„Všichni dnes hodně investují do datových center. Jedním z hlavních důvodů je poptávka po AI technologiích, které vyžadují vysokou výpočetní kapacitu. U nás existuje poptávka po cloudových službách, které jsou provozovány na serverech v Česku,“ říká ředitel technologií a IT Vladan Pekovič.
V letošním roce si ke své funkci na pět měsíců přibral i křeslo dočasného generálního ředitele českého T-Mobilu a Slovak Telekomu. Jaké plány má operátor s budováním optických přípojek? Co si slibuje od symetrického připojení o rychlosti 8 Gb/s? A jak by mohla operátorům pomáhat umělá inteligence?
V roce 2018 T-Mobile v České republice oznámil, že chce vybudovat optické připojení dostupné 1 milionu domácností a že do výstavby investuje 400 až 600 milionů eur. Jak jste několik let po tomto oznámení spokojení s tím, co T-Mobile dosud v oblasti optických sítí vybudoval?
Držíme se tohoto slibu a ambicí, abychom připojili 1 milion domácností. Bohužel i z důvodu přemíry byrokracie je v ČR proces získání všech potřebných povolení ke stavbě neskutečně pomalý, a nám se tak nedaří uvedený cíl splnit vlastní výstavbou. Stavíme sami, ale také v partnerství s jinými firmami – například s Vodafonem i CETINem. Myslím, že tímto způsobem musíme pokračovat, pokud chceme dosáhnout rychlého rozšíření širokopásmových služeb. Z tohoto pohledu si myslím, že jsme náš plán splnili, i když možná v roce 2018 vypadal velmi ambiciózní. 1 milion přípojek jsme již vybudovali.
V budování optiky pokračujeme a investujeme do ní ve velkém, už jsme do ní vložili stovky milionů eur. Optická vlákna jsou rozhodně technologií, která má z pohledu budování pasivní infrastruktury nejdelší životnost. Neplánujeme na příštích 5, 10, 20 let, ale na příštích 50 a více let. V budoucnu nám pak bude postačovat vyměnit aktivní technologii a koncová zařízení u zákazníků, bez nutnosti znovu kopat budeme schopni plnit jejich budoucí požadavky na připojení.
Stavba optické infrastruktury přitom doplňuje náš hlavní, mobilní byznys. Budeme pokračovat ve vývoji 5G sítí, případně čehokoli, co přijde po 5G.
Budete při stavbě optiky pokračovat v partnerstvích s Vodafonem a CETINem?
Myslím, že na jiných trzích není mnoho případů takového partnerství při budování infrastruktury. V Česku jsme dokázali, že jsme schopni být partnery, ale že si zároveň stále dokážeme konkurovat. Nejde přitom jen o partnerství mezi telekomunikačními operátory, ale velmi důležité pro nás jsou strategické spolupráce s obcemi, úřady a s developery, kteří staví nové byty. Tento velký partnerský ekosystém pomáhá urychlit rozvoj Česka jako digitální země.
Všichni víme, že stavba optických sítí v Česku naráží na mnoho překážek. Byla partnerství s dalšími operátory skutečně volbou, nebo nutností, abyste svůj avizovaný cíl dokázali splnit? Myslím, že v roce 2018 měl T-Mobile ambici vybudovat celou síť sám bez partnerů.
Legislativa skutečně není, jak to říct, výstavbě příliš vstřícná, vyřízení nutných povolení trvá příliš dlouho. Dnes se stavební zákony mění k lepšímu. Budování infrastruktury je každopádně dlouhodobým procesem, který vyžaduje čas. Chybí nám také často podpora obcí, které nechápou, že vybudování kvalitní optické infrastruktury je stejně důležité jako silnice. Kdybychom za těchto podmínek chtěli v jedné obci stavět tři různé infrastruktury, neměli bychom šanci.
Logický postup tedy je postavit jednu síť, kterou budou používat všichni. Myslím, že to také napomáhá celkovému zrychlení digitalizace. Některé obce, jako Benešov, Česká Lípa, Tanvald nebo Neratovice, to uznaly a navázaly s námi spolupráci. První zákazníci, které jsme v těchto obcích připojovali, byli veřejné služby, například hasiči, sanitky, policie, bezpečnostní kamerové systémy, někde i školy nebo nemocnice. Všechny tyto služby jsou pro obce důležité a poběží na nejmodernější infrastruktuře. Myslím si tedy, že se trend obrací, ale stále nejsme tam, kde bychom chtěli být.
Jaký je podle vás hlavní problém s českou legislativou, pokud jde o budování optických sítí?
Obecně jde o to, že pro získání stavebního povolení musíte absolvovat řadu po sobě jdoucích kroků, které trvají příliš dlouho. Získání všech povolení pak trvá rok a více. To je pro tento druh výstavby příliš dlouhý čas. Situace na trhu se mění tak rychle, že pokud nemůžete splnit očekávání zákazníků během několika měsíců, dostáváte se do problémů. Za rok už mohou používat jiné technologie nebo ztratit zájem o připojení nebo cokoli jiného. Návratnost vaší investice se stává nepředvídatelnou. Největším problémem je tedy čas, proces vyřizování povolení a přístup obcí. Problémy pak nastávají i při stavbě, někde je třeba velmi obtížné v určité oblasti zastavit provoz. Všechny tyto komplikace zpomalují stavební práce. Doba, kterou strávíme vyřizováním povolení a samotnou výstavbou, je ve srovnání s jinými zeměmi EU příliš dlouhá, a proto ve výstavbě zaostáváme. Například na Slovensku, kde také působíme, jsou podmínky o něco lepší.
V Olomouci jste loni na podzim začali nabízet symetrické připojení o rychlosti 8 Gb/s…
A také v Praze, kde si jej lidé mohou otestovat v Magenta Experience Center v obchodním centru Arkády Pankrác.
Co si od tohoto experimentu slibujete a jak jste s ním zatím spokojeni? Máte už nějaké platící zákazníky?
Máme. Touto službou jsme si chtěli vyzkoušet kvalitu technologií, které používáme. Nasadili jsme standard XGS-PON, který symetrickou rychlost 8 Gb/s umožňuje. V Olomouci jsme tuto rychlost začali nabízet i na trhu. Až se podobné rychlosti masově rozšíří, budeme muset upgradovat celý náš ekosystém. A proč jsme to chtěli vyzkoušet? V současné době existuje několik aplikací, které vyžadují velké kapacity uploadu a downloadu. Žádná z nich však rozhodně nevyžaduje 8 Gb/s. Možná jste ale měl možnost vyzkoušet Apple Vision Pro nebo jiné aplikace pro virtuální realitu. Ve vysokém rozlišení používají kapacitu kolem 250 Mb/s. To je typ aplikací, u kterých začíná gigabitové připojení dávat smysl, obzvlášť pokud jich doma používáte více, ať pro zábavu, nebo třeba výukové účely.
Máte v plánu rozšířit tento experiment i do dalších měst?
Rozšíření v plánu máme, chceme ukázat, že umíme inovovat. Musíme si ale také uvědomit, že tyto inovace nejsou levné. Potřebujeme tedy najít správnou rovnováhu mezi tímto druhem inovací a naším působením na trhu.
Kde konkrétně bychom se tedy v budoucnu s 8 Gb/s připojením mohli setkat?
Abych byl upřímný, konkrétní lokace teď nemůžu prozradit. Určitě se soustředíme na Prahu jako hlavní město a pak by mohlo následovat Brno a další místa.
V roce 2018 jste plánovali připojit 1 milion domácností, jaké jsou plány dnes? 2 miliony domácností, celá republika?
Do roku 2030 chceme připojit zhruba 2,3 milionu domácností. Toto číslo zahrnuje jak přípojky, které postavíme sami, tak to, co plánují postavit naši partneři. V rámci toho máme předdefinované dodávky od každé strany. Dohromady se Slovenskem, kde dnes už máme 1,1 milionu přípojek, se chceme dostat na 4 miliony domácností. Na Slovensku jsme v poslední době začali spolupracovat s energetickými společnostmi. Mou osobní ambicí je připojit optickými sítěmi nebo připojením s podobnou kapacitou polovinu populace.
Zmínil jste energetické společnosti na Slovensku. Chystáte obdobnou spolupráci v Česku s ČEZem nebo něco podobného?
V Česku už probíhá spolupráce s PRE. S ostatními jsme v kontaktu, ale jde to velmi pomalu. ČEZ má vlastní plány, nedávno koupil menší providery. Obecně má smysl rozšiřovat partnerství mezi obcemi, operátory nebo i energetickými firmami s cílem urychlit proces digitalizace České republiky. Spolupráce s energetickými společnostmi dává smysl zejména v rurálních oblastech s řídkou zástavbou, kde jde v podstatě o jediný způsob výstavby, jak tyto oblasti zasíťovat moderní infrastrukturou. Velmi dobrou zkušenost s tímto máme ze Slovenska, kde již úspěšně spolupracujeme se všemi energetickými společnostmi.
A co třeba partnerství s místními poskytovateli připojení?
I taková partnerství máme uzavřená, ale jde vždy o specifické případy a podmínky. Spolupráce s místními poskytovateli je obecně možná, i když náklady na integraci jsou obecně vyšší. Rozšiřovali jsme svou působnost také prostřednictvím akvizic, ale na rozdíl od čistého sdílení to nedává takový smysl, protože za vysokou cenu získáváte relativně malou výhodu.
Ptám se, protože to vypadá tak, že tři velcí operátoři spolupracují a vytlačují místní poskytovatele internetových služeb z trhu.
Máme na trhu pořád poměrně nízkou penetraci a je zde dostatek místa pro všechny. Běžně v místech, kde taková spolupráce probíhá, úspěšně působí lokální poskytovatelé. Navíc nad rámec pokrytí, o které v současné době usilujeme, tj. zhruba 2,5 milionu domácností, potřebují pokrytí téměř 3 miliony dalších domácností.
Přesuňme se k mobilním sítím. V hospodářských výsledcích za loňský rok T-Mobile řekl, že se stále zvyšuje spotřeba mobilních dat. V loňském roce vyrostla meziročně o 39 %. Jak se s tímto růstem vyrovnáváte?
Do mobilních sítí neustále investujeme. V loňském a letošním roce jsme tyto investice výrazně navýšili a soustředili jsme se na posílení midbandu, který nám poskytuje dodatečnou kapacitu a pomáhá nám zvládat nárůst datového provozu. Obecně se nám provoz v síti každé dva roky zdvojnásobuje. Spotřebu dat zvyšují stávající zákazníci, přibývají noví a velké množství dat využívají zákazníci s bezdrátovým připojením na doma (fixed wireless). S investicemi do sítě budeme pokračovat paralelně s tím, že nasazujeme novější generace zařízení, která umí lépe agregovat pásma a poskytnout vyšší rychlosti.
Předpokládám, že nárůst provozu pozorujete hlavně ve městech, kam také musíte více investovat. Je to tak?
Nárůst sledujeme všude. Největší je tam, kde nabízíme bezdrátové připojení na doma, protože tam prakticky nahrazuje tradiční pevné připojení a spotřeba těchto zákazníků je velmi vysoká, hovoříme o stovkách gigabajtů měsíčně. Tyto oblasti v současné době posilujeme v C bandu (kapacitní pásmo 3,7 GHz, pozn. redakce), protože toto pásmo má „nejširší potrubí“ a může poskytnout největší kapacitu – tj. vyšší rychlosti pro více zákazníků.
Největší podíl na datovém provozu mají samozřejmě města, kde také posilujeme kapacitu v midbandu (pásmo 1800 MHz, pozn. redakce), což je tradičně technologie, která se používá v městských a příměstských oblastech. Rostou ale i venkovské oblasti, takže se tu a tam objevují obce, ve kterých musíme k lowbandu, který pokrývá celou oblast, přidat také midband s větší kapacitou. Může to být tím, že se mladá generace stěhuje mimo města. A posuny v provozu jsou vidět například o svátcích, když třeba 1. května vyjde pěkné počasí, lidé vyrážejí ven a vidíte, jak se datový provoz na venkově zvyšuje.
Za loňský rok jste vykázali investice ve výši přes 3 miliard Kč. Kolik se chystáte do sítí investovat letos? A máte nějaké konkrétní oblasti, do kterých peníze především půjdou?
Investice do sítě budou i letos pro nás prioritou. V těchto dvou letech máme podle závazků z aukce kmitočtů nasadit midband na 1700 základnových stanic. Loni jsme zvládli asi 900 a zbývajících 800 dokončíme letos. Budeme ale investovat i do pásma 700 MHz – posílíme tedy jak kapacitu, tak pokrytí. 5G sítí tak pokryjeme více než 90 procent populace. A to se určitě projeví na kvalitě služeb, které poskytujeme.
Žhavým tématem je pokrytí vlakových koridorů…
Ano, také je plánujeme. Součástí našich závazků je pokrytí více než 500 míst označovaných za tzv. bílá místa (oblasti s nedostatečným pokrytím, pozn. redakce) a také téměř 200 základnových stanic pro pokrytí vlakových koridorů.
Pokud vím, vyjednává se také spolupráce operátorů se Správou železnic, podle které by operátoři mohli na některých místech využívat například jejich sloupy u tratí. Jak daleko je toto jednání?
Se Správou železnic mají mobilní operátoři uzavřenou rámcovou smlouvu na využití infrastruktury a nemovitostí Správy železnic. Nejde ale o tak jednoduché řešení, jak si asi leckdo představuje. Nestačí jen umístit antény na sloupy kolem tratí, celé je to trochu složitější. Někde potřebujete umístit základnovou stanici ve větší vzdálenosti, třeba na soukromém pozemku, což vyžaduje čas na vyjednávání. V odlehlejších oblastech také musíte k vysílačům vybudovat infrastrukturu – pokud třeba na kopec nemáte přivedenou elektřinu, musíte ji tam natáhnout, postavit k vysílači silnici a podobně. To všechno vyžaduje vypracování dokumentace, získání povolení a samozřejmě to něco stojí. Jsme připraveni tyto peníze investovat, ale rádi bychom zrychlili i ten proces. Nezáleží to tedy jen na nás.
Vím, že 6G standard je ještě daleko, dnes mobilní sítě postupně přechází spíše na standard 5G Advanced. Jak u vás probíhá technologická změna?
Nedávno jsem byl v Jižní Koreji. Deutsche Telekom tam organizoval diskusi s operátorem SK Telekom a společností Naver, což je takový korejský Google, navštívil jsme také Samsung, protože vyrábí síťová zařízení. Mluvilo se tam o využití 5.5G sítí v souvislosti s 5G kampusy, IoT službami, ultrarychlými spolehlivými sítěmi s nízkou latencí. Nejde o přelomové novinky, ale spíš o vylepšení, která mohou v těchto případech vyhovovat o něco lépe než 5G. Tento vlak nám rozhodně neujíždí, Česko je aktivní v oblasti průmyslu 4.0, jsou tu desítky 5G kampusů, které se zabývají praktickým využitím 5G sítí. Pokud se objeví nová poptávka, kterou budeme muset řešit přes 5.5G sítě, nasadíme je, ale řekl bych, že rozdíl mezi 5G a 5.5G je zatím poměrně malý. Určitě chceme inovovat. Jedna oblast, která je v souvislosti s 5.5G velmi zajímavá, je umělá inteligence. To je potenciálně velká věc a v Koreji jsem viděl, že v ní firmy vidí budoucnost.
Myslíte tím AI využitou uvnitř sítí, nebo AI služby pro zákazníky?
Oba případy. Loni byla spuštěna aliance SK Telecom a Deutsche Telekom (český T-Mobile patří do skupiny Deutsche Telekom, pozn. redakce), která se snaží vytvořit velký jazykový model pro telekomunikační operátory. Má zvládnout například monitorování sítě, provádět prediktivní údržbu a automatické analýzy, všechny tyto věci, které v současné době provádíme ručně. Na základě tohoto modelu bychom měli začít vyvíjet řešení pro automatizaci sítě, ale také aplikace pro zákazníky – chatboty, inovace péče o zákazníky, aplikace a weby.
A co technologie, jako je třeba připojení telefonů k satelitům? V této oblasti existují některé experimenty třeba ve Spojených státech. Máte nějaké podobné ambice?
Připojení přes satelity je jedna věc, ale je tu také to, čemu říkáme non-terestrial mobile networks, na kterých Deutsche Telekom také pracuje. Jde o létající zařízení na nízké oběžné dráze, například drony, kluzáky nebo balóny, které nesou základnovou stanici. Zajímavé je, že tato technologie je částečně vyvíjena týmem v Česku.
Letos jste v Česku také investovali do datových center. Proč stavíte vlastní datacentra a nepoužíváte třeba velké cloudové služby?
Všichni dnes hodně investují do datových center. Jedním z hlavních důvodů je poptávka po AI technologiích, které vyžadují vysokou výpočetní kapacitu. U nás existuje poptávka po cloudových službách, které jsou provozovány na serverech v Česku. Máme řadu zákazníků, kteří chtějí využívat privátní cloud v Česku. Některá data a určité aplikace můžete umístit do veřejného cloudu, ale existují věci, které musíte mít pod větší kontrolou, jde o státní aplikace nebo například banky a podobně.
Budete tedy v Česku stavět nové kapacity, nebo se chystáte rozšiřovat stávající datacentra?
Myslím, že v rozšiřování budeme pokračovat. Např. v Koreji jsme viděli, jak budují obrovské kapacity, protože si myslí, že AI zvýší poptávku po výpočetní kapacitě.
PODÍVEJTE SE: T-Mobile otevřel nové křídlo datacentra DC7. Testuje v něm i privátní 5G síť
V letošním roce jste pět měsíců seděl na dvou židlích – kromě své práce jste působil také jako dočasný generální ředitel českého T-Mobilu a Slovak Telekomu. Jakým největším výzvám jste musel čelit?
Byl jsem poctěn, že mi byla svěřena důvěra vést celou firmu, a jsem vděčný za podporu, kterou jsem od týmu dostal. Myslím, že jsme si společně vedli dobře. Z byznysového pohledu jsme spustili několik novinek a na Slovensku jsme měnili portfolio služeb v oblasti pevných linek a TV.
V tomto období ale bohužel došlo i k několika šokujícím událostem – na pražské filozofické fakultě došlo k děsivé střelbě a o pár týdnů později byl postřelen slovenský premiér. My už dávno neřešíme jen byznys, jako společensky odpovědná firma bychom měli umět vyjadřovat naše hodnoty i v takto těžkých a specifických chvílích a dělat to správným způsobem. A toto byly zcela bezprecedentní situace, na kterou nejste nikdy připraveni, ale jako generální ředitel je musíte zvládnout.
Když to shrnu, byla to náročná zkušenost. Jsem rád, že toto intenzivní období skončilo.
A jsem velice rád, že tu máme Melindu (Melinda Szabó je od června novou generální ředitelkou T-Mobile ČR, pozn. reakce), která má obrovské zkušenosti s telekomunikačním byznysem.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU