- AKTUALIZACE 13.25 – doplnili jsme informace z jednání vlády
Jak dát do pořádku ekonomiku postiženou epidemií COVID-19 a do budoucna posílit její imunitu? Evropská unie na tento cíl plánuje v následujících letech rozdělit stovky miliard eur. Celkem 310 miliard eur v dotacích a 250 miliard v půjčkách má jít například z tzv. Facility na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility, RRF). Podmínkou je, že členské státy předloží své Národní plány obnovy (Recovery and Resilience Plans), které pak bude posuzovat Evropská komise.
Česko má na období 2020–2026 šanci na přidělení asi 172 miliard Kč subvencí a přibližně 405 miliard Kč půjček. Vyplývá to z Východisek Národního plánu obnovy, která ve středu 14. října projednala vláda. Lupa má předkládaný materiál k dispozici.
Kabinet do něj zahrnul plány na investice v celkové výši 225,6 miliardy Kč, tedy více, než má ČR nakonec získat. Na digitální transformaci má z toho jít 25,04 miliardy Kč. Kabinet materiál projednal na poslední chvíli, první konzultace s Evropskou komisí totiž startují už 15. října.
Vláda nakonec materiál oficiálně neschvalovala. „Nebylo nezbytně nutné, abychom materiál, který není ještě finálně hotový, schvalovali, a to čistě z toho důvodu, že to po nás nikdo nechce,“ řekl po jednání vlády vicepremiér Karel Havlíček. Premiér Andrej Babiš podle něj teď odveze materiál do Bruselu k prvnímu kolu konzultací, které podle Havlíčka budou neformálního charakteru.
„Materiál má v současné době v sobě alokováno přibližně 105 milionů Kč nadpožadavků jednotlivých rezortů. To, do jaké míry se k nim budeme přiklánět, bude právě vyplývat z těch předběžných konzultací,“ dodal vicepremiér.
Z materiálu je vidět, že se s jeho vypracováním spěchalo. Meziresortní připomínkové řízení bylo zkráceno jen na osm pracovních dnů a ve vypořádání připomínek se často objevuje, že kritizovaný bod má spíš jen informativní charakter nebo že námitka bude řešena v průběhu další přípravy národního plánu. Na sepsání finální verze má Česko čas do konce dubna 2021.
Východiska jsou tedy spíše předběžným nástřelem a digitální část plánu vypadá jako soupis všech možných digitalizačních projektů, o které se tuzemské úřady v minulosti pokoušely, například v rámci strategie Digitální Česko.
Digitální transformace
Digitální transformace je prvním ze šesti pilířů, na kterých má Národní plán obnovy podle materiálu stát. Hlavním záměrem plánu má být zvýšení produktivity, udržení zaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti Česka „… nikoli formou cenové konkurence, ale rychlou digitalizací, budováním chytré infrastruktury a tzv. zelenou tranzicí včetně snižování energetické a materiálové náročnosti“. Podle podmínek EU musí také výdaje z národního plánu podporovat digitální transformaci ekonomiky z 20 %.
Materiál předpokládá, že Česko v rámci Národního plánu obnovy do digitalizace investuje 25,040 miliardy Kč. Oblasti, do kterých mají peníze putovat, jsou rozděleny takto:
Náš výběrový výčet navrhovaných projektů, který najdete níže, se týká jen pilíře Digitální transformace, další digitální projekty se ale nacházejí také v jiných částech plánu: 5,5 miliardy má jít například do školství, z toho přes 4 miliardy na Fond mobilních digitálních zařízení pro žáky ze sociálně slabých rodin.
Co tedy jednotlivé kapitoly pilíře Digitální transformace konkrétněobsahují?
Digitalizace zdravotnictví
Přes 4 miliardy Kč v kapitole Digitální služby občanům a firmám (spadá pod ministerstvo vnitra) mají například vést k „nárůstu počtu digitálních služeb o 80 % a nárůstu podílu digitálně realizovaných podání vůči státní správě na 70 % oproti roku 2019 do roku 2026“. Plán počítá také s masivním otvíráním dat veřejné správy s tím, že se má „… navýšit stávající počet publikovaných otevřených datových sad z cca 125 tisíc na 500 tisíc do roku 2026 s tím, že 60 % z nich bude naplňovat kvalitativní úroveň Excellent (dle MQAM)“.
Největší část peněz má podle plánu jít na digitalizaci zdravotnictví. 2,4 miliardy Kč je určeno na digitalizaci zdravotnické dokumentace a její přeshraniční výměnu. Dalších 420 milionů Kč pak na tvorbu digitálních služeb ve zdravotnictví a jejich napojení na služby eGovernmentu.
Materiál počítá také například s 210 miliony Kč investic na rozvoj Portálu občana a Portálu veřejné správy, 110 miliony na postavení tzv. Kontrolního webu, který má digitalizovat úřední kontroly podnikatelů (ministerstvo průmyslu mimochodem ještě na začátku letošního roku počítalo s jeho spuštěním od 1. července 2021).
eGovernment cloud i centrální matrika
V kapitole Digitální systémy veřejné správy se (opět v gesci vnitra) počítá celkem s 2,8 miliardy Kč. Mají být určeny na elektronizaci úřadů, konkrétně na vytvoření tzv. Informačního systému sdílené služby (ISSS), známého také jako eGovernment On-Line Service Bus (eGSB), čili rozhraní pro bezpečné sdílení údajů mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy.
50 milionů Kč má jít na vybudování komerční a státní části eGovernment cloudu, o kterém se mluví už několik let – viz náš článek Vláda chce založit další státní IT podnik. Má provozovat cloud a ušetřit miliardy. 340 milionů chce stát investovat do digitalizace ministerstva zahraničí.
Na 175 milionů má přijít nový úřední systém pro správu voleb (Informační systém správy voleb), který ministerstvo vnitra navrhlo v rámci své verze nového volebního zákona. Dalších 120 milionů Kč pak má stát vybudování centrální digitální matriky, což je projekt, o kterém vnitro mluví už nejméně od roku 2008. A elektronizace se má za 380 milionů Kč dočkat také integrovaný cizinecký agendový systém.
Připojení škol, firem i úřadů
Kapitola Digitální vysokorychlostní sítě slibuje 4,4 miliardy Kč dotací na rozvoj broadbandového připojení v Česku. 1,9 miliardy chce stát věnovat na připojení asi 893 obcí, kde vysokokapacitní připojení zatím chybí.
400 milionů Kč pak chce rozdělit na připojení základních a středních škol. Jak jsme psali už dříve, podle analýzy ministerstva průmyslu a obchodu nemá 153 českých škol žádné připojení k internetu a 854 dalších je na síť napojeno rychlostí pod 30 Mb/s.
1,5 miliardy Kč pak má být určeno na připojování domácností a malých a středních podniků k internetu v tzv. bílých místech. Dalších 400 milionů pak chce stát dát na připojení zdravotnických zařízení a úřadů.
Podpora letectví i fond pro startupy
Kapitola Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie má podle východisek počítat s 5 miliardami Kč. Tyto peníze mají posílit digitalizaci firem, pomoci inovativním mladým společnostem a podpořit rozvoj technologií, jako je například AI.
Největší část peněz má jít na podporu zasažených strategických odvětví, což je podle materiálu jmenovitě letecký průmysl. 1,2 miliardy Kč tak má putovat na přípravu certifikací, podporu výzkumu, vývoje a inovací v letectví a na další podporu leteckého průmyslu.
Další miliarda má podpořit pre/seedové investice do startupů a univerzitních spin-off fondů v rámci Evropských center excelence – pro investice má vzniknout nový koinvestiční fond. Trochu to připomíná neúspěšnou snahu o podobný státní fond, který muselo ministerstvo průmyslu v roce 2014 nakonec pohřbít ještě před jeho vznikem. Dalších 800 milionů má putovat do podpory startupů v rámci série programů Czech Rise-Up. A 500 milionů chce MPO věnovat na ukázkové projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G).
Digitalizace stavebního řízení
Digitální transformace podniků má podle plánu dostat 1,6 miliardy Kč. Miliarda má být určena na dotace pro firmy, které chtějí projít digitální transformací. Zbylých 600 milionů pak má putovat na vybudování „infrastruktury digitální transformace v podobě Evropského ekosystému“, tedy například na zřízení evropských a národních center digitálních inovací (e/DIH), evropských center excelence a evropských referenčních testovacích center.
Kapitola Rozvoj kulturního a kreativního sektoru má spadat do gesce ministerstva kultury, které má v jejím rámci rozdělit 2,5 miliardy Kč. Největší část, 610 milionů, je určena na tzv. kreativní vouchery. „Kreativní vouchery jsou protějšek voucherů inovačních, ale zaměřené na měkké inovace (např. design webu, produktů a služeb, grafický design, práce s filmem a textem nebo marketingové strategie). Jedná se o příspěvek až do výše 85 % nákladů, maximálně však 150 000 Kč, pro SME na spolupráci s kreativními profesionály,“ popisuje je materiál.
Peníze z kapitoly Zrychlení a digitalizace stavebního řízení má podle materiálu rozdělovat ministerstvo pro místní rozvoj. Celkem 4,5 miliardy má jít na digitalizaci povolování staveb a zásadní rekodifikaci stavebního práva v ČR. Její součástí je 1,8 miliardy na připojení stavebních (a dalších dotčených) úřadů vysokokapacitními gigabitovými linkami k internetu.
ČLÁNKY DO MAILU