Zahraniční televizní stanice a streamovací platformy si podávají dveře v českých filmových studiích. V Praze se například na jaře natáčel pro Netflix seriál Suburban Screams. Režíroval ho legendární John Carpenter (Věc, Halloween), ale do českého hlavního města nepřijel osobně. Byl připojený na dálku ze svého domu v Hollywoodu. „Točilo se v Praze, já seděl na svém gauči a režíroval. To bylo úžasné,“ pochvaloval si na nedávné besedě s fanoušky.
Další seriály vznikají v českých lokacích pro americkou stanici AMC (Rozhovor s upírem) nebo německou RTL (Hagen). Celovečerní filmy tu natáčelo studio Lionsgate (Ballerina s Keanu Reevesem) nebo NBCUniversal (Nosferatu). Loni si české spolupracovníky a lokace vybral Netflix pro Vyproštění 2 nebo Apple TV+ pro druhou řadu seriálu Nadace.
Nejde přitom jen o samotné natáčení, ale také o postprodukční práce. Ty probíhaly na filmu pro Netflix podle skutečné události Záchrana v thajské jeskyni nebo projektu Kingswood natáčeném pro ABC Signature Studios ze skupiny Disney.
Zájem o služby českých filmařů se týká prakticky všech profesí. „Výjimkou jsou pouze hlavní kreativní pozice, režie, kamera, production designer či costume designer. Což ale vyplývá ze specifik daných projektů, ne z nedůvěry vůči českým profesím,“ přiblížil v loňském rozhovoru pro Českou filmovou komisi šéfproducent Sirena Film Pavel Müller. „Prvním předpokladem je samozřejmě téma projektu, které musí být vhodné pro realizace v ČR, pak je to solidnost a důvěryhodnost takového řešení. Skládá se z mozaiky stabilních pobídek, důvěry v produkční řešení, dostatku zkušených štábových profesí a dodavatelů subdodávek, stavebních firem apod., univerzality lokací a přírodních prostředí atd. Limitujícím faktorem jsou naopak omezené ateliérové kapacity,“ doplnil.
Pobídky na bodu mrazu
„Z každé utracené koruny zůstává v českých veřejných rozpočtech 40 haléřů, tedy 40 % ze zde utracených finančních prostředků,“ upozornila ve výročním přehledu za loňský rok Asociace producentů v audiovizi. Zahraniční filmaře do České republiky lákají filmové pobídky, které fungují od června 2010. Stát zpětně vyplatí produkcím až 20 % tzv. uznatelných nákladů utracených při audiovizuální produkci.
Systém filmových pobídek ale zamrznul. „O některé filmové projekty kvůli pozastaveným pobídkám Česká republika přišla, jako například o akční film Breakout v hlavní roli s Arnoldem Schwarzeneggerem s plánovanou útratou 500 milionů Kč, z velké části v Moravskoslezském kraji. Projekt skončil v Maďarsku. Tam odešel i štáb HBO s projektem Duna, který v Česku mohl utratit dvě miliardy,“ upozornila asociace.
Systém filmových pobídek je od ledna letošního roku uzavřený, přestože peníze jsou. „Díky argumentaci Asociace producentů v audiovizi, Státního fondu kinematografie a díky pochopení ministerstva kultury a financí došlo k rekordnímu navýšení pobídek pro rok 2022 o 570 milionů na celkovou částku 1,37 miliardy Kč. V letošním roce 2023 pak vláda alokovala v rozpočtu Fondu kinematografie na pobídky historicky nejvyšší částku 1,4 mld. V současné době jsou však pobídky znovu pozastavené, po úspěšném období přichází znovu nejistota,“ varují producenti.
„Po českých službách je rekordní poptávka a máme historicky nejvyšší částku podpory, přesto máme zavřeno. Je to paradox a mezinárodní ostuda. Nikdy jsme na tom nebyli lépe, pro zahraničí ale působíme nedůvěryhodně. Důvodem je zastaralý a nepřehledný systém registrace a evidence pobídek, který na základě nerealistických odhadů generuje neplatná data a systém se pak jeví jako přetížený a ucpaný. To ale podle reálné kapacity trhu není pravda,“ vysvětluje předseda Asociace producentů Vratislav Šlajer.
Podle producentů musí Státní fond kinematografie kvůli složité legislativě vycházet ze zavádějících čísel. Situaci by měla vyřešit novela zákona o audiovizi. Jenže ta bude platit až od roku 2025.
„Do té doby systém, tentokrát z čistě technických důvodů, zkolabuje a pověst Česka jako perspektivní destinace pro zahraniční natáčení bude definitivně zničena. Asociace producentů proto apeluje na Ministerstvo kultury a Státní fond kinematografie, aby společně nalezli cestu k odblokování jinak zdravého systému,“ dodal Vratislav Šlajer.
„Netflixová daň“ na obzoru
Zákon o audiovizi by mělo ministerstvo kultury dokončit v nejbližších týdnech a předložit ho do meziresortního připomínkového řízení. Novela přinese velké změny ve fungování filmového fondu. Nově bude podporovat i televizní a online projekty, aby podchytil moderní divácké návyky.
Zákon také navýší zdroje filmového fondu. Dnes polovinu peněz tvoří procentní odvod z příjmů kin, komerčních televizních stanic, streamovacích služeb a převzatého vysílání. Stát pak do fondu přispívá tzv. „zrcadlem“, tedy částkou rovnající se výši výběru z těchto odvodů.
Jenže v současné době musí do fondu přispívat jen video-on-demand platformy se sídlem v České republice, a to odvodem ve výši 0,5 % z tržeb. Zahraniční platformy typu Netflix do systému nijak nepřispívají. Problematické je i nastavení odvodů, televize a kina platí vyšší procenta než streamovací služby, které přitom rostou rychleji.
Podle upraveného zákona by streamovací služby musely malé procento tržeb z českého trhu investovat zpátky do výroby lokálního obsahu. V případě těchto přímých investic by však zároveň měly plnou svobodu při výběru projektů, které podpoří. Ministerstvo navrhuje, aby televize, kina a streamovací služby přispívaly do fondu rovným dílem – vždy 2 % tržeb.
Proti zákonu se ale zřejmě zvedne odpor části trhu. Navrhované odvody se nelíbí ani televizním stanicím, ani streamerům. Navržená 2 % jsou přitom méně než ve Francii (5 %), Německu (2,5 %) nebo Dánsku (6 %).
Češi chtějí české náměty
Loňský obrat českého audiovizuálního průmyslu dosáhl podle údajů Asociace producentů v audiovizi rekordní výše 15,4 miliardy korun. Tím byl překonán dosud nejvyšší obrat z roku 2021, který byl téměř 12 miliard korun. Růst je patrný ve všech směrech – v reklamě, zahraniční produkci i české tvorbě.
Neotřesitelnou pozici mají u českých diváků projekty s českými herci a domácími náměty. „Došlo k výrazné změně diváckých návyků a posílení digitální distribuce. I přesto trvá nebývalý podíl českého obsahu na návštěvnosti kin a sledovanosti TV a digitálních platforem,“ všímá si asociace. „Na všech platformách, domácích i zahraničních, slaví úspěch domácí filmy a seriály. Patří na VOD platformách k nejsledovanějším, objevují se pravidelně v TOP 10 žebříčcích Netflixu i Voya,“ dodává výroční přehled.
V kinech bodovaly podobně jako v minulých letech spíše komedie, romantické filmy a pohádky. První příčku návštěvnosti obsadila komedie z fotbalového prostředí Vyšehrad: Fylm s více než 690 tisíci diváky, následovaná pohádkou Tajemství staré bambitky 2 více než 460 tisíci diváky a na třetí příčce se umístil historický velkofilm Jan Žižka, na který přišlo přes 350 tisíc diváků.
Celkově bylo loni do kin nebo na festivalech uvedeno včetně minoritních koprodukcí 96 celovečerních českých filmů, což je výrazně více než v minulých letech, z části i s ohledem na řadu odložených premiér ze dvou předchozích pandemických let.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU