli uhradit odměnu, jež zřejmě bude na úrovni poštovného.

Neuplatní se fikce doručení dokumentu přihlášením se adresáta do datové schránky, ani fikce doručení v případě nepřihlašování se do schránky během 10 dnů.

Namísto toho přijetí potvrzuje adresát způsobem, jehož podstata z textu zákona ani jinak není zatím zřejmá, pouze je zaručeno, že zpětné potvrzení bude zdarma. Získané potvrzení ale nebude mít formu dodejky podle § 20 odst. 1 písm. e), jakou bude získávat běžně OVM. Důkazní průkaznost potvrzení je proto zatím nejasná.

Odeslání mezi soukromými subjekty se u odesilatele rovněž netěší fikci § 18 odst. 2 (ad rubrica § 18), tj. stejných účinků jako úkon učiněný písemně a podepsaný.

Výše uvedené omezení fikcí je však poměrně pochopitelné, neboť by se jednalo o nežádoucí ingerenci do smluvní svobody stran. Do ní náleží i stanovení si způsobů vzájemného doručování. Rovněž určité zpoplatnění služby nemusí mít nutně jen záporný efekt, neboť omezuje ekonomickou smysluplnost spamu.

Hrazení nákladů jednotně Ministerstvem vnitra?

Po doplnění § 14 odst. 2 by náklady na zasílání datových zpráv mělo hradit Ministerstvo vnitra a nikoliv každý OVM nebo jiný uživatel jednotlivě. Podle parlamentní debaty má být cena za doručení jedné datové zprávy cca 18 Kč a případně klesat asi na 9 Kč. Touto změnou by OVM (včetně obcí a krajů) měly ročně ušetřit řádově téměř miliardu korun (zaplatí ji MV ČR) a proto být více motivovány na věnování peněžních prostředků do elektronizace svých úřadů. Touto změnou bude ale MV ČR možná nuceno platit i za došlé zprávy, tj. poštovné, které dříve platili soukromí odesilatelé.

Otázka financování nicméně není zcela bezrozporná. Zákon sice neupravuje, s výjimkou § 18a (soukromoprávní dodávání), právo na odměnu od soukromého subjektu, nicméně žádný zákon nepředepisuje povinné použití datových schránek soukromými subjekty pro odesílání dokumentů vůči OVM a pošta by mohla namítat ušlé poštovné. Soukromým subjektům zatím stále zůstává autonomie vůle ve volbě prostředku provedení podání (osobně, kurýrem, poštou, na elektronickou podatelnu, datovou schránkou …).

Zákon rovněž upravuje a rozlišuje dvě pojmově disjunktní oblasti (právně i technologicky):

• datové schránky, jejich zřizování a správu,
• informační systém datových schránek (nezahrnuje samotné datové schránky, pouze o nich obsahuje informace), přičemž povinnost úhrady MV ČR je uvedena pouze za provoz druhé uvedené oblasti.

Nechme se tedy překvapit, jaké budou výsledné podmínky.

Drakonické sankce za spam, obtěžování a škodlivé kódy

Nově přidané § 26a až § 26c upravují sankce za šíření nevyžádaných obchodních sdělení či jiných obtěžujících sdělení, popř. za šíření škodlivého kódu.

U fyzické osoby je možnost výše pokut do 10 tisíc Kč za spam/obtěžování popř. 20 tisíc Kč za škodlivý kód. Jedná se o přestupek, jehož předpokladem je zavinění.

U podnikajících fyzických osob nebo právnických osob je však výše pokut až 10 milionů korun za spam/obtěžování a 20 milionů za škodlivý kód. Odpovědnost této druhé kategorie osob je zjevně objektivní, za výsledek. Mohou se pouze liberovat, avšak musí prokázat, že vynaložily veškeré možné úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránily. To znamená, že po výskytu odeslaného spamu/obtěžová­ní/škodlivého kódu bude důkazní břemeno zřejmě ležet na subjektu schránky, z níž byly odeslány.

Uvedené sankce jsou v zásadě stejně vysoké jako jsou pokuty za nevyžádaná obchodní sdělení podle § 11 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Situace u DS se však přeci jen v mnoha ohledech liší:

• je navíc sankcionováno i šíření „obtěžujících sdělení“, aniž by bylo definováno, co se jimi míní,
• je navíc sankcionováno šíření škodlivého kódu,
• v internetu je na jedné straně mnohem snazší poslat obchodní sdělení jménem jiného, na druhé straně je snazší sehnat expertní pomoc prokazující takový útok třetí osobou, v technologicky uzavřeném ISDS může liberace uživatele být výrazně obtížnější,
• správní delikt u datových schránek projednává Ministerstvo vnitra, zatímco u internetového spamu Úřad pro ochranu osobních údajů, přístup i výklady různých úřadů se mohou navzájem lišit,
• zákon č. 480/2004 Sb. obsahuje podmínky, za nichž obchodní sdělení (po internetu) zasílat přeci jen lze,
• oproti tomu pojem nevyžádaného obchodního sdělení může mít u datových stránek jiný obsah, neboť jeho znakem zde je i to, že se jedná o obtěžující sdělení.

Zákonné vymezení odpovědnosti FO a PO rozhodně nelze vyložit tak, že za šíření spamu odpovídá automaticky uživatel té DS, z níž se spam šíří. V praxi bude toto pojetí výkladu asi ale převládat, zejména u PO.

Uplatnění těchto sankcí u OVM zákon neuvádí, nicméně sankce by se v případě zjištění skutečného útočníka (jímž bývá FO, orgán OVM se ve stricto sensu nemůže spamu dopustit, spam by byl „nicotným aktem“), mohly uplatnit i proti němu.

V případě těch OVM (např. obce, kraje), které jsou zároveň právnickými osobami, sankce pochopitelně do úvahy přichází rovněž.

Fakt, že jsou ve správních řízeních připouštěny pokuty ve výši řádově desítek milionů korun, je již dlouho a bezvýsledně předmětem kritiky specialistů na správní právo. Výše sankce totiž dosahuje či dokonce převyšuje sankce uložitelné v trestním řízení, aniž by správní proces i jen vzdáleně dosahoval přesnosti i kvality trestního procesu.

Útěchou zatím může být to, že současný Ústavní soud nepřipouští ve správním řízení ukládání pokuty v takové výši, která je pro konkrétního delikventa zjevně likvidační nebo nepřiměřená.

Přístup do datových schránek prostřednictvím systémového certifikátu

Přístup a vybírání zpráv z datových schránek (včetně účinku doručení) bude nově možné dle § 29 odst. 1 i automatizovat.

Tímto způsobem bude možné navázat elektronické systémy spisové služby, elektronické podatelny, popř. na straně soukromých subjektů systémy jako DMS, elektronickou poštu či workflow aj. na ISDS tak, že obousměrný přechod zpráv bude automatizován.

To má své výhody z hlediska pracnosti přejímání zpráv, na druhé straně si musíte sami zajistit, aby se vám dokumenty neztrácely ve vašem vlastním systému.

Jak uvádím výše, určitou výhodou je, že ani chybně fungující automatický systém (ESS apod.) by zprávy v datové schránce neměl dokázat smazat.

Další drobné změny

• legislativně-jazyková cizelace § 12 (2) aj.,
• zasílání přístupových údajů k datové schránce nikoliv administrátorovi § 12 (3), ale přímo FO,
• OVM, který není povinen zřizovat datovou schránku, může též nechat znepřístupnit/zpřís­tupnit zrušit § 10 (4), (6),
• potvrzení o dodání do schránky se podepisuje e-značkou, ale ne nutně ministerstva,,
• ministerstvo zveřejní seznam (adresář) OVM,
• zpřesnění pověření pro vydání technických náležitostí Ministerstvem,
• autorizovaná konverze: převedení nejen z datové zprávy, ale i souboru.

Ačkoliv jsem doufal, že téma schránek článkem vyčerpám, vypadá to na ještě jeden další … s reflexí, kritikou, poznámkami k bezpečnosti a jiné připomínky.