Hlavně neříkejte designérovi, jak to má vypadat. Řekněte mu, co chcete, aby to způsobilo,
uzavřel svou prezentaci na úterní UX konferenci Jiří Sekera ze Seznamu. Podle něj totiž v Česku bohužel stále platí, že hokeji a designu rozumí každý.
Pátý ročník ale také naznačil, že místní UX scéna začíná dospívat a pomalu se vymaňuje z pozice firemních “pastelkářů”. Kromě konference totiž po republice putuje třeba výstava Zapixely, která se svým doprovodným programem podporuje další rozšiřování povědomí o UX.
Lidí je víc, ale nejsou ti seniorní. Vznikl sice nový obor na ČVUT, ale výchova nových expertů bude chvilku trvat. Taky roste poptávka, ale ne všechny firmy to berou vážně. V takovém případě pak přichází ke slovu právě zkušenosti toho člověka. Ten juniorní to neutáhne, neumí se vysvětlit vedení a zbytku společnosti a jeho funkce se smrskne na ‚pastelky‘, případně prostě z firmy odejde,
popisuje aktuální situaci Jakub Franc z firmy Good Data. Franc se společně se svým šéfem Jiřím Mžourkem pustili do pohledu na implementace inovací ve firmách. To bylo ostatně i téma celé konference.
Mít nápad je to nejjednodušší. To je jak s dětmi. Výroba je zábava, ale pak přijde ta zodpovědná část, která už je o něco náročnější,
popsal Franc klasické problémy inovátorů s tím, že záleží i na tom, v jaké fázi se firmy nacházejí.
Je samozřejmě rozdíl mezi přijímáním novinek v rozjetém startupu a ve velké korporaci,
dodal. Ať tak nebo tak, oba přednášející navázali na téma, které se jako červená nit táhla celou konferencí – propojení všech profesí na designu a vývoji.
Je nutné podporovat výzkum a testovat všechny novinky. Zároveň ale nemá smysl se chovat k vývojářům jako k zedníkům. Naopak ideální je zapojit je i do diskusí o designu a funkcích,
vysvětlil Mžourek s tím, že vývojáři jsou sice dělníci, ale dost často jsou chytřejší než projekťáci nebo majitelé firem. Uvědomme si, že oni nestojí frontu na nás, ale my na ně,
dodal.
Spolupráce a obecně vedení vývojářských týmů je podle Mžourka momentálně v kritické situaci. Všechny manažerské poučky vychází z doby industrializace a absolutně nevyhovují dnešku. Teď se musí mnohem víc než normy a poslušnost zapojovat emoce a firemní kultura,
tvrdil na včerejší akci.
UX je i o práci se značkou
Samotnou konferenci otevřel Robert Schumacher z GfK. Část současných brand rozpočtů by měla být určena na UX. Je totiž nutné, aby to, co prodávají marketéři, bylo opravdu takové, jaké se to prodává,
tvrdil manažer výzkumné agentury s tím, že ani svět marketingu není ušetřen novým věcem. Na rozdíl od minulosti totiž už značky nedokážou kontrolovat veškerou svou komunikaci. Na sociálních sítích a internetu obecně berou často kontrolu do svých rukou právě spotřebitelé.
Svou troškou do UX marketingové mlýnice přidal i bitcoinový nadšenec z Finska – Janne M. Lohvansuu. Nespokojte se jenom s tím, že budete kontrolovat vnitřní procesy své firmy. Musíte zajistit, aby pozitivní uživatelskou zkušenost poskytovaly i externí, například dodavatelské firmy, které jsou přece součástí vašeho produktu,
řekl na úvod své přednášky, která byla zaměřena především na přímou komunikaci se zákazníkem prostřednictvím chatovacích aplikací jako Facebook Messenger nebo WhatsApp. Když si těsně po odeslání objednávky zákazník uvědomí, že si vybral špatnou velikost, tak se to v chatu vyřeší mnohem operativněji než třeba po e-mailu,
dodal.
Obě úvodní prezentace zahraničních hostů v zásadě shrnul Michal Mládek z Dobrého webu. Do srdce zákazníka se neproniká cenou. Je třeba mu naslouchat. Už je to v podstatě sport. A kdo to pochopí, ten vyhrává,
poeticky vysvětlil cestu k zákazníkovi tak, aby mu bylo příjemně a vnímal značku pozitivně.
Samozřejmě, jako na každé odborné konferenci, se řeč stočila i na buzzwordy. Trendy slova, která leckdy lépe zní, než znamenají. Takže pro letošek si poznamenejme – #personalizace #designthinking #customerjourney, #prototyping nebo #iterace. Občas mám pocit, že bez personalizace by se teď asi přestala točit zeměkoule,
okomentoval třeštění kolem tématu Mládek.
Střípky na závěr
Odpolední prezentace se nesly v duchu případových studií. Tandem z pražského eManu se přišel pochlubit svou prací pro automobilku, kterou ale nesměl jmenovat. Má to být však lepší než Apple Carplay nebo Android pro auta. I tak ale Jakub Hoffman a Ondřej Michálek prozradili, jak zachází řidiči s mobilem. Smartphone používá při řízení 33 procent lidí. Z toho 15 procent z nich jako navigaci, 11 procent poslouchá internetová rádia a pět procent v autě hraje hry,
popisoval Michálek.
Uber ke své prezentaci přistoupil po svém a namísto prezentace inovací v integraci svého API v podstatě popsal postup, jak si na ulici objednat taxíka. Globální služba své API naposledy v tuzemsku otevřela Zomatu.