Nečasovi přesně do noty
Jeden z adresátů dopisu, premiér a předseda ODS Petr Nečas, se už nechal slyšet, že se bude situací v ČT zabývat. Rozuměj: konečně jasná záminka, proč se vrátit k nápadu z června letošního roku, kdy čerstvě jmenovaný premiér v internetovém chatu nastolil otázku, zda by ČT náhodou neměla mít jen dva programy: menšinovou ČT 2 a zpravodajskou ČT 24. Masově zaměřenou ČT 1 a sportovní ČT 4 označil Nečas za komerční televize skryté v hávu veřejnoprávnosti.
Umělci si asi neuvědomují, jakou nevděčnou roli sehraje jejich dopis. V mnohém jistě mají pravdu, vždyť co to je za generálního ředitele veřejnoprávní televize, co si za milionové odměny kupuje luxusní trojkolku, aby se s ní potom nechal nešikovně vyfotit bulvárem? Nebo zajišťuje práci pro své známé, aniž by hleděl na kvalitu dodávaných pořadů (viz reality show Malá farma)? Na druhou stranu, řada signatářů dopisu jsou tvůrci, kteří s ČT v minulosti nebo i nyní spolupracují a uvítali by, kdyby od nich odebírala více jejich děl.
Naivní představa, že politici pomohou, tu už byla
Z tohoto úhlu pohledu dopis politikům ztrácí na věrohodnosti, každopádně ale může sehrát roli rozbušky při převratných změnách v mediální legislativě. Vždyť strany dnešní vládní koalice již před květnovými parlamentními volbami svorně slibovaly, že se postarají o změnu systému volby členů mediálních rad a že zajistí nezávislost veřejnoprávních médií. Jenže sliby chyby, to jsme už slyšeli v době tzv. televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. Politici tehdy pod tlakem vzbouřenců z Kavčích hor přes noc odhlasovali novelu zákona o ČT, která byla snad ještě horší než zákon, který platil do té doby.
Politici se tehdy sice vzdali přímých nominací kandidátů do Rady ČT, vymysleli ale systém, který umožňuje skrytě pokračovat v tehdejší praxi. Kandidáty do televizní rady sice nominují nevládní organizace a sdružení, do samotné volby se ale většinou probojují bývalí politici nebo jejich spolupracovníci, přesně podle rozložení sil ve sněmovně. Hezky to bylo vidět v nedávném rozhodování volebního výboru sněmovny o kandidátce do Rady Českého rozhlasu a České televize. To opravdu nebyla ona změna, kterou nám slibovaly ODS, TOP 09 či Věci veřejné.
Po loňské volbě staronového generálního ředitele ČT se na Kavčích horách začalo podezřele rychle rozdávat příliš mnoho milionových zakázek na hodně let dopředu. V tom mají signatáři dopisu politikům pravdu. A také v tom, že probíhající restrukturalizace ČT slouží Jiřímu Janečkovi mimo jiné k tomu, aby se zbavil nepohodlných lidí ze svého managementu. Všechny minulé pokusy ale ukazují, že jakékoli snahy o veřejné řešení „problému Česká televize“ vede jen k většímu připoutání Kavčích hor k politikům, kteří si ji vezmou víc na paškál.
ČT by se mohla stát trumfem ODS proti TOP 09
Premiér Nečas navíc poslední dobou řeší problém s rozpínavostí TOP 09 a její snahou stát se nejsilnější partají na pravé straně politického spektra. Témata okolo médií vždycky přitahovala velkou pozornost, protože sama média o sobě referují víc a emotivněji. Pokud se tedy Nečas rozhodne „říznout“ do ČT, mohli bychom se dočkat velkého překvapení. Není žádným tajemstvím, že řada politiků z ODS si přeje zrušit koncesionářské poplatky a platit ČT přímo ze státního rozpočtu. To by byl začátek konce její nezávislosti.
Potom u stačí zprivatizovat nebo jednoduše zrušit program ČT 1 pro jeho přílišnou „komerčnost“ a ČT 4 kvůli tomu, že sport patří na speciální placené programy. Výsledkem by byla marginalizace veřejnoprávní televize, neboť zásah takto okleštěné ČT by byl mnohonásobně menší než dnes. Pak by už se našly pádné argumenty, proč by takovou televizi neměli platit všichni formou koncesionářských poplatků, ale stát ze svého rozpočtu. A pak už stačí škrtit rozpočet podle toho, jestli generální ředitel ČT skáče tak, jak vládní koalice píská.
ČLÁNKY DO MAILU