Profesionalita českých filmových štábů, oblíbené lokace pro natáčení a rozvinutá filmová infrastruktura stále lákají světové produkce do České republiky. Jenže to přestává stačit, protože v jiných evropských státech dostanou výhodnější finanční motivaci. Upozornila na to Asociace producentů v audiovizi.
Obrat celé české audiovize loni dosáhl 13,5 miliardy, což je oproti rekordnímu roku 2022 pokles o 12 %. Významným důvodem je propad zahraniční produkce. Ta z celého obratu tvořila 9,2 miliardy, což oproti roku 2022 znamená pokles o 18 %. Spousta projektů si musela dát vynucenou pauzu kvůli stávce scenáristů a herců v USA, klíčovým problémem ale bylo přetížení systému pro filmové pobídky.
Princip filmových pobídek není složitý, v Česku funguje už čtrnáct let. Zahraniční filmaři přijedou, dají práci místním lidem a firmám, utratí tu peníze a stát jim pak vrátí část nákladů investovaných do výroby. Systém vratek má svůj limit, jednak celkový a jednak maximální částku na jeden projekt (150 milionů korun).
Na rozdíl od dotací není vratka vyplacena dříve, než producent utratí své vlastní peníze za české zboží a služby. Vydané prostředky ověřuje audit.
„Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie. Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval,“ komentoval situaci předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer.
Konkurence jiných států
Po společném úsilí filmového fondu, vlády a producentů se podařilo proces zjednodušit a pobídky začaly znovu fungovat od 3. ledna 2024. „Česká republika tak má znovu ‚otevřeno‘ a zahraniční produkce se začaly vracet,“ dodal Vratislav Šlajer.
Podle producentů je ale problém v tom, že roční přerušení pobídek poškodilo pověst České republiky jako stabilní destinace pro natáčení. Ostatní evropské státy mezitím připravily pro filmaře atraktivní nabídky, takže české pobídky se dostaly pod konkurenční tlak.
Česká vratka pro filmaře je ve výši 20 % uznatelných nákladů. Jenže na Slovensku nabízejí 33 %, v Polsku, Litvě, Německu, Maďarsku, Rumunsku a Španělsku 30 %, na Islandu a v Nizozemsku 35 %. Do Vídně lákají filmaře sazbou 50 % a španělské Bilbao dokonce nabízí 60 %. „Je proto nezbytně nutné, aby se i v Česku procento pobídek zvýšilo, a to alespoň na 25 %,“ upozornila Asociace producentů.
Změna ve financování filmových pobídek je jedním z pilířů nového zákona o audiovizi, který by měl platit od ledna 2025. Filmový fond se přejmenuje na Státní fond audiovize a celý systém má být pružnější než dosud.
Roční objem peněz na financování filmových pobídek bude nově navázaný na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu. Místo dosavadní pevně stanovené částky, která se vyjednávala ze státního rozpočtu, bude pevný koeficient, kterým se bude násobit částka vybraná na poplatcích Státního fondu audiovize.
Peníze přidá také Netflix
Do státního fondu budou od ledna přispívat streamovací služby včetně těch zahraničních, jako je Netflix, televizní stanice nebo provozovatelé kin. Zahraničních aplikací se tato povinnost doteď netýkala. Podle toho, jak poroste místní filmový a televizní průmysl, porostou také filmové pobídky. Chystaný zákon obsahuje také návrh zvýšit maximální pobídku pro jeden projekt na 350 milionů korun.
Kromě filmů a seriálů se v českých lokacích natáčejí také reklamy. Loňský obrat reklamní produkce činil 2,14 miliardy, což je ve srovnání s rokem 2022 pokles o 300 milionů korun. Filmaři přičítají tento pokles tomu, že Praha už je pro zahraniční produkce drahou destinací.
Čím dál častěji se tak zejména malé servisní zakázky přesouvají do rychle se rozvíjejících menších zemí, jako jsou Litva, Maďarsko, Srbsko nebo Slovinsko, kde nabízejí nižší ceny. Tyto státy rychle nahradily dříve levnější Ukrajinu, ze které se některé zakázky přesunuly do České republiky.
Světové seriály s českou stopou
Filmaři, kteří si už natáčení v Česku „osahali“, se k nám vrátili. Loni tu společnost Skydance Television natáčela pokračování sci-fi seriálu Nadace pro Apple TV+. Mezinárodní štáb strávil 41 natáčecích dní v Praze, Mostě, na zámku Kačina nebo v Satalicích.
Obdobným případem je i návrat projektu Kolo času natáčeného pro Amazon Studios produkční společností Sony Pictures Television. Jeho pokračování natáčeli filmaři na českých lokacích dohromady 110 dní. Využili Dobříš, Tetín, Vinařice, Třeboradice, Roztoky u Křivoklátu nebo Vranov nad Dyjí.
Pro Netflix se v Česku natáčela francouzská rodinná komedie Vlkodlaci z Temného Hvozdu, ve které hraje Jean Reno. Rodina objeví záhadnou karetní hru a rázem se ocitne ve středověké vesnici, kde se musí každou noc bránit před útokem nebezpečných vlkodlaků. Film bude mít na Netflixu premiéru 23. října, středověká vesnice jsou ve skutečnosti kulisy v ateliérech na pražském Barrandově. Během 41 natáčecích dnů vznikaly některé záběry také například ve Výsluní u Chomutova.
Na začátku roku 2023 pokračovalo natáčení hollywoodského blockbusteru s pracovním názvem Ballerina v hlavní roli s Annou de Armas, ve kterém se představí i Keanu Reeves. Snímek se natáčel pro společnost Lionsgate, natáčení zabralo 51 dní. Filmaři byli k vidění v Brdech, na přehradě Fláje, v Chrášťanech, Kladně, Praze nebo Štramberku.
Americké studio NBCUniversal si vybralo Českou republiku pro předělávku legendárního hororu Nosferatu. Celovečerní snímek režíruje slavný Robert Eggers a připravuje ho produkční tým pod vedením známého amerického režiséra a scenáristy Chrise Columbuse. Filmaři strávili 59 dní na mnoha lokacích, objevili se třeba v Rožmitálu pod Třemšínem, Milovicích, v Prachovských skalách, na Pernštejně, zámku Libochovice nebo v lomu Velká Amerika.
Společnost AMC Studios se rozhodla pro české kulisy v případě seriálu Interview s upírem. Druhá série tu vznikala 76 dní. Kromě pražského Vyšehradu, Hradčan nebo Starého Města filmaři zavítali na Slapy, do Milovic nebo na Točník.
Pro americkou streamovací službu Peacock se tu 25 dnů natáčely hrůzostrašné příběhy Suburban Screams, dva díly navíc režíroval Čech Jan Pavlacký. Minisérie o děsivých případech ze zdánlivě dokonalých amerických předměstí vznikala například v Mníšku pod Brdy, Jílovém u Prahy, Černošicích, Čísovicích nebo pražských Lysolajích.
Necelý měsíc strávili v Česku tvůrci koprodukčního seriálu Families Like Ours dánského režiséra Thomase Vintenberga. Sedmidílné drama se odehrává v blízké budoucnosti v Dánsku. Země je postupně evakuována kvůli stoupající vodě, která zaplavuje pevninu. Ti, kteří si to mohou dovolit, cestují do dobrých zemí. Ti, kteří jsou na tom hůře, musí odejít na základě vládou financovaného programu do náročnějších míst. Filmaři zavítali třeba do Bíliny, Hradce Králové, na pražský Žižkov, Prosek a do Holešovic.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU