Československý DX klub vznikl podle vašich oficiálních webových stránek v roce 1990, ve svých materiálech však uvádíte, že se oslavy naplní už příští rok. Můžete to čtenářům nějak vysvětlit? Na kdy se tedy datuje vznik CSDXC?
Příštím rokem naplníme dvacetiletí. Úplné začátky byly na konci roku 1989 a od ledna 1990 jsme začali naplno.
Co se tedy dělo v roce 1989?
V listopadu 1989 došlo ke známé sametové revoluci, což byl pro nás hlavní impuls, že s DX klubem můžeme oficiálně začít naplno, protože už jsme s tím začínali v sedmdesátých letech v podzemí.
Tzn., že datum vzniku je v roce 1990?
V roce 1990 došlo k oficiální registraci spolku na Ministerstvu vnitra a tím jsme zahájili legální činnost.
Jak oslavy dvacátého výročí proběhnou?
Nejde nám ani tak o oslavy jako o připomenutí veřejnosti a zviditelnění klubu.
Kde vás tedy budou moci zájemci o klub vidět?
Prezentaci soustředíme na konec srpna příštího roku na radioamatérské setkání v Holicích, které zde bývá každoročně. Zřídíme prezentační stánek a zde budeme veřejnosti odpovídat na to, čím se zabýváme a co můžeme nabídnout.
Jak takový prezentační stánek bude vypadat?
Půjde o běžný stánek mezi firmami a organizacemi, které mají blízko k rádiu. Počítáme s tím, že budeme prodávat naše publikace, které vydáváme a předvedeme naši činnost i praktickým způsobem. Na stánku by měl být přijímač, kde každému zájemci můžeme nastínit, čím se vlastně zabýváme a v čem naše činnost spočívá.
K vaší činnosti se určitě ještě dostaneme, vraťme se ale nejdříve k vaší historii. Od kdy je možné datovat kořeny Československého DX klubu?
Prvopočátky spolčování v našem hobby se datují v roce 1975 až 1976. Šlo o stěžejní dva roky, kdy vznikla skupina přibližně dvaceti aktivních zájemců a ti začali naplňovat toto hobby ve smyslu vzájemných informací.
O jaké šlo lidi? Kde se vzali?
Aktivita vznikla úplně jednoduše, a to inzerátem v tehdejším Amatérském rádiu. Na něj se ozvala přibližně stovka lidí a z nich se vyčlenila přibližně dvacítka, o které jsem hovořil. Tito lidé tvoří nejaktivnější základ klubu až dodnes.
Co se dělo po letech 1975 a 1976?
Zahájili jsme provizorní vydávání jakéhosi časopisu, tehdy jsme mu říkali cirkulář, šlo vlastně o obíhající dopis. Vydávání časopisu v těchto letech totality vůbec nebylo myslitelné a pomocí tohoto informátoru jsme si prakticky sdělovali informace. Na základě takovéto výměny zkušeností jsme rostli v odbornosti a již v počátku jsme dosahovali pěkných výsledků.
Jaké to bylo provozovat takovéto hobby za dob komunismu?
Měli jsme velké problémy. Naše činnost se točila sice nejen kolem příjmu rozhlasu, ale většinou kolem něj. Při vyslovení slov jako je dálkový příjem nebo poslech zahraničního rozhlasu se každému v té době vybavily stanice jako Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, BBC nebo Deutsche Welle a další. Ty podle tehdejších představitelů prováděly jakousi ideologickou diverzi, a to bylo komunistům pochopitelně trnem v oku, takže se takovéto aktivity snažily zastavovat, potlačovat a vylučovat. Abychom se skryli nebo naši činnost maskovali, tak jsme prováděli naši činnost např. pod tehdejšími radiokluby Svazarmu.
Jak se vás režim snažil umlčet?
Podle tehdejších obecných praktik. Předvolávali nás k výslechům a velmi tvrdě nám naznačovali, že pokud s tím nepřestaneme, tak nás zavřou.
Jak jste již řekl, uchylovali jste se tedy např. pod radiokluby tehdejšího Svazarmu.
To byl náš plán, ale ten se prakticky nikdy moc nenaplnil, takže jsme více méně zůstali jako utajovaná skupinka, která se stýkala osobně nebo v korespondenci kolem již zmíněného cirkuláře. Později jsme si i telefonovali a takovýmto způsobem jsme v podstatě přežívali až do roku 1989.
A po něm se dělo co?
V roce 1989 se hned po sametové revoluci sešla v Praze skupinka aktivistů, která založila oficiální Československý DX klub. Po potvrzení spolku Ministerstvem vnitra jsme mohli začít vydávat časopis a nastala pravidelná činnost.
Jaká je funkce klubu teď? Jak funguje?
Dnešní fungování je nesrovnatelné. Tehdy jsme sháněli informace ze zahraničí a činnost byla velmi omezená. V dnešní době máme díky internetu a dalším zdrojům neomezené možnosti včetně mezinárodní výměny časopisů, různých osobních setkání a zkrátka všech způsobů, které nabízí tato doba.
Jak vypadají ona osobní setkání?
Setkání je hned několik druhů. Jednou ročně máme výroční setkání, na kterém shrneme naší činnost za uplynulý rok a jinak jde o víkend naplněný přednáškami, odbornými prezentacemi a předváděním výrobků z našeho oboru. Dalo by se říci, že jde o hlavní klubový svátek. Mimo to máme i další setkání, regionální, např. na Moravě v Olomouci, ale konají se i na Slovensku a v Čechách. Dalším takovým místem, kde se setkáváme, jsou tzv. DX campy, což jsou poslechová soustředění, kde se zabýváme přímo naší činností, a to příjmem ze vzácných lokalit.
Když by byl nějaký zájemce, který by vás chtěl vyhledat,co pro to musí udělat? Je možné dorazit např. na regionální setkání?
Každý, kdo má o tuto činnost zájem, se může těchto setkání zúčastnit.
Kde se o nich dozví?
Dozví se o nich hlavně na našich internetových stránkách www.dx.cz. Zde je každá taková akce prezentována na hlavní stránce. Je možné přijít, dát se s námi do řeči, položit příslušné otázky, případně mezi nás vstoupit, tzn. přihlásit se mezi členy klubu.
Stále se pohybujeme kolem vašeho zájmu, ale ještě jsme si neřekli, kdo to DXeři jsou.
Jsou to rádioví posluchači, kteří se zabývají dálkovým příjmem rozhlasu a televize a prakticky všech dalších radiokomunikačních služeb.
Radiokomunikačních služeb je v dnešní době velké množství, tzn., že vy zabíráte svým zájmem všechny vlnové délky?
Dá se říci, že posloucháme v podstatě všechno, co je slyšet včetně moderních druhů provozu, které se ani ne tak poslouchají, jako zobrazují. Záběr je tedy opravdu široký, a to jak vlnově od dlouhých vln až po gigahertzy, tak i svým zaměřením – běžný rozhlas a televizi přes radiokomunikační spojení, hlasové a digitální služby i družice.
To, co jste do teď popsal, by mohlo čtenářům připomínat činnost Českého radioklubu. Jaký je mezi nimi a vámi rozdíl?
Rozdíl je velmi zřetelný, protože Český radioklub jsou v podstatě radioamatéři, tzn., že dělají mezi sebou radioamatérská spojení, která se odehrávají v radioamatérských pásmech. Jde o vyčleněná pásma kmitočtového spektra, která jsou určena pouze radioamatérům, a jejich činnost má určitý řád a je vyčleněna podle mezinárodních institucí a radiokomunikačního řádu jako tzv. Amatérská služba. Zde platí specifické podmínky a zákony, které se musí dodržovat, a je to činnost, která by měla směřovat k jakési osvětě a naplnění zájmů pro člověka, který chce jak vysílat tak i přijímat.
Co je tedy vaším cílem?
S dovolením bych se ještě na skok vrátil k amatérskému vysílání. Tam je stěžejní právě vysílání a jeho poslech, zatímco DXing zahrnuje poslech a dálkový příjem veškerých stanic, které se dají zachytit na rádiový nebo radiokomunikační přijímač. Tudíž jde o snahu stále prohlubovat možnosti odchytávání různých stanic z celého světa, za jakých okolností se dají poslouchat a sledovat.
Jaká je struktura klubu? Jak funguje?
Klub zahrnuje v dnešní době necelých čtyři sta členů podle svého názvu především z Česka a ze Slovenska, ale i zahraniční členy. Klub je řízen šestičlenným výborem, který zajišťuje a řídí tak nějak činnost klubu.
Tak nějak?
Výbor stanovuje, jakým způsobem si budeme sdělovat informace. To se děje v našem klubu na prvním místě stále prostřednictvím časopisu. Jde o měsíčník Radio Revue, který obsahuje pravidelné rubriky a sděluje všem členům všechny novinky včetně tzv. DX tipů. Jde o odkazy, co kdo uslyšel a chce to sdělit ostatním. Výbor také zajišťuje hospodářskou činnost, aby časopis i naše webové stránky mohly fungovat. Připravuje také různá setkání a kontroluje celou činnost klubu.
Jaké funkce obsahuje výbor?
V jeho čele stojí předseda, po jeho pravici hospodář, což je jeden z nejdůležitějších lidí, dále šéfredaktor časopisu a webmaster, který řídí klubové stránky. Je v něm také zástupce Slovenska, který autonomně řídí činnost klubu.
Zmínil jste se o časopise Radio Revue. Co v něm mohou zájemci najít?
Když zalistujeme typickým číslem, na počátku najdeme informace o dění v rádiu, jak v České a Slovenské republice, tak i v Evropě a celém světě.
V rádiu znamená na jakých vlnách?
Jedná se o příjem na veškerých vlnách, tzn. od AM pásem, což jsou dlouhé a střední vlny přes krátké vlny, které jsou významným polem našeho působení, až k VKV stanicím. Týká se to samozřejmě také televize a modernějších způsobů vysílání. Dostaneme se i k satelitům a nejmodernějšímu pozemnímu digitálnímu vysílání rozhlasu a televize.
Členství v klubu je otevřeno všem zájemcům. To je doslovná citace opět z vašich webových stránek. Co tedy musí udělat proto, aby se stal vaším členem?
Naše členství spočívá v povinnosti odebírat klubový časopis, který je základním prostředkem společného informování.
To však znamená, že členství něco stojí…
Časopis pochopitelně nemůžeme vydávat zdarma. Podmínkou je uhrazení předplatného, které dělá šest set korun ročně.
Co tedy člen za šest set korun dostane?
Dostane dvanáct čísel časopisu zaměřeného na téma DXingu, kde najde prakticky všechny potřeby a vyžití v tomto klubu. Dozví se v něm o všech aktivitách.
Dobře, o časopise už jsme hovořili, co získá dále?
Další výhody spočívají v účasti na DX campech a dalších akcích. Sem se mohou samozřejmě podívat i nečlenové klubu, ale členům nabízíme také naše publikace za zvýhodněné ceny a slevy při akcích jako jsou exkurze a další hromadné akce.
Jak se z normálního člověka stane DXer?
Úplně jednoduše bez jakýchkoliv formalit. Stačí uhradit předplatné a ze zájemce se stane člen klubu.
To je ale formální záležitost. Měl jsem spíše na mysli, jak člověk v sobě duši DXera najde?
Člověk to musí mít někde v sobě. Zájem o rádio se týká jakéhosi vztahu k tomuto technickému prostředku a k rádiu jako takovému. Je to velmi široké téma. Závisí to např. i se zájmem o geografii, tzn. každá stanice, kterou uslyšíme, někde leží. To si zpravidla vyhledáváme na mapách. Zajímáme se o to, co ještě můžeme slyšet a jaké jsou možnosti. Lze do toho započítat i takový fenomén jako jsou podmínky šíření rádiových vln. Jde o fyzikální vlastnosti, které způsobují to, že příjem je každý den trochu jiný. Dá se to srovnat např. s počasím, které se změní.
Co to znamená, že je každý den příjem trochu jiný?
Je to jako s počasím. V podstatě neexistují dva stejné dny, kdy dálkový příjem probíhal podle úplně stejných vlastností, a to nám právě přináší přitažlivost. Každý den je šance slyšet jiné a nové stanice a je to jakási hra na náhodu, na štěstí a na zkušenost.
Kdy je pro DXera nejlepší počasí?
Dalo by se říci, že to jsou podzimní a jarní období, kdy nastávají takové špičky pro příjem nejvzdálenějších stanic. Záleží to samozřejmě ještě na tom, o které vlny nám jde. Trochu jinak je to na dlouhých vlnách, na krátkých nebo VKV.
Na DigiZone jsme psali několikrát o zlepšených podmínek např. vlivem inverze. Jsou takovéto stavy počasí pro vás důvodem, proč zasednout k rádiu nebo televizi?
Počasí souvisí se šířením velmi krátkých vln FM rozhlasu a televize a zvláště v podzimním období při inverzním počasí, kdy jsou údolí zalita mlhami. Vznikají jakési vlnovodné kanály, kdy se šíři vlny mimořádně jinak, než je obvyklé. Jde o vzdálenost stovek, ale někdy i tisíců kilometrů. To jsou právě šance, na které čekáme, a které nás tak baví.
Co se týká nových druhů provozu, mám na mysli např. pozemní digitální televizi, i tam existuje určitá šance zachytit vzdálené stanice?
Ať už se jedná o analogové nebo digitální terestrické vysílání, děje se fyzikálně za stejných podmínek a týkají se ho tedy podmínky šíření, o kterých jsem hovořil. I pro digitální vysílání platí, že je šance ho zachytit z větších vzdáleností a překonávat rekordy.
Jak moc ovlivňuje digitalizace vás? Nemyslím tím třeba vás osobně, ale obecně členy CSDXC.
Máme obrovský rozsah činnosti. Zabýváme se na jedné straně historií a na druhé straně sledujeme všechny technické novinky. S digitalizací plně počítáme, uvědomujeme si její význam a zajímá nás jako každé jiné vysílání. Sledujeme novinky i rozvoj stanic a držíme krok s dobou.
Neurazte se, ale vzhledem k tomu, co jste zde popsal, je takovýto koníček většinou záležitostí starší generace, nebo ne?
Já myslím, že tomu tak není. V našem klubu jsou obsaženy všechny generace od pamětníků až po nejmladší členy, kteří jsou v teenagerovském věku, a kteří se k nám stále nově a nově přidávají. U těchto je pochopitelně největší šance, že převezmou oblast nejmodernější techniky, třeba té digitální.
Takže má CSDXC do budoucna perspektivu?
Věřím, že ano. Za dvacet let se nám podařilo naplnit příjem na klasických pásmech, ale vždy jsme plánovali a směřovali do budoucna. Jak jsem říkal, sledujeme digitalizaci, satelitní provoz a všechny další moderní prvky rádiové komunikace.
Myslel jsem spíše, jestli takovýto koníček může v současné době nebo i do budoucna oslovit mladou generaci.
Cítíme samozřejmě obrovskou konkurenci v oblasti internetu a počítačů. Oblast zájmů, které mohou naplnit volný čas dětí a teenagerů, je obrovská. Víme ale, že rádiový příjem je natolik specifický, že se k němu stále bude hlásit určitá skupina lidí a věřím, že tak, jak to bylo v sedmdesátých letech, tak to platí i v současnosti.
Foto: archiv Václava Dosoudila