Úskalí slovenské digitalizace? Kompenzace

Kdo zaplatí vícenáklady?

Dohoda všech čtyř velkých slovenských televizí na společném postupu při přechodu na zemské digitální vysílání má jeden zásadní problém. Hovoří totiž jen o obecném souhlasu s vytvořením jednoho přechodného celoplošného digitálního multiplexu, v němž bude vysílat všech pět nynějších analogově šířených televizních programů (STV 1, STV 2, Markíza, Joj, TA 3). Takový multiplex umožní postupně vypínat analogové frekvence v jednotlivých regionech, aniž by diváci přišli o možnost pozemního příjmu televizního vysílání. Dohoda ale neupřesňuje, jak dlouho by mělo trvat přechodné období, kdy budou televize vysílat na stejném území analogově i digitálně, a hlavně: kdo jim zaplatí náklady na toto souběžné vysílání.

Je tu jedna významná otázka, kterou jsme zatím neřešili, ale určitě se objeví na stole, a tou jsou kompenzace. Všem analogovým vysílatelům, včetně Slovenské televize, vzniknou v přechodném období paralelního vysílání dvojnásobné náklady na distribuci signálu. Není tajemstvím, že kanály nad 60 (z nich Slovensko sestaví první celostátní multiplex, aniž by muselo vypínat analog, pozn. red.), které jsou synchronní, jsou nejnákladnější. To znamená, že současní analogoví vysílatelé budou vystaveni situaci, kdy se jim výrazně zvýší náklady, řekl serveru DigiZone.cz Václav Mika, generální ředitel nejsledovanější slovenské televize Markíza, kterou stejně jako českou Novu vlastní americká společnost CME. Tyto náklady navíc by měl podle Miky kompenzovat stát.

Peníze nebo licenci navíc

Slovensko je v otázce kompenzací v trošku jiné situaci než Česká republika. Slovenská vysílací rada sice prodloužila nynějším komerčním televizím Markíza a Joj licence do roku 2019, podle zákona ale musí uvolnit analogové kmitočty, které chce telekomunikační úřad použít pro nové digitální sítě (po té první, která vypínání analogu nepotřebuje). Za to získají nárok na pozici v multiplexu, který pokrývá stejné území jako jejich původní analogový kanál. Opouštění analogových frekvencí tudíž nebude dobrovolnou záležitostí jako v České republice a komerční stanice si nemůžou výměnou za vrácení analogu nárokovat nějaké kompenzační licence navíc. Podle Miky se uvažovaná kompenzace týká výlučně nákladů, jež televizím vzniknou paralelním analogovým a digitálním vysíláním.

Generální ředitel TV Markíza o vypínání analogu

Jak se staví nejsledovanější slovenská televize Markíza, sestra české Novy, k přechodu na zemské digitální vysílání? Proč přistoupila na společný postup s ostatními slovenskými televizemi a co tato dohoda znamená? Vzdá se Markíza dobrovolně analogových kmitočtů, na kterých může podle současné licence vysílat do roku 2019, a jak se staví k otázce případných kompenzací od státu? Poslechněte si krátký rozhovor s generálním ředitelem televize Markíza Václavem Mikou (VAW, 7,3MB).

Nabízí se buď finanční kompenzace, nebo kompenzace jiným způsobem. Je to stále otevřená otázka, a jednou z možností by mohly být i další kanály navíc, uvedl Mika pro DigiZone.cz. Markíza podle něj nemá v této otázce žádné konkrétní instrukce od svého majitele, americké společnosti CME. Na tu se přede dvěma týdny na podobném semináři v české Poslanecké sněmovně odvolával generální ředitel televize Nova Petr Dvořák, když odpovídal na otázku, zda a kdy Nova spustí digitální vysílání v dalších regionech kromě Prahy, Brna, Ostravy a Domažlic: Blbě se mi vysvětluje našim majitelům, proč vysíláme souběžně dva signály a platíme za ně, když analogově nás naladí všichni úplně v pohodě. Nova ale na rozdíl od Markízy nemusí a zatím nechce vypínat analogové vysílání.

O čem je vlastně memorandum

Bez vyřešení otázky financování paralelního vysílání, respektive kompenzací za tyto náklady navíc, společný multiplex všech slovenských celoplošných televizí neodstartuje. Na druhou stranu, dohoda o takové přechodné digitální síti je velmi důležitá, protože nedeklaruje jenom zájem o společné zapínání digitálních vysílačů, ale také vypínání analogových frekvencí. První verze Technického plánu přechodu na Slovensku počítala s nerovnoměrným odřezáváním diváků od analogového příjmu různých stanic. Tím by došlo k fatálnímu ohrožení pozemního příjmu všech televizí. Řešením je paralelní vypínání analogu všech stanic na každém konkrétním teritoriu najednou, přiblížil na pondělním semináři v Bratislavě ředitel pro strategický rozvoj STV Nikolaj Savický.

Aby se divák dozvěděl, že vypínání analogu postihne zrovna jeho, použijí slovenské televize podobně jako ČT v Domažlicích piktogram s varováním a termínem ukončení analogového vysílání, který budou vkládat do obrazu vždy u konkrétního vysílače. Vypínání analogu ale nenastane tak rychle. Podle pozměňovacího návrhu k vládnímu zákonu o digitalizaci, který vypracovaly slovenské televize a prostřednictvím poslanců jej v úterý předložily k projednání parlamentním výborům, by současné komerční televize mohly analogově vysílat až do konce roku 2012. Návrh vysloveně počítá s tím, že televize mohou do tohoto data vysílat souběžně jak analogově, tak digitálně, pokud se na tom dohodnou s provozovatelem multiplexu. Poskytovatel multiplexu je přitom povinen určit podmínky paralelního vysílání tak, aby neodůvodněně neznevýhodnil žádného z analogových vysílatelů, praví se v návrhu.

Poslancům se dohoda nelíbí

Poslanci z kulturního a mediálního výboru slovenského parlamentu včera dohodu slovenských televizí o společném postupu při digitalizaci, promítnutou do pozměňovacího návrhu zákona, odmítli. Nelíbí se jim, že by do roku 2012, který Evropská komise určila jako termín přechodu na digitální vysílání, negarantovala stejnou kvalitu televizního vysílání na celém území Slovenska. Podle předsedy výboru Pavla Minárika z opozičního KDH by takový zákon mohl poškodit provozovatele, kterému by multiplex neposkytl kvalitní pokrytí. A kdo toto pokrytí zaplatí? ptá se Minárik. Místopředseda výboru Dušan Jarjabek z nejsilnější vládní strany Směr, jehož prostřednictvím televize návrh předložily, oponoval potřebou vytvořit určitý základ pro start digitalizace, který by se postupně měnil podle zkušeností.

Takové polovičaté řešení ale odmítá státní tajemník Ministerstva kultury Ivan Sečík, podle něhož by to mohlo vést ke stejné situaci jako v České republice, kde je digitalizace právě kvůli podobnému přístupu k legislativě zablokovaná. Většina členů kulturního a mediálního výboru mu dala za pravdu a odmítla také myšlenku samostatného veřejnoprávního multiplexu pro Slovenskou televizi a Slovenský rozhlas, s níž přišel zpravodaj zákona o digitálním vysílání Rafael Rafaj z vládní Slovenské národní strany, a v trošku jiné podobě ji předložila i poslankyně Magda Vašáryová z Dzurindovy opoziční SDKÚ-DS. Výbor doporučil parlamentu, aby přijal původní vládní návrh zákona z pera ministerstva kultury, doplněný pouze o odstavec věnovaný lokálním multiplexům pro regionální televize.

Veřejnoprávní multiplex měl být jako poslední

Pokud by pozměňovací návrh parlamentem přeci jenom prošel, Slovenská televize by se svého veřejnoprávního multiplexu dočkala až okolo roku 2010. Do tohoto data totiž návrh počítal s ochranou kmitočtů vyhrazených pro první digitální síť s programy STV, Markízy, televize Joj a TA 3. Jako druhý multiplex by vznikly regionální digitální sítě a veřejnoprávní multiplex by přišel na řadu až jako třetí. Přitom už v příštím roce chce STV spustit třetí program zaměřený na sport. Na našich plánech se nic nemění. Děláme všechno pro to, abychom v roce 2008 spustili sportovní kanál, potvrdil na pondělním semináři v STV Nikolaj Savický. Nedodal však, kde by takový program vysílal, když ve společném multiplexu bude už pět programů.

Jiná je situace se samostatným veřejnoprávním multiplexem, pro který STV počítá s minimálně čtyřmi programy. Ten chce televize podle Savického sestavit výhradně z kmitočtů, na nichž nyní vysílá analogově STV 1 a STV 2.