Na český Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) už doputovala první podání uživatelů, která se týkají Googlu a tzv. práva být zapomenut. Úřad také vydal doporučení, jak při žádosti o vymazání odkazů postupovat.
Připomeňme, že v rámci práva být zapomenut může uživatel požádat vyhledávač o smazání určitých odkazů z výsledků vyhledávání jeho jména, pokud tyto odkazy vedou na informace „nepřiměřené, nepodstatné, nebo přesahující míru s ohledem na účely, pro které byly zpracovány, a uplynulý čas“. O přiměřenosti žádosti přitom rozhoduje sám vyhledávač.
Pokud uživatel s jeho rozhodnutím nesouhlasí, může se obrátit na příslušného ochránce osobních údajů. Ze statistik Googlu vyplývá, že vyhledávač zatím odmítl vymazat asi dvě třetiny odkazů, o jejichž zapomenutí uživatelé z Česka požádali.
Český ÚOOÚ podle mluvčího Davida Pavláta dostal v souvislosti s právem být zapomenut v poslední době několik stížností na Google:
„Některá byla odložena, např. požadavek odstranění obsahu odkazujícího na informace z veřejného rejstříku (oprávněně zveřejněné údaje), odstranění obsahu, v němž nebyly uvedeny osobní údaje atp. Nicméně na základě jiného podání byla zahájena kontrola, a to v souvislosti s požadavkem na předložení kopie dokladu totožnosti. Kontrola v současnosti probíhá,“ potvrdil Lupě Pavlát.
Google totiž na začátku vyžadoval, aby uživatelé k žádosti o smazání údajů připojovali naskenovanou kopii občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti. ÚOOÚ už v červnu tuto praxi označil za „problematickou“.
Google později podmínku o něco zjemnil. Dnes už nevyžaduje kopii občanského průkazu ani pasu, ale jakéhokoli dokladu potvrzujícího totožnost žadatele. Uživatel také může část údajů zakrýt a Google slibuje, že data nebude ukládat déle než jeden měsíc od uzavření žádosti.
Upozornění je v pořádku
ÚOOÚ a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) začátkem října vydaly doporučení (PDF), ve kterém radí, jak mají žadatelé o vymazání odkazů postupovat.
Dokument neobsahuje nic moc nového, o čem bychom například na Lupě už několikrát nepsali. Zajímavé ale je, že schvaluje praxi, kdy vyhledávač provozovatele webů, kterých se mazání odkazů týká, na zásah do výsledku hledání upozorňuje.
„V případě, kdy poskytovatel služby internetového vyhledávače napadený odkaz z výsledku vyhledávání odstraní, jeví se jako vhodné, aby o tom vyrozuměl i provozovatele zdrojové webové stránky,“ stojí v dokumentu.
Podle Paláta může vyhledávač oznámení posílat i v případě, že je z vyrozumění jasné, kdo o smazání odkazu požádal:
„V řadě případů bude zjevné nebo snadno odvoditelné, na čí žádost se tak stalo, nicméně takový postup se jeví jako nezbytný a přiměřený k ochraně práv všech dotčených osob, tedy jak subjektu údajů, tak provozovatele internetového vyhledávače i zdrojové webové stránky,“ argumentuje.
Zveřejnit, nebo nezveřejnit?
Ale pozor, zveřejňování totožnosti lidí, kteří o smazání odkazů žádali, může být problematické, upozorňuje Pavlát. „Pokud by [provozovatel stránky] například zveřejňoval informace o tom, které osoby se domáhají odstranění výsledků vyhledávání na jeho stránkách, byl by takový postup zjevně nelegitimní a v rozporu s účelem a smyslem evropské úpravy ochrany osobních údajů tak, jak ji v této záležitosti vyložil Soudní dvůr Evropské unie,“ říká.
Zajímavé. Ale co když provozovatel webu publikuje, jaké odkazy na jeho stránky Google vymazal (jako to třeba udělalo BBC nebo v Česku třeba Dan Dočekal)? I z těch se přece v určitých případech dá vydedukovat, kdo o smazání požádal. Může se pak provozovatel dostat do problémů?
„Zpracování údajů, resp. jejich publikování na internetu, nelze hodnotit izolovaně. Vždy je nutno přihlédnout k účelu daného zpracování osobních údajů, který musí být především legitimní a legální. Pokud někdo za žurnalistickým účelem zveřejní např. informace o tom, která veřejně činná osoba se domáhá odstranění svých osobních údajů a kterých konkrétně, nebo popíše a kriticky zhodnotí jeden konkrétní případ či případy realizaci tzv. práva na zapomnění, pak lze takovéto zpracování osobních údajů obecně považovat za legitimní,“ vysvětluje stanovisko ÚOOÚ Palát.
„Kdyby však např. docházelo k tomu, že by provozovatel služby internetového vyhledávače automaticky zveřejňoval osobní údaje veškerých osob, které se domáhají odstranění některých výsledků vyhledávání, pak by se legitimní a legální účel takovéhoto zpracování osobních údajů hledal jen obtížně, resp. bylo by důvodné předpokládat, že smyslem takového jednání je nátlak na ty subjekty údajů, které se domáhají svého práva. Takové zpracování osobních údajů by tak zřejmě bylo v rozporu s evropskou směrnicí i českým zákonem o ochraně osobních údajů,“ dodává.
ČLÁNKY DO MAILU