Skoro by se mohlo zdát, že zde platí nepřímá úměra. Čím hůře je na tom trh, ať již jde o medvědí řádění, nebo ztrátu důvěry způsobenou kolapsem více či méně centralizovaných projektů, tím více peněz ze strany významných hráčů průmyslu navázaného na kryptoaktiva proudí zejména směrem k politikům-regulátorům, kteří mají moc ovlivnit budoucí podobu celého prostředí. Vyplývá to alespoň z poslední analýzy společnosti The Block, ta se zaměřuje nicméně hlavně na americký trh.
I když se navenek burzy připravují na krizi a ve velkém redukují počty svých zaměstnanců, peněz, které ve druhém čtvrtletí letošního roku nalily do lobbingu, je o téměř 17 % více než v předchozím čtvrtletí, které bylo samo o sobě mimořádné. Převedeno na peněžní hodnotu to již vypadá méně impozantně. Na biliónovém kryptotrhu dělaly celkové náklady na lobbingové programy ve druhém čtvrtletí 2022 6 751 500 dolarů. I tak je to ale celkem zajímavý trend, obzvláště s přihlédnutím k depresi trhu – během uvedeného kvartálu se smrskl doslova na polovinu – a úsporným programům stejných hráčů ve většině ostatních oblastí. Z analýzy navíc byla vyloučena Meta (Facebook), která vložila do lobbingu sama za sebe téměř 5,4 milionu dolarů a bankovní a fintech společnosti.
Pro lepší představu, v prvním čtvrtletí dosahovala souhrnná částka za lobbingové programy kryptofirem 5 772 400 dolarů, a to při výrazně větším trhu. Na zmenšení trhu nicméně nesla velký podíl květnová kaskáda událostí, která začala kolapsem UST a Luny a vyústila úpadky a vynucenými reorganizacemi hráčů, kteří vypadali jako „too big to fail“, a řady menších, kteří se s nimi svezli. Řada firem navíc zvládla přežít jen za cenu hromadného propouštění a utahování opasků. Jak vidno, pro snahu ovlivňovat politický vliv to ale zjevně neplatí.
Přestože hlavními lobbisty zůstávají kryptoměnové burzy, sítem, které zahrnovalo kvartální útratu za lobbovací programy ve výši alespoň 100 tisíc dolarů, prošlo subjektů výrazně více. Je mezi nimi blockchainová forenzní společnost Chainalysis, organizace jako Celo Foundation, Electronic Transactions Association, Blockchain Association, DeFi Education Fund, Chamber of Digital Commerce a firmy jako BAM Trading Services dba Binance US, West Realm Shires Services Inc. dba FTX US, Foris DAX inc. dba Crypto.com, Coin Center, Atlas Power Holdings, Greenidge Generation, Robinhood Markets či Block Inc. Hned skrze čtyři externí společnosti pak za své zájmy v kryptoprostoru lobbuje Meta.
Hned na začátku jsem naznačil, že hlavní roli v lobbování za (pro ně) příznivější regulační prostředí a celkově lepší politické ovzduší ve vztahu ke kryptoměnám sehrávají hlavně on-ramp a off-ramp služby, tedy směnárny, burzy a obchodní aplikace. Jak významný je tedy jejich podíl na celkových výdajích za lobbovací programy? Prostředky proudící z burz směrem k zákonodárcům se v porovnání obou kvartálů letošního roku zvedly téměř dvojnásobně. Hovoříme zde o nárůstu z 1 190 030 dolarů na 2 210 000 dolarů. Rekord v utrácení si podobně jako v předchozích dvou kvartálech drží americká burza Coinbase, která vykázala kvartální náklady na lobbing ve výši rovného milionu dolarů, což je zatím individuální rekord.
Pro srovnání, burza FTX Samuela Bankmana-Frieda, která na sebe nedávno vzala roli centrální banky kryptosvěta, když stovkami milionů sanovala řadu firem, kterým hrozilo, že je strhnou do zapomnění jarní kryptoturbulence, na lobbing oficiálně vydala ve druhém čtvrtletí jen 270 000 dolarů. FTX a Fried byli nicméně v posledních měsících podezřele aktivní na půdě amerického kongresu. Více než FTX na lobbing vydala ve druhém čtvrtletí obchodní aplikace Crypto.com, která utratila 430 000 dolarů (platforma do něj začala investovat teprve se začátkem letošního roku) a také americká odnož Binance (Binance US), která zvedla svoji předchozí útratu 100 000 na 310 000 dolarů. V obou případech skrze nové smlouvy s profesionálními lobbistickými firmami Ice Miller Strategies a Hogan Lovells. Menší, ale stále signifikantní částky pak reportovaly také burzy Gemini a Kraken.
Novým rodícím se hráčem na tomto poli je pak Association of Digital Asset Marketplaces neboli ADAM, která by se ráda stala samoregulační organizací amerického kryptoburzovního průmyslu. Lobbingu se ale neštítí ani decentralizované entity, respektive jejich méně decentralizovaní provozovatelé. Uniswap Labs, která stojí za největší decentralizovanou kryptoměnovou směnárnou, se v čerstvě uplynulém kvartálu také vydala do těchto pro ni neprobádaných vod a uzavřela alespoň symbolický 10tisícidolarový kontrakt s washingtonskou společností Diroma Eck & Co.
Co tato náhlá zvýšená aktivita znamená? Podobně jako evropské kryptofirmy čelí s příchodem MiCA kritickému bodu, který pořádně zamíchá s kartami, ocitají se na podobném rozcestí také americké burzy. Politici se snaží vytvořit pro kryptofirmy federální registrační režim, na který bude dohlížet Komise pro obchodování s komoditními futures. Dosud přitom stačila registrace u státních regulátorů jako poskytovatel peněžních služeb.
Potíž ale leží ještě u jiného regulátora – Komisi pro cenné papíry (SEC). Ta pod Genslerovým vedením dala již před časem najevo, že řadu z kryptoburz považuje ve skutečnosti za burzy cenných papírů. Podle zástupců průmyslu ale SEC udělal podmínky k registraci netransparentní. Problém je hlavně v tom, že Gensler vzal zpátky předchozí proklamaci SEC, která tvrdila, že bitcoin ani ethereum nejsou cenným papírem. Gensler nyní prohlašuje, že ethereum jím naopak je.
Část kryptoinvestorů dokonce dala dohromady online petici, ve které žádají Genslerovo odvolání z funkce, protože prý představuje hlavně překážku spravedlnosti a sám má máslo na hlavě. V době psaní článku byla podepsána více než 20 tisíci lidí.
ČLÁNKY DO MAILU