Václav Žák: Dosud se nám nepodařilo definovat, co je pornografie

Změna regulace

Česká republika musí do prosince 2009 začlenit do své legislativy novou evropskou směrnici o audiovizuálních službách. Je rada nějak konzultována v tom, jak by transpozice této směrnice do českého právního řádu měla proběhnout?

Ano. Velmi dobře a úzce spolupracujeme s Ministerstvem kultury ČR.

Velkou novinkou je povinnost regulovat televizní vysílání na Internetu a dokonce i katalogy videí – pokud budou provozované na komerční bázi. Jak se rada na tento úkol připravuje?

Bude to doopravdy oříšek. Teď běží na evropské úrovni diskuse – zrovna příští týden jedu do Bruselu na její další kolo (Václav Žák se už z Bruselu vrátil, rozhovor proběhl ve čtvrtek 10. dubna, pozn. aut.) – jak k problému přistoupit. Cílem směrnice bylo oddělit od sebe to „služby podobné televizi“ pro masové publikum od soukromé komunikace. Jde o to, jak definovat, že jde o ekonomické podnikání pro masové publikum. Jenom to bude podléhat regulaci.

Směrnice obsahuje celou řadu omezení, aby se regulace netýkala normální videokomunikace mezi uživateli Internetu. Když si mezi sebou budou lidé posílat videa přes Internet, tak to do regulace spadat nebude. Osobně, a to zdůrazňuji, se domnívám, že přístup Evropské komise k problému nebyl úplně šťastný. Podle mne by se stejná věc dala řešit elegantněji, kdyby existovala povinnost mít audiovizuální pořady označené značkou a využil se fakt, že u služeb na vyžádání je divák známý.

Myslíte audiovizuální pořady na Internetu?

Všechny. A všude. Měly by být označené kódem a poskytovatel připojení k Internetu by měl za povinnost – na základě informací na přístupové kartě – zprostředkovávat selektivně přístup k audiovizuál­ním dílům.

Hovoříte o přístupové kartě. Jak byste si ji představoval? Uživatel Internetu by si třeba přes USB připojil k počítače čtečku karty a do ní vložil tu svoji?

Přesně tak. Já si myslím, že to tímto způsobem stejně jednou – řekněme za 15 let – dopadne. Takhle už je to ve Švédsku i v zemském digitálním vysílání (DVB-T), kde existují dětské karty a karty pro dospělé a na základě toho se vyhodnocuje, jaký obsah je divákovi zpřístupněn. U nás takové možnosti nabízejí někteří kabeloví operátoři.

Cílem regulace v tomto ohledu je dát rodiči předem informaci, jestli může bezpečně nechat své dítě na daný pořad dívat, nebo ne. Situace, ve které by si rodič napřed musel film sám promítnout, aby mohl říct svému dítěti, jestli se může podívat také, je absurdní. Kvůli bezpečnému obsahu se velcí světoví producenti obsahu dohodli, že budou označovat všechna svá audiovizuální díla značkou. Obávám se, že se EU nechala touhou regulovat shodně vysílání i služby na vyžádání zavést do slepé uličky.

Každopádně tento způsob je na evropské půdě schválený a Česká republika ho musí převzít.

Ano. Budeme proto hledat takové formulace, ze kterých vyplyne pokud možno zřetelná definice, co je službou, na kterou se regulace vztahuje.

Regulace se ale jistě dotkne serverů s videem jako Stream.cz nebo N-Joy.cz…

Určitě.

…přišel za vámi někdo z jejich představitelů už na konzultaci o tom, co se pro ně bude měnit?

Ještě ne.

A víte, co se pro ně změní?

Regulace je v tomto případě zaměřená především na ochranu mladistvých a proti tzv. hate speech, tedy proti projevům šíření nenávisti. Servery poskytující audiovizuální obsah na komerční bázi budou muset počítat s tím, že pokud na svých stránkách nechají něco nevhodného, budou mít problémy.

Čeká tyto servery i nějaký jednorázový krok? Například určitá obdoba žádosti o licenci?

Licenci určitě ne. Budou mít ale nejspíš oznamovací povinnost.

Musí se tedy obrátit na RRTV?

To ještě není vyřešené. Mechanismus oznamovací povinnosti ještě budeme diskutovat. Pro servery s videem bude jednoznačně platit, že u nich musí být jasné, kdo je za jejich obsah odpovědný. Nejde o licencování a povolování.

Stačí tedy vědět, na koho je možné si v případě problematického obsahu ukázat a povolat ho k zodpovědnosti.

Přesně.

Pornografie a její definování

Jak to bude s pornografií? Zatímco v televizi má téměř zavřená stavidla, na Internetu se zatím rozlévá prakticky neomezeně. S oblibou zmiňujete například stránky FreeTV.cz. Změní se pro ně něco? Budou moci vysílat třeba jen mezi 22. a 6. hodinou?

Jejich provozovatele čeká změna určitě. Regulace bude nastavena tak, že buď musí být ke stránkám kódovaný přístup (PIN kód, ochrana heslem), pak je možné vysílat explicitní obsah i mimo období mezi 22. a 6. hodinou. Bez takového kódovaného přístupu ale skutečně platí omezení na uvedený časový interval.

Stránky vyžadující PIN kód nebo heslo budou tedy moci šířit pornografii nadále celý den?

Řekněme pořady pro dospělé.

Na stránkách FreeTV.cz se uživatelům už dnes na úvod zobrazí dialogové okno, ve kterém musí potvrdit, že je jim 18 nebo více let. Je to provozovateli serveru k něčemu?

Ne, to je nedostatečné.

Co se stane, když provozovatelé pornostránek přesunou svoje sídlo a servery mimo území ČR a Evropské unie, ale dál budou provozovat svůj servis v češtině? Dokáže ho RRTV nějak kontrolovat?

To víte, úplně všechno vyřešené není. Tady se však řešení nabízí. Oni sice svůj server mohou přesunout někam mimo oblast regulace, ale ten, kdo zůstane na domácí půdě, je ten, kdo vám dovolí se připojit k Internetu.

Zabránění přístupu k nevhodnému obsahu tedy „spadne“ na poskytovatele internetového připojení?

Já si myslím, že tudy povede cesta do budoucnosti.

Bude RRTV nějak posuzovat a stanovovat hranice pro to, co se na Internetu může v oblasti videa se sexuálním zaměřením objevit, a co už bude nepřípustné?

Snažíme se o to celou dobu, co fungujeme. Nechali jsme si dělat různé rozbory. Ale je to prostě mimořádně obtížná záležitost. Nám se dosud nepodařilo definovat, co je pornografie. Jasná definice nám stále schází a všechny, které jsme si nechávali zjistit, nám zatím nepomohly. Třeba Německo definuje pornografii tak, že je to všechno, co slouží bezprostředně k sexuálnímu vzrušení a nemá žádnou uměleckou hodnotu.

Například Robert Rosenberg inzeroval, že jeho pornografická RosenbergTV obsahuje i videa, která mají děj. Z německé definice by tak teoreticky mohl vypadnout.

Že má porno děj, to nestačí. Musíte mít nějaký umělecký záměr. První, kdo sexuální akt v náznaku ukazoval, byl myslím Ingmar Bergman v jednom ze svých filmů. V jeho případě nešlo o pornografii. Na druhou stranu třeba ve filmu Intimita, to už je s velkým otazníkem, jaký jeho sexuální pasáže mají charakter.

Definování a posuzování pornografie je opravdu složitá věc a Evropa k tomu zatím nemá jednotný přístup. Na jedné straně je Portugalsko, kdo je tento typ videoprodukce absolutně tabu. Na druhé straně třeba Švédsko k věci přistupuje jinak.

Mně osobně připadá nejlepší použít definice trestního práva a regulaci, která je v našem zákoně, propojit s regulací přes trestní právo. V současné právní úpravě se nesmějí vysílat pořady, které obsahují „pornografii a hrubé samoúčelné násilí“.

Můžete to čtenářům nějak přiblížit?

Trestní zákon považuje za pornografii perverzní sexuální praktiky typu pedofilie, zoofilie atd. Ale ve slangu se za „porno“ považují i tzv. „programy pro dospělé“, které cela řada evropských zemí povoluje a nabízejí je hotely i kabeloví a satelitní operátoři.

Naskýtá se logický závěr, že pořady s perverzními sexuálními praktikami by postihoval trestní zákon, mediální zákon vylučoval pořady s násilným sexuálním obsahem, a „programy pro dospělé“ by se nepovažovaly za pornografii, ale podléhaly by regulaci buď technickými prostředky, nebo časem zařazení do vysílání, protože o jejich nevhodnosti pro děti asi málokdo pochybuje.

Zobrazování sexu dospělých jedinců za hranicí zákazu ale nebude.

To ne.

První část rozhovoru s předsedou RRTV Václavem Žákem vyšla v úterý 15. dubna na serveru DigiZone.cz. Věnovali jsme se v ní práci radního, úvahám o sloučení RRTV s Českým telekomunikačním úřadem i tématu licencování nových televizních stanic.