Čína má po covidové izolaci a kvůli nedobré image a své agresivní politice problém s exodem expatů a návratem turistů do země. To vzhledem k současné ekonomické stagnaci země není ideální, protože se vláda snaží podpořit spotřebu a peníze od cizinců se hodí. Dlouhodobě hodně uzavřená země udělala alespoň jeden krok, jak to takzvaným laowai (cizinec) usnadnit.
Dominantní čínské platební systémy Alipay (Alibaba Group) a WeChat Pay (Tencent) nově umožňují zadat západní karty, jako jsou Visa a MasterCard. Už není vyžadován účet u čínských bank. Cizinci tak v zemi nemusí být v naprosté digitální izolaci odkázaní na minoritní hotovost. To bylo v minulosti ve státě, který masivně adoptoval mobilní platby, e-commerce a další digitální inovace, velice problematické.
Obě služby jsou obrovské a přesahují hranice domovské země. Alipay má asi 1,3 miliardy uživatelů a WeChat Pay více než 1,1 miliardy. Jde o klíčové součásti běžného života v Číně a jedny z největších platebních systémů na světě.
Situace je nadále složitá
Turisté ale nadále mají digitální pobyt v Číně komplikovaný. Do služeb je nutné často zadávat občanský průkaz, pomocí čehož si vláda udržuje přehled. Připojování na veřejné sítě Wi-Fi většinou vyžaduje telefonní číslo s ověřením, případně další údaje, typicky číslo pasu.
Přetrvávajícím bolákem je zpřísňující se regulace služeb VPN umožňujících obcházení internetové cenzury. V zemi nefungují služby jako Google, Twitter, Facebook, média a řada dalších. Provozovatelé VPN hrají s čínskými orgány hru na kočku a na myš a neustále musí měnit adresy a lokality. Firma ExpressVPN pro Lupu uvedla, že musí pod různými adresami provozovat informační web, odkud lze stáhnout nové verze aplikace a zjistit ideální lokality pro připojení.
Číňané to často řeší nákupem SIM karet v Hongkongu, u kterých internet cenzurovaný není. Bez omezení lze používat i českou SIM. To ale vyjde na vyšší peníz. Například 1GB roamingový balíček u T-Mobilu stojí 1100 korun. Na posílání zpráv to stačí, rozšoupnout se ale nelze. (Tip pro CSR oddělení operátorů: v zemích s cenzurovaným internetem zaveďte dobré datové balíčky bez přehnané marže. Učiníte dobro a zjednodušíte život zákazníkům.)
Změna hry
Nové možnosti Alipay a WeChat Pay jsem otestoval během mé první postcovidové návštěvy Číny. Do mobilní aplikace stačí zadat tradiční údaje z karty (číslo, jméno, datum platnosti a CVE), která se následně objeví v seznamu. Pak už lze začít platit pomocí všudypřítomných QR kódů. Někteří prodejci si naskenují váš kód, čímž se odečte částka. Jinde je naopak nutné naskenovat kód obchodníka a sumu zadat.
U některých bank se mohou objevit komplikace. Alipay a WeChat Pay běžně transakci zpracují bez dalšího potvrzování. Lze ale narazit na nutnost znovu zadat kód CVE a případně transakci potvrdit v aplikaci pro mobilní banking. Je to otrava a Číňané na to docela pobaveně koukají, ale v Evropě jsme na tento proces zvyklí.
Čína v rámci modernizace země přeskočila generaci platebních karet a vybudovala systém okamžitých plateb postavených na QR kódech. To umožnilo masivní digitalizaci placení. I obyčejný pouliční prodejce zeleniny si může vytisknout QR kód, nalepit ho na bednu s okurkami a začít přijímat transakce. V Číně jsem tímto způsobem viděl fungovat i žebrající osoby.
Na oko podobně jako čínské systémy fungují i některé české služby. Trisbee umožňuje platby pomocí naskenování QR kódu. Není nutné mít aplikaci. Stačí udělat sken, zadat částku a transakci potvrdit skrze Apple Pay či Google Pay. Vyzkoušet to lze třeba při koupi piva v boudě na Střeleckém ostrově v Praze, kam vede nová lávka. Qerko zase s QR platbami pracuje v rámci restaurací.
Plnohodnotný člověk
Každopádně možnost zadat západní platební kartu do Alipay a WeChat Pay otevírá cizincům i mnoho jiných možností. Alipay a WeChat fungují jako takzvané superaplikace. V rámci hlavní appky lze používat řadu miniaplikací, takže si například skrze Alipay lze přivolat DiDi (obdoba Uberu) nebo si půjčit sdílené kolo a objednat jídlo.
Kupovat si lze i jízdenky na rychlovlaky nebo se dostat do metra a nehledat často nepřítomný automat akceptující pouze některé mince a bankovky. Je to opravdu zásadní zjednodušení života během pobytu v Číně.
Čínská vláda to chce turistům ještě více zjednodušit a připravuje kroky k větší adopci západních karet. Možná by ale bylo lepší nedělat agresivní kroky, ze kterých mají cizinci obavy. Ze země se například stahují konzultanti a analytici, protože nově mohou být považováni za špehy. A to pouze za to, že například dělají běžný průzkum trhu.
Superappky
Číňané každopádně mají možnosti Alipay a WeChatu ještě větší. Skrze tyto služby typicky platí daně, komunikují s doktory nebo státem, přispívají na charity a dělají řadu dalších běžných úkonů. Koncept „superapps“ se dlouhodobě líbí gigantům ze Silicon Valley, na západě je ale těžké je prosadit. Objevují se informace, že by Elon Musk chtěl nějakou formu superaplikace udělat z jeho Twitteru (X).
Velkou otázkou je, jak služby typu WeChat nakládají s daty. Alipay a WeChat Pay běží v datacentrech svých provozovatelů (Alibaba Cloud a Tencent Cloud). Čínská vláda má přístup k datům těchto kolosů. Není důvod si myslet, že by nemohla informace dolovat i o cizincích, kteří na Alipay a spol. nově naskakují. Účet v těchto aplikacích je vázaný na telefonní číslo. Zadávat pas není nutné.
Číňané se kromě otevření západním kartám snaží expandovat v zahraničí, zejména Alipay, což je součást skupiny Alibaba. Alipay od letošního května tlačí na růst v České republice, a to ve spolupráci s UniCredit Bank. Platební systém už údajně podporují tisíce obchodů či restaurací. „Počet smluvních partnerů se bude rozšiřovat. Postupně se vracejí turisté z Asie,“ řekl Lupě manažer UniCreditu Martin Žárský. Technickou část zajišťuje firma Aevi.
V Číně fungují také další mobilní platební systémy jako Huawei Pay nebo digitální verze karet UnionPay. Ty ale nedosahují takové penetrace jako dva hlavní konkurenti.