Cesta na každoroční konferenci re:Invent pořádanou Amazon Web Services (AWS) je vždy očistec. Do Las Vegas se dostaví kolem padesáti tisíc lidí, kteří tam i zpátky cestují skoro ve stejnou dobu. To klade vysoké nároky na kapacitu leteckých linek. Cesta z a do Prahy obvykle znamená přestup v Evropě i v USA. Letos jsem díky včasné registraci „vyhrál v loterii“ a oba lety měl pouze s přestupem v Amsterdamu. Cesta zpět se ale ošklivě pokazila a stala se z ní třídenní odysea.
Z Vegas jsem původně měl odletět ve čtvrtek s tím, že v pátek po poledni budu doma. Aerolinky ráno v den odletu zrušily linku do Evropy, takže jsem v nevkusném papundeklovém městě musel zůstat o jednu noc navíc. To nakonec přineslo i jednu výhodu, mohl jsem se totiž na pětačtyřicet minut sejít s technickým ředitelem Amazonu Wernerem Vogelsem.
Náhradní let další den už každopádně znamenal zastávku v Detroitu, kde letištní halou mezi odletovými bránami jezdí pěkný autonomní vlak (asi aby průměrný na auto navyklý Američan nemusel moc chodit).
Z Detroitu jsem se v sobotu dostal do Amsterdamu, kde jsem bojoval s velmi otravným dvanáctihodinovým přestupem. Během čekání začaly z Česka přicházet zprávy o chumelenicích a na odletových tabulích naskakovaly zrušené lety po velké části Evropy. Tři hodiny před odletem byla zaříznuta i linka do Prahy. To znamenalo nocování v Amsterdamu a přebookovaný let na další den, bohužel přes Kodaň. Místo pátku je tedy neděle. Text píšu v absolutním zombie stavu u gejty D2 na dánském letišti, tak snad už to klapne.
Pozitivní zážitek
Ale teď už konečně k tomu, k čemu jsem se chtěl dostat. I když tato cesta byla velmi nehezký zážitek, který bych nepřál ani fanouškům Sparty a Plzně, byl zajímavou zkušeností v tom, jak aerolinky velmi dobře vkročily do éry digitalizace, mobilních aplikací a automatizace.
Během cesty mne měly na starost dvě přepravní společnosti – v USA to byly Delta Airlines a v Evropě KLM. Přebookované lety a veškeré služby kolem jsem vůbec nemusel řešit a nikam chodit.
Delta během několika desítek minut po oznámení zrušeného letu automaticky poslala jiné letenky. Skrze e-mail nebo aplikaci stačilo jedním kliknutím zažádat o hotel a dopravu, což okamžitě vygenerovalo QR kódy na přespání v hotelu ve Vegas, cestu Lyftem (obdoba Uberu) a vouchery na jídlo na letišti. S KLM to bylo stejné, jen mi kromě Lyftu z letiště na hotel a zpět byl vygenerován kód na cestu pravidelným shuttlem. Ničeho se nebylo třeba dožadovat a chodit někam do fronty se zástupem frustrovaných cestujících.
Je to moc pěkná ukázka toho, jak digitalizace dokáže zásadně zlepšit zákaznický servis a celý byznys. I když jsem byl na cestě tři dny, klidně s Deltou a KLM poletím znovu a jejich brand v mých očích nebyl poznamenán. Aerolinky ostatně lety neruší jen tak z nudy, protože je to stojí hodně peněz. A věřím, že popisovaná automatizace tyto výdaje dost snižuje. Navíc obě společnosti nabízí během letu základní připojení k internetu zdarma.
Druhý příklad digitalizace
To, že se digitalizace vyplatí, bych ilustroval ještě na jedné své zkušenosti. Pravidelně si kupuji permanentku na fotbalovou Slavii. Ještě do loňské sezóny šlo pouze o plastovou kartu a teprve od letoška je možné používat mobilní aplikaci.
V době, kdy existovaly jen plastové permanentky, nebyly tribuny zcela zaplněné, i když klub hlásil vyprodáno. Slavia má asi deset tisíc permanentkářů a vždy nějaká část nedorazí. Plastovou kartu bylo vždy nutné náhradníkovi půjčit pouze fyzicky, což není vždy možné. Klub také nemohl místo přeprodat, protože o absenci držitele permanentky dopředu nevěděl.
Čipsy AWS s čipy Graviton, které si Amazon pro svůj cloud sám vyvíjí (součást cateringu na konferenci re:Invent)
S mobilní appkou se to zásadně změnilo. Majitelé permanentek mohou uvolnit místo, a Slavia ho tak může znovu prodat. To znamená vyšší příjmy a zároveň lepší marketing. Zaplněné tribuny dělají lepší atmosféru a zlepšují dojem v televizních přenosech. To je pak atraktivnější pro sponzory a partnery a dobré pro celkovou prezentaci fotbalu.
Slavia dokonce uvolňování míst z permanentek motivuje mírnou gamifikací a metodou cukru a biče. Během sezóny platí pravidlo třikrát a dost – když třikrát nepřijdete a místo včas neodhlásíte (případně nepřenecháte třeba kamarádovi, což se rovněž dělá z appky), přijdete o některé výhody včetně přednostního nákupu vstupenek na evropské soutěže nebo možnost jednoduchého prodloužení permanentky na další sezónu.
Některé zahraniční sportovní soutěže jsou v digitalizaci mnohem dále (Slavia chce možnosti appky a služeb postupně rozvíjet), ale je dobře, že se první kroky začínají objevovat také v českém sportu. Zdejší fotbal a hokej až na výjimky neumí dělat marketing a obchod a žehrá se, že „lidi nechodí“. Vůbec se nedivím, obě prostředí stále oprávněně mají do jisté míry kolotočářskou a bafuňářskou auru, navíc se zákaznickým přístupem „tady máš pivo a párek a běž“. V extralize je na ledových plochách a dresech tolik reklam (prodaných za drobné), že přes ně ani není vidět puk.
Zajít s rodinou v neděli odpoledne na Slavii může vyjít i na několik tisíc korun. Klubu došlo, že o rodinný volnočasový rozpočet soupeří s výlety nebo návštěvou kina, a začal podle toho jednat. Právě kroky jako digitalizace, moderní služby, mobilní aplikace nebo otevřený tendr na vysílací práva mohou prostředí postupně změnit.
Důležité jsou mimochodem i detaily jako posílení kapacity mobilních BTSek na stadionu. Když je na stadionu hodně lidí a „ucpou se data“, klub přichází o virální marketing zdarma v podobě storíček na Instagramu a TikToku, která fanoušci sdílí.
Google Cloud se rozhodl trollit a během konference AWS v Las Vegas si zaplatil reklamu na nové budově Sphere: