Veřejná služba a nová média: Co poslouží veřejnosti a co už je komerční zájem?

8. 5. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Mnozí představitelé zvláště z řad komerčních subjektů by s největší pravděpodobností viděli veřejnoprávní Českou televizi jako ono zkostnatělé a socialistické médium, jak jsme ho znali před rokem 1989. Jsme ale v roce 2011 a médium z Kavčích hor se snaží jít s dobou. Prozatím nabízí moderní internetové stránky, zpravodajství do mobilů a tabletů a brzo také online videoarchiv. Je to správně, nebo by se měla Česká televize na poli takzvaných nových médií držet zkrátka. Jde o pole, které by mělo být určeno výhradně komerčním subjektům?
Lukáš Polák

Ilustrace: Nenad Vitas

Jako příznivce nových technologií by mě pochopitelně mělo těšit, že je tady někdo, kdo opravdu v oblasti takzvaných nových médií udává krok. Je ale správné, že leaderem v této oblasti je veřejnoprávní, tedy Česká televize? K napsání následujících řádků a zamyšlení mě donutily řádky současného a bývalého generálního ředitele televize Nova – Jana Andruška a Petra Dvořáka – na webu Mediář.cz. Hospodaření s finančními prostředky koncesionářů určitě nebylo vždy dokonalé. To si snad u nás nemyslí nikdo. Něco takového, jako je ale sekce Nová média, je v dnešní době pro veřejnoprávní TV naprostou nutností. Česká televize musí jít s dobou a nemůže působit jako zastaralé neohebné cosi, co známe ze zpravodajského retro bloku „Před 25 lety“ nebo v lepším případě dopadnout jako její kolegyně od našich východních sousedů. Pokud má televize placená z koncesionářských poplatků zaujmout mladé lidi, musí logicky investovat do nových technologií. Veřejnoprávní médium z Kavčích hor na to dle mého názoru šlo logicky. Na internetu začalo inovací svých webů, které to za těch několik let potřebovaly jako sůl – nejprve Jednička a Dvojka, brzy přijde na řadu také Čtyřiadvacítka a Čtyřka.

Dostáváme se k prvnímu kamenu, který právě může vadit komerčním subjektům. Je správné, že kanál ČT 24 má svůj zpravodajský web? Odpovídám rozhodně ano, ovšem nejsem si jistý, jaký obsah veřejnoprávní televizi přísluší a který už ne. Pokud se bude věnovat detailněji regionům, s čímž se má v novém konceptu webu přijít, pak je to určitě správně. Věnuje-li se zahraničí, také na tom nevidím nic špatného. Co když by se ale na takovém webu objevila například rubrika jako Společnost? Byla by to veřejná služba? Zpravodajský kanál ČT 24 tu už má své neoddiskutovatelné místo a obhájil svou pozici jako důležité médium například při událostech, jakými jsou například povodně nebo další živelné katastrofy, volby, politická krize, sčítání lidu a řada dalšího. Právě ony speciální bloky a kontinuální zpravodajství je to, co by koncesionář dostávat měl a naštěstí to i dostává. Na stranu druhou. Patří veřejnoprávní televizi právo, aby v tomto směru byla aktivní také na webu? Jedni by si milerádi pochopitelně odpověděli, že ne, protože tady už se Česká televize pouští na pole komerčních zpravodajských webů, druzí proti tomu namítnou, že právě ČT musí být na webu aktivní, protože za prvé internet je jedním z moderních komunikačních prostředků, kde musí být toto médium vidět, a tím pádem i svým divákům (čtenářům) obsah poskytovat i ve čtené, případně video podobě tak, aby se ke konkrétní události mohli kdykoliv vrátit.

Na pomoc si můžeme vzít některé zahraniční weby. Pokud pomineme homepage rakouské ORF, která je opravdu velice chudá a je otázkou, proč s ní toto médium, stejně jako s celým zbytkem webu, ještě něco neudělalo, zjistíme, že Česká televize jde správnou cestou. Příkladem nechť je domovská stránka německé veřejnoprávní televize ZDF, která se také tváří jako zpravodajský web a v podstatě jím i je. Sází především na video složku, což bude v dohledné době i příklad zpravodajské ČT 24. Od klasického textu už se dnes logicky spíše upouští. Navíc jde o médium, které se orientuje především na obraz, takže je to cesta správná. Proto je i v pořádku skutečnost, že veřejnoprávní média v zahraničí, přiznám se, že nemám zkušenosti, jak je na tom Rakousko, takže nebudu srovnávat, a že Česká televize jde cestou různých chytrých mobilních telefonů, tabletů, iPadů, iPhonů a podobně. Pánové, podívejte se, do zahraničí, jak to dělají tam. Kdo chce být IN, musí zkrátka s těmito technologiemi počítat. V opačném případě mu ujede vlak. „Veřejnoprávní Česká televize by neměla vyrábět obsahy speciálně pro internet, neboť je oproti komerčním hráčům zvýhodněna tím, že jí koncesionáři musejí ze zákona hradit pravidelné měsíční poplatky,“ uvádím výňatek z řádků pana generálního ředitele televize Nova Jana Andruška na webu Mediář.cz. Osobně jsem velice rád, že ČT touto cestou jde a naopak je průkopníkem v oblasti nových technologií. Rád ji za to budu platit, protože to vidím jako smysluplnou veřejnoprávní službu.

Neříkám ale, že Česká televize je dokonalá. Sdílím například názor komerčních subjektů, že reklama na ni po roce 2012, tedy skončení terestrické digitalizace, nepatří. Jsem ochoten přimhouřit obě oči v případě, že tyto peníze by šly pouze a výhradně na digitalizaci bohatého televizního archivu a Fond kinematografie. Divák by si pak platil v podstatě kvalitní kulturní zážitek ať už u svého televizoru nebo v kinosálu. Pokud by ale měla Česká televize nadále kromě koncesionářských poplatků čerpat finance také z klasické reklamy, která patří na obrazovky komerčních subjektů, pak to rozhodně není správně. Na druhou stranu, je v pořádku, že by peníze veřejnoprávním médiem proudily pouze jako jakýmsi spojovacím kanálem, kde na začátku by byly firmy a na konci pak ona digitalizace archivu a čekatelé na příspěvky pro své filmové snímky? Pokud ve veřejnoprávní televizi platí digitalizaci komerční subjekty a ne sami koncesionáři, pak to asi není úplně v pořádku. V tomto směru bych tedy rozhodně dokázal polemizovat a říkám na rovinu, že nejsem pevně rozhodnut odpovědět tak nebo tak.

Co se týká samotné televizní tvorby, pak je dobře, že Česká televize se snaží vzdělávat své diváky zábavnou formou, jako je tomu například v Zázracích přírody. Co je ale veřejnoprávního například na Hodině pravdy? Baví se celá (?) rodina, ale dozví se u toho něco zajímavého? To takový formát Autoškola národa už je z jiného soudku. Nic proti nemám ani proti zábavným pořadům z archivu – Šimek Grosmannem, Menšík, Bohdalová, Polívka… Vždyť i to je poslání naší České televize – přinášet to nej z dob dávno i zas tak nedávno minulých, a když tedy ten bohatý archiv máme, proč ho také nevyužít? Na druhou stranu na veřejnoprávních médiích se skutečně někdy objevuje tvorba, která by tam vůbec neměla co dělat. Ne proto, že je špatná, ale proto, že je opravdu čistě komerčního charakteru. Když ČT vysílala seriály typu Sex ve městě, Pravá krev nebo dokonce Californication (mimochodem můj oblíbený), tak mi trošku rozum zůstával stát. Jedná se o tvorbu americkou, rozhodně ne nezávislou, a že by něco divákovi přinesla, to se příliš říci nedá. Ale… Rakouská veřejnoprávní televize si každý víkend vysílá komerční blockbustery v rámci filmových oken – nedávno mimo jiné Wanted s Angelinou Jolie, Spiderman 3 s Tobey Maguirem nebo Hitch s Willem Smitem, takže proč ne? Dokážeme vůbec ještě definovat, co je a co už není veřejnoprávní?

Je podle vašeho názoru dobře, že veřejnoprávní televize proniká i do chytrých mobilů, tabletů a smart televizorů?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).