Názory k článku Už je to tak. Odkazy na pirátský obsah mohou být nelegální
-
Linky nemají být trestné, protože tvoří základ WWW. Připomínám, že první W je World, druhé Wide a třetí Web - neboli pavučina, nebo-li právě ty linky.
Publikované články mají být odkazovatelné a dokonce to dřív byla nutnost, protože neexistovaly vyhledávače.
Tohle fungovalo dobře, dokud byl WWW na vědecké a univerzitní půdě. Po vstupu komerční sféry měly i nadále platit tato pravidla. To znamená, že kdokoliv vystaví svou stránku musí počítat s tím, že bude odkazován. Autorské právo, neautorské právo, z čehož může vyplynout, že vznikne podobná služba, kde to autorské právo bude fungovat dohodnutým způsobem. Uživatel by jasně věděl, že se nachází někde jinde s jinýma striktnějšíma pravidlama.
Nyní v tom soudy dělají guláš. Linky nedělat, z čehož plyne že jediná možnost je právě využití často kritizovaných vyhledávačů preferujících to, co odpovídá jejich zájmu. To mi připadá, že je pohřbívání původní myšlenky. -
josef mlaskač (neregistrovaný)
je to sračka, u odkazu není minuty ani hodiny aby bylo zřejmé kam vede nehledě na skutečnost že není vůbec jisté že dva uživatelé v jeden okamžik budou a) směrování na jednu tutéž adresu b) uvidí stejný obsah.
Takže jediné vyargumentované je že musí dojít k upozornění vlatníka příslušných práv (bohužel to už zvrátit nejde). V případě jiných věcí musí být vždy předmětem případného postihu až onen cílový provozovatel.
-
tom (neregistrovaný)
presne tak a co kdyz nekdo pouzije zkracovac? odkazuje na adresu neco.com/hjdgzfterz tam zadny nelegalni obsah neni teprv sluzba neco.com/hjdgzfterz odkazuje na ten "nelegalni obsah" kdo bude zodpovedny?
je to proste sracka kde neschopnost postihnout vinika, ktery vystavuje nelegalni obsah si aspon poradne kopnu do nekoho kdo ukazuje jak se k nemu dostat....
-
Petr (neregistrovaný)
Pokud má být právo vymahatelné musí reflektovat skutečnost, trestně stíhat někoho plošně za odkaz je nesmyslné a vysvětlím proč.
Představte si, že dáte odkaz na lupa.cz, která je po 15 let seriozním serverem, o 5 let později, koupí doménu lupa.cz nějaký warezák a vám kdo jste před 5 lety dal odkaz na lupu přijde do schránky dopis, že šíříte kriminalitu a dlužíte OSe 38 mil.
Úsměvné? Dle výkladu mnohých expertů na judikaturu zde v diskusi chtěný "právní" stav.
-
fd (neregistrovaný)
Nikoli, pravda by to byla pouze v pripade, ze by vas portal byl uzavren, a to ze jde o matku s ditetem by jste nejak overoval. Pokud jde o verejne dostupny web (tedy kazdy verejne dostupny web), potom je dilo (smutne, chapu) dostupne komukoli na planete. Tudiz jakekoli dalsi odkazovani jej rozhodne nemuze zpristupnit nejakym dalsim lidem.
-
Klik je cvik (neregistrovaný)
Sdílení normálního webového odkazu na fotografie veřejně nahrané na internet majitelem autorských práv, nebo nahrání takového odkazu na web autorský zákon obvykle nijak neomezuje.
Soudní dvůr Evropské unie vydal rozhodnutí, že uživatelé internetu mohou bez omezení sdílet odkazy na nejrůznější materiály, například fotografie nebo videa, za předpokladu, že tyto materiály byly volně zveřejněny na internetu se souhlasem majitelů autorských práv.
Právo sdílet odkazy ale není tak široké, aby uživatelům dovolovalo sdílet odkazy, které jsou určeny k obcházení předplatitelských platebních systémů nebo jiných služeb založených na předplatném.
Kopírováním fotografií a jejich nahráváním na jiné webové stránky však obvykle k porušování autorských práv dochází. Chcete-li fotografie používat tímto způsobem, měli byste si nejprve vyžádat svolení majitelů autorských práv.
Autorská práva můžete porušit i tím, jestliže fotografie uveřejněné na jiných webových stránkách vložíte na svůj vlastní web s použitím obrazových tagů (aniž byste fotografie samotné zkopírovali a nahráli je na svůj web).
S velkou pravděpodobností k porušení autorského práva dojde, jsou-li tyto fotografie umístěny za předplatitelským platebním systémem nebo v jiném prostředí s omezeným přístupem, například v soukromém diskusním fóru.
Za příklad, kdy je nutno požádat o svolení, mohou sloužit blogy, do nichž tímto způsobem vložíte fotografie pořízené někým jiným, nebo agregační služby, které fotografie vkládají na nové webové stránky.
-
. . (neregistrovaný)
podle výkladů některý směr právě může. Jedná se třeba o případ placeného obsahu za paywallem, který nemůže být považovaný ze zveřejnění a tedy možnost jakkoliv ho dále šířit.
Stejně tak se může jednat k překlady nějakého obsahu uveřejněné v jiném jazyce, také jejich šíření nemůže být považováno za zveřejňování toho co už je veřejné.
-
. . (neregistrovaný)
vždyť i v samotném článku, v kterém byl odkaz se zmiňovali o uniklých fotkách, mně to logicky příjde jako poměrně jasné parazitování, autorské právo, neautorské právo.
Je to zmíněno tady na lupě i v rozsudku, oni ty fotky použili pro zvýšení své návštěvnosti a navýšení tržeb, to je trošku něco jiného, než když někam prostě dáš odkaz.
Autorské právo schvaluji, až někdy něco napíšeš a tvůj konkurent to otiskne a bude prodávat, asi z toho nebudeš nadšený. Nebo až si někde přichystáš prezentaci a někdo jiný ti jí ukradne a postaví nad tím školení, opět nebudeš nadšený.
-
Klik je cvik (neregistrovaný)
Nejdná se o elaboraci ale realitu virtuálího prstoru. Link a emblemování (vydávaní za své) je zasadni rozdil. Link je jako stat pred kinem, kde se promitaji nelegalni kopie s tabuli na ktere bude napsano, ze se tam ten film promita. S vydáváním za své je pak to, ze v tom kine se promita nelegalni kopie, vy si tam date web kameru a toto pak budete poustet u sebe.
-
Nejsem si jist zda reagujete na mne - já souhlasím že výše uvedený případ je v pořádku a provozovatel porušil práva, píši to již podruhé minimálně.
vy reagujete na konkrétní případ ve článku který ve své podstatě není vůbec zajímavý, ja píšu o tom jak by na linky mělo být nahlíženo v tomto multiversu.
jestli nejste schopen rozluštit rozliování mezi provozovatelem a uživatelem, pak nevím co jste četl či nečetl v posledních dvou odstavcích mého příspěvku.
-
"Soud rozhoduje vždy na základě žaloby nikoli na základě vlastním. Soud pouze zkoumá zdali nárok je či není." - Nikde toto nerozporuji, čtěte pozorněji, civilně-právní soudy tak nějak z podstaty své existence mohou fungovat pouze na základě žalob. Nemusíte mi dávat lekci základů práva jak ze střední školy, děkuji.
-
asdasdas (neregistrovaný)
dekuji jsem si toho vedom, ale snazim se vas take upozornit na to, ze DMCA znamena mnohdy zasadni naklady pro provozovatele a take ale urcity manevrovaci prostor pro toho, kdo si je vedom zavadnosti sveho obsahu
znam realne pripady kdy urcite DMCA sessions bezi uz nekolikaty mesic
-
Libertarian (neregistrovaný)
Obžaloba duševního vlastnictví
Mises.cz: Stephan Kinsella
http://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx
-
Klik je cvik (neregistrovaný)
Dle mého názoru se jedná o výrok který v odůvodnění společně s dalšími důkazy tvoří celek - důkaz,proto ho nevnímám jednotlivě ale v návaznosti.
Značka © není pro existenci autorských práv nezbytná, takže není-li u fotografie uvedeno žádné jméno nebo značka pro copyright, neznamená to ještě, že autorská práva již vypršela.
Při nahrávání digitálních fotografií na internet nebo při jejich stahování někdy dochází k tomu, že náhodně dojde ke smazání metadat s fotografií spojených (v nichž mohou být uvedeny údaje o majiteli autorských práv). Záměrné odstraňování metadat, která identifikují majitele autorských práv, je nezákonné.
-
To je nějaký pokus o vtip? Franta vzal Pepovu práci (o niž se Pepa nechtěl vůbec podělit) a dal na ni své jméno. A podle Vás kdyby Pepa tu práci dal volně k dispozici jen s požadavkem na zachování jména autora, Franta by ho respektoval (a naháněl tak potenciální klienty ke konkurenci)? Proč by to dělal?
-
Podstatné je právě to, že to není potřeba srovnávat, protože není vůbec podstatné, k jakým změnám dochází. Podstatné je to, že změny způsobí ztrátu nějakých pracovních míst (což vidí každý), ale zároveň způsobí vznik nových pracovních míst (což nemusí vidět každý, ale v takovém případě by se alespoň měl poučit v minulosti).
Jinak je to celkem jednoduché. Potřeby lidí jsou neomezené, takže když zvládneme nějakou potřebu uspokojovat s vynaložením menšího množství práce, můžeme tu ušetřenou práci věnovat na uspokojování dalších potřeb, na které se dříve nedostalo. No a kdybychom čistě teoreticky dokázali to, že by „stroje“ dokázaly uspokojit všechny lidské potřeby, nebude nezaměstnanost nikomu vadit.
-
Právě proto jsem uváděl tu paralelu s rozbíječi strojů. Ti také ta nová pracovní místa neviděli – přičemž dnes už bezpečně víme, že to neznamenalo, že nevzniknou.
Oblastí, kde je možné zaměstnat pár set milionů lidí, a ještě to nebude stačit, je celkem dost. Například péče o děti, seniory, postižené, nemocné apod. Další prostor je třeba péče o společné věci, o společný prostor – třeba úklid a údržba v obcích. Stačí se podívat na ulici kolem sebe, kolik je toho rozbitého, špinavého, nefunkčního.
Shrnuto, nejde o to, jaká je nezaměstnanost, to podstatné je, že ubývá "celkový objem práce pro lidi".
Ano, to už se tvrdí pár set let, a pořád ještě to není pravda. A ještě hodně dlouho to pravda nebude, protože hranice lidských potřeb zatím neznáme (a nejspíš neexistují).Navíc ten strach „nebude práce pro lidi“ je nesmyslný. Lidé nepotřebují pracovat, potřebují naplňovat svoje potřeby – a práce je zatím pro naplňování těch potřeb nutná. Kdybychom ty potřeby dokázali naplňovat bez potřeby práce, no jéje, to by měli všichni radost. A to, že dokážeme potřeby naplňovat s menším množstvím práce? No, to je správně, vždyť o to se lidstvo celou dobu snaží.
Přírodní zdroje ani čas nejsou omezením lidských potřeb, protože právě lidská práce vede k tomu, abychom stejného efektu dosáhli s menším množstvím zdrojů nebo za menší množství času. I v té hypotetické situaci, kdy budou pracovat jenom stroje, a vy budete uspokojovat své potřeby tím, že budete poslouchat operu, pořád ten limit 24 hodin lze snadno obejít tak, že někdo napíše ještě lepší operu. Buď to pořád budou umět nejlépe lidé, tak hned máte pro některé práci, a nebo to budou umět lépe stroje – no a pak zase není důvod, aby lidé pracovali.
To, že práce poskytuje člověku smysl, pocit užitečnosti nebo potřebnosti je jen divná konstrukce (i když je dnes tak rozšířená). No, tak se to změní, tak budou lidé čerpat pocit smyslu, užitečnosti a potřebnosti třeba z toho, že dobře vychovají děti, postarají se o rodiče, udělají něco užitečného pro ostatní lidi. Dávalo by to mnohem větší smysl, než to, že nejužitečnější a nejpotřebnější na planetě je umět kopat do míče nebo mít klíč od trezoru s těmi správnými akciemi.
-
tyhle trapný války na pískovišti si nechte od cesty a pokuste se oba radši o seriozní diskusi.
Neexistuje žádný versatilní prostředek pro provozovatele webu, který by mu umožnil určit zda-li je uploadnutý content legální či ne. Právě proto (což samozřejmě není ten oficiální důvod, šlo také o vytíženost soudů a kvanta žalob) pár chytrých lidí vymyslelo DMCA, které se, při troše dobré vůle dá do jisté míry aplikovat i zde.
-
Samotné linkování čehokoliv by dle common sense být trestné být nemělo.
Pokud je v rámci postování linku přítomno i nabádání na kliknutí s úmyslem poškodit něcí práva (tj. samotné nabádaní na kliknutí nemusí nutně znamenat "pojdte si něco šlohnout/okopírovat" ale klidně "dívejte, tady někdo zveejnuje díla chráněná autorským zákonem", pak je to jiná písnička.človek ukazující prstem na bankovní lupiče na ně odkazuje, nicméně tato informace neobsahuje zda-li ostatní nabádá aby uskutečnili stejný čin, upozornil na daný čin, či se snažil zamezit danému činu.
-
Soud nikoho nezajímá, o vašich zkušenostech se soudy si dovolím pochybovat.
Diskuse je vedena teoreticky nikoliv prakticky (tzn. o rozhodnutí soudu vůbec nejde, jelikož soudy jsou vázané platnými soubory pravních norem/aktů/zákonů a čehokoliv jiného), rozhodnutí soudů jakékoliv instance přenechte laskavě daným soudům.
Bavíme se o několi kúrovní výše a t ve smyslu takovém, že takové jednání by prvně nemělo býti vůbec trestné - a tedy žádnému soudu nepřísluší v takové věci soudit.
-
A priori se tedy může maximálně podezřívat a vyšetřovat úmysl postnutí příslušnými orgány.
Ale že jsem hodný, nechám majitelům autorských práv DMCA bouchačky, at' robotama spamují všechny content relevant weby na světě.
Pokud provozovatel webu jedná dle DMCA v rozumné možné míře (a tady je velmi šedá zona v podobě botů spamujících DMCA claimy na všechny strany, i neoduůvodněné), neměl by být trestán.
-
V kontextu článku web dle mého názoru poškodil práva opakovaným nabádáním. Nepovažuji jej ale vůbec za klasický případ, naopak za velmi specifický.
O dobré mravy nejde - respektive jde, ale je to inkorporováno i v DMCA jako normativní právní atk, provozovatel to tedy musí stáhnout na žádost.
O případném monetárním zisku nehte rozhodnout civilně právní soudy - slušný provozovatel webu jistě dokáže metrikou zjistit hrubý výdělek z linku a danou částku uvolnit - nicméně je otázka zda-li by měla být vymáhana po provozvoateli vlastníkem aut. práv, či po individuu ktere link postlo a škodu napáchalo - ve smyslu - někdo vám ukradl cédečko, prodal ho provozovateli webu, aten ho prodal dál - a vy chcete peníze po provozovateli ale ne po zloději?
-
Typická reakce "právníka" (nevstuduje ročně jen v ČR 1500 právníku?) Let's apply statistics and analyze the results.
Co právník řekl ve zkratce.
Evropský soud tvrdí, že by tahle věc mohla být součásti jednoho z práv autorů, nicméně si tím není jistý a jeho dřívější mínění byla erratic. Bravo. Bravado. Výborné vyjádření plné zajimavých informací. -
Klik je cvik (neregistrovaný)
Ne Web to dílo prostřednictvím jeho provozovatele poškodil.
Provozovatel věděl a musel vědět že druhým a třetím zveřejněným odkazem porušuje zákon.
Provozovatel wedu s cca 250 čtenáři jednal s umyslem obohatit se a to mimo jiné vyšší sledovaností když zaujmul a opakovaně 2x odkázal na nelegální obsah.
Soud rozhoduje vždy na základě žaloby nikoli na základě vlastním. Soud pouze zkoumá zdali nárok je či není.
Opět musím nesouhlasit. Vy nerozlišujete mezi provozovatelem webu a uživatelem internetu a tím jste mne ujistil že je vám vlastně uplně jedno o čem píšete.
-
Souhlasím že DMCA bývá zneužíváno na masivní škále (jak jsem již tady v této diskusi psal), a spam DMCA claimů botama je problém.
Otázka je jaké náklady by byly kdyby DMCA vůbec nebylo a přístávaly stovky žalob, možná by časem byly smeteny soudními precedensy ze stolu v US, možná ne.
Přesto všechno považuju DMCA spíš za přínos.
-
Proč jmenujete cyklostezky nebo zelenou energii, a nejmenujete daleko nákladnější věci, třeba silnice? Jinak s tím zvyšováním nezaměstnanosti kvůli strojům nejste originální, před tím už různí lidé varují od poloviny osmnáctého století. Když všechna ta varování za tu dobu dáme dohromady, musíme mít v současnosti nezaměstnanost asi tak 400 %.
-
Krátkodobá odchylka trendu? To jako že najednou pracují i ti, u nichž se to nevyplatí, protože jejich práci levněji udělají stroje? Jak se to stalo, že najednou pracují? A co je ten trend? To je to, jak už od poloviny 18. století s každou generací přicházejí o práci desítky procent lidí, takže dnes už máme nezaměstnanost ve stovkách procent? Zatím vždycky v historii byly tyhle předpovědi chybné, protože dotyčný sice možná odhadl, že některé profese zaniknou, ovšem už neodhadl, že nové vzniknou. Před nějakými 25 lety se to samé říkalo o počítačích – že spoustu lidí připraví o práci. Což se stalo – ale zároveň spoustě lidí práci daly. Ostatně většinu čtenářů Lupy nejspíš „počítače“ živí – a před sto lety by nebyli nezaměstnaní, protože počítače ještě neexistovaly, ale dělali by něco jiného. Vemte si konkrétně programování. Dnes máme vysokoúrovňové programovací jazyky, miliony knihoven a opensource programů, integrované debuggery, IDE a spousty nástrojů pro vývoj. Zdálo by se tedy, že vývoj bude mnohem rychlejší a že ve srovnání s dobou třeba před 30 lety spousta programátorů přijde o práci. Ve skutečnosti je to přesně naopak, programátorů je potřeba čím dál víc a stačí jim nižší kvalifikace. Takže v dlouhodobémé horizontu bych se o ty nekvalifikované dělníky, které nahradí stroje, tolik nebál – tak půjdou programovat, no.
-
Petr (neregistrovaný)
A vy víte, že to byl původní autor? Jste si jistý, co vás k této domněnce vedlo, měl jste nějaké podklady, vivinul jste vůbec nějakou činnost, abyste si tuto svou domněnku ověřil?
Psal jste třeba dopis autorskému svazu?
No pokud ne, tak jste si měl to linkování ale dvakrát rozmyslet, nevidím to s vámi dobře...
-
Klik je cvik (neregistrovaný)
V tom máte zcela pravdu nicméně pokud dojde k situaci kdy se autor webu dostane do situace kdy ho osloví autor díla tak ho většinou vyzve aby předmětný odkaz odstranil. Zodpovědný majitel webu ve většině případů tak z vlastní odpovědnosti za obsah také tak učiní. To je jedna strana mince v rámci dobrých mravů a zvyklostí.
Druhá strána mince je ta pokud autor zjistí že majitel webu na jeho díle prostřednictvím odkazu vydělával a vydělal má právo se obrátit na soud a domáhat se příslušné náhrady ušlého zisku.
V kontextu k článku majitel webu tak učinil avšak i přes skutečnost že si byl vědom nelegální činnosti tak učinil ještě dvakrát.
V čem vidíte umysl ?
-
Petr (neregistrovaný)
A vy třeba víte, že obrázek v reklamním banneru po pravé straně je autorsky ošetřen? Co když ne? Právě jste odkázal na nelegální obsah, měl jste si to zjistit, neznalost neomlouvá... dopis od OSY už je na cestě a vypočet dle ušlé škody co zobrazení to 100,-Kč bude pěkně mastný...
-
fd (neregistrovaný)
Nikoli diskutuje se predevsim o tom nesmyslu, ze provozovatel "komercniho" webu si ma predem overit, zda dane dilo (tedy naprosto cokoli) odkazat muze, coz je zhola nemozne, pro naprosto kohokoli.
Stejne tak je nemozne (minimalne do rozhodnuti soudu) rici, kdo je vlastne opravnenym drzitelem prav. Nebot to, ze se za nej nekdo prohlasi, neznamena zhola nic (viz konkretni odkaz kolem).
A provozovatel se pak klidne muze dostat do situace, kdy na podobnou vyzvu zareaguje odstranenim (v tomto pripade odkazu) nacez jej bude zalovat a soudne vymahat zpusobene skody treba prave autor.
To ze se obsah za odkazem muze menit klidne kazdou vterinu je uz jen tresnicka na dortu.
Prave z techto duvodu je naprosto nesporne, ze (logicky) jakykoli odkaz nelegalni byti nemuze, ovsem jak vidno, prohlasit a do legislativy nacpat, lze lecjakou pitomost.
-
J.P. (neregistrovaný)
Ne. Mafiáni a jejich kámoši ze samospráv, podnikatelé a neziskovky by přišli o dotace. Pak by záleželo pouze na státu, zda by chtěl pochybné "projekty", povětšinou bez valné hodnoty udržovat, nebo je utnout. Hodnotu má totiž hlavně to, zač lidé dávají peníze i bez státu. To má stát podporovat. To ostatní (např. cyklostezky, zelená energie či bagrování náměstí zvané revitalizace) je podružné a smrdí kolektivismem. Odstraněním "projektů" by tedy veřejné rozpočty mohly dokonce ušetřit.
Správný nacionalistický přístup by nepřinesl pokles výroby, ale naopak její nárůst díky protekcionismu. To by po určitou dobu generovalo pracovní místa.
Nárůst nezaměstnanosti ale nakonec stejně přijde kvůli automatizaci. Pak bude záležet na státu jak se mu podaří zdaňovat zisky vytvářené na jeho území a přerozdělovat je. Rozdávat totiž umí každý socan, ale efektivně bránit únikům do zahraničních matek a daňových rájů zkorumpovaní politici moc nechtějí. Předpokládá to totiž určitou míru oddělení od mezinárodního prostředí, nastaveného tak aby tyto úniky podporovalo. Poslušné přijímání cizích pravidel nikdy nebude tak výhodné jako stanovení pravidel vlastních.
-
fd (neregistrovaný)
To je pouze kratkodoba ochylka trendu, ale to je neco, co Vy naprosto nemuzete chapat.
Kuprikladu jeden z mych zakazniku je logisticka firma, zamestnava mimo jine skladniky. Jejich praci je jiz dnes schopna 100% nahradit strojem, coz by v tomto konkretnim pripade vedlo k redukci zamestnancu na cca 5%.
Zatim (a to zduraznuji) se ji to ekonomicky nevyplati - a to presto, ze skladnici generuji mnoztvi chyb, a tim padem financni ztraty.
Stejne tak je dnes schopna automobilka vyrobit automobil bez toho, aby se ho dotkla lidska ruka. Opet, zatim ... se jim to jeste stale nevyplati. Ale to je pouze otazka nekolika malo let.
Jeste stale v tom take pomerne zasadni roli hraji svetove rozdily zivnotni urovne a tim padem i pomerne zasadni rozdil nakladu na lidskou praci - Cina ale tou levnou vyrobnou jiz davno neni. Jeste zbyva Indie, a pak Afrika, ovsem v obou pripadech je ponekud problem kultura/stabilita. I to je ovsem pouze otazka casu, a pak zacnou lidskou praci ve velkem nahrazovat levnejsi a spolehlivejsi stroje.
K teto zmene pak muze dojit klidne behem nekolika malo let, a mnozi z nas se toho klidne mohou dozit.
-
Ano, nějaká místa zanikají a nějaká vznikají, když se to řekne takhle, vypadá to dobře. Když se ale řekne, kolik jich vzniká a zaniká a jakou kvalifikaci vyžadují, najednou tu máme trend "místo stovky lopat deset expertů". A to je dvojí problém, jednak potřebujete těch lidí méně, jednak ne každý má na to být expertem.
Ne, potřeby lidí nejsou neomezené, jsme omezeni časem, který mám k dispozici pro konzumaci, nikdo z nás ho nemá víc jak 24 hodin denně. Ale zajímavější omezení jsou přírodní zdroje, ty představují mnohem neokecatelnější limit.
A ani ten závěr není tak jednoduchý, heslo "kdo nepracuje, ať nejí" bylo mantrou reálného socialismu, je i mantrou neoliberalismu a ostatně je zakořeněno v základech naší kultury (v potu své tváře budeš jíst chléb). A změnit to nebude tak jednoduché, jak to z Vašich slov zní, práce totiž není jen "těžké břímě", ale též poskytuje člověku smysl, pocit užitečnosti, důležitosti, potřebnosti. Tohle je největší výzva, jak jedincům ve společnosti bez práce uspokojit právě tuto potřebu.
-
fd (neregistrovaný)
Neprekvapive nikoli, zanikaji predevsim manualni pracovni mista. jenze podil lidi schopnych zvladat cinnosti, u kterych se ocekava pouzivani mozku je stale stejny. To vede k tomu, ze cim dal vetsi % populace je pracovne nevyuzitelne - praci, kterou by zvladli, delaji (nebo v brzke dobe budou) stroje lepe a levneji.
A oni si jaksi lide nemaji potrebu kupovat neomezene automobilu, protoze ji staci jeden, stejne jako nemaji potrebu si kupovat neomezene potravin, protoze jich spotrebuji jen nejake mnoztvi atd atd.
-
Jistě, originální to není, ale situace se přece jen mění. Pracovní síla se přelévala nejdříve ze zemědělství do průmyslu, pak z průmyslu do služeb. Kam je podle Vás možno jít dál? Vidíte nějakou oblast, která by byla schopna zaměstnat třeba jen pár set milionů lidí a nedala se v řádu desítek let z většiny automatizovat?
Navíc při historickém srovnávání vezměte v úvahu boj za zkracování pracovního týdne, ten dokáže úbytek práce částečně kompenzovat.
Dalším kompenzačním prvkem je byrokracie, ve státním sektoru stejně jako v soukromém, kolik procent "kancelářských krys" je skutečně potřeba? Kolik denně vznikne na světě dokumentů, které nikdo nikdy nebude číst, kolik času se na jejich sepsání spotřebuje?
A pak tu máme užitou metodiku, "těžkopádné" plné úvazky (ať už ve stylu "makám od nevidím do nevidím" či "od devíti do pěti s třemi hodinami přestávek na oběd a kávičky") nahrazují "lehké" pracovněprávní vztahy plné nejistoty, roste počet "ičařů", kteří někdy práci mají a někdy ne, přičemž tito se mezi nezaměstnanými neobjeví, ani když zrovna nemají do čeho píchnout.
Shrnuto, nejde o to, jaká je nezaměstnanost, to podstatné je, že ubývá "celkový objem práce pro lidi". Dá se to řešit (či maskovat) různými způsoby a podle přístupu to může být problém stejně jako požehnání, ovšem ten trend tu prostě je.
ČLÁNKY DO MAILU