Nový rok je tradičně časem vhodným pro bilancování. Pokud už máte definitivně dost obav z bezpečnostních děr, možné nové recese IT tak, jak jí někteří straší, nebo soudních sporů firmy X s firmou Y o produkt (technologii, nápad, patent) Z, můžete s námi hodnotit i jinak. Pokusili jsme se podívat se na uplynulé časové období z hlediska dle mnohých již zapomenutého boje. Totiž bitvy webových prohlížečů.
Stále je o co stát
Největší část uživatelů českého Internetu používala v roce 2005 podle statistiky Navrcholu.cz Internet Explorer. To není žádná novinka, nebýt jedné důležité věci. Jeho podíl mezi prohlížeči se totiž kontinuálně snižuje, od roku 2004 klesl o celých 15 procent. I když to vypadá jako velmi málo, ve skutečnosti hovoříme o nahrazování něčeho, co má prakticky každý, něčím, co vyžaduje alespoň minimální snahu. Na místo Internet Exploreru se stále více tlačí Mozilla Firefox. Tento prohlížeč, který vznikl původně jako tak trochu protestní aplikace proti směru vývoje systému Mozilla Suite, se stal mimo zajímavého softwaru také technickým a do jisté míry i společenským fenoménem. Pozice nejpoužívanější technologie Microsoftu se díky němu poměrně otřásla. Nejdůležitější ale je, že změna v preferenci prohlížečů de facto opět otevírá bojiště jejich „války“ z období, kdy se Netscape Navigator, později Communicator, pokoušel konkurovat bezplatnému a bundlovanému Internet Exploreru. Protože na používaný webový prohlížeč se nabaluje mnoho otázek kompatibility webů a použitelnosti různých služeb, znamená to, že v této zdánlivě klidné oblasti je stále ještě o co stát. Možná více než kdy jindy. Úspěch Firefoxu totiž motivuje i mnoho jeho spolubojovníků. Díky tomu se vývoj v oblasti prohlížečů po letech opět dává do pohybu.
Jak Firefox ke štěstí přišel
Uvedení Mozilly Firefoxu 1.0 na sklonku roku 2004 představovalo dlouho očekávaný a velice důležitý milník ve vývoji tohoto prohlížeče. Firefox vznikl de facto vytvořením nového, velmi zjednodušeného uživatelského rozhraní, nad renderovacím jádrem Gecko určeným pro open-source komunikační balík Mozilla Suite. Projekt byl několikrát přejmenován a měnili se i jeho vývojáři. Nakonec se stal vlajkovou lodí Mozilla Foundation a okolo něj se vytvořila obrovská skupina přívrženců. Ti byli schopni dát programu potřebnou popularitu, ale také například zaplatit reklamu v prestižních novinách. Počet stažených kopií se velmi rychle začal počítat na miliony a v průběhu roku 2005 tento nástroj získal okolo deseti procent z používaných prohlížečů (číslo se liší mimo jiné i podle regionu a měření, některé odhady jsou mnohem optimističtější). Když uvážíme, že se jedná o alternativu k jinak zcela dominantní technologii, jde o úctyhodný výkon.
Verze 1.5, která byla uvedena ve druhé polovině roku 2005, v prvé řadě opravovala chyby a řešila problémy hlášené uživateli. Úprava prohlížení v panelech a razantní změna reprezentace chybových hlášení prohlížeče práci s prohlížečem ještě více usnadnila. Přesto, jak se zdá, se postup tohoto nového mohykána mezi prohlížeči zpomaluje. Otázkou zůstává, na jak dlouho.
Opera zadarmo
Norský prohlížeč Opera patří mezi pionýry v oboru. Vývoj nástroje, který se letos dočkal verze 8, byl zahájen na samém úsvitu webové revoluce, v roce 1994. Přesto Opera vždy patřila a nadále patří mezi prohlížeče minoritní nejen svým rozšířením, ale i obecným povědomím. Jedná se o velice kvalitní komunikační balík, který je k Mozilla Suite (dnes Seamonkey) nejenže alternativou, ale v mnoha směrech i lepším řešením. Dlouhodobě a globálně se podíl Opery mezi prohlížeči pohybuje okolo procenta. To mělo změnit především vydání dlouho avizované a testované verze 8 se sympatickým supermanem v logu. Přestože také v jejím případě šel počet stažení do milionů, přes Firefox se Opera v žádném případě nedostala. Za jednu z největších brzd jejího rozšíření bylo přitom bráno komerční pojetí prohlížeče. Ten sice existoval i v bezplatné verzi, ale ta byla doplněna o proužkovou reklamu.
Rozhodnutí tento koncept opustit bylo sice rozumné, ale zcela neočekávané. Diskuze, zda uvolnění nesponzorované a neplacené Opery tomuto softwaru pomůže, se rozhořely bezprostředně po jejím uvedení a v určité formě trvají dodnes. Na jedné straně je zde totiž skutečnost, že Opera je vyspělým a velmi kvalitním prohlížečem. Na straně druhé má ale problémy s češtinou a přes množství funkcí nevyhovuje ani dalším zvyklostem v používání webu. Obtíže způsobené nekompatibilitou mnoha webů a aplikací pak jsou víceméně nejdůležitějším hřebíčkem do rakve tohoto prohlížeče, kterému již pouze sekunduje nepříliš spojitý vývoj a neodhadnutelnost tvůrců. Faktem ovšem je, že od roku 2005 se na scéně objevila mnohem lepší a hlavně mnohem dostupnější Opera. Na kterou lze sázet.
Netscape znovu (a špatně)
Uvedení nového prohlížeče Netscape bylo spojeno, alespoň v Americe, s mediální bouří. Software, který kdysi způsobil revoluci na Internetu (není to mimochodem pravda, tu způsobil NCSA Mosaic), měl opět přinést novou kvalitu. Po verzích odvozených z Mozilla Suite vzniknul (akvizicí) prohlížeč, který měl v softwaru znamenat přesně to, co u pracích prášků označuje pojem „2 v 1“. Jednotný uživatelský frontend umožňuje zobrazovat stránky jak v relativně bezpečném jádře Gecko pocházejícím z Firefoxu (na kterém je prohlížeč založen), tak i v plně kompatibilním systému Trident z Internet Exploreru. V důsledku toho je „nový“ Netscape pouze pro Windows, ale ty konec konců používá stále drtivá většina uživatelů.
Nadšení se ale neproměnilo v úspěch a dá se říct, že Netscape 8 je v Evropě zcela marginálním prohlížečem. Jeho ovládání je nepohodlné, stabilita nízká, spotřeba systémových prostředků vysoká. Plná kompatibilita způsobená renderováním v Internet Exploreru je kompenzována jak všemi jeho vadami, tak řadou vlastních. Uživatel nemá plnou kontrolu nad činností prohlížeče a otázky bezpečnosti zcela zastiňují jinak velmi dobře vymyšlený systém aktivních prvků v okně programu.
A ostatní?
Prohlížeč Safari, takový Internet Explorer v počítačích s operačním systémem Mac OS, se stal prvním programem, který prošel náročným testem kompatibility s CSS2 Acid2. Radost jeho vývojářům a fanouškům mohl pokazit snad jen spor s autory systému KHTML, na kterém je založen, ohledně poskytování zdrojových kódů, přesněji řečeno poněkud neomalený pokus Applu obcházet licenci těchto kódů. Vše se ale v dobré obrátilo. Když navíc Microsoft před koncem roku oznámil, že ukončuje podporu Internet Exploreru pro Mac OS (šlo o verzi 5 a další se nevyvíjela) a současně doporučil přejít na Safari, stalo se vítězství Apple na jeho platformě zcela nezpochybnitelným.
Prohlížečů ale existuje mnohem více, většina má jen minimální podporu a také zajímavost. Přesto jsou. Poté, co Mozilla oznámila postupné ukončení vývoje svého komunikačního balíku Suite, ozvaly se hlasy mnoha naštvaných vývojářů, fanoušků, ale i firem, které na tomto prohlížeči tak či onak založily živnost. Projektu se chopila nově vzniklá komunita a pod názvem Seamonkey, což bylo původně kódové označení Suity, se pustili do dalšího vývoje. Prohlížeč existuje, ale zatím jeho používání moc doporučit nelze. Existují ale naděje vrátit jej na výsluní a opět jím nahradit Firefox.
Microsoft nespí
Internet Exploreru 6 bude letos pět let. Za tuto dobu doznal několika zásadních aktualizací. Umí například blokovat vyskakovací okna nebo ActiveX prvky. Přesto se jedná o verzi, která je – ač dominantní – technologicky zastaralá. Když Microsoft oznámil vývoj verze 7, mnoho odborníků to kvitovalo s povděkem. Ponechme stranou, nakolik je práce na další generaci tohoto prohlížeče smysluplná a nakolik jde o vynucený krok. Internet Explorer 7 do dění okolo prohlížečů v roce 2005 zasáhnul samotným faktem své budoucí existence. Protože ale bude obsahovat prakticky pouze to, co konkurence již dávno umí, a těžko přinese nějakou zásadní novinku, jeho budoucnost je neodhadnutelná.
Budoucnost přeje kusové výrobě
Idea velkých komunikačních balíků, jako byla Mozilla Suite nebo jako je Opera, se na pracovních počítačích ukazuje jako stále méně preferovaný směr. Internet Explorer i Firefox jsou jednotlivými, jednoúčelovými a specializovanými programy. Lze je míchat s libovolným poštovním klientem a byť existují „doporučené“ kombinace, nikdo jimi není vázán. Jediným úspěšnějším prohlížečem, u kterého se očekává větší funkcionalita, je Konqueror v prostředí KDE, ale to je dáno jeho celkovou povahou (nahrazuje zde průzkumníka). Jak se zdá, budoucnost bude spíše přát i nadále programům typu Firefox. Jak ale bude opravdu vypadat, teprve uvidíme.
ČLÁNKY DO MAILU