Internetové video prodělalo za poslední rok hned několik dramatických zvratů. Nákladný loňský start up Hulu téměř dorovnal ve svých příjmech YouTube. Velké společnosti začínají experimentovat s Live streamingem (Yahoo, Youtube), přibývá profesionálně vytvářeného obsahu (filmy zdarma na IMDB, prémiový obsah na YouTube, nedávný start serveru Sling). Investice do videa stoupají, a to ne do zrovna zanedbatelných částek. Ostatně neinvestuje se pouze v zahraničí.
Co přinesl rok 2008 videoobsahu v Česku
Ačkoli Američanům (alespoň těm severním) můžeme jen tiše závidět dříve nebývalou nabídku kvalitního profi videobsahu zdarma (filmy, televizní seriály a další), na stojaté vody si rozhodně za poslední rok nemohl stěžovat ani český uživatel. Co konkrétního uplynulý rok přinesl? Událostí roku byl nepochybně start zpravodajského portálu společnosti Cet 21, a to přes rozdílné vnímání internetové strategie TV Nova. Jako takřka dialektický protipól Novy začala na Internetu, sice poněkud nesměle a trochu nešťastně ale přeci, vysílat také digitální zpravodajská stanice Z1, konkurující veřejnoprávní ČT24. Ke konci letních prázdnin přišla se zatím ojedinělým projektem vlastního kontinuálního vysílání na doméně iDnes.tv dokonce také Mafra. Zdali Internet smaže handicap začínajících hráčů oproti profesionálům televizního videobsahu, ukáže až čas. Jisté je ovšem jedno: Televize začínají brát Internet vážně. Tam kde ne, chytají se rychle příležitosti jiní.
Změny nastaly také v oblasti původní tvorby. Kromě toho, že jsme se dočkali lokalizace Youtube do češtiny, s vlastní tvorbou přišla na Internet Nova a dokonce také Prima. První z výše jmenovaných televizí má dokonce ambici stanout se svým zpravodajstvím a zábavním videoportálem Nova.cz v první dvojce leaderů českého internetového videoobsahu. Budoucnost na poli internetového videa patří třem velkým hráčům, mezi nimi bude určitě Nova a Seznam. „Kdo vyjde vítězně z boje o třetí místo netuším, žhavými kandidáty jsou možná Mafra a Centrum Holdings“,
prohlásil v panelové diskuzi na klubovém setkání Petr Jelínek, vedoucí obchodního oddělení sekce Internetu a dalších interaktivních služeb ve společnosti CET 21. “U nás dnes již skutečně není žádný prostor pro založení nového serveru na tvorbu videobsahu“,
snaží se potvrdit jeho slovům váhu Petr Šnajdr, technický a produktový ředitel společnosti Stream.cz. Přestože podobné věty mohou na někoho působit trochu jako červený šátek na býka v koridě, podobně jako nedávný Krbcův výrok z konference Czech Internet fórum, v jedné věci dávají trendy oběma výše jmenovaným pánům za pravdu. Loňský průzkum amerického projektu Pew Internet & American Life Project odhalil, že na první příčce konzumovaného internetového videoobsahu nalezneme bulvární a zábavné zpravodajství a hned na té druhé zábavná videa nezpravodajského charakteru. Jedná se však o stabilní trend? Video na Internetu zatím vyhledávají hlavně pokročilí uživatelé, pro které je síť hlavním pracovním nástrojem a následně pak teenagerská generace, pro kterou Internet představuje jen další zdroj zábavy. Jedná se však o reprezentativní vzorek celé populace? Uvidíme tak za dva roky.
Video jako nosič reklamního obsahu
Být nejnavštěvovanějším videoportálem ke generování pohádkových zisků zatím očividně nestačí. Coby příklad může ostatně posloužit právě YouTube. “Asi největším problémem většiny dnešních videoserverů je absence dostatečného množství kvalitního unikátního obsahu“,
tvrdí nezávislý konzultant Michal Krsek. “My, jako poskytovatelé infrastruktury můžeme bez obav tvrdit, že nám on-line video slušně vydělává již dnes. Ale když se na věc podíváte z pohledu zadavatele, zjistíte, že to bez kvalitního obsahu jednoduše nebude fungovat“,
doplňuje ještě Krsek.
Jistě, úspěšné on-line médium potřebuje podporu generování trafficu, (Seznam v případě Streamu, Google pro Youtube, Nova pro TN.cz), ale samotná sledovanost není samospasitelná. Velký otazník například visí nad uživatelsky generovaným obsahem. Stream generuje návštěvnost kolem jeden a půl milionu, Zkouknito a N-joy disponují svým způsobem velmi podobnými čísly, jen jsou o řád nižší. Přesto je jejich video obsah často prakticky neprodejný. Inzerenti totiž zpravidla požadují propojení své značky s relevantním kvalitním obsahem. Ten však při nejlepší vůli v případě UGS garantovat nelze. Samostatná výroba kvalitního unikátního obsahu čistě pro Internet je ovšem příliš nákladná. Dovolit si ji může například ten, kdo stejný obsah již protočil jinde. “Obsah je vždycky daleko dražší než náklady na technologie“,
potvrzuje Šnajdr.
Zde ovšem mají profesionální televize možná až nezdravě silnou konkurenční výhodu. “Zatím nám video nevydělává, ale úspěšně s ním pokrýváme náklady na provoz a věříme, že v budoucnu půjde o významný zdroj příjmů“,
tvrdí Jiří Otevřel, zástupce obchodního ředitele mediální skupiny Mafra. Zpravodajská videa na iDnes, ale i samotná iDnes.tv se svým kontinuálním vysíláním jsou přitom uživatelsky relativně úspěšné služby. Na iDnes.tv máme od okamžiku, kdy se služba začala linkovat z homepage iDnesu okolo 10 tisíc unikátních návštěvníků denně, týdně se pohybujeme mezi 100–150 tisíci. Počet stažených zpravodajských videí má dnes denní rozsah někde mezi 800–100 000,
doplňuje Stanislav Holec, ředitel multimediální divize Mafry. Pro tradiční internetové hráče je zde ovšem ještě trochu jiný problém. Rozpočty klasických televizí jsou o poznání vyšší než ty, na které jsou zvyklá internetová média. “I kdybychom sečetli celý inzertní výkon českého Internetu a porovnali ho s TV, zjistíme, že ho i přesto druhý formát strčí do kapsy“,
upozorňuje Tomáš Řehák, ředitel mediální agentury OMD.
Servis Click to buy na YouTube.
Pomohou nové reklamní formáty?
Je také otázkou, kolik reklamy vůbec videoobsah snese. Pokud se omezíme na klasickou vkládanou videoreklamu před a na závěr filmu, jak to dělá například Nova na Tn.cz, je velmi diskutabilní, kolik jí bude uživatel u kratších internetových videí ochotný tolerovat. Jistě, nabízejí se zde také nejrůznější alternativy, speciální aplikace, nebo třeba reklama v okně prohlížeče. Killer model videoreklamy se zatím ovšem stále hledá. Jednou z cest, která by možná mohla zafungovat je princip click-to-buy, s nímž nedávno přišlo YouTube. Princip spočívá v tom, že se divákům ve spodní části prohlížeče nabízí možnost nákupu produktů, které ve videoklipu sledují. Podobný model může totiž docela dobře fungovat i v případě UGC a to u široké ho spektra produktů. Uvidíme, zda-li se ho u nás někdo odpovídajícím způsobem chopí.
Pro videoreklamu hovoří i jiné faktory. S klesajícími cenami za broadbandové připojení totiž například poptávka po online videu rapidně vzrůstá. Zlepšit by se v příštím roce měla také měřitelnost jeho úspěšnosti. Od současného sledování reálných uživatelů, page views a AVT chce SPIR přejít na měření počtu shlédnutí, sledování času, stráveného sledováním a monitoringu uživatelských akcí v rámci prohlížeče, a to dokonce u videí využívajících flash. Přestože asi i nadále zůstane nejlepším ukazatelem pomyslný konverzní poměr mezi počtem nasazených kampaní a reálnými prodeji, jde o zajímavý kvalitativní posun.