Zatímco v už takřka každém velkém městě je možnost vyzvednutí balíčku prostřednictvím samoobslužného výdejního boxu brána jako samozřejmost, menší obce a vesnice zatím pozornosti e-commerce v tomto ohledu unikají. To samé platí i pro online supermarkety ze segmentu e-groceries, které sice během pandemie začaly nabízet rozvážku trvanlivých potravin i do regionů, ale závoz čerstvého zboží se jim mimo krajská města zatím příliš nevyplatí.
Díru na trhu se rozhodl obsadit Svaz českých a moravských spotřebních družstev (COOP), který ve stovkách menších měst a obcí stále provozuje tradiční samoobsluhy Jednota. Svaz spustil e-shop a nyní testuje i samoobslužné výdejní boxy s vlastním chlazením, do kterých si mohou zákazníci objednat nákup online. Boxy zároveň vedle potravin umožní i vyzvednutí zásilek z e-shopů přes službu Balíkobot.
„Tuto technologii sledujeme už tři čtyři roky. Inspirovali jsme se především od kolegů ze Skandinávie, především ze Švédska, Estonska a Norska, kteří takovou technologii již delší dobu provozují a mají s ní dobré zkušenosti,“ vysvětluje Lukáš Němčík, který v COOPu působí na pozici Head of Marketing & Development. Svaz nyní provozuje zhruba desítku boxů, přičemž nejdříve je umísťoval pouze u kamenných prodejen. Nyní v jihomoravské obci Medlovice zkouší provoz boxu i samostatně bez prodejny.
Boxy pro okresní a menší města
Letos chce COOP mít celkem desítky boxů a otestovat, jestli se jejich provoz vyplatí. Projekt komplikuje fakt, že boxy jsou určené i pro chlazené potraviny, a nesmí tak dojít k porušení teplotního řetězce. „Pokud se jedná o umístění ve venkovním prostoru, tak v případě aktivního chlazení velmi záleží na lokalitě. Za první zimu provozu se nám potvrdilo, že rozdíly teplot a nároky na kompresor jsou vysoké. To bude určovat další rozšiřitelnost.“
Boxy mají celkem osmnáct oken, polovinu chlazenou a polovinu nechlazenou. Velikostí jednotlivá okna odpovídají zhruba přepravce od piva, aby se do nich vešel plnohodnotný nákup o velikosti dvou igelitových tašek. „Jedna z věcí, kterou jsme spolu s výrobcem museli redesignovat, byla nosnost přihrádek. Většinou jsou totiž podobná zařízení dělaná na elektroniku, která váží jednotky kilogramů. Když se bavíme o větších nákupech, nebo balených vodách, tak váha zboží je klidně deset kilo a více. Okna jsou tedy dimenzovaná na dvacet kilo plus,“ dodává Němčík.
Za designem a výrobou boxů pro COOP stojí vyškovská firma 3iD. „Problém ostatních výrobců je v tom, že nejsou z Česka, nebo si materiál vozí z Číny a pak si to tady kompletují. Z důvodu chlazení jsme chtěli místní firmu, se kterou bude jednodušší řešit opravy a podobně. Když chlazení vypadne a nebude zachovaný teplotní řetězec, tak potraviny, které budou zrovna skladovány, se mohou vyhodit.“
Boxy nenahradí prodejny
Samoobslužná výdejní zařízení COOPu disponují několika způsoby připojení k internetu (kabel, Wi-Fi, SIM karta). Jejich umístění tak záleží jen na domluvě s konkrétní obcí a zařízení mohou autonomně fungovat i na místech bez kamenné prodejny.
„Cílem je udělat z boxů univerzální řešení pro obec, aby si tam člověk mohl vyzvednout potraviny a zároveň aby obec disponovala výdejním místem i pro nepotravinové zásilky. Pokud v obci nemůže být prodejna, boxy ji mohou částečně zastoupit. Rád bych zdůraznil, že nechceme pomocí tohoto zařízení suplovat roli prodejen. Zařízení nemá kamennou prodejnu nahradit, ale naopak pomoci ekonomice jejího provozu. Dlouhodobě řešíme, že malé prodejny v malých obcích jsou ztrátové. Hledáme cesty, jak je podpořit. Boxy vnímáme jako doplněk online prodeje, respektive prodeje potravin. Rozhodně ne jako hlavní řešení. Naším cílem je, aby to bylo ufinancovatelné a provozuschopné. Neočekáváme, že toto řešení povede k výraznému zvýšení obratu,“ vysvětluje Němčík.
Kamenné prodejny podle něj mají omezenou otevírací dobu a boxy je mohou vykrýt v časech, kdy jsou zavřené. Službu tak mohou ocenit lidé, kteří v obchodě nestíhají přes den nakoupit a preferují vyzvednutí nákupu po zavírací době. Zákazníci mají na vyzvednutí zboží zhruba 24 hodin od objednání. „Druhá věc je otázka sortimentu. Lidé by nejraději na každé prodejně měli nabídku zboží odpovídající hypermarketu. To není možné z důvodu fyzické kapacity prodejen. Ale online si mohou vybrat jakýkoliv sortiment z našich obchodů na úrovni okresů, odkud se zboží distribuuje do jednotlivých prodejen. Jde o desítky tisíc druhů položek. Mohou si tak objednat širší sortiment a nechat si nákup zaslat do boxu nebo vyzvednout na prodejně. Získají tak komfort velkého obchodu, i když v obci mají jen malou prodejnu.“
Závoz nákupů pak probíhá kombinovaně. Do boxů jde primárně zboží z nejbližší prodejny, přičemž čerstvé potraviny jsou, pokud objednávka proběhla během otevírací doby obchodu, umístěny v boxu obvykle do jedné až dvou hodin od objednání. „U doplňkového zboží se to liší na závozové trase a na tom, jaká je logistika v daném regionu. My máme distribuční síť rozdělenou na jednotlivá družstva a každé má trochu jinou distribuci. Někde to může být druhý den, někde za tři nebo pět dní. To se zákazník vždycky dozví už v průběhu objednávky.“
O kompletaci objednávek se stará přímo personál blízkých prodejen. V případě jihomoravských Medlovic, které vlastní prodejnu nemají, pak COOP zajišťuje rozvoz dvakrát denně prostřednictvím chladícího auta. Závozy přímo na adresy ale Svaz zatím neplánuje. „Uvažujeme o tom pouze v lokalitách na úrovni měst nebo závozových tras. To znamená buď tam, kde jezdí naše zásobovací auta, nebo když je to ve městě a auto může v jedné ulici obsloužit více lidí. Přece jenom u obcí nastává to, že máte v jedné obci šest objednávek, v další sedm objednávek a pak narůstá trasa. V tom vidíme problém. Boxy se nám jeví jako efektivnější řešení.“
Podle Němčíka navíc boxy mají oproti závozům na adresu značnou výhodu i z hlediska ekologičnosti. Zásobovací vozy totiž nemusí ujet tak velkou vzdálenost. „Ve Skandinávii tvrdí, že je ekologicky udržitelné nikoliv zavážet domácnosti, ale zavážet takováto výdejní místa, aby jedno auto s co největším množstvím zásilek jelo po konkrétní trase bodů, nezaváželo konkrétní lidi, ale boxy, které mají v pěší vzdálenosti.“
Z-boxy nejsou konkurence
Masivní pokrytí malých obcí v regionech plánuje i logistická firma Zásilkovna, která už do řady obcí umístila své Z-boxy. Ty mohou díky solárním panelům fungovat zcela nezávisle na dostupné infrastruktuře a stát tak prakticky kdekoliv. Němčík se ale tisíců Z-boxů, které míří do lokalit tradičně obhospodařovaných Jednotou, zatím nebojí.
„Z-boxy nejsou chlazené a jsou jenom na soláry, čili nemohou uchovávat ani suché potraviny. Neměli bychom problém spolupracovat s Alzou nebo se Zásilkovnou ve chvíli, kdy by jejich boxy byly schopné vydávat potraviny. Ale jejich řešení na to zatím není dělané. A velké online supermarkety pořád fungují spíš ve velkých městech a jejich okolí. Ani Rohlík zatím není schopen efektivně zásobovat regiony, a my přece jenom máme 47 spotřebních družstev, které realizují 2500 prodejen v České republice,“ vysvětluje Němčík.
Výhodu COOPu pak vidí i v orientaci na lokální potraviny a krátký potravinový řetězec, protože velkosklady berou zboží od farmářů v okruhu zhruba 40 kilometrů. „Nemáme sto lokálních dodavatelů celorepublikově, ale desítky na úrovni jednotlivých okresů. Zákazník si tak vždycky vybírá z lokálního sortimentu, který je k dispozici v jeho oblasti. Někdy může být větší, někdy menší, ale pořád je to lokální, a to je to, co se nám nejvíc líbí na našem systému.“
Jako větší výzvu Němčík vnímá přechod regionálních prodejen do sféry e-commerce. Desítky velkoobchodů a tisíce kamenných prodejen totiž Svaz musí propojit do jednoho online systému. „Technicky to vždy musíme napojit na konkrétní prodejny a je to poměrně náročné na přenos dat, protože se bavíme o stotisících položkách, které se musí denně aktualizovat. Skladové zásoby, ceny a tak podobně. Je to náročné řešení a penetrace v okresech je postupná.“
Prodejny COOP do online systému připojuje postupně. Momentálně jich nákup přes e-shop umožňuje pět set, dalších sto chce Svaz připojit během léta. „V některých družstvech jsou skeptičtější, někde jsou více nadšení a ochotní jít do nějakého rizika. Jednotlivé regiony i družstva ale samozřejmě vývoj sledují. A to, co se v onlinu vyvinulo v covidu i před ním, výrazně takové činnosti uspíšilo.“
Co se obratu týče, online prodej v případě COOPu zatím představuje jen jednotky procent. „Což nemusí nutně nic moc znamenat, protože i u velkých retailových hráčů, kteří to dělají delší dobu, tak mít 5 procent plus je v onlinu poměrně velký úspěch. Naším cílem je, abychom se během příštích let dostali třeba k těm 5 procentům a uviděli, jak dál. Nechceme každopádně dostat zákazníka do onlinu, ale chceme mu tím dát něco navíc. Teoreticky nemusí sám o sobě generovat velkou část obratu, ale může fungovat jako retenční nástroj pro udržení nebo rozšíření zákaznické báze, aby zákazník nemusel jít ke konkurenci a našel výhody v místě bydliště,“ uzavírá Němčík.