Vít Vrba (Webnode): Příští rok spustíme novou verzi Webnode 2.0

Webová služba Webnode brněnského podnikatele Víta Vrby má za sebou šest let existence. Během té doby se rozrostla do více než 30 zemí světa a získala dohromady 18 milionů zákazníků, kteří si díky ní mohou sestavit osobní či webové stránky nebo rovnou e-shop.

Firma, která byla hned od svého začátku profitabilní a nikdy tak nepotřebovala externí finanční zdroje ve formě úvěru či investora, se v první polovině příštího roku chystá spustit Webnode nové generace. Vít Vrba nový produkt, který reaguje na vývoj trhu, označuje za revoluci.

„Nebude to evoluce současného systému, bude to úplně od nuly vytvořený produkt,“ říká Vrba v rozhovoru pro Lupa.cz.

„Je tu větší důraz na mobilitu, responsibilitu u šablon a spoustu dalších věcí. Trh se posunuje, weby se posunují z marketingového hlediska a tak podobně,“ vysvětluje nutnost spuštění nového systému.

Když jste v roce 2008 spustili Webnode, bylo to před krizí. Nepomohla vám? Mnoho firem osekávalo výdaje na marketing, na druhé straně si uvědomovaly, že určitou prezentaci potřebují…

Je to přesně tak. Náš typický zákazník je malá, střední firma, živnostník nebo různá zájmová sdružení, kterým samozřejmě během krize celosvětově poklesly příjmy a řešily rozpočtovou stránku. Myslím, že nám krize paradoxně pomohla.

Produkt jsme spouštěli těsně před tím, než krize vypukla. Na druhé straně tato oblast byla, a ještě je, vysoce konkurenční. Konkurovaly nám content management systémy, firmy, které vytvářely weby na zakázku. Jenom v Brně bylo dva tisíce studentů vysokých škol, kteří se tím brigádně živili.

To se za těch šest, sedm let výrazně změnilo. Lidi jsou schopni si vytvářet weby sami a nepotřebují k tomu technickou pomoc.

Kolik nyní máte zákazníků? Je to stále 15 milionů, které uvádíte na svých webových stránkách?

Trochu se to zvýšilo. Aktuální údaj je 18 milionů. A z tohoto počtu uživatelů máme stovky tisíc platících. Náš celý byznys je od prvního roku profitabilní. Veškerý růst, který Webnode generuje, financujeme z provozu. Technologicky běžíme na zhruba 250 serverech.

Všechny servery máte pod svou kontrolou?

Technologicky používáme naše servery, které zajišťují produkční prostředí. A pak ještě využíváme některé cloudové služby Amazonu, například CDN (content delivery network – síť vzdálených serverů dodávající uživatelům obsah – pozn. redakce)

A nepočítáte s tím, že přejdete na cloud úplně?

Pro nás je cloud strašně drahé řešení. Vycházelo by pro nás nákladově čtyř až pětinásobně dráž než hosting na vlastních serverech.

Mluvil jste o růstu. Můžete přiblížit, jak se vám daří po finanční stránce? Alespoň relativně?

Každoročně rosteme ve vyšších desítkách procent.

Sídlo společnosti máte zapsané ve Švýcarsku. Proč?

Hlavní důvody jsou asi tři. Jeden z nich je, že se opravdu orientujeme na globální byznys. Počet českých uživatelů je pod hranicí pěti procent z celkového počtu. Proto je pro nás důležité vystupovat jako solidní a transparentní partner. A Švýcarsko má stále větší kredibilitu než Česká republika.

Druhý důvod je, že hodně intenzivně řešíme lokální platební metody. Aby nám uživatelé byli schopni zaplatit, máme ve světě otevřených asi 60 bankovních účtů a v nich integrovaných zhruba 200 platebních metod. A tady zase potřebujeme mít kredibilní základnu pro naše partnery.

Vypadá strašně jednoduše si v dnešní době otevřít například ve španělské bance účet z České republiky, ale je za tím tolik administrativy, že daleko snadněji se nám to otevírá ze Švýcarska.

A ten třetí důvod?

Třetí důvod je právně legislativní, kdy jsme se dlouho dobu připravovali na vstup investora. A vlastně se nás stále někdo ptá. Bavíme se tady o zahraničních investorech, pro které je ve Švýcarsku stabilnější prostředí. Zatím ale nejsme přesvědčeni, že je investor potřeba.

Z hlediska finančního zřejmě potřeba není…

Z hlediska finančního ne a v současnosti nejsou důvody ani z jiného hlediska, proč bychom měli investora přibrat.

Nechceme se hnát za maximální valuací firmy. Také jsem si prošel obdobím, a to zejména v začátcích Webnode, kdy produkt nevydělával. Člověk byl navíc hnaný „hypem“, který vznikl na Techcrunch.com, a před těmi sedmi lety se strašně snadno raisovaly desítky milionů dolarů. Teď tedy mluvím o konkurentech.

Tehdy jsme ty ambice měli, ale dnes jsem hrdý na to, že jsme zvládli vyrůst i bez externího kapitálu a že se můžeme svobodně rozhodovat, nemusíme jezdit na představenstvo a tím je atmosféra a kultura ve firmě prostě jiná.

Když je ve firmě investor, cílem je vždycky maximalizace hodnoty společnosti. A pro mě filozoficky to teď takto není. Chci mít nejlepší produkt na trhu a poskytovat nejlepší službu a dělat to, co mě baví. A to dlouhodobě.

Na odpovědi je ale cítit, že jste o přizvání investora hodně přemýšleli?

Hodně jsme o tom uvažovali a dokonce jsme v tomto směru udělali i určité pokusy. Nakonec jsme to vždy v rozhodující okamžik stopli.

Webnode je aktivní ve více než 30 zemích světa. Vše řídíte z Brna nebo máte v daných zemích své lidi?

Jsme aktivní ve více než 35 zemích světa při 25 lokalizacích. Tady v Brně máme 90 interních zaměstnanců, kteří se starají o celý Webnode, jen v této budově je přes 20 národností.

Vše tedy řešíme odsud, z jednoho místa. V prvopočátcích jsme zkoušeli najít countrymanažery v daných zemích, kteří by nám pomohli rozjet byznys. Ti lidé měli z mého pohledu nastavené strašně zajímavé podmínky. Některým jsme dávali podíl ze zisku, některým jsme dávali podíl na příjmech. Ale z nějakého důvodu to na dálku nefungovalo.

Má zkušenost je tedy taková, že když jsou lidi na jednom místě, fungují na stejné vlně a daleko lépe se s nimi sdílí hodnoty. Vím, že spousta firem funguje úplně vzdáleně. Je to strašně pěkné čtení, ale já nevím, jak to dělají. Nám to nikdy nezafungovalo, takže tomu nevěřím.

Dostat sem cizince z různých koutů světa ale musí být z hlediska personalistiky dost náročné?

Samozřejmě není jednoduché dostat do Brna specialistu na japonský marketing. To je nemožné. My to děláme tak, že se snažíme do Brna dostat člověka, který je rodilý mluvčí a má selský rozum. A to je jediný kvalifikační předpoklad na pohovorech, které probíhají.

My si ho pak vytrénujeme v dané oblasti, v které potřebujeme. Což ovšem znamená, že nedostaneme hotového člověka, ale musíme si ho vychovat. Nám to takhle ale funguje.

V minulosti jste říkal, že nejzajímavější vývoj pro Webnode z hlediska teritoria je pro vás v Brazílii a Česku. Změnilo se to od té doby?

Brazílie pro nás byla klíčový trh a už před třemi lety jsme tam byli jedničkou na trhu. Já to řekl někde na konferenci a od té doby se hodně českých startupů začalo o tento trh zajímat. Jak je tak ze střednědobého horizontu pozoruji, zas tolik úspěchů tam nakonec nebylo a spousta firem z Brazílie opět vycouvala. Musím ale zaklepat, že konkrétně nám to v Brazílii funguje stále velmi dobře.

Naše strategie je taková, že se nesnažíme o Spojené státy, kde je největší konkurence, která získala investicemi hodně peněz a má proto velké rozpočty. Soustředíme se na trhy, kde je trochu více prostoru a kde není konkurence tak tvrdá. Extrémně růstově nám nyní fungují země jako Turecko, Japonsko, ale i třeba Rusko.

Kam byte se chtěli ještě rozšířit, pokud vůbec?

Máme bílá místa v Asii, kterou nejsme schopni z nějakého důvodu zlomit. Asi kvůli tamní odlišné kultuře.

S jakou filozofií na nové trhy chodíte?

Naše filozofie je obecně taková, že se snažíme řešit byznys za našeho uživatele. Naším typickým zákazníkem je malá firma, živnostník – kadeřnice nebo restaurace. Jsou to lidi, kteří když k nám přichází, tak jejich problém není to, že by si chtěli vytvořit webovou stránku. Oni chtějí díky internetu získat další byznys.

Nesnažíme se tedy naším zákazníkům dávat jen technologii, pomocí které by si vytvořili web. Snažíme se jim web předpřipravit, aby jim fungoval i byznysově, i na mobilních zařízeních. Aby jim fungoval opravdu všude a oni ho nemuseli sáhodlouze vymýšlet a mohli se soustředit na svůj byznys.

Například jsme zjistili, že spousta malých firem má velký problém vymyslet si čtyři, pět položek do menu webové stránky. Nedejbože když mají vymyslet, co si dají na úvodní stránku – jestli tam mají mít obrovské tlačítko „zavolejte nám“ nebo jestli tam má být rovnou uvedeno telefonní číslo.

Od doby, kde byl Webnode před šesti lety spuštěn, se ale situace na trhu významně změnila. Nastoupila mobilní zařízení a jejich trend nárůstu je jasný. Jak na to reagujete?

Příští rok vyjde zcela nová verze Webnode s označením 2.0. Je to něco, na čem už přes rok intenzivně pracujeme. A bude to revoluce.

V čem přesně?

Nebude to evoluce současného systému, bude to úplně od nuly vytvořený produkt. Za těch více než šest let, co jsme na trhu, se situace hodně změnila. Je tu větší důraz na mobilitu, responsibilitu u šablon a spoustu dalších věcí. Trh se posunuje, weby se posunují z marketingového hlediska, šablony jsou jiné a tak podobně. Na to vše se snažíme reagovat a přijít s řešením, které bude komplexně řešit problematiku podnikání na internetu malých a středních podniků.

Což ale jistě přinese změnu i pro samotné koncové uživatele. Budou si muset zvykat na nový systém, který zřejmě bude i vzhledově odlišný?

Naše krédo je jednoduchost, na čemž máme založený celý byznys model. Ale ano, vytvoříme nový systém se zcela novým ovládáním, na které si uživatelé budou muset zvyknout. To je samozřejmé, ale ve výsledku jim tu práci zjednodušíme, což je naším cílem.

Kdy počítáte se spuštěním Webnode nové generace?

Měla by to být první polovina příštího roku.

Jaké investice, ať už finanční či lidské, vývoj nového systému přinesl?

V penězích to nyní nejsem schopný přesně kvantifikovat, ale určitě to budou desítky milionů korun jen na lidských zdrojích. Nový produkt nyní aktivně řeší 30 lidí.

Webnode je také aktivní v investicích, na české startupové scéně už vstoupil do několika projektů. Jak vůbec na prostředí, které v Česku vzniklo kolem startupů, pohlížíte?

Já jsem nad tím přemýšlel a říkám si, co to vlastně česká startupová scéna je. Řeknu spíš to, co to pro mě není.

Není to pár křičících lidí na sociálních sítích, kteří si myslí, že podnikají. Ani si nemyslím, že to je 20 technologických firem, o kterých se píše v pár médiích, kde se vytvořila mikrokomunita, která chodí a plácá se po zádech.

Dokonce si ani nemyslím, že to jsou inkubátory a akcelerátory, kterých také vzniklo jen za poslední rok strašně mnoho. Když jsem o tom přemýšlel, tak není vlastně ta česká startupová scéna složená z těch malých kadeřnic, restaurací a všech možných produktů, které nyní z offlinu směřují do onlinu? Nejsou to vlastně ti hrdinové, kteří musí měnit své byznysmodely a uvažování?

O tom, co ještě je a co už není startup, se stále vedou diskuze. Když jste před více než deseti lety nastupovali do Jihomoravského inovačního centra v Brně, skloňovalo se vůbec slovo startup?

Myslím, že z té doby zřejmě budou původy vzniku tohoto slova. Od té doby se z něho stal „buzzword“, který bych přirovnal ke slovu internetový marketing, který je také velmi často zneužíván.

Na druhé straně, když už byl Webnode stabilní s desítkami zaměstnanců, tak jsem byl v San Franciscu v jednom inkubátoru a velice mě překvapilo, že nás stále nazývali startupem, proti čemuž jsem se ohrazoval. Jenže oni tam říkali startup i Facebooku, který v té době měl už za sebou IPO (primární úpis akcií = vstup na burzu, pozn. redakce).

Webnode už investoval do služeb Reservio a Survio, které ho doplňují. Máte v hledáčku další projekty?

Nejdříve investujeme do lidí, až pak do produktu, a až úplně nakonec do firem. Jasně se ale zaměřujeme na projekty, které pro nás budou mít určitou přidanou hodnotu, kde bude freemium byznysmodel, kde se pracuje s širokou bází uživatelů a kde byznysu rozumíme. V současné době žádné akviziční debaty nevedeme, ale to souvisí s naší strategií investovat jen do projektů, kterým umíme pomoct. Když nevíme nic o vaření, nebudeme si otevírat restauraci.