Proč jste do názvu zvolili zrovna sousloví „kompetitivní komunikace“?
Hlavně proto, že jsme chtěli zachovat zkratku ČAKK. Změnili jsme slovo „kabelových“ na „kompetitivních“, protože nám přišlo vhodnější a používá se i u některých evropských asociací.
Které organizace vaše asociace sdružuje?
Kabelové operátory, telekomunikační operátory včetně mobilních a takzvaných alternativních telekomunikačních operátorů, poskytovatele obsahu z řad kabelových a satelitních vysílatelů, poskytovatele technologií a poradenských služeb.
Kdyby se chtěly přihlásit i televize, které vysílají pozemně, mohly by být taky členem ČAKK?
Určitě bychom byli rádi.
Ale zatím se nehlásí.
S některými už vedeme jednání, ale zatím to není uzavřené.
Čili vaši členové asi nejsou z těch, co by byli nějak zvlášť nadšení z pozemního digitálního vysílání.
No, jsou i nejsou. Samozřejmě to je konkurence, stejně jako nám vždy do určité míry konkurovalo analogové terestrické vysílání, ale na druhou stranu si myslím, že bude spousta projektů, kde najdeme společnou řeč.
Sledujete třeba připravovanou komunikační kampaň k zavádění digitálního vysílání, aby byla opravdu technologicky neutrální a neznevýhodňovala zemské digitální vysílání na úkor jiných platforem, kabelu a satelitu?
Sledujeme, ale ony stejně na tyto kampaně, kde se používají státní peníze, platí poměrně přísná pravidla pro veřejnou podporu a už i ministerstvo informatiky dostalo upozornění od Evropské komise, že by se mělo držet principu technologické neutrality. Pokud jdou státní peníze do podpory jakéhokoli typu digitálního vysílání, neměly by se opomíjet další platformy – kabelové, satelitní anebo mobilní vysílání.
Kabelové společnosti jsou asi největšími členy ČAKK. Jak vnímají připravovaný nástup televize přes internetový protokol (IPTV), který na září oznámil Český Telecom? Ten asi taky není členem asociace.
Není členem, je ve fázi komunikace s ČAKK o možnostech a typech případného členství. Vnímáme IPTV asi stejně, jako Telecom vnímá naše telefonní služby. Zájem je stejný, jsme soupeři, všichni máme své klienty, které se snažíme udržet a zároveň získávat nové.
Nebude IPTV pro kabelovky větší problém než zemské digitální vysílání? Určitě bude mít větší pokrytí než nynější kabelové společnosti a nabídne podobné služby za podobnou nebo nižší cenu.
Konkurent to určitě bude. Ale je pravda, že sítě Telecomu, které jsou uzpůsobeny službě IPTV, nepokryjí ihned 80 procent populace. Telecom má samozřejmě výhodu „drátu do každého bytu“, kterou my nemáme a ani mít nemůžeme, protože telefonní linky byly budovány z veřejných zdrojů a nebyly od počátku privátní investicí, jak je to v případě kabelové televize. IPTV bude na jednu stranu konkurence, ale na druhou stranu ji vítáme, protože si myslíme, že další platforma šíření obsahu zároveň rozšíří jeho tvorbu, podnítí vznik více programů, podpoří lokalizaci obsahu a rozvoj dalších služeb. Pořád je to o alternativě k terestrickému vysílání.
Povede spuštění zemského digitálního vysílání k radikálnějšímu snížení cen za služby kabelových společností? Třeba v základní omezené nabídce?
Určitě také projdeme nějakou formou restrukturalizace nabízených programů a dalších služeb. Dnes jsme omezeni analogem, frekvenční pásmo je vyčerpané, nemůžeme donekonečna rozšiřovat programovou nabídku. Je třeba taky říci, že zemské digitální vysílání nepokryje celé území České republiky; kabelové a satelitní vysílání může pomoci při jeho dokrývání. Navíc to, co bude v rámci zemského vysílání pro diváky zdarma, nikdy nedosáhne atraktivity nabídky placené televize.
Jde taky o to, aby diváci mohli sledovat to, co opravdu chtějí. Teď si objednáte kabelovou televizi se čtyřiceti programy, ale díváte se jenom na pět stanic. Objednat si je musíme všechny.
To svým způsobem vyřeší také digitální vysílání. Na rozdíl od analogu nám umožní vytvářet více a tématicky zaměřených balíčků, a klienti si budou moci objednat to, co je zajímá. Třeba jenom sportovní kanály nebo programy pro děti.
A bude si moci divák takový balíček sestavit úplně sám?
To bude spíš až otázka Videa on Demand (video na vyžádání, stahování pořadů přes zpětný kanál interaktivního set-top-boxu a přehrávání v době, která se hodí divákovi, pozn. red.). Už několik let odpovídáme na otázky lidem, kteří si chtějí předplatit třeba jenom jeden program (např. Eurosport), že ty technologie, které by to umožnily, jsou tak drahé, že v konečném důsledku by taková služba byla dražší než celá rozšířená programová nabídka včetně Eurosportu.
Jakou šanci dáváte digitálnímu vysílání na mobilní telefony (DVB-H)? Je to poměrně populární věc, ale nezdá se, že by se z něho měla stát masová záležitost.
Bude to spíš doplňková služba, něco jako přidaná hodnota pro klienty mobilních operátorů. Dovedu si představit sledování zpráv a aktuálních informací při čekání na dopravu, ale jiné programové žánry jsou spíše pasivní zábavou vyžadující určitý stupeň komfortu.
Pojďme ještě k ČAKK. Je součástí nějakých mezinárodních organizací?
Asociace působí jako připomínkové místo pro veřejné konzultace legislativních návrhů, i směrem k Evropské unii, našim zákonodárcům a národním regulátorům. Tedy ke všem, kteří rozhodují o tom, jak bude vypadat regulační rámec. K tomu, aby měl tento regulační rámec smysl a byl efektivní, je dobré, aby zákonodárci mluvili se zástupci tohoto průmyslu. ČAKK takto funguje jednak na národní úrovni a jednak je součástí evropských asociací ECTA, což je sdružení telekomunikačních operátorů, a ECCA, což je asociace kabelových operátorů. Ty provádějí tyto konzultace ve vztahu k Evropské komisi. Někdy to jde k EU i oběma kanály, přímo od nás přes česká ministerstva i přes evropské asociace.
Takže jste připomínkovali i novelu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání?
Ano.
Jak úspěšně?
V první fázi celkem úspěšně, protože se nám podařilo zákonodárcům vysvětlit, jak co funguje v praxi. První verze novely byly celkem dobré. Co se s nimi stalo potom při schvalování ve výborech, jsme už těžko mohli ovlivnit. Ani to, co se potom se zákonem stalo v Senátu.
Takže jste ani nelobovali?
My tomu říkáme raději veřejné konzultace, to je takový pro Evropu vhodnější termín. Lobing jako termín je něco, co v České republice a EU zavání něčím špatným, i když v Americe jde o docela běžnou záležitost. Když se u nás řekne, že někdo lobuje, je nezřídka vnímán jako gauner, který používá nekalé metody, takže ovlivňování legislativních procesů v dobrém slova smyslu u nás říkáme veřejné konzultace.
Veřejné konzultace a prosazování vlastních představ do mediálních zákonů jsou tedy hlavní prioritou ČAKK?
Jednou z priorit je samozřejmě připomínkování regulačního rámce elektronických komunikací a revize směrnice Televize bez hranic, která je velmi důležitá a bude mít dopad na naše mediální předpisy. Hodně pracujeme na zachování principu technologické neutrality, což se třeba nepovedlo v novele vysílacího zákona, kde kabely zůstaly jako jediné zatíženy povinností must carry (povinného zařazování některých stanic do programové nabídky, pozn. red.).
Jak?
Tak, že must carry je stále omezeno pouze na systémy kabelových rozvodů. Nepokrývá všechny platformy, které šíří vysílání. Podle této novely se must carry rozšiřuje o další dva kanály České televize. Týká se ale vlastně veškerého obsahu vysílatelů ze zákona, takže i Českého rozhlasu.
Čili kromě ČT 24 a ČT 4 Sport musí kabelové společnosti šířit i Rádio Česko, ČRo Leonardo a další digitální stanice Českého rozhlasu?
Ano. Podle novely se to týká všech programů vysílatelů ze zákona, které jsou dostupné v místě toho daného kabelového rozvodu.
Týká se to i stanic, které jinak vysílají jen po internetu?
Myslím si, že ne. V zákoně se píše o dostupnosti v zemském analogovém a digitálním vysílání.
Když Český rozhlas vysílá svoje digitální kanály v televizním multiplexu A, tak je to bráno tak, že je musíte zařadit i do programové nabídky kabelové společnosti?
Určitě ano. Pokud je vysílání z takového multiplexu dostupné v dosahu kabelových rozvodů. Otázka je u jednotlivých regionů.
Dřív to bylo tak, že kabelové společnosti musely zařazovat do základní omezené nabídky všechny terestricky vysílané programy dostupné v dané lokalitě?
Spíše tak, že to bylo omezené na vysílatele ze zákona a s licencí, ale podmínkou bylo celoplošné vysílání.
Takže když v Hradci Králové vysílala televize Galaxie, nemusely ji kabelové společnosti zařazovat do své nabídky?
Ne. Ale UPC ji měla, protože to mělo smysl. V novele zůstala ještě povinnost vyčlenit jednu programovou pozici místní radnici, když požádá o prostor pro místní vysílání infokanálu. Myslíme si, že to není opodstatnělé a že to nemá oporu ani v evropských direktivách. Ten prostor musíme městu poskytnout bezplatně.
A co když operátor pokrývá kabelem více měst najednou?
I s tím jsme se potýkali. Stávalo se nám, že se ozvaly dvě tři obce, které chtěly vlastní infokanál. Po dohodě s radou jsme jim ten prostor rozdělili. Teď už to řeší přímo novela.
Některé infokanály připravují samy kabelové společnosti. Třeba UPC pro Prahu 13.
Ten nevyrábí sama UPC, ale dodavatel, který ho připravuje v rámci vlastního infokanálu. Mnoha obcím to tak vyhovuje, protože málokterá dokáže naplnit čtyřiadvacetihodinové vysílání denně. Většinou to stejně končí tak, že mají smyčky, které se točí stále dokola.
Proč se o ČAKK na veřejnosti moc nemluví?
My se nesnažíme vystupovat směrem k laické veřejnosti. Jsme spíš fórum, které funguje ve vztahu k regulátorům a odborné veřejnosti. K laické veřejnosti to ani nemá smysl. Pro vlastní členy poskytujeme různé poradenství a pořádáme odborné semináře. Když se někdo dostane do sporu s nějakou organizací, poskytujeme právní mediální pomoc, vydáváme stanoviska. Ta pak reprezentujeme za celou asociaci.
A taky pořádáte každoroční mezinárodní konferenci.
Ano, tam si vyměňujeme zkušenosti s kolegy ze zahraničí a řešíme společné problémy s evropskou legislativou.
ČLÁNKY DO MAILU