Názory k článku Vlastimil Ježek: spolehlivou knihovnu Internet nenahradí

Pokud ředitel Národní knihovny opravdu použil slovní spojení ,e-mailová pošta`, tak k tomu mohu asi jen dodat, že doufám, že si ji pečlivě zálohuje na kompaktní CD disky...

Ředitel knihovny sice nepoužil nejvhodnější spojení, ale alespoň ten počítač a internet používá. Na rozdíl od ministra kultury, který nepoužívá ani počítač, ani internet, ani e-mail, a podle jeho vztahu k IT to samozřejmě na ministerstvu kultury v této oblasti vypadá :-(.

protoze slusna cast verejnosti nikdy v knihovne nebyla :-) Takze uzivatele pripojeni k Internetu v knihovne nelze brat jako prumerny vzorek obyvatelstva.

S prevodem klasickych del ceske literatury do elektronicke podoby by se melo pohnout. Onehda jsem hledal pohadku o princezne, ktera byla zaroven krvelacnou bestii (od Nemcove), ale v projektu Gutenberg jsem nasel jen dva (!!!) ceske tituly a zadnou Nemcovou (http://www.gutenberg.org/browse/languages/cs). To je docela ostuda, protoze Projekt Gutenberg obsahuje 18000 knih.

Kdyz se najdou miliony pro projekty typu Peprnet, pak skutecne nevidim duvod, proc by se nemohlo najit par milionu na projekt prevodu klasickych del do volne dostupne elektronicke podoby. S autorskymi pravy problem neni, protoze ta uz davno vyprsela.

Stoprocentni souhlas!

Ceske texty nekteri lide digitalizuji:
http://citanka.cz/
http://eknihy.host.sk/

muzete se o to sam zalouzit, trebas zverejnenim dila na ceske wiki ;).

je to strašně jednoduché - žádný takový projekt v BBF tam nebyl. Kdyby tam takové kvalitní projekty byly, nemusely se dávat peníze méně kvalitním projektům.
Jinak v BBF byl projekt digitalizace knih od národní knihovny, která chtěla 15 milionů na automatický scanner knih. Peníze samozřejmě dostala, takže snad se to zlepší.

Je to chyba i pro určitou nekompetentnost pana ředitele v této věci: nezmínil se v interview a ani v žádosti pro BBF vůbec o projektu EU The European Library a samozřejmě i o možnosti získat na digitalizaci dotace právě z EU. NK navíc na tomto evropském projektu plně neparticipuje, což je vzhledem k aktivitě Estonska, Slovinska, Chorvatska a dalších ostudné. Zrovna dnes jsem o The European Library psal pár slov na České škole: http://www.ceskaskola.cz/ICTveskole/Ar.asp?ARI=102982.

Vaše informace o aktivitě Národní knihovny ČR (NK) v projektu TEL jsou nepřesné, nicméně vycházejí z hlavní stránky The European Library (TEL) na http://theeuropeanlibrary.org v době, kdy jste článek psal. NK je členem TEL od 1. 7. 2006 - nové členské země EU byly/jsou postupně zapojovány dle harmonogramu projektu EU TEL-ME-MOR (viz http://www.telmemor.net), jehož je NK jedním z pěti hlavních řešitelů. Zapojení NK nebyl technický problém, ale znamená roční poplatek deset tisíc EURO z rozpočtu NK proto, aby evropský občan měl službu zadarmo. Kromě svých katalogů jsou do TEL zapojeny i dvě naše digitální knihovny, z nichž Manuscriptorium je největší digitální knihovnou rukopisů v Evropě (viz níže odkaz na studii v PDF). TEL není dnes nic jiného než základní varianta sofistikovanějšího portálu (něco jako virtuální souborný katalog), sdružujícího různé zdroje - prozatím nemá kvalitu například naší jednotné informační brány, která zajišťuje přístup asi ke 100 milionům záznamů z celého světa - právě skutečnost, že ČR má asi jako jedna ze 6 evropských zemí skutečně fungující národní portál typu TEL (http://www.jib.cz - již několik let) nás také nevedla k důslednému počeštění všech úrovní portálu TEL - ono to totiž na druhé straně vede k falešnému pocitu, že Evropa vyřešila takto jednoduše problematiku multilingualismu. O srovnání technické (výzkumné, vývojové a technologické) úrovně evropských národních knihoven si raději přečtěte sám na http://www.telmemor.net/docs/D1.3_research_activities_report.pdf - asi uvidíte, že skutečná ověřená data a lehce nahozené úsudky a zviditelňování určitého druhu jsou ve velkém rozporu - a myslím, že budete na naši zemi spíš pyšný.

EU na digitalizaci skutečně peníze nedá a řekla to jasně (odkaz mohu poskytnout) - nevím, jak už bych to měl lidem vysvětlit, že je to starost členských zemí EU (vždyť to jsou jedny peníze). Tuto informaci berte vážně, neboť jsem členem dvou poradních orgánů EU vč. expertní skupiny o digitálních knihovnách paní Viviane Reding (komisařka EU pro informační společnost a média), tudíž o tom něco vím. To nevylučuje případný úspěch některých knihoven při využití strukturálních fondů (NK Litvy) nebo finančních mechanismů Norska a EHP (i NK ČR na digitalizaci) - samozřejmě jen za situace, pokud je to národní prioritou té které země v soutěži s řadou dalších oblastí lidské činnosti hlavně mimo oblast kultury.

Podpora digitalizačních center z EU - s ní se počítá v 7. rámcovém programu, pravděpodobně formou vytvoření sítě kompetenčních center - nicméně ani tady asi nelze očekávat peníze na výrobu dat. Představitelé vybraných nominovaných center budou pozváni na schůzku do Bruselu/Lucemburku v září/říjnu 2006. Pak asi bude záležet na jejich zapojení do nějakého budoucího projektu EU v 7. RP.

Pokud jde o výběr dokumentů pro digitalizaci - naší prioritou (a i ostatních NK v Evropě) je digitalizace starých novin. Jejich širšímu zpřístupnění i tak (zhruba po roce vydání 1880) brání autorská práva. Dále také platí, že to, co dělají/mohou dělat jiní, nemusí dělat národní knihovna nebo státní instituce. Asi nemá velký smysl digitalizovat díla italských, německých nebo anglických klasiků - vždyť jejich virutální knihovny existují už dnes a jsou velmi kvalitní a volně dostupné.

Tímto jsem nevyčerpal vše, co se daného tématu týká, ale byl bych rád, aby se věděly i ostatní věci.

Národní knihovna z BBF peníze na automatický skener nedostala. Z BBF dostala podporu na vybudování centrálního datového úložiště (projekty digitalizace různých typů dokumentů a archivace českého webu vyprodukovaly od počátku 90. let velký objem dat, která již není kam ukládat, přičemž se jedná o národní kulturní dědictví) a dokončení ochranného mikrofilmování a digitaslizace Národních listů, které jsou již dnes v tak špatném stavu, že jejich reformátování znamená jedinou možnost zpřístupnění a trvalého uchování.

Z rozhovoru: "Pro práci na Internetu uživatelé žádná omezení přístupu nemají."

Kdyz jsem naposledy chtel vyuzit pripojeni v Klementinu, tak nesla odchozi spojeni pres ssh. To, ze mi to zabranilo dostat se k vlastnim dokumentum, ktere jsem v tu chvili mel ulozene nekde na serveru a potreboval jsem je ke studiu (seznam literatury!) opravdu na*ralo. Chapu, ze treba zakazou pristup na p-p site, ale proc pro*oha ssh?

Nebo to snad ma byt penalizace uzivatelu *nixu za to ze nepouzivaji produkty Microshittu?

(Ale mozna uz to zmenili, takoveho pul roku to bude...)

uuuu paranoia :) neviem o tom ze by ssh bola exkluzivne unixova zalezitost. co takto kontaktovat osobu ktora pridava pravidla na firewalle?