Plány versus realita
Zlomovým datem pro českou digitalizaci byl 4. duben 2006, kdy šest subjektů z řad nových žadatelů získalo licenci pro pozemní digitální vysílání. Tehdy šlo konkrétně o televize Óčko, Pohoda, Barrandov, Z1, Febio a RTA. Rozhodnutí o udělení licencí ale napadlo několik neúspěšných žadatelů, včetně společnosti CET 21, provozovatele Novy, a soud jim nakonec dal za pravdu. Licence byly tedy zrušeny, ale po měsících strastiplného přemýšlení a jednání o tom, co bude dál, se přišli zákonodárci s myšlenkou kompenzačních licencí, které původní šestici držitelů licencí dávaly možnost začít vysílat, a to ještě v době probíhající digitalizace, kdy jiní zájemci měli vstup na trh ještě zapovězený. Praxe bohužel nakonec ukázala, že ne všechny stanice byly schopny vůbec začít vysílat.
Dá se říci, že digitalizace u nás dopadla přesně s padesátiprocentní úspěšností. Tomu, že u nás bude v budoucnu dostupných v rámci DVB-T několik desítek stanic, a že pro ně možná nebudou stačit ani stávající multiplexy, věřil pravděpodobně málokdo. Vy snad ano? Tři kanály z někdejších šesti subjektů nyní vysílají (počítáme-li i Pohodu, která svůj start naplánovala na pondělí), dva bohužel ani nevznikly. Jak dopadla zpravodajská televize Z1, víme, Óčko se už před delší dobou z DVB-T stáhlo, tedy je-li řeč o celoplošném vysílání (a o řádnou licenci pro DVB-T nikdy nepožádalo). Náš text se bude věnovat stanicím, které se liberalizace trhu nedočkaly.
Zůstane televize Óčko v DVB-T? To se ukáže již za pár dní.
Odpočívej v pokoji, Zet jedničko
1. červen 2008 byl datem, kdy své vysílání zahájila komerční televize Z1. Doposud na ni někteří naši čtenáři v dobrém vzpomínají. Do povědomí se zapsala především kvalitními dokumenty z dílny stanic National Geographic Channel a History Channel. Zpravodajství mělo být jakousi alternativou k již existující ČT 24. Mezi nejznámější tváře, které se tu objevily, patřily například Aneta Savarová, Veronika Sedláčková, Martin Severa, Martina Kociánová a svůj pořad tu měla i Barbora Tacheci. Ano, přesně ta Barbora, která působila jako někdejší šéfka Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu a nyní ji mohou diváci vídat každý všední den ve Faktech B.T. na Prima family.
Z1 byla určitě projektem, který si rozjezd digitalizace zasloužil přežít, problém byl však v tom, že byl pod svým prvním generálním ředitelem Martinem Mrnkou až příliš ambiciózní. Vlastník televize do ní investoval nemalé peníze, ovšem zisky byly oproti tomu minimální. Známá slovenská finanční skupina J&T se proto rozhodla angažovat krizového šéfa, který měl finanční náklady stanice osekat na nutné minimum. Stal se jím současný ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal, jenž ji chtěl směrovat jako čistě byznysovou. Zet jednička sice začala hodně šetřit, jenže už bylo příliš pozdě na to, aby se svému majiteli vyplatila. Vše nasvědčovalo k tomu, že televize bude muset své vysílání ukončit. Tento smutný okamžik nastal 25. ledna loňského roku. Zavření Z1 nebyl projev krize, ale hlouposti mojí a Dušana (Palcra, manažera a nově i spolumajitele J&T, pozn. red.),
přiznal v březnu 2011 v rozhovoru pro deník MF Dnes jeden z podílníků investiční skupiny J&T Patrik Tkáč. Pozdě…
Jan Zika oznamuje konec vysílání zpravodajského kanálu Z1 v lednu 2011.
Febio: Projekt pro náročného diváka, který nevznikl
Pokud se řekne Febio, řadě čtenářů se jistě vybaví Fero Fenič a jeho projekty jako Česká soda, GEN a řada dalších. Jak ale měla vypadat vlastně samotná stejnojmenná televize? Základem programového schématu měly být dokumenty z produkce společnosti Febio, věnovat se měla například ale i vlastní dramatické tvorbě. Na obrazovky se měla vrátit již zmiňovaná první česká politicko-společenská satira Česká soda. Podle Fera Feniče Febio TV plánovala navázat kontakt i s nezávislými producenty. „Pro Febio za jeho historii pracovalo na 160 režisérů, vedle toho další desítky kameramanů, střihačů a zvukařů. Někteří z nich dnes mají vlastní studia. Dnes už se dají najít kvalitní výrobci pro všechny žánry, které naše plnoformátová televize chce nabídnout – od hraného seriálu a zábavního pořadu přes dokumenty, publicistiku až po talk show,“ plánoval začátkem roku 2007 Fenič.
Ferovi Feničovi se pro jeho projekt povedlo získat bývalého programového ředitele TV Nova Petra Sládečka, který se stal ředitelem rozvoje. Protože se projekt vlekl, přešel nakonec Sládeček do TV Barrandov, kde už ale nějakou dobu také nepůsobí. Fenič měl smůlu. Když už to vypadalo, že našel vhodného investora, který by s ním do projektu šel, přišla ekonomická krize a jeho plány byly zhaceny. Fenič sice stále tvrdil, že se projektu Febio TV nezříká, jenže přišla pro něho další, a to poměrně zásadní zpráva, která celému projektu zasadila finální ránu. Společnost Febio byla nucena ukončit v roce 2010 provoz, protože přišla o veškeré zakázky. Fenič tehdy ČTK řekl, že nemá pro koho vyrábět. Připomeňme, že jeho společnost v minulosti například připravovala pořady Cestománie pro ČT a Novu nebo dokumentární cyklus České milování pro Barrandov. Poměrně „úsměvný“ byl ještě Feničův rozhovor s Barborou Tachecí v lednu letošního roku pro Mafru, kdy jí řekl, že licenci na tento projekt mohou získat klidně jeho dědicové. Nárok na kompenzační licenci už však dávno neměl.
Fero Fenič točil také pro TV Barrandov. Spolupráce ale skončila, a pak i celé Febio.
RTA: Odklady, odklady, odklady… a pak konec
Projekt Regionální televizní agentury (RTA) jsme si nechali na konec, protože, jak se říká, na konec má přijít to nejlepší. Otázkou ale je, zdali to v tomto případě bude platit. Jak z názvu stanice vyplývá, měla přinášet především zprávy zaměřené na regiony. RTA se v licenčních podmínkách zavázala vysílat minimálně 90 minut denně původní nereprízovaný regionální program. V praxi to znamená, že v souhrnu alespoň tři hodiny denně měla jednotlivá studia RTA vysílat odpojované krajské programy. Ve všední dny se měla zaměřit především na zpravodajství, o víkendu pak na publicistiku, zábavu a kulturu. Projekt se ale nikdy nepodařilo realizovat, přesto, že už vše vypadalo poměrně nadějně. Problémem ale bylo, že RTA si chtěla pro vysílání vybrat pouze některé regiony, České Radiokomunikace ještě před několika lety ale tuto možnost nenabízely.
Firma se proto obrátila na Český telekomunikační úřad (ČTÚ) s tím, že ve startu RTA brání technická překážka, což ČTÚ nakonec potvrdil. Start RTA ale zkomplikoval další fakt, a to ten, že Prima family (tehdy ještě Prima) se rozhodla od ledna 2012 odstřihnout ze svého vysílání regiony. Právě mezi nimi byla i RTA, která kromě toho, že měla provozovat vlastní televizní kanál, se v přesně stanovených časech připojovala jako agentura také do programu české komerční dvojky. Ještě předtím, než však k tomuto kroku došlo, bývalý majitel Jaroslav Berka byl prozřetelný a RTA stihl prodat, protože tušil, že průtahy už nikam nepovedou. Do RTA vstoupil nový vlastník, který si za výkonného ředitele zvolil někdejší televizní hvězdu Pavla Zunu. Jak se ukázalo, šéf představenstva RTA pracoval pro miliardáře Petra Kellnera. Na konci loňského roku se k celé kauze hlasitě vyjadřoval také bývalý radní ČTÚ Petr Štěpánek, který se nechal slyšet, že v této souvislosti bychom se mohli dočkat možné arbitráže.
ČLÁNKY DO MAILU