Názory k článku Usnadní nový zákon výstavbu internetových sítí?

Novy zakon predevsim pomuze O2, kteremu diky nemu zustane pasmo 450MHz bez toho aby ho muselo drazit.

Jedna mala novela zakona o el.komunikaci se prilepila...to se stava.
To ceske prodluzovanii licenci na zadost drzitele je chucpe.

Zkrátka: Dnes platí zákon o telekomunikacích, že si kterákoli soukromá firma může požádat o vydání územního rozhodnutí v trasách a zařízení na pozemních a budovách jiných SOUKROMÝCH majitelů, i státních, i obcí, aniž by byli třebas jen povinni jim to oznámit. Na jejich souhlasu naprosto nezáleží.
Obrana svého majetku spočívá v tom, že před zahájením prací byli povinni se s majitelem takového pozemku / budovy, domluvit. A ten si, pokud by to považoval za znehodnocení svého majetku, měl s ním jiné úmysly, může požadovat třeba milión za metr trasy za uložení. Znehodnocení majetku to je, protože datové vedení má ochranné pásmo, samo o sobě má ochranu, takže tam už nikdo nic nedá, nepostaví. Také nikdo není nadšený, když mu v baráku po chodbách rozkopou zdi a podlahy, natahají si tam nevzhledné lišty, dají si tam své krabice.

Nově se bude muset soudit, jaká cena je "přiměřená".
Což je špatně i pro soudy, protože jak budou rozhodovat, co je přiměřené? Jaká je cena za MOŽNÉ znehodnocení pozemku, kde už nikdo nic nepostaví? Jaká je cena za to, že něco postaví již jen na druhé straně pozemku, s horším osluněním, hlukovými parametry, kde budou lidé více koukat do oken? JAká je cena za to, že budete mít v baráku na chodbě nevzhledné zaklapávací lišty, tedy estetická újma?

Ad "znehodnocení pozemku":
1) Dostupnost inženýrských sítí cenu pozemku obecně zvyšuje.
2) Nic mu nebrání navrhnout ISPíkovi několik možností, jak to na pozemku zakopat s tím, že za každou navrhne jinou částku. A ISP se podle toho může zařídit.
3) Pokud už se tam kope třeba vodovod, už tam něco na tom pozemku je a plastová trubička navíc už není taková komplikace.

Ad "lišty v bytovce":
- Pokud to jde po chodbě, kde je CHÚC, je vedení v lištách špatně. Jako majitel domu bych ISP vyhodil s tím, že "Chodba je chráněná úniková cesta. Elektroinstalační lišty a kabely v navrhovaném provedení nejsou v odpovídajícím provedení pro toto použití a dým může ztížit evakuaci v případě požáru nebo ohrozit nájemníky. Viz ČSN... (nepamatuju si z hlavy číslo)" A ISP se může klidně na přirození stavět.
- Pokud ho to přesto nepřejde, kabeláž může zasekat, ovšem s tím, že ISP uhradí stavební práce (sekání, zazdění) a aspoň vymaluje chodby a bude platit část společné spotřeby, nebo si zřídí OM.

1) "Dostupnost inženýrských sítí cenu pozemku obecně zvyšuje."
To jistě ano. Ale řeč je o něčem naprosto jiném. Je pěkné mít sítě VEDLE tvého pozemku. Je špatné, když vedou přes tvůj pozemek, protože tam už nic nepostavíš.
2) "Nic mu nebrání navrhnout ISPíkovi několik možností, jak to na pozemku zakopat s tím, že za každou navrhne jinou částku. A ISP se podle toho může zařídit."
Nikoli. Dnes je praxe a zákon takový, že si to nakreslí a získají územní rozhodnutí kam chtějí, a s majitelem se vůbec nemusí bavit. A nebaví. Oni mají rozhodnutí pro nějakou trasu, kamkoli jinam to dávat vyžaduje nové řízení.
No a s tím návrhem ceny je právě s NOVÝM ZÁKONEM konec.
V podstatě je to "znárodnění" nemovitostí i technických zařízení ve prospěch soukromé firmy.
3) "Pokud už se tam kope třeba vodovod, už tam něco na tom pozemku je a plastová trubička navíc už není taková komplikace."
Jistě, jenže problém je v tom, že oni si to mohou dát kamkoli chtějí. Na potřebách a názoru majitele vůbec nezáleží.
Další zajímavost je, že zákon ukládá povinnosti obcím tam, kde nemají žádné pravomoci toto plnit. Povinnost koordinovat práce s kým? S více soukromými firmami, vůči kterým nemají žádné pravomoce, a se státní správou, vůči které také nemají pravomoce. Celé je to nesmysl, obce jako jediné mají zákon koordinovat. To by ten zákon musel něco nařídit právě developerům a správcům sítí...

"Pokud to jde po chodbě, kde je CHÚC, je vedení v lištách špatně."
Jasně, majitel si obstará požární zprávu na cizí záměr, potom se bude soudit a u soudu dokazovat. Protože ono to není tak jednoduché, jak říkáš. Ne každá chodba je CHÚC, a ne všechny mají stejné požadavky a parametry.
" ovšem s tím, že ISP uhradí stavební práce (sekání, zazdění) a aspoň vymaluje "
Opět majitel bude dokazovat, co nejde. Zasekat - to jsou zásahy do nosných konstrukcí, o čemž se bude nově muset soudit, shánět posudky znalců... a znalci to jsou z části verbež, která za peníze napíše jakýkoli nesmysl. A co si z toho soud vezme? Posudek proti posudku...

Ten zákon je horší nežli zestátnění. Tam by ti majetek sebrali, a měl by jsi klid. Tady ti ho nechají, ale uloží ti povinnost se ještě o cizí majetek starat.

To je zase snůška pitomostí.

- Zákon o telekomunikacích (151/2000 Sb.) již dávno neplatí. Byl nahrazen zákonem 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
- Nikdy neplatilo, že někdo "může požadovat třeba milión za metr trasy za uložení" a pokud s tím druhá strana nebude souhlasit, tak se prostě stavět nebude. Aktuálně v režimu podle ZEK platí, že v případě nedohody rozhodne vyvlastňovací úřad (viz § 104 odst. 4) v režimu vyvlastňovacího zákona (184/2006 Sb.)
- Výroky o vyvlastnění práv k pozemku/stavbě a o náhradě za vyvlastnění jsou přezkoumatelné ve správním soudnictví, resp. v občanském soudním řízení - viz § 28 vyvlastňovacího zákona.

"Reaguješ" jen na nesmysly, jež jsi si sám vymyslel, aby jsi je slavně popřel.
Kde jsi sebral, že kdokoli tvrdí že platí Zákon o telekomunikacích (151/2000 Sb.)? Atd.

Jinak věcná poznámka: Zkus použít hlavu, a poté pověz: jak bude vyvlastňovací řízení probíhat, když a) se prokáže, že navržená trasa není jediná možná, a existuje jiná, bez zásahů, nebo s menšími zásahy, do nemovitosti b) prokáže se, že se podnikatel nepokusil o dohodu s majitelem v rámci územního řízení c) dojde k snížení hodnoty nemovitosti o částku odpovídající třebas miliónu/m.

Bohuzel podle ocenovacich tabulek ktere pouzivaji odhadci bank, tak cenu nemovitosti nenavysuje dostupnost jakkakoliv dostupna SEK. Protoze v dobe vyhotovovani tech tabulek meli lide sotva k dispozici telefon nebo rozhlas po drate.
Vyssi muze byt maximalne cena trzni, ale tu pred bankou nemusite uhadat a ta vam nemusi dat ani 80ti procentni hypoteku. Banky primarne zajima odhad.

Pokud listami povede optika nebo napeti do 48V se zarizenimi ktera hlidaji odpor/spotrebu (vsechny ktere splnuji PoE specifikaci, ne ty exkrementy s pasivnim adapterem), je mozne zazadat o vyjimku hasice. Podivejte na nova telefonni vedeni se take pozarni ohledy neberou a presto jsou rozvadece po chodbach.

Krom toho ISPik muze pouzit kanaly a listy ktere jsou z hlediska pozarniho pouzitelne. V chráněných únikových cestách rovněž nesměií být umístěny:volně vedené elektrické rozvody (kabely), pokud tyto nemají izolace se sníženou hořlavostí. Kabely s izolaci se snizenou horlavosti nebo samozhaseci se daji sehnat a nebo specialni instalacni kanalky/zlabky ci pripadne jeste sockovite reseni - kovove listy.

Hledate problem tam kde neni. Kabelaznich instalacnich systemu je cela rada a doby kdy existoval jeden nebezpecny drat s dusivym cmoudem z izolace a jedna ohavna bila lista anebo strejc s pikovackou jsou 30 let za nami. Dnes i na samotne protipozarni systemy potrebujete hromadu sdelovacich vedeni ktera vedou unikovymi vychody. Na vsechno je reseni a ne nutne drahe. Jde jen o par korun na metr a nejdrazsi je prace, nikoliv instalacni material.

Tak v těch bytových domech díky novému zákonu bude větší šance, že když už tam jedna lišta je od kabelovky, tam tam nepřibudou další dvě od konkurenčních providerů s optikou.
V našem domě jde vše v šachtě na el. sítě a zvonky a každý byt má tak 3 možnosti jak se připojit 100mbps internetu a díky konkurenčnímu tlaku jsou všechny nabídky cenově přijatelné, takže o nějakém znehodnocení nemůže být řeč, protože na tom vydělají všichni.

A proč by měly dvě šachty přibýt? Dokážeš to vysvětlit?

Naopak se boj, že přibudou. Dnes ti nepřibudu ze dvou důvodů: a) Je tam vůbec nemusíš pustit, respektive za takové peníze, aby nechtěli. b) Dnes si můžeš dát pro umístění první lišty podmínku, že do ní pustí i další sítě.
Nově si mohou dělat co chtějí. Vedení si dají, kam chtějí. Nově nebudou mít žádnou povinnost dávat to do cizí lišty. Jen možnost...

Přináší zákon zlevnění?
V článku se píše, že se to zlevní je někdy.
Ale jestli dobře čtu zákon, tak je tam změna správního poplatku z 20000 Kč na 1000 Kč. Na výstavbu je prakticky vždy potřeba územko, takže tím se to asi vždy zlevní o 19 tis. Kč. Nebo se mýlím?

V podstatě je nutné říct, že tu máme další velmi těžko vymahatelný zákon s vidinou absolutní byrokratizace systému v podobě závislosti na další libovůli úřední osoby.. Samozřejmě je žádoucí aby velmi pofiderně napsaný a absolutně nevymahatelná §104 ZoEK doznal změn a upřesnění, ale vše končí na stejném smetiští - ČTÚ, tedy na úřadu, který se v posledních letech vyrovnal a překonal poměrně nezdolnou laťku vystavenou Pavlem Dvořákem a i nadále se vyznamenává tím, že hodně kecá a málo dělá prot to, aby došlo ke kvalitativní změně. A pokud možno to dělá tak, že nedělá- V tomto můžeme pouze závidět regulátory okolních zemí bez vyjímky (Rakousko, Nemecko, Polsko a Slovensko)
Počínaje planými řeči o ochraně spotřebitele a zlevnění telekomunikačních služeb v mobilních sítích (ano na těchto řečech vyskákal politruk O. Malý až na post vládního koordinátora) a konče likvidačními boji mezi operátory a regulátorem, který sedí na tepně telekomunikací jako žába na prameni a všichni si na něho ukazují prstem, jako na diagnostický ústav pro umisťování problematických osobností s nízkou sociální adaptibilitou a nulovou potřebou jakkoliv telekomunikačnímu trhu pomáhat..
Aplikace nového zákona bude stejně problematická jako jakýkoliv jiná nutnost s ČTÚ komunikovat a výsledky budou přímo uměrné schopnosti toto prostředí korumpovat.

tak investuj

Za komancu jsme meli petiletky a tam se planovalo, co se bude stavet, aby se kopalo jen jednou. Potom si nekdo vymyslel, ze zadne planovani nebude a nejprve se rozkope silnice, protoze je treba polozit trubky na vodu, potom se rozkope silnice, protoze je potreba polozit elektriku a nakonec se rozkope silnice po treti, protoze je potreba polozit telekomunikace. :-/

Ano a proto se na telefonni linku cekalo 10 let...

Kdyby jen na telefonní linku. Ulice byla podmáčená, voda měla malý tlak. Každému došlo, že je někde díra ve vodovodním potrubí a podle odběru vody v noci šlo i zjistit, že poměrně velká. Podle síly tlaku vody v domech šlo odhadnout, že to bude někde kolem popisného čísla 84. Na opravu se čekalo sedm let. Holt plán je plán.

A necelý rok po opravě vodovodu se rozbila kanalizace. Když pršelo, tak byla půlka ulice pod vodou. A celou dobu tam smrděly kanály. Tentokrát se na opravu čekalo jen čtyři roky. Možná tři, už je to dávno. Každopádně se při opravě nějak nepovedly kanály a další rok tam několik aut zničilo kola. Holt nečekali, že bude každý drzhý kanál vykukovat centimetr nad asfalt. Naštěstí po roce to tam rozkopal Telecom a pak už to udělali dobře.

"Zavádí totiž nově povinnost umožnit přístup k tzv. fyzické infrastruktuře. Někdy je také nazývána pasivní infrastrukturou: Pro laiky – jde o stožáry, sloupy, chráničky, dálková vedení, kolektory, potrubí apod. Výjimkou jsou vodovody a kabely včetně nenasvícených optických vláken (dark fiber)"

Nevite nekdo zda se to tyka i podzemnich "kabelovych kanalu" CETINu? Jedna se to, ze v okoli velkych tel. ustreden (kde se sbihalo velke mnozstvi velkokapacitnich kabelu) se v sedmdesatych a osmdesatych letech (snad kvuli snazsi udrzbe a vymene kabelu) pokladaly do zeme sady soubeznych betonovych trubek, prerusovanych kazdych cca 100m vertikalni pristupovou sachtou, zakrytou hranatym litinovym deklem (vypada to zvenci trosku jako obycejny kanal).

Kromě z betonových trubek se kabelové trasy někdy budovaly z (otvorových) tvárnic; ve městech, podél železnice apod. Byly to betonové bloky s podélnými otvory (pokud si dobře vzpomínám, třeba 4 na šířku, 3 na výšku, průměr otvoru cca 20 cm, délka tvárnice asi 3 m). Při pokládce se usazovaly (kalibrovaly) tak, aby díry na sebe navazovaly. Po pár stovkách metrů byly rovněž kabelové komory. V mládí jsem si toho užil, tedy až zatahování kabelů :-).

V první řadě je nezbytné říct, že autor článku danou problematiku NAPROSTO ODFLÁKNUL; kromě toho když slyší něco o MPO, tak vidí jenom rudě.

Aby vůbec došlo k transpozici Směrnice 2014/61/EU byla použita jednoduchá taktika:
1) Připraví se zcela nový zákon, který z důvodu průchodnosti bude obsahovat jenom to, co od nás požaduje EU - STALO SE.
2) Zákon se připraví s asociacemi operátorů (tj. s Platformou odborné veřejnosti) - STALO SE.
3) S Platformou odborné veřejnosti bude vypracován AKČNÍ PLÁN (bude obsahovat opatření, které nemůžou jít do zákona - zastavili by jeho schvalování) - STALO SE.

Krucinál, schválený AKČNÍ PLÁN plán je od května 2017 k dispozici na webu MPO a Lupě nestojí za to, aby o něm nějak informovala, resp. poskytla odkaz na tento dokument... Tento dokument je ve své podstatě důležitější, jak celý dotační program!!! Proto jeho příprava byla konzultována se zástupci zainteresovaných ministerstev, ale zejména se zástupci krajů, obcí a měst a samosprávami. Výsledkem bylo, že vláda AKČNÍ PLÁN schválila zcela hladce.

V současné době MPO, ČTÚ a Platforma odborné veřejnosti zahajují vypracování Metodické pracovní pomůcky (tj.česky "kuchařky"), která bude řešit vztah mezi zákonem 127/2005 (ZEK), přijatým zákonem ke snížení nákladů a zákonem 183/2006 (stavebním zákonem). Tento vztah obsahuje veliké množství dosud neřešených míst, které následně prodražují nebo komplikují investování v elektronických komunikacích. Dej bůh, aby novela stavebního zákona byla 26.7. přijata.

Závěr:
1. Majetkoprávní aspekty ve vazbě na investování jsou komplikovány a nevyřešíte je za měsíc.
2. Taktika MPO doposud vychází; co slíbilo, to splnilo nebo plní. Platforma odborné veřejnosti má možnost se podílet na celém procesu a hlavně ho může KONTROLOVAT.
3. Toť vše.

Možná vaše jméno není podstatné, stačí, když napíšete, za kterou instituci to sem píšete.
V každém případě se zastavte i na vašem tiskovém odboru a zeptejte se, co udělali pro to, aby dostali informaci o schválení akčního plánu novinářům a přesvědčili je, že by o tom měli napsat. Nebudu odpovídat za redakci Lupy, jen za sebe - odkaz na Akční plán je v předposledním odstavci a vždy tam byl.

Akční plán ale nemá žádnou souvislost se schvalováním transpozičního zákona.

K procesu schvalování transpozičního zákona bych dodal, že ho legislativní rada vlády dvakrát vrátila k dopracování a že v předložené podobě nemá šanci na schválení jsem upozorňoval na schůzce s MPO 28. 12. 2015 (!!!). Dva ze tří účastníků na MPO ještě pracují a jistě vedou zápisy.

Sice to není taky podstatné, ale požadavek na vznik Akčního plánu nevyplynul z procesu schvalování transpozičního zákona, ale je to důsledek toho, že MPO odmítlo při finalizování Národního plánu rozvoje sítí nové generace formulovat úkoly v kapitole nedotační podpory a místo toho přišlo s tím, že to bude v samostatném Akčním plánu, mimo kontrolu tehdejšího koordinátora digitální agendy a jeho Akčního plánu pro rozvoj digitální ekonomiky. Viz rozhodnutí vlády 885/2016 - souvislost s transpozičním zákonem je nulová.

Co je podle mě podstatnější, že tzv. Platforma odborné veřejnosti už loni v létě požadovala, aby se na nedotační podpoře začalo pracovat ihned, MPO ujišťovalo, že se nestane, aby v březnu (Platforma požadovala prosinec) vzniknul jen seznam úkolů, ale že se průběžně bude pracovat a do března bude předložená zpráva o plnění. To, čeho se Platforma obávala, SE STALO - Akční plán obsahuje seznam úkolů s termíny za funkční období této vlády. Logicky za toho půl roku se nemohlo nic stihnout, když první aktivitou bylo svolání workshopu na únor.

Nicméně to je jiné téma. Ke schvalování transpozice Směrnice stačí zopakovat fakta:
- schváleno Evropským parlamentem v květnu 2014 s požadavkem na platnost od 1. 1. 2016 a účinnost 1. 7. 2016 v národních legislativách
- první návrh zákona ze strany MPO předložený do LRV je prosinec 2015
- schváleno vládou v říjnu 2016 (mezitím se musel původní návrh přepracovat)
- zákon bude účinný v červenci 2017.
Při znalosti délky legislativního procesu lze říct, že podmínka účinnosti by nebyla naplněna ani tehdy, kdyby v lednu 2016 vláda návrh zákona schválila, ale to by tam musel odejít v podobě, kdy by ho schválit šlo...

Funguje, ale třeba mají na MPO nějaká pravidla pro diskuse na internetu, tak třeba dotyčný svůj názor podepíše, pokud je jeho osobní a stojí si za ním, nebo je to stanovisko ministerstva, ale pak zase není důležité to jméno :)