Názory k článku Ulož.to prohrálo soud kvůli Šarlatánovi. Soudit se chce dál

Podle toho co tady píšete by potom pod "kradení autorského díla" spadalo i to, že si někdo vyfotí a zveřejní vystavovaný obraz.
Pořízení kopie a její další rozmnožení není krádež (nikomu nic nezmizelo), nýbrž porušení kopírovacího monopolu garantovaného zákonem. A pokud chcete někoho legálně odsoudit za porušení práva, pak je zcela na místě ptát se, jakou škodu daný obviněný svým jednáním způsobil.
A to jak taháte mezistátní politiku do diskuze o porušení kopírovacího monopolu není nějaké diskuzní vítězství jak si asi myslíte, ale naopak jde o ukázku odporného fanatizmu implikující pokřivéný charakter. Příště to zkuste lépe.

tak nějak mi přijde, že srovnáváte neporovnatelé.. aka PARODIE na váš text v úvodu:

a) Podle toho co tady píšete by potom pod "kradení autorského díla" spadalo i to, že si někdo vyfotí a zveřejní vystavovaný obraz.

b) když si někdo v kině natočí celý film na mobil, tak jo.. asi by to spadalo do podobné "kategorie" - aka kvality.. hnusný zvuk, hnusný obraz atd.. nad tím asi mávne distributor či majitel snímku rukou

V kampusu MU Brno - Bohunice je, nebo do nedávna byl zákaz focení, protože jsou tam mezi pavilony nastavěny jakési monstrozity z rezavého železa, chráněné "autorským právem".

"V kampusu..."

To si uz nemapatujete, jak byl na vlackomodelu kybl misto Jestedu?

Už to nikde nepište, že sdílení a rozmnožení není krádež.

Když budu rozmnožovat bankovky ve velkém, myslíte si, že se nic nestane? A to je jen příklad z mnoha. Ano, kdyby film byla forma zážitku, tak je sdílení bez poplatku krádež, protože ten prožitek jste zažil. To samé u přednášek, či prezentací. Samozřejmě za to musí vždycky někdy někdo zaplatit. Vy se neustále tváříte (a teď mluvím o kvazi pravičácích), jak vše má hodnotu a když pak tu hodnotu někdo chce charakterizovat, tak kopete kolem sebe, protože jste pokrytci a nejste schopní uznat, že neuchopitelná díla mají svou hodnotu.
Když bude Netflix mít jen jednoho odběratele, který to bude sdílet zdarma ostatním, co myslíte, že se stane? Tento stav by netrval věčně a nezachránily by to ani reklamy.
Jste hloupý matla a ten, kdo s vaším názorem souhlasí, že sdílení není krádež je ještě větší hlupák.

Mějte se moc krásně a trochu se nad sebou zamyslete.

Už to nikde nepište, že sdílení a rozmnožení není krádež. Když budu rozmnožovat bankovky ve velkém, myslíte si, že se nic nestane?

Což o to, stane… ale to neznamená, že jde o krádež. To, z čeho vás obviní, se bude jmenovat úplně jinak.

Pokud ta kopie bude dokonala (stejne jako ta digitalni po siti) tak se nestane vubec nic, protoze jednoduse nebude mozne rict, co je kopie a co original.

A mimochodem, banky presne toto denne delaji, "tisknou" si penize.

Jenze prave v tomto pripade ten soudce dobre vi, za jakakoli vyse skody je vycucana z palce.

Ve skutecnosti pohorite velice pravdepodobne i s vymahanim skody na majetku fyzickem. Maly priklad, pustim na zem server. Tzn neni i cem diskutovat, neco sem rozbil = zpusobil skodu ze? Jenze ono se bude diskutovat. napriklad o stari, o vyuziti ... a kdyz se zjisti, ze ten HW byl 10+let stary a 3+let nebezel, jen si tak lezel na regalu, tak se dojde k zaveru, ze jeho hodnota je tak jedno pivo - tedy to venovane osobe ktera si ho odveze.

Pokracovati pak muzeme hodnotou nejakeho filmecku ... za +- 300Kc si koupite nejakych +- 700 hodin filmu ze? Takze hodnota hodiny filmu je rekneme 0,5Kc.

Pricemz to neni skoda, protoze cast z toho budou naklady provozovatele sluzby ... takze realistiky to bude spis 1/2. A ted vypravejte soudci o milionech. Pokud totiz ten film bude mit rekneme 100k stazeni, a to si myslim ze u toho o cem se bavime nehrozi, tak se bavime o maximalne 25kKc. A i to jen teoreticky.

Vy se na filmový obsah díváte jako na housky na krámě - hozené do jednoho pytle. Tušíte, jaký je rozdíl například mezi filmy Gladiator (Ridley Scott) a třeba Noc na Zemi (Jim Jarmush) z hlediska výroby filmu? Jsou to z pohledu nákladů stejné filmy?

Neviem, aký majú súvis s touto témou náklady. To sú utopené hodnoty, ktoré s výslednou "hodnotou" niečoho, resp. spôsobenou škodou súvisia len voľne alebo úplne vôbec (najmä pri nehmotných produktoch).

Pak jste ovšem uvedl příklad, který se s problematikou autorských práv zcela míjí.

MMCH, za socialismu bylo zasahováno např. proti těm, co množili Orwellova díla jako 1984 nebo Farma zvířat a formálně to bylo kryto "ochranou autorských práv". Podobně v Německu padla autorská práva na Mein Kampf a další Hitlerova díla (vč. projevů) na Bavorský stát, který pod záminkou "boje za ochranu autorských práv" bránil jejich zveřejňování.
Tím jen demonstruji, že "autorská práva" jsou něco naprosto jiného než hmotné statky a jejich "ochranu" lze také silně zneužívat (to zneužívání se týká i toho Hitlera, protože řada současných politiků říká +- to, co on, a ona "ochrana práv" znemožňuje lidem tento fakt pozorovat).

Uvedl jsem příklad, který ukazuje, že když někdo škodí a navíc se ne vždy podaří škůdce odhalit, platí, že když chcete takové jednání omezit, musíte v případě odhalení pachatele požadovat nejenom náhradu toho, o co se obohatil, ale musíte požadovat víc. Protože jinak to dopadne tak, že škůdce buď něco získá nebo bude na nule, ale nikdy nemůže utrpět ztrátu – tím pádem se mu vyplatí škodit.

Tím jen demonstruji, že "autorská práva" jsou něco naprosto jiného než hmotné statky a jejich "ochranu" lze také silně zneužívat
Akorát jste to tím vůbec neukázal. Za minulého režimu byly třeba také ostnaté dráty na hranicích, což je hmotná věc, a také to bylo zdůvodňováno ochranou. Tj. i ochranu hmotných statků lze zneužít.

I ochranu hmotných statků lze zneužít ...
V tom nejsme ve sporu, ale míjí se to se článkem i diskusí.

"Ochrana autorských práv" je prostě parazitace na společnosti, kterou je nutné nějakým způsobem odstranit či znemožnit. Každý autor by měl mít právo zvolit si takový typ ochrany, která mu vyhovuje. Ne aby docházelo k tomu, že jsou v podstatě jeho autorská práva ukradena nějakými parazitickými "ochránci" a ti na nich vydělávají. Což je +- dnešní stav.

I ochranu hmotných statků lze zneužít ...
V tom nejsme ve sporu, ale míjí se to se článkem i diskusí.
No, vy jste zkoušel proti autorským právům, argumentovat tím, že je lze zneužít. Jenže zneužít lze všechno, takže to, že něco lze zneužít, není argument proti té věci.

"Ochrana autorských práv" je prostě parazitace na společnosti, kterou je nutné nějakým způsobem odstranit či znemožnit. Každý autor by měl mít právo zvolit si takový typ ochrany, která mu vyhovuje. Ne aby docházelo k tomu, že jsou v podstatě jeho autorská práva ukradena nějakými parazitickými "ochránci" a ti na nich vydělávají. Což je +- dnešní stav.
Ty věty se navzájem popírají – nejspíš proto, že nevíte, co je ochrana autorských práv.

Ochrana autorských práv znamená, že společnost akceptuje nějaká pravidla, jak se bude zacházet s autorskými díly. To základní pravidlo je, že i když můžu technicky snadno udělat kopii autorského díla, nemám na to právo – to právo má jedině autor, a může ho někomu dalšímu udělit.

Podobně máme ochranu vlastnických práv u hmotných věcí, což jsou zase nějaká celospolečensky akceptovaná pravidla. Základní pravidlo u vlastnictví hmotných věcí je to, že i když můžu technicky snadno získat moc nad nějakou cizí věcí, nemám na to právo – to právo má jen její vlastník, a může ho někomu dalšímu udělit.

To, že existuje nějaká kolektivní správa autorských práv, je jenom implementační detail, není to pro ochranu autorského práva nutné, a za mne je to historický přežitek z doby, kdy bylo technicky obtížné získat od autora nějakou licenci navíc.

S touhle diskusí to ale nemá vůbec nic společného, protože i kdyby neexistovala kolektivní ochrana autorských práv, ten spor s ulož.to by v principu vypadal pořád stejně.

To, že se "ochrana autorských práv" masivně porušuje, je přinejmenším důkaz toho, že není "široce společensky akceptována". Takto chápaná "ochrana" je v naprostém rozporu s lidskou přirozeností, včetně toho, že lidstvo se právě aktivitami tohoto druhu kulturně i technologicky rozvíjelo. V podstatě pojetí OSA vzniklo až ve druhé polovině minulého století, asi století před tím byla ona pravidla výrazně mírnější a ještě dříve nebylo nic takového. Tj. prakticky veškerý civilizační rozvoj se odehrával za podmínek, které OSA zakazuje.
Už jsem tu někde v diskusi zmínil, že při současném nepřirozeném pojetí autorských práv by nemohla vzniknout lidová slovesnost (a spousta dalších děl, včetně těch naprosto stěžejních v rámci naší kultury), nicméně pokud by OSA působila někdy na začátku doby kamenné, tak by patrně nedošlo ani k rozvoji směrem k mezolitu a neolitu.

MMCH, nástroje neandrtálců, které jsou "každej pes jiná ves" se považují za příčinu toho, že nakonec zůstali na Zemi kromaňonci, kteří dokázali kopírovat nejefektivnější "průmyslové vzory". Archeologové, co o tom mudrují, předpokládají, že neandrtálci měli nějaký blok, zabraňující jim dělat to, co kdo uměl nejlíp a výrobky si vyměňovat (jak to dělali kromaňonci), nicméně, pokud by mezi neandrtálci působila nějaká "praOSA", výsledek by byl srovnatelný až po to jejich vymření v důsledku její činnosti. Berte to jako určitou ilustraci myšlenkového experimentu na téma, co by se stalo, kdyby požadavky OSA byly celosvětově v každé společnosti plně akceptovány. A právě proto je nutné požadavky této organizace odmítnout.

Takto chápaná "ochrana" je v naprostém rozporu s lidskou přirozeností,
Právě naopak. Lidská přirozenost je „čemu jsem věnoval nějaké úsilí, to je moje, a mám nárok na plody takové práce“.

Tj. prakticky veškerý civilizační rozvoj se odehrával za podmínek, které OSA zakazuje.
Pokud myslíte „civilizačním rozvojem“ to, že jsme slezli ze stromů, pak ano. Pokud myslíte to, co všechno jsme jako civilizace vytvořili, vynalezli a na co jsme přišli, pak se většina toho odehrála v posledních desítkách let. Protože ten trychtýř se obrovskou rychlostí rozevírá, a když to budu parafrázovat – před dvěma sty let to byl jeden vynález za deset let, teď je to tisíc vynálezů denně.

Už jsem tu někde v diskusi zmínil, že při současném nepřirozeném pojetí autorských práv by nemohla vzniknout lidová slovesnost
Mohla. Důkazem toho je, že vzniká. Neustále. Různé vtipy, průpovídky, anekdoty vznikají dnes a denně. Do stejného žánru patří meme, těch je víc než kdykoli předtím. Spousta písniček zlidověla, u táboráku se vedle sebe zpívají lidové písničky a písničky žijících autorů, a ne každý ví, kterou kam zařadit.

Ale hlavně v tom máte obrovský guláš, protože zaměňujete ochranu autorských práv s OSA, píšete o autorských právech, ale uvádíte často příklady, které spadají do průmyslového vlastnictví, které je řešené dost odlišně od autorských práv.

Lidská přirozenost:
I naši "bratranci", pokud žijí v tlupách, tak se dělí o výsledky své práce. A etologové prokázali, že některé lovecké či jiné postupy, vynalezené v jedné tlupě šimpanzů nebo bonobů, se velice rychle šíří po celém areálu výskytu těchto živočichů.
Pro naše předky to platilo rovněž, to archeologické nálezy dokazují naprosto zjevně.
Čili dělení se o výsledky svého úsilí máme "zadrátováno" do mozků už z dob, kdy žili poslední společní předkové lidí a lidoopů. Proto je nějaké dvě až tři stovky let existující "ochrana duševního vlastnictví" nepřirozená.

Základy civilizace, zejména kvalitativní, padají do období průmyslové revoluce, kdy byla taková ochrana "autorských práv" v plenkách, případně nebyla žádná.
Mimochodem, někdy kolem roku 1880 (přesný rok by se dal asi najít) podal vedoucí patentového úřadu v Paříži návrh na zrušení jím vedené instituce, "protože vše, co se dalo vynalézẗ́, už bylo vynalezeno".
O kvalitě současných vynálezů apod. jsem si vám dovolil napsat níže, jako odpověď na jiný váš příspěvek.

Vypravěče anekdot, případně "urban legends" chrání anonymita. Trampové, zpívající u táboráku, už ze strany OSA pokutováni byli, a ne jednou, a prošlo to i našimi sdělovacími prostředky. Čili pokud by OSA měla dostatečně hustou a výkonnou síť špiclů a udavačů, opravdu by lidová slovesnost zanikla.

OSA se u nás staví (a je stavěna) do pozice jediného ochránce autorských práv. Pokud se týká oněch patentů a průmyslových vzorů, je zde situace velmi podobná, byť příznivější v tom, že ona práva zanikají rychleji. Nicméně i zde se dají najít příklady jak existence jejich ochrany fakticky zbrzdila technický vývoj.

S výsledky práce se dělíme se svými, ne s cizími. Kdybychom se s výsledky práce zadarmo dělili s cizími, vůbec by nevznikl obchod.

Zbytek jsou jen nesmysly, protože si pletete průmyslová práva, autorské právo a kolektivní ochranu autorských práv.

"O výsledky práce se dělíme ..."
Pak byste musel definovat, kdo je "svůj". A ten příklad našich "bratránků" ukazuje, že "svoji" jsou všichni příslušníci téhož druhu na areálu jeho výskytu. Něco podobného plyne i z těch archeologických nálezů. A právě to máme "zadrátováno" v hlavě. Možná i cestou nějakých "sobeckých genů", kterým jde o přežití druhu a ne konkrétního jedince a jeho příbuzných. A je docela možné, že právě ty způsobily, že na Zemi je druh Homo sapiens zastoupen poddruhem sapiens a nikoli poddruhem neanderthalensis.

K těm právům:
Ještě před těmi 200+ lety, které uvádím jako protiklad toho, co fungovalo miliony let, se tohle tak striktně nerozlišovalo. To vámi uvedené rozlišení je velice čerstvá záležitost, navíc pro podstatu věci (že je takováto ochrana nepřirozená z hlediska biologické podstaty člověka) rozdělení na nějaké dílčí sféry a jejich různé pojmenování nemá prakticky žádný význam.

To, že kvalita vědeckého výzkumu a technického vývoje se stále snižuje (objevuje se stále méně principiálně nových věcí), je, bohužel, fakt. Ti od OSA zkasírovaní trampové, zpívající u táboráku taky (leda by lhaly všechny informační weby, co o tom psaly).
Za svým názorem, že striktní dodržování toho, co prosazují ochranářské organizace (což zatím, naštěstí pro celé lidstvo, nemohou), by zlikvidovalo lidovou slovesnost a mnohé další tvůrčí aktivity, si stojím a neuvedl jste žádný relevantní argument proti.

Ano, „svůj“ je nějaká skupina, která žije pohromadě, všichni se navzájem znají. Takže to rozhodně není tak, že někdo, kdo se nezná s autorem, vezme jeho dílo, nahraje ho na ulož.to, s jehož provozovateli se nezná, a odsud si to stáhne někdo, kdo se nezná ani s provozovateli ulož.to ani s tím, kdo to tam nahrál.

To, že kvalita vědeckého výzkumu a technického vývoje se stále snižuje (objevuje se stále méně principiálně nových věcí), je, bohužel, fakt.
Zdá se, že jste vůbec nepochopil princip diskuse. Když napíšete o něčem, že je to fakt, bez jakéhokoli důkazu, a oponent vás upozorní, že jste neuvedl žádný důkaz, ničemu nepomůže, když to tvrzení zopakujete znovu bez jakéhokoli důkazu, jenom naléhavěji.

Za svým názorem, že striktní dodržování toho, co prosazují ochranářské organizace (což zatím, naštěstí pro celé lidstvo, nemohou), by zlikvidovalo lidovou slovesnost a mnohé další tvůrčí aktivity, si stojím a neuvedl jste žádný relevantní argument proti.
Argument proti vašemu tvrzení je jednoduchý – to tvrzení není založené na realitě, protože nechápete, co je autorské právo, nechápete, jakou roli v naší současné implementaci autorského práva mají kolektivní správci.

"Svůj je nějaká skupina..."
Vysvětlil jsem vám, že tomu tak není, na příkladech ze živočišné říše (netýká se to jen primátů, ale např. i druhů ptáků, používajících nástroje) i z prehistorie lidstva.

"Kvalita vědeckého výzkumu..."
Je mi líto. Nemohu sem do diskuse přelít ty stovky stránek rešerší, sledované odborné a v některých oborech populárně naučné literatury (vč. specializovaných webů) a další zdroje. Prostě, za tím si stojím, protože to odpovídá tomu, co jsem se naučil během mnoha desítek let práce ve vědeckém výzkumu.
Musel byste to přebít nějakou solidní statistickou analýzou, jaká patrně není k dispozici (ani jsem se s ničím takovým nesetkal).

K té ochraně a lidové slovesnosti a dalších věcech:
Text příslušných paragrafů explicitně zakazuje přebírání hudebních i slovesných motivů, což je podstata vzniku lidové slovesnosti. Ochrana v oblasti patentů a průmyslových vzorů (apod) explicitně zakazuje napodobování děl, které člověk někde viděl, bez čehož bychom se nedostali (jako evropská civilizace) ani na práh průmyslové revoluce.
Byli bychom nahatí divoši a převálcoval by nás kdokoli, kdo takovouto ochranu nepřipustil.
MMCH, Jan Žižka prokazatelně "okoukal" vozovou hradbu. Kdyby ctil zákony, které prosazují ochranářské organizace, bitva u Sudoměře by dopadla poněkud jinak.

Mám vám na příkladech ze živočišné říše ukazovat, že žena vždy po sexu muži ukousne hlavu, nebo uznáte sám, že to, že se nějak chovají některá zvířata, neznamená, že se tak chovají i lidé?

Musel byste to přebít nějakou solidní statistickou analýzou
Ne, nemusel. Tvrzení předložené bez důkazu je možné bez důkazu odmítnout.

Text příslušných paragrafů explicitně zakazuje přebírání hudebních i slovesných motivů, což je podstata vzniku lidové slovesnosti.
Víte o tom, že texty zákonů jsou veřejně bezplatně dostupné? A že by tedy nebyl problém příslušná ustanovení zákona citovat nebo odkázat – kdyby existovala?

Ochrana v oblasti patentů a průmyslových vzorů (apod) explicitně zakazuje napodobování děl
Ochrana v oblasti patentů a průmyslových vzorů se nevztahuje na autorská díla a opačně. Zkuste to konečně vzít na vědomí.

Pak jsem chtěl ještě napsat, abyste si nastudoval aspoň základní principy patentového práva. Jenže vy jste si nenastudoval ještě ani základní principy autorského práva, takže jedno po druhém.

Kdyby ctil zákony, které prosazují ochranářské organizace, bitva u Sudoměře by dopadla poněkud jinak.
Jen tak pro zábavu – jmenujte alespoň jednu takovou ochranářskou organizaci. A pak nám vysvětlete, co má OSA společného s průmyslovým vlastnictvím.

To, že se určitým způsobem chovají někteří naši příbuzní v živočišné říši, s nimiž máme někdy mezi mínus 5 až 10 miliony let společného předka, znamená, že toto chováni je pro lidi přirozené. To, že se podobným způsobem chovají i některé další živočišné druhy znamená, že ta "přirozenost" je zřejmě na jakémsi širším základu.
Chování pavouků a kudlanek sem netahejte, navíc u něj jde o to, že tatínek poslouží vajíčkům, která oplodnil, jako zdroj energie a nutrientů, hlavně bílkovin. Což je racionální u druhů, jejichž příslušníci si neuvědomují sama sebe. S nimi jistě máme nějakého společného předka, ale dělí nás od něj stovky milionů let či ještě víc.

"Ne, nemusel."
Jistě, ale pak je to tvrzení proti tvrzení. A navrch má moje účast ve vědeckém výzkumu někdy od roku 1975.

"Paragrafy"
Takto to bylo explicitně uváděno při diskusi o novelách zákonů v této oblasti.
Diskutovalo se o tom poměrně dost. Navíc konkrétní paragrafové znění (jakéhokoli) zákona je dost na ... protože soudy svým výkladem mohou být někde úplně jinde.

"Ochrana v oblasti patentů ..."
A já vám uvedl, že v principu se jedná o to samé. To, že různé části stejné či velmi podobné problematiky pokrývají různé zákony v tom dělá pouze zmatek.

"Jen tak pro zábavu..."
Docela nerad bych byl soudcem, který by řešil, zda je vozová hradba průmyslový vzor, cosi chráněné patentem, nebo umělecký artefakt. Nicméně, ať by to dopadlo jakkoli, Žižka by z toho vyšel jako porušovatel toho či onoho. Maximálně by na to mohl jít šikovný advokát přes sebeobranu a krajní nouzi. To by se ale asi nedalo napasírovat na všechna použití vozové hradby.
"OSA..."
Princip, na kterém funguje.

22. 7. 2023, 14:21 editováno autorem komentáře

To, že se určitým způsobem chovají někteří naši příbuzní v živočišné říši, s nimiž máme někdy mezi mínus 5 až 10 miliony let společného předka, znamená, že toto chováni je pro lidi přirozené.
Myslíte třeba házet po sobě výkaly? Jako jako příklad jste uváděl i ptáky – takže pro lidi je asi přirozené létat.

A navrch má moje účast ve vědeckém výzkumu někdy od roku 1975.
No, to nemá navrch. To jenom ukazuje, že se vědeckého výzkumu může účastnit i někdo, kdo nemá o vědeckém zkoumání žádné ponětí.

Takto to bylo explicitně uváděno při diskusi o novelách zákonů v této oblasti.
Diskutovalo se o tom poměrně dost. Navíc konkrétní paragrafové znění (jakéhokoli) zákona je dost na ... protože soudy svým výkladem mohou být někde úplně jinde.
Do teď jsme si mohli myslet, že jste jen líný příslušný paragraf dohledat. Teď je vidět, že si to znění zákona ani dohledat neumíte.

A já vám uvedl, že v principu se jedná o to samé. To, že různé části stejné či velmi podobné problematiky pokrývají různé zákony v tom dělá pouze zmatek.
Jenže uvádíte příklady, kdy patentová ochrana funguje jinak, než autorské právo. Rozdíl, který pomíjíte, je např. v tom, že autorské dílo je chráněno automaticky, hned od okamžiku jeho vzniku. Naproti tomu patentová ochrana platí až od okamžiku registrace patentu.

Díky za poučení kolem Milera, nicméně i tak je to poněkud divné.

"určitý způsob chování"
Poněkud překrucujete, protože jsem o těch ptácích explicitně napsal, že to dělají asi ne kvůli příbuzenství s námi, ale patrně kvůli tomu, že to nějak populaci jako celek zvýhodňuje. MMCH "létací" sny mohou souviset s dobou, kdy naši předkové sice nelétali, ale skákali z větve na větev.

K tomu házení exkrementů:
1. Běžně se, a doslova, používalo sypání popela (vlastně je to "exkrement topidla") na hlavu (např. po konci masopustu), ale i jako součást pokání při jiných příležitostech
2. Ještě do nedávna si znesvářené dámy v pavlačových barácích sypaly vzájemně popel na rohožku
3. Při některých psychiatrických a neurologických onemocnění se zřejmě prolomí ta část mozku, v níž sídlí civilizační tabu, a pacienti začnou po sobě vzájemně, i po personálu a návštěvách, házet exkrementy. Takže ona to není legrace, jak se to snažíte presentovat. Patrně se to nedělá běžně pouze kvůli civilizačnímu překryvu naší biologie, a ne proto, že bychom k tomu vrozený sklon neměli
4. Možná jedna zajímavost: Protože se odpad, vč. popela, i výkaly až do nedávné doby běžně házely a vylévaly z oken, má defenestrace pro nás již neznámý aspekt, spočívající v tom, že defenestrovaný je znectěn tím, že s ním bylo naloženo jako s odpadem. V dnešní době takto funguje spíš kontejner na odpadky (viz film Nekonečný příběh).

Je mi líto, tím, že se pohybuji v prostředí vědeckého výzkumu tak dlouho, tak prostě ledacos vím a vidím kolem sebe.

Na diskuse ohledně nových verzí tohoto zákona si pamatuji, vyhledávat paragrafované znění mě nikdy nic nenutilo. Navíc volně dostupné verze zákonů (až do nedávna, současný stav neznám) byly oskenované stránky Sbírky v nějakém grafickém formátu (snad spojené do pdf), kde se hledá opravdu špatně. A textové verze (tj. prohledávatelné) byly jen za poplatek. Dnešní stav neznám, naposled jsem něco hledal před nějakými 10 - 15 lety.

Princip autorských práv i patentové (apod.) ochrany je identický. Rozdílná je pouze konkrétní implementace tohoto principu v různých odvětvích lidské činnosti.

Kousek před koncem diskuse jsem ten úpadek výzkumu rozebral víc a přidal možná vysvětlení. Je vcelku charakteristické, že jste na to nereagoval.
A ještě MMCH: V oboru, který provozuji, a tudíž se musím nějak udržovat v obraze, se stále více prosazují z USA výzkumníci z neaglickými jmény a příjmeními (španělská, a různá asijská). IMHO je to negativním vlivem užívání angličtiny na kvalitu myšlení (které je více-méně prokázasmné a literatura na to se dá najít). To by se asi dalo prokázat i statisticky. nad nějakým web of science nebo podobným zdrojem.
Nicméně zavedení angličtiny coby "světové řeči vědy" mohlo také udělat svoje.

Toho by se dalo. A co?

Je vcelku charakteristické, že jste na to nereagoval.
Není v lidských silách reagovat na všechny nesmysly, které napíšete. Zejména když to používáte jako taktiku, jak jakoukoli diskusi znemožnit – k nesmyslům, které alespoň vzdáleně souvisí s tématem diskuse, přidáte ještě několik dalších nesmyslů, které vás jen tak cestou napadly.

K tomu se přiznávám. Mám poněkud široké vzdělání, k tomu ještě širokou škálu koníčků, a proto jsem s to vidět asociace i tam, kde je spousta lidí nevidí.

A to se tu nad nás obyčejné lidi povysujete nebo si stěžujete?

Já jsem v pohodě, ale někdy mi to dělá problémy při komunikaci s lidmi úžeji zaměřenými. Čímž ovšem nemyslím nic zlého. Prostě jsem deformován šíří svých zájmů i osobní historií s několikerým totálním přeorientováním výzkumného i pedagogického zaměření (bez vlastního zavinění, aby bylo jasno, principiálně sedím od návratu z vojny v té samé instituci na [skoro] té samé židli a o změnách jejího zaměření nerozhoduji).

Samozřejmě, že vy jste v pohodě. Víte, co mají společného hloupost a smrt? To, že ten, koho se to týká, je v pohodě a je mu to jedno, ale všichni okolo trpí.

Ty asociace, které tady prezentujete, vidí každý. Problém ale je, že metoda volných asociací nevede k pochopení problém, k orientaci v nějaké problematice, nic tak nevymyslíte. Když budete chtít pochopit, jak funguje železniční výhybka; asociujete si, že po kolejích jezdí kola vagonů; to vám připomene, že na kolečka se dá krájet salám; salám je jídlo jako čipsy a vyrazíte pro čipsy do špajzu, tak jste sice uplatnil několik asociací, ale o železniční výhybce pořád nevíte nic. Takže to vaše široké vzdělání znamená, že nevíte vůbec nic o všem.

Já jsem toho názoru, že kdo viděl film Frigo na mašině, tak toho o výhybkách ví dost (i to, jak je poškodit), ledaže by chtěl jít k dráze.

Jasně. Frigo na mašině... OK, boomer.

Já Vás obdivuji, pane Jirsaku, že s tím člověkem vedete takovou obsáhlou diskusi...

Vážený pane, diskuse s panem Jirsákem mě vždy obohatí, minimálně o to, že si musím ujasnit / upřesnit své názory a způsob jejich verbalizace. Ostatně doufám, že podobný přínos mají i pro něj. To, že se s ním v některých věcech neshodnu, nepovažuji za žádnou tragédii. Tragédie by byla, kdyby tu v diskusích vystupovali diskutující se zcela uniformními názory.

Jasně, koukat na film, to je jako rýpat se klackem v kravím lejně. U obojího používáte oči, takže to má překvapivě hodně společného. A u spousty filmů si navíc divák taky říká "jak mohl někdo vyprodukovat něco tak nechutnýho".

Vaší logikou je zkouknutí filmu z ulož.to zcela srovnatelné s vyříznutím srdce z člověka za živa. V obou případech se totiž jedná o nelegální užití cizího výtvoru. Možná bychom za to teda měli dávat i stejné tresty, ne? A možná ne, koukání na stažený film je vlastně stejné jako když zaměstnanec kouká v kanceláři na monitor. A za to zaměstnavatel zaměstnanci platí, takže by měl i autor filmu platit divákovi!

Jinak nevím, ve kterém státě žijete, ale hodnota díla se minimálně v západních kapitalistických ekonomikách určuje především na základě poptávky a nabídky. Může ji ovlivnit např. i věhlas (domnělého) autora, ale náklady na výrobu jsou naprosto okrajová záležitost. Jediný důvod, proč se bojuje proti nelegálnímu šíření audiovizuálních děl, je právě to, že jejich hodnota klesá s jejich dostupností. Proto se filmy pouští do televize až poté, co byly v kinech a v kinech se pak už nedávají. Problém ovšem je, že uloz.to a podobné služby umožňují cenu srážet právě snadnou dostupností (čili zvýšením a snadnou dostupností nabídky).

Na závěr doufám, že si k večeři s chutí kousnete do šišky, je to vlastně to stejné jako jabko, taky to roste na stromě...

Příště si zkuste pořádně přečíst text, na který reagujete. Je zbytečné domýšlet si věci, které jsou v textu napsané. Navíc vám to domýšlení moc nejde.

Jinak nevím, ve kterém státě žijete, ale hodnota díla se minimálně v západních kapitalistických ekonomikách určuje především na základě poptávky a nabídky.
To si pletete s cenou. To dílo má nějakou hodnotu pro poptávající (pro každého jinou), nějakou hodnotu pro nabízejícího. Tím, že se tyto různé hodnoty porovnají na trhu, vznikne cena.

Může ji ovlivnit např. i věhlas (domnělého) autora, ale náklady na výrobu jsou naprosto okrajová záležitost.
Když vám věhlasný autor to samé dílo vytvoří znova za stovku, asi ho nebudete někde shánět za deset tisíc, že?

Problém ovšem je, že uloz.to a podobné služby umožňují cenu srážet právě snadnou dostupností (čili zvýšením a snadnou dostupností nabídky).
Ne, problém je v tom, že cenu srážejí šířením nelegálních děl. Je to stejný princip, jako když kradená auta snižují cenu bazarových aut. Samozřejmě, že dokážete auto nabídnout za nižší cenu, když jeho výrobu zaplatil někdo jiný. A stejně tak dokážete nabídnout autorské dílo za nižší cenu, když za jeho vznik zaplatil někdo jiný.

Je pozoruhodné, pro kolik lidí je nepochopitelný ten koncept, že cena autorského díla je rozpočítaná do všech jeho kopií. Přitom třeba u bytového domu chápete, že v ceně bytů je rozpočítaná i cena celé té stavby, ne? Nebo že v ceně auta jsou rozpočítané i náklady na vývoj daného typu a výstavbu továrny. Proč je to u autorských děl takový problém?

"Ne, problém je v tom, že cenu srážejí šířením nelegálních děl."
Není to tak úplně pravda. Tu cenu srážejí i zcela legální díla, pokud jsou volně šířena. Důvodem je to, že den má jen 24 hodin, během kterých musíte jíst, spát a někteří i pracovat, takže na sledování filmů zbývá omezený čas. A lidský mozek má i omezenou kapacitu audiovizuální díla vstřebat, byť ta je individuální. A pokud divák vyplní svou časovou a neurofyziologickou kapacitu sledováním legálních děl, která si zdarma stáhl, tak už nemá zájem dávat stovky a tisíce na chráněná "díla".
Druhá věc je, samozřejmě, kvalita. Raději si pustím nějaký starý film, u něhož už prošla autorská práva, než nějakou moderní politicky korektní a "genderově vzdělávací" slátaninu typu romance o milostném trojúhelníku deseti gayů.
Jistěže problém dělá i neúnosná délka autorských práv, kdy jak tvůrci tak jejich potomci (F1) jsou mrtví a peníze jdou buď někomu, kdo o to dílo nemá nejmenší zásluhu, případně nějaké organizaci typu OSA, o níž platí to stejné. Prostě, rubáš nemá kapsy a poplatky se nemají jak ke tvůrcům dostat.

Není to tak úplně pravda. Tu cenu srážejí i zcela legální díla, pokud jsou volně šířena.
Což je ale irelevantní. Cenu sráží i zcela legální díla i pokud nejsou šířena volně. Jenže to je normální legální konkurence, a to je v pořádku. Problém je, pokud někdo něco dělá nelegálně a vy na tom tratíte.

Druhá věc je, samozřejmě, kvalita.
Což opět vůbec nesouvisí s předmětem diskuse.

Jistěže problém dělá i neúnosná délka autorských práv, kdy jak tvůrci tak jejich potomci (F1) jsou mrtví a peníze jdou buď někomu, kdo o to dílo nemá nejmenší zásluhu, případně nějaké organizaci typu OSA, o níž platí to stejné.
U hmotného majetku jsou vlastnická práva časově neomezená, a není to žádný problém a není to neúnosné. Nevidím důvod, proč autorská práva časově omezovat. Rubáš nemá kapsy ani na peníze pocházející z hmotného majetku.

Jenže OSA se snaží bránit volnému šíření autorských děl se souhlasem autora, Nebo je alespoň zpoplatnit. Příklady tu v diskusi už uvedeny byly.

OSA se snaží o omezování použitelnosti autorských děl. Sice platíte údajně za možnost si je přehrát, ale pokud to máte na gramofonové desce a koupíte si kazetu, platíte autorská práva znovu a pokud si to následně koupíte digitalizované, platíte je zase, takže lžou, a kdo lže, ten i krade.
Zcela jistě v rozporu s tím, co uvádíte, je i tlak na to, aby autorská díla v digitální podobě nebylo možné dělit. Zatím můžete svým potomkům odkázat knihovnu v papíru či pergamenu (o hliněných destičkách ani nemluvě), ale vaše digitální knihovna by měla být podle OSA ihned po vaší smrti komplet zničena.

Problém je v tom, že zaměňujete ochranu autorských práv a OSA. Článek se ale OSA vůbec netýká.

OSA se u nás staví do pozice jediného či alespoň dominantního ochránce autorských práv.

To je nesmysl na entou. Za prvé vám asi unikla skutečnost, že OSA zastupuje autory hudebních děl. Jako autor literárního díla byste mohl tušit třeba o existenci agentury Dilia. No a za druhé stále nechápete, jakou roli v ochraně autorských práv hraje kolektivní správa práv – a že v žádném případě není nutnou podmínkou pro ochranu autorských práv.

Proč tedy v článku popsaném případe bojuje OSA proti šíření filmu? Není to přece jen trochu jinak, než jak to tu uvádíte?
A "kolektivní správa práv" v podstatě znamená, že jakási samozvaná organizace vám dílo znárodní a kasíruje za ně peníze, z nichž neuvidíte nic, ani halíř, ani eurocent. To není nic jiného než levičáctví hrubého zrna, asi jako to znárodňování po komunistickém puči v roce 1948.

Víte, jak poznáte, že se v článku o OSA nepíše? Tak, že se tam zkratka „OSA“ nikde nevyskytuje.

Děkuji za potvrzení, že je to úplně jinak, než vy předvádíte. Jste tak mimo, že si ani nevšimnete, že článek vůbec není o OSA, i když si celou dobu myslíte opak.

A "kolektivní správa práv" v podstatě znamená, že jakási samozvaná organizace vám dílo znárodní a kasíruje za ně peníze, z nichž neuvidíte nic, ani halíř, ani eurocent.
Že se v autorském právu vůbec nevyznáte, jste už prokázal dostatečně, nemusíte v tom pokračovat.

Máte pravdu, s Uložto se soudí jiná organizace.
Nicméně OSA se, jednoznačně svou vinou, stala na tomto poli ikonickou záležitostí, takže asi nejsem sám, kdo si v této souvislostí jako první vybaví tuto organizaci.

Reálné kauzy minimálně ukazují, že ta "kolektivní správa práv" je minimálně v rozporu s přirozeným právem, morálkou i zdravým rozumem. Viz např. kauza díle Zdeňka Milera, kdy byla práva odňata jeho vnučce, explicitně uvedené v závěti, a přidělena jakémusi "kolektivnímu správci".
Pak se nedivte, že spousta lidí na základě podobných kauz považuje tuto koncepci za špatným právem legalizovanou zlodějinu. A nemá nějaké morální zábrany to, co z ní plyne, porušovat. Ostatně, spousta lidí nevzala za své ani proslulé Norimberské zákony a např. ukrývala u sebe židovské spoluobčany, obdarovávala je jídlem apod. A bylo to zichrováno daleko vyššími tresty než "porušování autorských práv".
Zde to jen uvádím jako příklad toho, že oficiálně platný zákon nemusí být morálně OK a může být i v rozporu s tím, co je obecně většinou členů společnosti považováno za "přirozené právo". A, MMCH, vůbec možnost existence rozporu mezi přirozeným právem či morálkou a vyhlášeným právem stojí v základech naší civilizace. Od antiky - viz Antigona a mnoho další klasiky. Např. v judaismu a islámu je "amorální" či "nepřirozený" zákon explicitně protimluv, v křesťanství se to naštěstí nepodařilo prosadit.

Nicméně…
Nicméně se ukázalo, že mně tvrdíte, že je to jinak, než se domnívám, aby se následně ukázalo, že vůbec nevíte, o čem je článek, pod kterým se diskutuje.

Viz např. kauza díle Zdeňka Milera, kdy byla práva odňata jeho vnučce, explicitně uvedené v závěti, a přidělena jakémusi "kolektivnímu správci".
Až na to, že to bylo plně jinak. Kolektivní správce autorských práv v tom vůbec nevystupuje.

považuje tuto koncepci
Bohužel vy nevíte, co „tato koncepce“ je. Pořád jen píšete nesmysly a uniklo vám, že to, co označujete jako „tato koncepce“ vůbec neexistuje – že autorské právo funguje jinak, než si myslíte.

Např. v judaismu a islámu je "amorální" či "nepřirozený" zákon explicitně protimluv, v křesťanství se to naštěstí nepodařilo prosadit.
Zákony máme proto, že představa o tom, co je morální nebo přirozené, se různí.

"Nicméně"
Je v principu jednom zda se ochrana týká produktu technického (či podobného) vývoje) či umělecké činnosti, protože její podstata je srovnatelná a detaily, jimiž se to liší, jsou jen detaily, navíc v čase a místě se měnící. Faktem je, že v oblasti autorských práv je velká hypertrofie oproti patentům apod.

Miler
Soudili se kolektivní správce, resp. jakási organizace s touto pozicí, a vnučka autora. Soudci za výsledek zcela jistě nemohou, ti mohli akorát napodobovat sbor kominíků ve známé opeře Benjamina Brittena: "Špatnou práci děláme, špatné zákony máme" (pokud by je nezkásla OSA).

"Koncepce..."
Ta je jasná: Společnost se plete do něčeho, do čeho by se plést neměla, nebo nanejvýš v podstatně menší míře. To, co se na tomto poli děje, je přímo ilustrace známé "Petice výrobců svíček" (za zákaz oken, protože denní světlo je jejich nekalou konkurencí a melo by být zakázané ho do domů pouštět).

"Například ..."
Ne, jste zcela mimo obraz. V uvedených náboženstvích jsou zákony současně i morálními pravidly, takže "nemorální zákon" je zde protimluv. Taková Antigona (a mnoho dalších děl) u jejich vyznavačů prostě nefunguje (maximálně by fungoval nějaký rozpor mezi zákony). V Evropě se v důsledků antického dědictví a předkřesťanské tradice uplatnila dichotomie morálky a práva v uvedených kulturách nepochopitelná, či dokonce "zvrácená". V definici morálky najdete formulaci, že je to soubor pravidel, která nepokrývají zákony.
A cílem práva není vnucovat společnosti jakási nepřirozená či zvrácená (z hlediska morálky i dosavadní praxe) pravidla (respektive dělá-li to, tak to dříve nebo později přestane fungovat). Víc by vám na tohle téma řekl nějaký filosof práva.

Soudili se kolektivní správce, resp. jakási organizace s touto pozicí, a vnučka autora.
Ne, soudí se Milerova vnučka se správkyní jeho dědictví Fischerovou. To nemá nic společného s kolektivní správou autorských práv. To, že se někde vyskytuje slovo „správce“, neznamená, že jde o kolektivního správce autorských práv.

V uvedených náboženstvích jsou zákony současně i morálními pravidly, takže "nemorální zákon" je zde protimluv.
To samé se uvádí i o demokratických zákonech – třeba že zákon je minimum morálky. Mimochodem, povšimněte si, že teď uvádíte opačné tvrzení. Nejprve jste tvrdil, že zákon vychází z morálky, teď zase tvrdíte, že morálka vychází ze zákona.

A cílem práva není vnucovat společnosti jakási nepřirozená či zvrácená (z hlediska morálky i dosavadní praxe) pravidla (respektive dělá-li to, tak to dříve nebo později přestane fungovat).
Jak už jsem vám vysvětloval, to, co považují lidé za morální, se různí. Někteří lidé něco považují za morální, jiní to samé budou považovat za nemorální. Třeba když někdo ukradne jídlo, protože bude mít hlad, a vlastník toho jídla ho bude pronásledovat nebo ho třeba zbije. Někteří lidé budou tvrdit, že nemorální bylo krást, jiní budou tvrdit, že nemorální bylo neposkytnout mu jídlo. A protože se lidé na tom co je morální, lidé neshodnou, vznikly zákony. Které se snaží nějak kodifikovat to, co považuje za morální většina.

K té morálce: Ta je z definice (viz např. wikipedie) souborem pravidel, které nejsou pokryty zákony. Alespoň v naší civilizaci. Docela zajímavě to řeší křesťanství tím, že nevědomky můžete spáchat zločin, ale ne hřích (protože ten spácháte jedině tehdy, když jste si vědom, že děláte něco špatného, bez ohledu, zda přestoupíte zákon či morální pravidla).
Pokud v nějaké kultuře mají zákon == morálka, pak z toho plyne, že morálku jako takovou vlastně nemají.
Tolik k těm "opačným tvrzením".
Pokud se týká těch demokratických zákonů, zase je to o dost složitější a odkázal bych vás na nějakého filosofa práv. Nicméně v řadě případů vaše tvrzení neplatí, zejména v současné době.

K těm konfliktním situacím:
Některé morální zásady se dají do jisté míry odvodit z teorie her (což je jedna z matematických disciplín), a pak je lze jistě brát jako "objektivně existující" Jiné se takto (nebo jinak logicky) odvodit nedají, a pak skutečně může jít o znásilňování části společnosti zákonem, který je v rozporu s jejich morálkou (zejména u heterogenní populace je to skoro jisté*).
Zásadní problém nastane v momentě, kdy je takto znásilňována většina, a ta se začne nějakým způsobem organizovat ke své obraně. Což je, obávám se, situace v oblasti autorských práv, jejich automatického uplatňování, naprosto šílené délky ochranné doby (a tendencí k jejímu prodlužování) apod. Přestože v tom průmyslu, vynálezectví atd. jde principiálně o totéž, má tvůrce právo své dílo nepatentovat, ale vyhlásit jako volné (aby ho nemohl patentovat někdo jiný, což se také stává**), a ta ochrana je mnohem kratší, byť se dá v některých případech, pokud si to dobře pamatuji, prodlužovat (ale ne ad infinitum).
* Problémem je jistě imigrace ze zemí s naprosto odlišným kulturním backgroundem, a tedy i morálkou; v takovém státě nutně musí být část zákonů pro část populace "amorální".
** Zde je problém v tom, že patentový úřad vám přidělí patent i na notoricky známou věc (bylo např. úspěšně patentováno "bublinkové třídění", byť je popsáno už v antických učebnicích matematiky) a pokud chce někdo platnost patentu zpochybnit, musí se soudit a držitel patentu může spoléhat na to, že obrovské peněžní výdaje a léta soudů většinu odpůrců odpudí. Např. KODAK ukradl svitkový film, ale když konečně soud prohrál, tak do té doby měl vyděláno podstatně víc, než kolik mu soud udělil v pokutách a náhradách škod (a původní vynálezce musel svůj patent přeprodat konkurenční firmě, protože jinak se s ním soudy vůbec odmítaly bavit). MS a řada pochybných patentů dtto, včetně soudu s majiteli Netscape, který sice prohráli, ale soud (výdaje na něj a ztracený čas) položil Netscape a ne MS.

Vaše teorie nejde dohromady s faktem, že morálka každého člověka je jiná. Už jsem vás na to upozorňoval dvakrát. To, že ignorujete fakta, od vás není zrovna rozumné.

O duševním vlastnictví nemá smysl se s vámi dál bavit, protože se v tom vůbec neorientujete a zjevně na tom nehodláte nic měnit.

Jistěže existují i interindividuální rozdíly v morálce (a ta se dokonce u jednoho člověka může měnit i v čase), ale tyto rozdíly jsou většinou tak malé, že mohou vznikat velké skupiny lidí s +- kompatibilní morálkou. A o to mi jde. Což je ovšem fakt, který ignorujete zase vy.

Základ, na kterém ta ochrana spočívá, je mi znám, protože to není právo, ale filosofie a politika. Konkrétní paragrafové znění je už jen jakási řemeslná rutina. A navíc se konkrétní paragrafy čas od času mění, zatímco principy zůstávají ty samé pořád*. Pokud chceme v této oblasti něco měnit, musíme se jako společnost a většinově shodnout na těch principech a pak se výsledek té shody (či nějakých kompromisů) může sepsat do paragrafů. Opak ("právní příštipkářství") je ekvivalentní stavění domu od střechy.
*Pokud je mi známo, tak v oblasti autorských práv se naposled "natahovalo" 50 let od úmrtí autora na 70, čímž se některá díla, v té době již volná, stala opět předmětem "ochrany". A opět to společnost vnímala spíš negativně. Případně jako podraz na lidi, kteří v té době volná díla zpřístupnili a po tom natažení za to byli popotahováni, přestože v době, kdy to udělali, se ničeho nezákonného nedopustili.

Jenže v takovém případě budou buď vznikat střety na základě těch rozdílů – za prvé i ten malý rozdíl stačí ke střetu, za druhé to, že existuje nějaká skupina lidí s přibližně stejnou morálkou, neznamená, že se nepotkává s lidmi z jiných skupin s jinou morálkou. No a aby k těm střetům nedocházelo, vydestiluje se z těch morálek různých lidí společné minimum, které se uzákoní.

Princip ochrany autorských práv vám evidentně znám není, nebo to aspoň ve svých komentářích úspěšně maskujete.

V případě menších rozdílů v morálce bude možný obecně přijatelný kompromis, v případě velkých, případně antagonistických, rozdílů kompromis není možný a střet je více-méně zákonitý.
Střet dvou či více skupin s různými a nekompatibilními morálkami (většinou zahalenými do širšího světonázorového hávu) je více-méně zákonitý a kdyby k němu nedocházelo, neměli by historikové o čem bádat.

Už jsem vám uvedl, že principy mi známy jsou (i historický kontext) a na konkrétní paragrafové znění více-méně rezignuji, protože k jeho pochopení je potřeba mít vystudovaná práva (přinejmenším). K tomuto závěru jsem dospěl proto, že nějaké právníky ve své sociální bublině mám. To, co s paragrafy dělají, je prostě něco na úrovni černé magie (pro ně totéž platí v případě medicíny).

Ten obecně přijatelný kompromis je v naší společnosti vyjadřován zákonem, aby se každý nemusel domýšlet, jak asi ten kompromis vypadá.

Sice jste uvedl, že vám jsou principy ochrany duševního vlastnictví známy, ale v komentářích jste opakovaně předvedl, že je nechápete.

Obecně přijatelným kompromisem mezi morálkami nemůže být zákon, když morálka jsou pravidla,, která nejsou definována v zákonech.

Ochrana duševního vlastnictví znamená zajištění určité míry jeho exkluzivity státní mocí (policie, soudy).
Problém u ochrany autorských práv spočívá v tom, že jednak začíná automaticky, i v rozporu s vůlí autora, jednak trvá nesmyslně dlouho. Jistě něco jiného je zajištění originality, aby někdo nenapsal znova třeba Shakespearovy hry, ta ať je klidně trvalá. Nicméně neměla by bránit vzniku citací, parafrází, parodií atd., což současná ochrana autorských práv při určitém výkladu zákona umožňuje (a odborníci na to svého času upozorňovali). Uvědomte si také laskavě, že jedinou kompetentní institucí k výkladu paragrafů je soud, a pokud v nich laicky přečtete, že je to černý čtvereček na bílé ploše a soud to vyloží tak, že je to bílé kolečko na černé ploše, tak pravdu má soud a ne vy.
Že je současná ochrana autorských práv nesmyslně přebujelá si myslí významná část populace a významná část populace nemá problém s jejím porušením, na rozdíl třeba od vraždy, krádeže nebo znásilnění. Protože tato ochrana i poškozuje sám proces vzniku autorských děl, bude se s ní muset něco dělat, čím dříve tím lépe. Minimálně z toho důvodu, že čím později k tomu dojde, tím větší budou "napnelismy" ve společnosti, a tedy i dopad změn v této sféře.

Autor může autorské dílo zpřístupnit třeba jako public domain. Ochrana vlastnictví u hmotných věcí trvá věčně, proti tomu je 70 let u autorských děl krátký čas. Autorský zákon citace, parafráze a parodie umožňuje. Problém je v tom, že diskutuje o autorském právu, o kterém toho mnoho nevíte – a nehodláte s tím nic dělat. Ta významná část populace, která podle vás nemá problém s porušováním autorského práva, s tím nemá problém do té doby, dokud to není k jejich škodě.

Ochrana hmotných věcí netrvá věčně. Hmotné věci přejdou na dědice, který se stane jejich majitelem, pak na dalšího dědice (atd.). Nejsou chráněna vlastnická práva bývalého majitele, který zemřel před 69 lety, jak je to u autorských práv. Takže ve skutečnosti trvá ochrana hmotných děl jen do chvíle, než jsou prodána nebo než proběhne pozůstalostní řízení, tedy zpravidla podstatně kratší dobu než 70 let po smrti původního majitele, protože pak je chráněn nový majitel.
Dům, ve které bydlím, není chráněn vlastnickými právy babičky, která zemřela v roce 1969, ale mým, které jsem nabyl dědictvím po babičce (půl na půl s maminkou a po smrti maminky jsem nabyl i tu druhou půlku).
A, MMCH, díla v digitální podobě podle toho, co prosadila OSA, nemohu odkázat, na rozdíl od např. desek nebo pásků s analogovým záznamem. Dtto i e-booky, na rozdíl od papírových knih.
Pokud tyhle věci zaměňujete, minimálně tím ukazujete, že nerozumíte jejich podstatě.

Opět vím z diskusí na různých webech, že vymanit se z pod otroctví OSA a podobných organizací a dát své autorské dílo k dispozici pod jinou licencí než kterou prosazují ony vůbec není snadné (snazší je to u programů, které ovšem mají jiný typ ochrany než hudba nebo literatura).

Ochrana hmotných věcí netrvá věčně. Hmotné věci přejdou na dědice, který se stane jejich majitelem, pak na dalšího dědice (atd.).
Takže trvá věčně.

Nejsou chráněna vlastnická práva bývalého majitele, který zemřel před 69 lety, jak je to u autorských práv.
Autorská práva také přejdou na dědice.

A, MMCH, díla v digitální podobě podle toho, co prosadila OSA, nemohu odkázat
Ne, to je nesmysl. Nevím, zda jste si to vymyslel, nebo jste zase něco špatně pochopil, ale nic takového není pravda.

Opět vím z diskusí na různých webech, že vymanit se z pod otroctví OSA a podobných organizací a dát své autorské dílo k dispozici pod jinou licencí než kterou prosazují ony vůbec není snadné
A zase další nesmysl. Kam na takové hlouposti chodíte?

To s tou vecnosti u vlastnictvi nemusi byt ale nutne pravda. Hmotny i nehmotny majetek muzete mimo jine take vydrzet - kdy vznika pravo nove a neodvozene z prav predchoziho vlastnika.

U autorských práv jsou podobné okrajové případy. Podstatný je ten základní koncept, že vlastnická práva k hmotné věci trvají, odkud existuje ta věc. Zatímco autorská práva zanikají 70 let po smrti autora, i když autorské dílo existuje dál.

Nový majitel hmotné věci je plnohodnotným vlastníkem a naprosto není rozdíl mezi hmotným majetkem zděděným a získaným jiným způsobem. Autorská práva jsou pořád vázána na původního tvůrce. Dá se to obejít tím, že se dědic, třeba potomek, stane spoluautorem (viz J.R:R. Tolkien a jeden z jeho synů, který dopisuje jeho rukopisy a vydává je, např.).

Autorská práva přejdou na dědice a 70 let po jeho smrti končí, což je rozdíl proti hmotné věci.

Je to pravda. Legálně zakoupený e-book nemůžete odkázat, na rozdíl od tištěné knihy, měl by být po vaší smrti zničen. Diskutovalo se o tom dost hojně před pár lety snad i zde, na Lupě, v souvislosti s neúměrně vysokými cenami e-booků (vzhledem k jejich reálné hodnotě i výrobním a distribučním nákladům v porovnání s tištěnými knihami).

"kam na takové hlouposti chodíte?"
Mj. na diskusní fóra, na nichž lidé, co se o to pokoušeli, popisují své zážitky. :-)

Ano, viděl jsem vás i jinde. A taky jsem viděl, že vám ostatní diskutující vytýkaji to samé, co ti zdejší. A to jsem to vyjádřil slušně...

Autorská práva jsou pořád vázána na původního tvůrce.
Co přesně znamená „jsou vázána“?

Legálně zakoupený e-book nemůžete odkázat, na rozdíl od tištěné knihy, měl by být po vaší smrti zničen.
Nesmysl.

Diskutovalo se o tom dost hojně před pár lety snad i zde, na Lupě
To, že vy jste o něčem diskutoval, nedokazuje vůbec nic. Protože tvrdíte jeden nesmysl za druhým.

Mj. na diskusní fóra, na nichž lidé, co se o to pokoušeli, popisují své zážitky. :-)
Jestli pak společnými silami vy a další podobně dezorientovaní lidé vymýšlíte interpretaci toho, co se stalo, musí z toho vznikat dobré halucinace.

"Autorská práva"
Smrtí tvůrce + 70 lety (tč.) autorská práva zanikají. Smrtí toho, co postavil dům, práva na dům přechází na dědice (apod.) a nestane se, že by 70 let (nebo v jiné lhůtě) po smrti toho, kdo ten dům postavil, byl náhle dům bez majitele.

"Odkaz e-booku"
Takže desítky či stovky lidí, co si na neodkazatelnost e-booků (ale i jiné věci) stěžovali, si vymýšleli? Nebyli to náhodou "desoláti šířící ruskou propagandu"?

"Diskusní fóra"
Ať už šlo o tu diskusi ohledně dědění e-booků nebo jinou, o vymanění se z otroctví OSA, nikdy se tam neobjevil nikdo, kdo by napsal: "Na základě paragrafu číslo, odstavce písmeno, zákona toho a toho Sbírky je to nesmysl". Ostatně ani vy nejste schopen podobné věcné argumentace.

Smrtí tvůrce + 70 lety (tč.) autorská práva zanikají. Smrtí toho, co postavil dům, práva na dům přechází na dědice (apod.) a nestane se, že by 70 let (nebo v jiné lhůtě) po smrti toho, kdo ten dům postavil, byl náhle dům bez majitele.
Přesně tak. Vy kritizujete, že 70 let je příliš dlouho, a já jsem argumentoval, že u fyzických věcí je to ještě déle, než 70 let, a to věčně.

Takže desítky či stovky lidí, co si na neodkazatelnost e-booků (ale i jiné věci) stěžovali, si vymýšleli?
Ne, vy si vymýšlíte, že si na to desítky či stovky lidí stěžovaly.

Ať už šlo o tu diskusi ohledně dědění e-booků nebo jinou, o vymanění se z otroctví OSA, nikdy se tam neobjevil nikdo, kdo by napsal: "Na základě paragrafu číslo, odstavce písmeno, zákona toho a toho Sbírky je to nesmysl".
To není nic překvapivého. Dá se očekávat, že převážně diskutujete s lidmi, kteří toho vědí stejně málo, jako vy. Nechápu, proč masochisticky diskutujete tady na Lupě, kdy jste u každého vašeho komentáře usvědčen z omylu.

Ostatně ani vy nejste schopen podobné věcné argumentace.
Schopen jí jsem. Jenže v diskusi s vámi to ničemu nepomůže, protože vás zákony nezajímají a nepřesvědčí vás ani přesná citace. Navíc abyste to pochopil, musel byste vědět, jaký je z pohledu autorského práva rozdíl mezi papírovou knihou a e-knihou, a to by zase bylo na dlouhé a marné vysvětlování. Navíc do toho nevstupuje jenom zákon, ale třeba také rozhodnutí evropského soudního dvora. Takže paragrafy vytáhnu, až mne přestanete bavit a budu vás chtít úplně zašlapat do země.

Vlastnická práva na věcný majetek i nemovitosti zanikají okamžikem smrti vlastníka a jsou převedena na jiného vlastníka. Pokud nechápete rozdíl oproti autorským právům (která přetrvávají u původního vlastníka po určitou dobu, na nové majitele převedena nejsou - jen mohou být spravována, a po uplynutí oné doby zanikají), nemůžeme se shodnout.
IMHO je rozdíl také v tom, že duševní vlastnictví nemůže nikdo další v řadě dědiců rozvíjet a zvelebovat, zatímco věcné ano.

Nevymýšlím, protože jsem diskuse na toto téma sledoval. Nepřímým důkazem je i to, že se nerespektování autorských práv děje podstatně častěji (a navíc lidmi, kteří nemají obecně kriminální anamnézu) než je to u porušování vlastnictví věcného.

"To není nic překvapivého."
Je, protože pokud se někdo ohání paragrafy, měl by je dokázat konkretizovat. Byť to může být problematické, viz další bod.

"Zákony..."
Už jsem uvedl, že konkrétní paragrafové znění může být v rozporu s výkladem soudu. Evropský soudní dvůr vydal tolik problematických rozsudků, že je asi lépe pod jeho jurisdikci nepatřit (=odchod z EU).

A. S. Pergill: Mrtvý nemůže mít žádná práva. Žádný jiný rozdíl, než to časové omezení, při smrti autora/vlastníka v tom není. Ostatně sám jste odkazoval na soud o autorská práva na Krtečka. Přičemž ten spor právě vznikl po onom rozvíjení a zvelebování.

To, že jste sledoval nějaké diskuse, neznamená, že se v nich dělo to, co tvrdíte. Navíc kdyby se na tohle téma někde sešli desítky nebo stovky lidí, byla by to odborná právnická diskuse – a vy byste vůbec netušil, o čem se vlastně baví.

Ten nepřímý důkaz rozhodně nedokazuje nic o dědění e-booků. Např. proto, že postoj lidí k dodržování autorských práv byl zhruba stejný dávno před tím, než nějaké e-booky vznikly.

Je, protože pokud se někdo ohání paragrafy, měl by je dokázat konkretizovat.
Ale já je dokážu konkretizovat. Jenže k čemu vám bude, když vám napíšu dědictví majetkových práv řeší § 26, když zákon neznáte a už jste se přiznal k tomu, že ho ani znát nechcete?

Už jsem uvedl, že konkrétní paragrafové znění může být v rozporu s výkladem soudu.
Nemůže. Např. proto, že nejprve je paragrafové znění, a teprve pak to soud vykládá.

Evropský soudní dvůr vydal tolik problematických rozsudků, že je asi lépe pod jeho jurisdikci nepatřit
Víte, jakou váhu má takové tvrzení od někoho, kdo si odmítá přečíst zákon a argumentuje tím, že něco četl v diskusi (asi na emimino.cz)? Přesně nula.

Autorská práva jsou vázaná na mrtvého tvůrce (resp. ty, kdo ho zastupují, na dobu tč. 70. let po jeho smrti. Týká se knih i videí.

"..diskuse.."
Je mi líto, dokážu pochopit, o čem účastnící té diskuse píšou. To není např. výklad zákona.

"nepřímý důkaz"
Dohledejte si diskuse o e-boocích. Buď jsou všichni jejich účastníci pomýlení (tj. i ti, co tvrdí, že nedědění e-booků je správné, i ti, kdo tvrdí, že je to špatné), nebo takové ustanovení skutečně existuje.

"konkretizace"
Paragrafů č. 26 je opravdu hodně.

"Paragrafové znění"
Opakovaně se v tuzemsku stalo, že zákon byl v soudní praxi vykládán zcela jinak, než jak ho poslanci zamýšleli. Opět kolem toho byly články na webu i diskuse. Včetně negativního vyjádření poslanců, kteří ten zákon dávali dohromady.

"Evropský soudní dvůr"
Opět vycházím z reakcí některých politiků a dalších osobností na některé rozsudky této instituce.
IMHO je otázka, zda by něco takového, jako je MSD, mělo vůbec existovat. Kdysi se vyjadřoval k tomuto tématu právník na jednom z již zaniklých webů v tom smyslu, že nejde jen o stejné znění zákonů, ale i o definici jejich prvků - pojmů.
Dva příklady: V té době se diskutovalo o zavedení celounijní trestnosti padělání veřejné listiny:
1. V některých státech EU je školní vysvědčení veřejná listina, v jiných nikoli (muselo by se tudíž sjednotit také to, co je a co není veřejná listina). Nejen u těch vysvědčení, pochopitelně.
2. Když jsem byl v 90. letech s rodinou s cestovní kanceláří v zahraničí, tak si průvodci (aby nemuseli neustále vybírat a vracet pasy) dělali kopie té dvojstrany pasu, kde jsou údaje jako datum narození, bydliště apod. V některých státech je taková kopie části pasu padělek, v jiných ne. Zase by se musel tento pojem sjednotit.
A teď nad podobnou snůškou nekompatibilit sedí jakýsi tribunál, což dost dobře fungovat nemůže i při sebelepší snaze z jeho strany (názor právníků, můj na jeho základě).

Autorská práva jsou vázaná na mrtvého tvůrce (resp. ty, kdo ho zastupují, na dobu tč. 70. let po jeho smrti. Týká se knih i videí.
Budu citovat zákon: „Majetková práva jsou předmětem dědictví.“

Je mi líto, dokážu pochopit, o čem účastnící té diskuse píšou.
Proč tuto svou schopnost nepoužíváte v této diskusi?

Dohledejte si diskuse o e-boocích. Buď jsou všichni jejich účastníci pomýlení (tj. i ti, co tvrdí, že nedědění e-booků je správné, i ti, kdo tvrdí, že je to špatné), nebo takové ustanovení skutečně existuje.
Nebo se v těch diskusích tvrdí něco jiného, než píšete vy. Což platí o všem ostatním, tak proč by diskuse měly být výjimkou?

Paragrafů č. 26 je opravdu hodně.
Autorský zákon platný aktuálně v ČR je jenom jeden.

Opakovaně se v tuzemsku stalo, že zákon byl v soudní praxi vykládán zcela jinak, než jak ho poslanci zamýšleli.
Což je úplně něco jiného, než jste tvrdil předtím.

Opět kolem toho byly články na webu i diskuse.
Když pořád tak čerpáte z diskusí – jste si vědom, že v těch diskusích mohou vystupovat i lidé, kteří problematice rozumí stejně málo, jako vy? A stejně jako vy se tváří, že problematice rozumí?

Opět vycházím z reakcí některých politiků a dalších osobností na některé rozsudky této instituce.
Jo, a průzkum o trestních soudech byste mohl dělat ve věznicích. Schválně, jak by to asi dopadlo.

IMHO je otázka, zda by něco takového, jako je MSD, mělo vůbec existovat.
Mezinárodní soudní dvůr je něco jiného než Soudní dvůr Evropské unie. Vy s pořád tváříte, jak jste v obraze, přitom nedokážete ani pár vět udržet, o které instituci je vlastně řeč. Teď se zase budete vymlouvat, že jste se přepsal – jenže vám se takovéhle omyly dějí snad v každém komentáři.

muselo by se tudíž sjednotit také to, co je a co není veřejná listina
Nemuselo.

A teď nad podobnou snůškou nekompatibilit sedí jakýsi tribunál, což dost dobře fungovat nemůže i při sebelepší snaze z jeho strany (názor právníků, můj na jeho základě).
To jste zase jenom nepochopil, jak funguje právo v Evropské unii. COž není zas tak překvapivé, když nechápete ani to, že autorské právo v ČR se řídí českým autorským zákonem.

"Majetková práva jsou předmětem dědictví"
To ovšem neřeší různou podstatu autorských práv a práv na hmotný majetek.

Účastníci oněch diskusí psali přesně o tom, o čem píšu já.

"nebo se psalo o něčem jiném"
Diskuse byla o nepřiměřeně velkých cenách e-booků v porovnání s papírovými knihami a současně nižší hodnotě e-booku, kdy jeden z argumentů pro tu nižší hodnotu byla ona nemožnost e-book odkázat.

"Autorský zákon"
:-)

"výklad zákona soudem"
Ti poslanci byli jen ilustrace skutečnosti, že ani tvůrcové zákona nemohou vědět, jak soudy jejich dílo poprzní, a to se týká, pochopitelně každého, kdo si přečte paragrafované znění a myslí si, že mu rozumí.

Ano, MSD a SDEU jsou různé instituce
To ovšem nic nemění na tom, že řada právních teoretiků tvrdí (a je schopna to odargumentovat), že právo může fungovat jen na úrovni státu a je naprosto neadekvátním nástrojem pro řešení konfliktů nad touto úrovní.

"nemuselo"
Muselo, protože potom by jakékoli rozsudky mezinárodního soudu (jakéhokoli) byly minimálně v jednom ze soudících se států protizákonné.

"autorské právo ČR se řídí českým autorským zákonem"
Není to pravda, těch 70 let místo do té doby platných 50 jsme museli přijmout na základě mezinárodního tlaku, právě různých ochranářských organizací a zejména USA.

To ovšem neřeší různou podstatu autorských práv a práv na hmotný majetek.
Celou dobu tu řešíme majetková autorská práva. Vy jste tvrdil, že by se mělo jejich trvání 70 let po smrti autora zkrátit, já jsem oponoval, že vlastnická práva k hmotným věcem, která jsou velmi podobná, jsou trvalá. Pak se to zaseklo na vašich výmyslech, že majetková práva zůstávají mrtvému apod.

Účastníci oněch diskusí psali přesně o tom, o čem píšu já.
Takže psaly různé nesmysly.

:-)
Ono je to spíš k pláči, že se tady snažíte diskutovat o autorském právu, a je pro vás novinka, že ho v ČR upravuje autorský zákon.

Ti poslanci byli jen ilustrace skutečnosti, že ani tvůrcové zákona nemohou vědět, jak soudy jejich dílo poprzní, a to se týká, pochopitelně každého, kdo si přečte paragrafované znění a myslí si, že mu rozumí.
Akorát že to jste se zase sérií vašich výmyslů dostal úplně mimo to, co jsme řešili původně.

To ovšem nic nemění na tom, že řada právních teoretiků tvrdí (a je schopna to odargumentovat), že právo může fungovat jen na úrovni státu a je naprosto neadekvátním nástrojem pro řešení konfliktů nad touto úrovní.
To tvrdíte vy, zase bez jediného důkazu. A vzhledem k tomu, že si notoricky vymýšlíte, nemám žádný důvod považovat toto tvrzení za pravdivé.

Muselo, protože potom by jakékoli rozsudky mezinárodního soudu (jakéhokoli) byly minimálně v jednom ze soudících se států protizákonné.
Nemuselo, protože rozsudek soudu by se vždy týkal konkrétní listiny, která by buď byla nebo nebyla veřejnou listinou.

Není to pravda, těch 70 let místo do té doby platných 50 jsme museli přijmout na základě mezinárodního tlaku, právě různých ochranářských organizací a zejména USA.
Je to pravda, protože těch 70 let platí v ČR proto, že to máme v našem zákoně.

Délka autorských práv na texty a obrázky a její dopad na praxi:
V některých knihovnách měli volně k dispozici na webu časopisy z dob první republiky a protektorátu, jako pdf. Museli to zlikvidovat, protože autoři nejsou identifikovatelní (zkratky, značky) a není jasné, zda jsou už všichni 70 let po smrti. Tak byla stanovena nějaká delší "paušální ochranná doba", po níž to tam budou moci zase vrátit. Takže pokud chcete takový nějaký časopis, musíte se vypravit do knihovny, často i do jiného kraje..

"nesmysly"
Něco muselo být jejich zdrojem, protože normálního člověka by ani nenapadlo, že je zakázáno dědění e-booků.

"autorský zákon"
A znáte všechny "přílepky" k tomu zákonu, třeba u legislativy řešící zacházení s nebezpečnými odpady nebo o výstavbě letišť (nebo stovek dalších zákonů a jejich novel)?

"ti poslanci"
Jen názorná ukázka podle kolegy Komenského.

"právní teoretici"
To se dá opravdu najít i v nějakých textech o právu pro laiky. Snad je to zmíněno i v Sawického Tajemství paragrafů.

Rozsudek
Pokud by ta listina v domovském státě jedné ze stran sporu byla a v domovském státě druhé strany nebyla veřejná, tak co? Hodi si soudce korunou (eurem)?

USA "Micckeymouseovým zákonem" donutily přejít na těch 70 let řadu států, vč. nás. Viz text pana Stallmana na Rootovi, najděte si ho, než budete dál tvrdit, co tam je a co ne..

Délka autorských práv na texty a obrázky a její dopad na praxi
Úplně stejný problém by ovšem existoval i u délky ochrany 50 let po smrti autora nebo 100 let. Některé knihovny umí půjčovat skeny i na dálku stejně, jako kdybyste si je vypůjčil prezenčně – takže to je jenom věc technologie.

Něco muselo být jejich zdrojem, protože normálního člověka by ani nenapadlo, že je zakázáno dědění e-booků.
Většinu nesmyslů, které tady píšete, by normálního člověka nenapadlo. Takže zdrojem klidně mohl být někdo jako vy, kdo o autorském právu neví skoro nic, ale o to víc si vymýšlí.

A znáte všechny "přílepky" k tomu zákonu, třeba u legislativy řešící zacházení s nebezpečnými odpady nebo o výstavbě letišť (nebo stovek dalších zákonů a jejich novel)?
Samozřejmě. Se zákony se totiž pracuje v jejich konsolidovaném znění, tj. máte text zákona se zapracovanými všemi novelami tak, jak platil ke konkrétnímu dni.

Podívejte, to, že vy se v zákonech vůbec nevyznáte, neznamená, že se v nich nevyzná ani nikdo jiný.

Jen názorná ukázka podle kolegy Komenského.
Akorát že ta ukázka neukazuje nic z toho, co je předmětem diskuse.

To se dá opravdu najít i v nějakých textech o právu pro laiky.
Takové texty by ale pořád nebyly určené pro vás. Vy se v oblasti práva orientujte na řadu „for dummies“, a i to pro vás bude velmi náročné čtení. To není urážka, to je zhodnocení vašich reálných možností na základě toho, co tady předvádíte.

Pokud by ta listina v domovském státě jedné ze stran sporu byla a v domovském státě druhé strany nebyla veřejná, tak co? Hodi si soudce korunou (eurem)?
Takové případy samozřejmě nastávají i dnes. A je to jenom malinký zlomeček případů, kdy jedna strana sporu je z jednoho státu a jiná strana z jiného státu. Stejný je třeba případ, když si něco koupíte v USA a pak dojde ke sporu. Právo ale má mechanismy, kterými určuje, podle kterého práva se spor bude soudit. A také má mechanismy, kterými se posuzuje právní stav skutečností pocházejících z jiné jurisdikce.
Představte si, že třeba v některých státech je možné uzavírat stejnopohlavní manželství, a v ČR to možné není. Podle vaší teorie by se muselo manželství jako právní institut zrušit, protože co když takový stejnopohlavní pár přijede do ČR, mají tu být posuzováni jako manželé, nebo nemají? Vidíte, a přesto není nutné manželství celosvětově zrušit, protože i s takovými situacemi si právo umí poradit (i když to není vždy snadné).

Viz text pana Stallmana na Rootovi, najděte si ho, než budete dál tvrdit, co tam je a co ne..
Vy jste ale před tím tvrdil úplně něco jiného. A já fakt nebudu dohledávat argumenty dokládající vaše tvrzení. Doložit tvrzení je věcí toho, kdo to tvrzení předkládá, ne protistrany.

"Úplně stejný problém..."
V tom nejsme ve sporu. Problém je hlavně při nemožnosti identifikovat autora, nebo držitele autorských práv. O tom píše i ten Stallman (sice u amatérských filmů, ale je to v principu to samé).
Půjčování skenů na dálku - to narazí na mnoho praktických problémů.

Ten zdroj - tohle může napadnout jen nějakou ochranářskou orgnizaci, normálního člověka ne.

Přílepky
Přiznám se, že neznám současný stav, ale když jsem naposled hledal něco v zákonech, tak free byly jen skeny stránek Sbírky, bez možnosti prohledávat text, a v surové podobě, tedy bez nějakého odkazování na pozdější přílepky apod.
To, co popisujete, bylo jen na zpoplatněných stránkách.

Ukázka toho, že ani ti, kdo paragrafy sepsali,nejsou s to spolehlivě predikovat, jak je vyloží soud. A to je ještě zpravidla soudy různých stupňů vykládají různě.

"Texty pro laiky"
Toho Sawického jsem přečetl bez problémů. Mrkněte se na něj, po knihovnách asi bude, je to velice zajímavé čtení od světově uznávaného špičkového právníka a popularizátora práv (má i stránku na Wikipedii). A on právě vykládá principy různých právních řešení a zdůvodňuje na příkladech, proč je takové či makové. Paragrafy neřeší, protože ty jsou stejně v každé zemi jiné a mění se i v čase. Proto je jeho text zajímavý i dnes, kdy už z tehdy platných zákonů asi moc nezbylo. Kdyby tehdy citoval jen paragrafy, byla by jeho kniha dnes jen makulatura.
MMCH, zkoušku ze soudního lékařství vč. příslušných paragrafů mám za 1.

G+G a L+L manželství
Ano, zrovna o tom je docela dost diskutováno na nejrůznějších webech, včetně toho, že může nastat situace, kdy přijede pár s dítětem, jeden člen páru je biologický rodič a druhý adoptivní. A reálně jsou obavy z toho, že v případě úmrtí nebo těžké nemoci biologického rodiče by mohly nastat právní problémy ve státě, který homo manželství a homo adopce neuznává (stav nyní u nás).

Netvrdil jsem nic jiného, jen jsem použil onen termín "mickeymouseův zákon", který používá Stallman

27. 7. 2023, 20:48 editováno autorem komentáře

Problém je hlavně při nemožnosti identifikovat autora, nebo držitele autorských práv.
Ne, není to problém. Autorský zákon na takové situace pamatuje.

Přiznám se, že neznám současný stav, ale když jsem naposled hledal něco v zákonech, tak free byly jen skeny stránek Sbírky, bez možnosti prohledávat text, a v surové podobě, tedy bez nějakého odkazování na pozdější přílepky apod.
To, co popisujete, bylo jen na zpoplatněných stránkách.
Nebo se to také dalo koupit papírově jako „ÚZ“ (Úplné znění) dávno před internetem.

Stejně je fascinující, že už jste tu popsal asi stranu textu důvody, proč si nemůžete přečíst zákon (přitom neustále pomíjíte ten nejdůležitější – že byste mu stejně nerozuměl), ale pořád máte pocit, že k tomu zákonu máte co říct.

Netvrdil jsem nic jiného, jen jsem použil onen termín "mickeymouseův zákon", který používá Stallman
No, tvrdil jste už asi tři věci, které v tom článku údajně byly. A dokud ten článek neodkážete, nemá smysl se o něm bavit, protože vaše interpretace toho textu je absolutně nevěrohodná, protože nevěrohodné jsou všechny vaše interpretace textů.

Nevím, proč bych měl zákony kupovat, je zájmem státu, aby je občané znali. I ten Chamurapiho zákoník byl veřejně vystaven.

Stallman viz zde:
https://www.gnu.org/philosophy/copyright-and-globalization.cs.html
ale tam jsem ho určitě původně nečetl.

Nevím, proč bych měl zákony kupovat, je zájmem státu, aby je občané znali.
Třeba proto, abyste nevypadal jako hlupák, když se pustíte do diskuse o autorském právu.

Stallman viz zde
Tam ovšem není nic z toho, co jste Stallmanovi vkládal do úst.

Je mi líto, je tam vše.

Vložit sem přímo odkaz na příslušnou část, to bych po vás při vašem širokém vzdělání chtěl moc. Ale zkopírovat sem první větu odstavce, kde se o tom píše, to byste zvládnout mohl, ne? Takže kde tam píše o nemožnosti digitalizace amatérských filmů?

Omlouvám se. Úvod je velmi podobný tomu, co si pamatuji, ale někde u textu:

"Souhlasím, že zkrácení doby platnosti autorských práv je dobrý nápad. Není vůbec potřeba, co se týká podpory publikování, aby autorská práva mohla trvat až celých 150 let (podle současného zákona v některých případech mohou). "

bylo v té verzi co pamatuji explicitně uvedeno, že starší filmy mohou prostě časem zteřet a že do digitalizace a množení za cenu pokrývající náklady se nikdo nebude pouštět při riziku, že se objeví nějaký majitel autorských práv (tč. neznámý) a bude ho chtít kasírovat.
Hledal jsem jinou verzi v češtině i angličtině, ale nenašel jsem ji ani česky ani anglicky. Prostě za těch 22 let to zmizelo jako mnoho jiných věcí. Bohužel.
Nicméně to, že trvanlivost filmů, a navíc z kamery, není nekonečná, je prostě fakt (o té kameře to platí víc, protože filmy z fotoaparátu (čb) na tom jsou při dobrém procesingu líp.

To se k vám při tom vašem širokém vzdělání a širokých koníčcích nedostala informace, že lidská paměť je ošidná? Ťe tomu, co si pamatujete, nemůžete bezmezně věřit? Daleko pravděpodobnější, než že ten text zmizel, je to, že nikdy neexistoval – ale vy jste si ho vymyslel (a teď ani nemyslím, že byste to udělal záměrně).

Nicméně to, že trvanlivost filmů, a navíc z kamery, není nekonečná, je prostě fakt
Ano, to je fakt. Ale to, že v nějakém tvrzení uvedete jeden fakt, neznamená, že i ostatní věci v tom tvrzení jsou správně.

Ano., falešné vzpomínky zcela jistě existují, ale je daleko pravděpodobnější, že to, co si pamatuji léta a léta používám při různých příležitostech, během 20 let z webu zmizelo, než že se mi vygenerovala falešná vzpomínka.
Je docela možné, že to byl nějaký neoficiální překlad Stallmanovy přednášky ve Skopje v roce 2010 (s velmi podobným názvem), kterou se mi nepodařilo najít jako text, ale jen jako video. A jen pomocí yahoo, přes google jsem ji nenašel.

K té trvanlivosti filmů: Jde o to, že pokud by byla v rozporu s tím, co se mi vybavuje, byl by to argument pro falešnost vzpomínky. Navíc starší filmy jsou na celuloidu, který stárne rychleji než podklady filmů, na které se analogově fotí a snad i filmuje v současnosti.

Ne, v tomto případě je zdaleka nejpravděpodob­nější, že jste tu Stallmanovu přednášku nepochopil už když jste ji slyšel/četl poprvé. Stejně, jako jste nepochopil licenci TeXu nebo autorský zákon.

To, že filmový materiál degraduje, jste se snad nedozvěděl poprvé před dvaceti lety. Takže o falešné vzpomínce utvořené v souvislosti s úplně jinou situací to nevypovídá nic.

Jak bys tedy nazval organizaci, která vybrané peníze přerozděluje vybraným dle svého klíče, třeba na dotacích?
Článek ale není o takové organizaci. Článek je o producentovi filmu. O vykonavateli autorských práv. Já bych takový subjekt obvykle nazývám autorem, protože je to někdo, kdo z rozhodnutí autora jedná autorovým jménem. Když budete psát o prodeji bytu, také budete psát o „vlastníkovi“ a nebudete řešit, že vlastníka ve skutečnosti zastupuje realitní kancelář nebo právník.

Ano, v Americe, když chcete něco točit za sebe, nějakou tu uměleckou výpověď, musíte na to mít. Buď vlastní budget nebo přesvědčene investory. Ne že přijde nějaký fond na "podporu kinematografie" a nasype peníze od lidí. A už vůbec ne do komerční věci.

Jsem toho názoru, že "natočit" přestává být problém. Existuje spousta prostředků, které jsou v principu kvalitnější než to, na co se natáčelo, řekněme v polovině minulého století, a jsou velice snadno (i po cenové stránce) dostupné. A existuje i spousta nástrojů pro animaci, tj. k vytvoření sledu snímků, které nějakým free programem typu ffmpeg dáte dohromady a spojíte ho se zvukem. A je to tudíž dostupné i pro lidi, vybavené "oběma rukama levýma", protože existují i SW nástroje, u nichž je na vstupu text a na výstupu obrázek. Přitom, nedojde-li k nějakému zásadnímu zvratu, budou tyto trendy pokračovat i nadále.
Sám jsem takto dělal film do výuky a v době covidu jsem takto nadělal ze slajdů svých přednášek video doprovázené zvukem, které si mohli studenti stáhnout ze studijních materiálů.
Spíš je problém dostat takové video (tedy, pokud to není učební pomůcka) k divákům. Protože se opět dostáváme do střetu s "ochranářskými" organizacemi, pro které je něco podobného minimálně konkurentem, snižujícím prodej, stahování, on line sledování (atd.) děl, z nichž mají peníze (vysvětleno v této diskusi v jiném vlákně).

Spíš je problém dostat takové video (tedy, pokud to není učební pomůcka) k divákům.
To, že vy něco neumíte, je váš problém. Není to problém obecně.

Protože se opět dostáváme do střetu s "ochranářskými" organizacemi
Tak určitě. Škoda, že jste „zapomněl“ napsat, s kterými organizacemi, jak se o vašem videu dozví a jakým způsobem budou bránit jeho zveřejnění.

"To, že vy něco neumíte ..."
Není to zdaleka můj problém. Je to problém prakticky všech amatérských tvůrců na jedné straně, ale i zájemců o taková díla na straně druhé. Zdaleka ne vše je řešitelné přes youtube, vimeo a podobné weby.

"Střet s ochranářskými organizacemi"
Je mi líto, tyto organizace si usurpují i právo znepřístupnit určité dílo, jehož tvůrce "zastupují", divákům z určitých zeměpisných oblastí, viz "zóny" u DVD. Takže tyto organizace škodí i tvůrcům, které "zastupují". A opět je to jeden ze zdrojů tlaku na "neoficiální" kopie (jejich výrobu a distribuci), které zónovaní a jiné čuňačiny nemají.
A, jak jste sám připustil, "ochrana" těmito organizacemi nastupuje "automaticky" a ne každý má na soudní či jiné řízení (čas, peníze atd.), aby se z jejich otroctví dokázal vymanit (a v něškterých zemích to jde hůře či vůbec ne).
Tyto organizace prostě škodí šmahem všem, tvůrcům i konzumentům umění, a ještě si za to pokrytecky vynucují peníze. Bez nich by oběma těmto kategoriím lidí se vztahem k umění bylo jednoznačně lépe.

A ještě existuje jeden způsob škůdcovství těchto organizací, a ten spočívá přímo v ničení kulturního dědictví: Svého času o tom vyšel text R. Stallmana na Rootovi:
Existuje spousta amatérských filmů (opravdu filmů, natočených na plast pokrytý fotocitlivou vrstvou), dokumentárních i uměleckých (často nesoucích jedinečné a přitom cenné informace), u nichž je naprosto nejednoznačný tvůrce (a tedy i současný vlastník "autorských práv"), případně je tvůrce jasný, ale nelze dohledat dědice, které by si zasloužily digitalizaci, ale při současných zákonech (nejen u nás) je to vyloučeno, právě kvůli nim. Nosiče těchto děl mají přitom omezenou životnost, takže znemožňování jejich převodu do digitální (tedy dlouhodobě uchovatelné) formy cestou "ochrany autorských práv" hrozí jejich fyzickým zničením.

Není to zdaleka můj problém.
Ano, lidí, kteří něco neumí, je spousta. Pořád je to ale problém těch lidí (i váš), nikoho jiného.

Je to problém prakticky všech amatérských tvůrců na jedné straně, ale i zájemců o taková díla na straně druhé.
Ne, není. Většina amatérských tvůrců umí svá díla publikovat. Problém spousty tvůrců a konzumentů je ten, že tvůrci neumí svůj obsah propagovat a konzumenti si ho neumí najít. Ale za to opravdu nemohou žádné „ochranářské organizace“.

Zdaleka ne vše je řešitelné přes youtube, vimeo a podobné weby.
Také to není jediná možnost publikování.

Je mi líto, tyto organizace si usurpují i právo znepřístupnit určité dílo, jehož tvůrce "zastupují", divákům z určitých zeměpisných oblastí, viz "zóny" u DVD.
Pořád jste nenapsal, které organizace. Každopádně pokud někdo uzavře smlouvu, která je pro něj nevýhodná, je to jeho problém.

A, jak jste sám připustil, "ochrana" těmito organizacemi nastupuje "automaticky" a ne každý má na soudní či jiné řízení (čas, peníze atd.), aby se z jejich otroctví dokázal vymanit (a v něškterých zemích to jde hůře či vůbec ne).
To jste akorát zase vůbec nepochopil, jak to funguje.

Tyto organizace
Sice neumíte žádnou takovou organizaci jmenovat, ale víte, že škodí.

při současných zákonech (nejen u nás) je to vyloučeno
Není.

právě kvůli nim
Jo jo, bájné ochranářské organizace, které nikdo neviděl a nemají žádné jméno.

Jestliže se tento problém týká velkého množství lidí, je něco špatně.

"Většina amatérských tvůrců..."
To by chtělo nějaký důkaz, který jste nepodal.

"Zdaleka ne vše"
Pak se dostanete do situace majitele hospody, do níž nikdo nechodí.

"Pořád jste nenapsal, které organizace."
Je jich mnoho, mají různé názvy, jejich podstata je ale stejná: Parazitace na tvůrčí práci jiných lidí. I to zónování DVD je dílem jakési organizace. Pochybuji, že by nějaký tvůrce dobrovolně uzavřel smlouvu, podle níž bude jeho dílo v řadě států světa nedostupné. Spíš je k tomu donucen tím, že jinak se jeho dílo na DVD nedostane.

"To jste zase nepochopil..."
Pak jste to špatně popsal.

"Tyto organizace"
"při současných zákonech"
"právě kvůli nim"
Sorry, cituji R. Stallmana, který je v těchto věcech zcela jistě kompetentnější než vy.

Jestliže se tento problém týká velkého množství lidí, je něco špatně.
Ano, ti lidé některé věci nechápou. To sice je špatně, ale inteligence v populaci má normální rozdělení, takže polovina lidí je podprůměrně inteligentních a je jich docela dost takových, kteří jsou od toho průměru dost daleko. Reklamovat to musíte buď u evoluce nebo u Pánaboha, dle vaší víry.

To by chtělo nějaký důkaz, který jste nepodal.
Jo, zato vaše komentáře důkazy přímo přetékají.

Je jich mnoho, mají různé názvy
Jo, je jich tam moc, že nedokážete vyjmenovat ani tři, dokonce ani jednu. Vy o tom nevíte, ale každý, kdo je o trošku chytřejší, než vy, z vašich komentářů pozná, že žádnou takovou organizaci neznáte. Že si bůhvíproč myslíte, že takové organizace existují, ale nikdy vás nenapadlo přemýšlet o tom, jestli nějakou takovou organizaci znáte, jak by fungovala, co dělala.

Pochybuji, že by nějaký tvůrce dobrovolně uzavřel smlouvu, podle níž bude jeho dílo v řadě států světa nedostupné.
Jasně, při tom uzavření smlouvy mu „organizace“ držela u hlavy pistoli. A pak také při realizaci autorského díla.

Spíš je k tomu donucen tím, že jinak se jeho dílo na DVD nedostane.
A kdo v tom zabrání? DVD si může nechat vylisovat kdo chce. Nebo v menším nákladu se dá vypálit.

Pak jste to špatně popsal.
Jenže já jsem to nepopisoval. Řeč byla o tom, jak funguje autorské právo – a to vy nechápete.

Sorry, cituji R. Stallmana, který je v těchto věcech zcela jistě kompetentnější než vy.
Jenže vy ho necitujete vy parafrázujete to, co si myslíte, že řekl. A už jste prokázal, že nejste kompetentní věci týkající se autorského práva parafrázovat, protože autorskému právu vůbec nerozumíte.

"někteří lidé nechápou"
OK, ale v tom případě je špatný zákon, protože ten by měla být s to pochopit i osoba s IQ (100 - směrodatná odchylka). Aby ho mohla v praxi dodržovat.

"důkazy přetékají"
Když nepodáváte žádné důkazy vy, neexistuje důvod, proč bych to měl dělat já.

"Jo, je jich tam moc..."
Padla tu OSA, Dilia, existuje artpatent.eu a mnoho dalších. Některé působí jen lokálně, některé mezinárodně. Navíc mají místo od místa různé názvy a časem si je mění i v místě samém (reakce na průšvihy, aby nemuseli platit odškodné).

"Dobrovolné uzavření smlouvy"
Stačí situace, že buď se jeho dílo na DVD dostane i s příslušnými firmou prosazovanými omezeními, nebo se tam nedostane. DVD si sice může nechat vylisovat "kde kdo", ale do monopolizované distribuční sítě je nedostane.

"pak jste to špatně popsal"
Je mi líto, vaše čeština není zrovna kvalitní a umožňuje zřejmě vícerý výklad.

"Stallman"
Ten článek na Rootovi asi k dohledání je a píšu to, co jsem si z něj zapamatoval jako podstatné.

OK, ale v tom případě je špatný zákon
Jenže řeč nebyla o zákoně.

Když nepodáváte žádné důkazy vy, neexistuje důvod, proč bych to měl dělat já.
Protože vy jste tu diskusi bez důkazů začal.

Padla tu OSA, Dilia, existuje artpatent.eu a mnoho dalších.
Tyhle organizace ale nedělají nic z toho, o čem jste psal.

Stačí situace, že buď se jeho dílo na DVD dostane i s příslušnými firmou prosazovanými omezeními, nebo se tam nedostane. DVD si sice může nechat vylisovat "kde kdo", ale do monopolizované distribuční sítě je nedostane.
To je jako kdybyste argumentoval tím, že je hrozná tragédie, že v obchodě musíte za zboží zaplatit, protože jinak si ho nemůžete vzít. Takhle holt funguje lidská společnost, že když jeden subjekt něco chce od jiného, nabídne nějaké protiplnění a buď se dohodnou, nebo se nedohodnou.

Je mi líto, vaše čeština není zrovna kvalitní a umožňuje zřejmě vícerý výklad.
Uveďte konkrétně, co jsem napsal „nekvalitně česky“ nebo nesrozumitelně. Pořád hledáte chybu jinde, než u sebe. Přitom tady bylo opakovaně prokázáno, že nerozumíte základním věcem – nebude tedy problém s pochopením spíš na vaší straně?

Ten článek na Rootovi asi k dohledání je a píšu to, co jsem si z něj zapamatoval jako podstatné.
To je právě ten problém – že píšete o tom, jak vy jste článek interpretoval. Přitom s každým komentářem dokazujete, že nechápete ani velmi jednoduché věci. Proč by tedy zrovna tenhle článek měl být výjimkou, že jste ho pochopil správně?

Řeč byla o tom, že lidé zákonům nerozumějí. Zákony by přitom měly být koncipovány tak, aby jim rozuměl každý, kdo má mentálně na to, aby dostal občanku. A pokud to není (jakože v řadě případů je to jen nesrozumitelná hatmatilka), je něco špatně.
Kdysi kdosi konstatoval, že norma EU, která se musí také dodržovat, pro zakřivenost banánů (či okurek) je delší než celý Chamurapiho zákoník. O Desateru raději ani nemluvě.

Není do možné vkládat do diskuse stovky stran textu.

Uvedl jsem organizace, zabývající se profesionálně "ochranou" autorských práv v různých segmentech autorské tvorby. Sám jste jednu z nich jako takovou v této diskusi zmínil.

Zónování. Je to v podstatě rasismus, a je úplně jedno která konkrétní organizace a kteří konkrétní lidé to dělají a pod jakou záminkou. Ale platí, že pokud se tomu autor nebo držitel práv nepodvolí, tak se DVD s jeho dílem do obchodů s DVD prostě nedostanou.

Toho Stallmana si dohledejte, cituji ho zcela jistě se zachováním smyslu toho, co píše. Možná by se to dalo (v angličtině) najít i na jeho stránkách.

27. 7. 2023, 16:56 editováno autorem komentáře

Řeč byla o tom, že lidé zákonům nerozumějí.
Ne, vy jim nerozumíte.

Zákony by přitom měly být koncipovány tak, aby jim rozuměl každý, kdo má mentálně na to, aby dostal občanku.
To byste zbytečně nedal občanku spoustě lidí. Vy si asi také dokážete nakoupit, dojet někam MHD, možná i zaplatit složenku – a neměl byste mít občanku jenom proto, že nerozumíte jednoduchým zákonům?

Není do možné vkládat do diskuse stovky stran textu.
Ale jeden odkaz se do diskuse vložit dá.

Uvedl jsem organizace, zabývající se profesionálně "ochranou" autorských práv v různých segmentech autorské tvorby.
Akorát že ty organizace nemají ta práva, která jim přisuzujete.

Zónování. Je to v podstatě rasismus,
Není. Vy jste si vážně dal předsevzetí, že v každém komentáři musíte přijít s aspoň jedním zbrusu novým blábolem?

Ale platí, že pokud se tomu autor nebo držitel práv nepodvolí, tak se DVD s jeho dílem do obchodů s DVD prostě nedostanou.
Tohle tvrzení vyvrací DVD, která jsou vydána v jeden okamžik pro všechny zóny, a která v obchodech s DVD jsou.

Toho Stallmana si dohledejte, cituji ho zcela jistě se zachováním smyslu toho, co píše.
Těžko můžete při citování zachovat smysl textu, když smysl toho textu nechápete. A fakt nevím, proč já bych měl dohledávat text, kterým argumentujete vy.

"Zákony"
Sorry. "Neznalost zákona neomlouvá." Pokud lidé nejsou s to pochopit, co se po nich vlastně přes ten zákon vyžaduje, je něco špatně.

Odkaz na diskusi o e-boocích před lety možná zde, možná na rootovi?

"Akorát že ty organizace nemají práva..."
Ale v podstatě mají. Viz řada kauz, které proběhly veřejnými sdělovacími prostředky.

Zónování.
V principu je to čísi rozhodnutí, že lidé z určitých států nebo kontinentů nebudou mít k danému videu přístup. Pokud to není rasismus, přiznávám že jsem tento termín použil jako nadsázku, pak se mu to hodně blíží.

Vyvrací DVD
Nevyvrací. Maximálně to dokazuje fakt, že zónování je jen zbytečná buzerace diváků i autorů a naprosto ho není zapotřebí. A že jsou takoví autoři, kteří si případně mohou dupnout.

Toho Stallmana si dohledejte, abyste nebyl za "momentálně zaostalého". Navíc je jeho text velice čtivý, inteligentně napsaný a, pokud mohu soudit, i dobře přeložený.. Rozhodně většinu čtenářů obohatí.

Zónovani je x let používaný a zavedený systém. V souvislosti s ním jsem slyšel různé věci, ale opravdu nikdy nic o rasismu. Ani že by se k němu blížilo. Začínáte mluvit z cesty.
A proč by si vůbec někdo dohledaval materiál kterým se tu oháníte vy? Dokládá ten, co tvrdí. Nechtěl byste už trochu zchladnout?

Začínáte mluvit z cesty.
Vy máte tedy hodně posunutý práh bolesti :-)

Protože tu grafomanii pana ASP sleduju jen občas jedním okem...

Pokud lidé nejsou s to pochopit, co se po nich vlastně přes ten zákon vyžaduje, je něco špatně.
Není možné dělat zákony pro lidi s IQ 40. Holt se počítá s tím, že většina lidí dokáže pochopit, že na něco nemá, a nebudou se pouštět daleko za tuto hranu. Vy jste výjimka, ale zákony řeší fungování celé společnosti, nemohou se přizpůsobovat každé výstřednosti.

Ale v podstatě mají. Viz řada kauz, které proběhly veřejnými sdělovacími prostředky.
Ne, nemají. Odkazem na domnělou řadu kauz nic nedokážete, odkažte třeba na tři konkrétní kauzy.

Nevyvrací
Vyvrací. Když vy tvrdíte, že něco nejde, a já ukážu výsledek takové činnosti, tak to vaše tvrzení vyvrací.

Maximálně to dokazuje fakt, že zónování je jen zbytečná buzerace diváků i autorů a naprosto ho není zapotřebí.
Ne, nedokazuje. To, že to tak vyhovuje jednomu autorovi, neznamená, že to tak vyhovuje všem.

Toho Stallmana si dohledejte, abyste nebyl za "momentálně zaostalého".
Vy jste mentálně zaostalý a překáží vám to? Nepřekáží. Nedokážete pochopit ani jednoduché tvrzení, že doložení zdroje je na tom, kdo se zdroje dovolává, ne na oponentovi. Vadí vám to nějak? Ne, spokojeně si opakujete, že doklad vašeho tvrzení si má najít já.

IQ 40 patří do kategorie nevzdělavatelných. Ti občanku nedostanou. Dostanou ji ti, co projdou zvláštní školou. A ti by tedy měli být s to zákony dodržovat, tj. porozumět tomu, co v nich stojí. A praxe je taková, že zákonům nerozumí ani právníci, což je jednoznačně špatně.

Takže jsme jako obvykle nepochopili jednoduché konstatování, ale natloukli jsme k tomu stovky písmenek...

Problém A. S. Pergilliho není v tom, že plave v pojmech, ale v tom, že nezná koncepty autorského práva, neví, jak to funguje. Pak samozřejmě nemůže znát správné pojmy, protože ty pojmy se vztahují k tomu, jak je to reálně, tím pádem nepasují na jeho představy. „Ducha myšlenky“ také chápu, bohužel se vztahuje k jeho představám, které nejsou kompatibilní s reálným světem.

Pokud někdo tak okázale ignoruje fakta a trvá na tom, že zákon v žádném případě číst nebude, nevidím důvod, proč odkazy na zákon uvádět. Diskusi by to nijak nezměnilo.

Mně zase baví, že u probíhající diskuse, kde se dva diskutující pravidelně střídají, má podle vás jeden z diskutujících potřebu mít poslední slovo.

Koncept autorského (a podobných) práv je jednoduchý:
Vztahuje se k době osvícenského absolutismu, kdy panovník určitým tvůrcům udělil "patent na exkluzivitu", omezený na konkrétní dílo (třeba technický postup či konkrétní výrobek) a buď omezený časem, nebo smrtí majitele patentu.
Vše ostatní je pouze rozvinutí a rozkošatění (máme patenty, máme průmyslové vzory, máme různé typy různě chráněných autorských děl) uvedeného panovnického patentu. Myšlenka a princip však zůstávají stejné.
A jako se v době osvícenského absolutismu uživili řemeslníci i tvůrci, kteří patent nedostali, tak by se i dnes řada vynálezců a tvůrců uživila i bez existence této ochrany, a je docela dobře možné, že i lépe (alespoň někteří).

MMCH, pokračování této absolutistické koncepce je v současné době připravovaný zákon o "statusu umělce", tj. o vytvoření skupiny lidí, kteří by na základě státem uznávaného "umělectví" měli mít jakési státem garantované stálé příjmy. Měli jsme už umělce "zasloužilé" a "národní", tak proč ne "státem uznávané", že? Většinou jsou kandidáti na tento status (na rozdíl od těch zasloužilých a národních umělců) výrobci naprosto neprodejných "uměleckých děl" (jejich obrazy, sochy atd. nikdo nekupuje, na jejich divadelní představení, filmy apod. nikdo nechodí). Obávám se, že přidělení krumpáče a lopaty by byla adekvátnější reakce ze strany státu na jejich požadavky.

A ještě jednou MMCH: Velmi problematické jsou patenty na GMO. V praxi byly opakovaně zneužity k likvidaci drobných zemědělců a mohou mít i další důsledky:
Mj. dříve nebo později dojde k opravám a vylepšením genů i u lidí (technicky to už možné je). Pokud bude takové vylepšení patentováno, má to potenciál udělat z takto vzniklého člověka otroka držitele patentu.

Děkujeme za poučení. To jsou novoty, doktor rozumuje o autorských právech a herec zase o rakovině... 🤔

A. S. Pergill přešel do své terminální fáze diskuse, ve které k blábolům, které ho metodou volných asociací napadly k tématu diskuse, přidá „mimochodem“ úplně nový blábol, který s původní diskusí nesouvisí vůbec nijak.

4cadc12876d54e83­1099c2a67a640eb­bbae50551164e­eb29ac3fc51213d62efb

@FJ: čistě ze zvědavosti, ten hash sděluje co? Nebo je to jen náhodný shluk pismen a čísel?

Postoj FJ je jednoznačně v tom, že co je dáno zákonem, se musí bez přemýšlení přijmout a podle toho jednat.
Nic takového já jsem tu ovšem nepsal. Celá diskuse se totiž nevede o tom, co je správně, ale o tom, jaký je současný faktický stav.

Protivník tvrdí, že svazování různými ochranářskými svazy omezují rozvoj.
Má to drobný zádrhel, že tu zatím nikdo nenapsal, jakým způsobem ty „ochranářské svazy“ omezují rozvoj.

Vyplývá to z celé diskuse.
Nevyplývá, protože ta diskuse je o něčem jiném. Když někdo bude psát, že maximální povolená rychlost v obci v ČR je 60 km/h a já ho opravím, že je to 50 km/h, neplyne z toho vůbec nic o tom, zda tu rychlost 50 km/h považuju za správnou.

Třeba taková OSA podporuje různé projekty dle vlastního klíče.
To ale ještě neznamená, že brání rozvoji (jak píšete vy), nebo že dokonce v něčem brání autorům, jak píše A. S. Pergill.

Stejně to vnímám u podpory kinematografie.
V ČR podporuje kinematografii třeba Státní fond kinematografie, který ovšem nemá vůbec nic společného s kolektivní správou autorských práv.

To je právě ten problém, že mícháte hrušky s hřebíkama, a když pak píšete, že byste na hrušky chtěl mimo kladiva používat i šroubovák, nikdo netuší, o čem vlastně píšete.

U patentů je problém v tom, že chráněné položky nikdo druhý nemůže zdokonalovat.
To není pravda.

Rozvoji brání aktuální znění zákona, nicméně organizace, které na toto téma špiclují a udávají jsou v tom namočené také. Konkrétně je bráněno parafrázovaní, parodování a podobným technikám, což do značné omezuje autory odvozených děl.
Pokud by platily soudobé autorské zákony (nejen ten náš), tak by nemohl vzniknout ani Don Quijote, protože je parafrází a parodií rytířských románů. A ve středověku dokonce vznikala díla, která byla celá složena z na sebe navazujících citátů různých děl (MMCH mnohdy lze z nich vybádat určité "podpovrchové" sdělení, pokud ta zdrojová díla dohledáme a podíváme se na to, co předcházelo nebo následovalo tomu citovanému kousku). Takové dílo je ovšem naprosto v rozporu se zněním současných autorských zákonů.

Rozvoji brání aktuální znění zákona
Což těžko můžete posoudit, když ten zákon neznáte. A nenapsal jste jediný reálný (tj. odpovídající tomu, co je skutečně v zákoně) příklad, kdy by zákon bránil rozvoji.

Konkrétně je bráněno parafrázovaní, parodování a podobným technikám
Není. Už jsem vám to jednou psal.

Pokud by platily soudobé autorské zákony (nejen ten náš), tak by nemohl vzniknout ani Don Quijote, protože je parafrází a parodií rytířských románů. A ve středověku dokonce vznikala díla, která byla celá složena z na sebe navazujících citátů různých děl […]. Takové dílo je ovšem naprosto v rozporu se zněním současných autorských zákonů.
Ne, vzniku takových děl zákon vůbec nebrání. Důkazem je třeba spousta filmů, které odkazují, parafrázují a parodují spoustu jiných uměleckých děl. Některé (často velmi úspěšné) filmy prakticky nejsou nic jiného, než série popkulturních odkazů.

Stačí sledovat, kdo byla za co odsouzen, nebo alespoň léta šikanován.

"parodie, parafráze"
"vzniku takových děl nic nebrání"
Je mi líto, popisujete dobu před značným utužením v této oblasti (ochranářské organizace potřebují rejžovat stále víc). Taková díla, jaká se točila někdy v 60. či 70. letech minulého století, by už dnes vzniknout nemohla.
A pokud se točí remake, musejí se koupit práva na ten předchozí film.
Dokonce i citace či ukázky pro potřeby výuky (která má řadu výjimek a ulehčení) jsou už dnes problematické. Šéf ústavu je právník a explicitně nás, zaměstnance a nikoli právníky, na to upozorňoval. A věřit budu spíš jemu než vám.

Stačí sledovat, kdo byla za co odsouzen, nebo alespoň léta šikanován.
Tak nějaký takový příklad uveďte.

Je mi líto, popisujete dobu před značným utužením v této oblasti (ochranářské organizace potřebují rejžovat stále víc). Taková díla, jaká se točila někdy v 60. či 70. letech minulého století, by už dnes vzniknout nemohla.
Když jsem o tom psal, měl jsem na mysli díla z tohoto tisíciletí. Bez přemýšlení mne napadl třeba Shrek. To nejsou 60. či 70. léta minulého století.
Navíc v této oblasti nedošlo minimálně za posledních 50 let k žádné významné změně.

A pokud se točí remake, musejí se koupit práva na ten předchozí film.
Aha, takže to jde, zákon tomu nebrání. Proč teda pořád tvrdíte, že tomu zákon brání?

Dokonce i citace či ukázky pro potřeby výuky (která má řadu výjimek a ulehčení) jsou už dnes problematické.
Jenže na legislativním ukotvení citací se nic neměnilo desítky let. Že je to pro vás problematické, protože tomu nerozumíte, tomu věřím.

A věřit budu spíš jemu než vám.
Ono je nejpravděpodob­nější, že s ním nejsme ve sporu. Že problém je v tom, že tomu nerozumíte vy.

"Pokud by platily soudobé autorské zákony (nejen ten náš), tak by nemohl vzniknout ani Don Quijote"

Shakespeare ve skutecnosti sam nic nenapsal, veskera jeho tvorba je jen synteza toho, co napsali jeho predchudci. Dnes by sedel v base.

Podotykam, ze na to tema existuje cela rada studii vcetne uvedenych (dnes typicky prakticky neznamych)zdroju ze kterych jsou ta dila poskladana.

Sonety asi originální jsou.

Ty máš jednoznačně a dlouhodobě problém s chápáním textu.
Ne, nemám problém s chápáním textu. Naopak, na rozdíl od vás, chápu, že „brání“ je něco jiného než „znevýhodňuje“.

Takže mu svým způsobem brání v rozvoji.
„Svým způsobem“. Když chcete dokazovat, že někdo něčemu brání, dokazujte, že „brání“, ne že „svým způsobem brání“.

Podporou kinematografie jsem pokračoval v další oblasti, která je finančně pokřivená.
To je klidně možné, že je finančně pokřivaná, ale vůbec to nesouvisí s předmětem diskuse, kterým je autorské právo.

Poslední větou jsi celý mnohapříspěvkový elaborát zmuchlal a hodil do koše. Přitom jsem ti tentokrát fandil.
Když je písnička z jednoho filmu použitá v jiném filmu od jiného tvůrce a studia, je to podle mne dostatečný důkaz, že užít starší dílo v novějším dílu lze. Takže tomu asi zákon nebrání. Leda by všechna ta použití byla nelegální, ale to není moc pravděpodobné, že.

Když někomu, na rozdíl od jiného, poskytnu podporu, tak ho ve vztahu ke konkurentovi znevýhodním.
Ano.

Zároveň mu bráním v rozvoji.
Nebráníte.

Když zatarasíte vstup do hospody, zabráníte kolemjdoucím v té hospodě se najíst. Když jim nedáte peníze, nebráníte jim v tom najíst se.

Ano, bylo to trochu mimo téma. /em>
Bylo to úplně mimo téma. Je to jako kdybychom se tady bavili o nejlepším receptu na svíčkovou, protože přece ulož.to má ty soubory uložené na discích, plotnové disky mají v sobě kulaté plotny, talíře jsou také kulaté, a na talíři můžeme mít třeba svíčkovou.

Řeč ale byla o patentech.
Ne, o patentech tady psal akorát A.S.Pergill, protože neví, že patenty jsou řešené jinak, než autorská díla.

Takže když mu nedám peníze, tak mu sice nezabráním ve vstupu, ale zabráním mu v zaplacení útraty.
Ne, nezabráníte. Dotyčný ty peníze může získat jinak. Může je mít naspořené z dřívějška, vydělá si je, daruje mu je někdo jiný…

Dle tvé logiky by tedy mohl odejít bez placení, na které nemá finanční prostředky, protože bys mu nebránil v jeho jednání.
Nic takového ani vzdáleně podobného jsem já netvrdil.

To je strašný výmysl, protože argumentuješ max. vizuální podobou.
No ale stejnou metodou volných asociací se A.S.Pergill dostal k patentům nebo kolektivní správě autorských práv.

Ten s přezdívkou: A.S.Pergill psal, že jakési ochranářské organizace něčemu brání. Já jsem tvrdil, že ničemu nebrání. Vy píšete o narušení, znevýhodnění apod. Nic z toho není bránění. Navíc ten váš příklad s hospodou neodpovídá realitě – autoři nejsou v situaci, že když nedostanou dotaci, nemohou vůbec nijak tvořit.

Já chápu o čem píšete, nemusíte to opakovat. Ale je to věc, která s autorským právem souvisí jenom tak, že se to také týká autorů. Poněkud matoucí je, že jste si jako oslí můstek k tomuto tématu zvolil A.S.Pergillovo bránění, takže to vypadalo, že chcete psát také o brání. Postupně se ukázalo, že o žádném bránění psát nechcete –OK. Ale já se tu do dalšího tématu nesouvisejícího s autorským právem zapojovat nebudu.

MMCH, někde na www.osel.cz je výcuc ze studie etologů, kteří reakci na podobné (zjevně nespravedlivé) chování testovali jednak u opic (konkrétní druh si nepamatuji) a velmi malých dětí (kojenci, batolata) a pro obě tyto skupiny bylo takové chování stresující (to se dá objektivně měřit třeba hormony v moči).

Postoj FJ je jednoznačně v tom, že má jiný názor - vždy a za každých okolností. Začínám ho podezírat, že je to experimentální jazykový model nacvičený za každou cenu oponovat :-).

Je to vidět i na následující reakci, kde diskusi zase svádí mimo tvrzením, že tu nepadlo v čem ochranné svazy brání rozvoji. Nicméně z diskuse několikrát vyplynulo, že je to dáno velmi restriktivním omezováním používání děl (např. k učení člověka i stroje), praktickou nemožností vytvářet odvozená díla, automatickým zastupováním každého autora bez ohledu na jeho registraci (což implikuje zákonem legalizované "svévolné" obohacení na cizí práci). Což jsou všechno věci dané zákonem, čili to nejsou dogmata, ale snadno novelizací zákona upravitelná dočasná pravidla.

(Už se těším na oponenturu :-). Byť nemám čas na takové nikam nevedoucí plkání reagovat...)

je to dáno velmi restriktivním omezováním používání děl (např. k učení člověka i stroje)
O tom nerozhodují autorské svazy ale autoři.

praktickou nemožností vytvářet odvozená díla
O tom nerozhodují autorské svazy ale autoři.

Mimochodem, třeba každý patch k počítačovému programu, který nevytvořil původní autor, je odvozené dílo. Když je podle vás prakticky nemožné vytvářet odvozená díla, jak to, že je tolik opensource softwaru?

automatickým zastupováním každého autora bez ohledu na jeho registraci
Takhle obecně je to nepravdivé tvrzení. Drtivou většinu autorských práv vykonává autor sám nebo jím zvolený zástupce.

Což jsou všechno věci dané zákonem
Ne, nejsou to věci dané zákonem. Jsou to věci, které si myslí někdo, kdo ten zákon nikdy nečetl a nemá ani ponětí o autorském právu.

Jenže opensource a příslušné licence vznikly právě proto, aby vymanily dílo z restrikcí ochranářských organizací a současně umožnily kolektivní tvorbu a vylepšování, při současném znemožnění ten program "ukrást" a používat jako komerční někým, kdo ho nevytvořil.
Proto jsou také OS programy zpravidla kvalitnější než programy chráněné autorskoprávními zákony. A i v případě, že nejsou, tak až na několik málo případů ten rozdíl v kvalitě je převýšen rozdílem v ceně. A kvalitnější jsou často i programy, které nejsou open source, ale jsou volně šiřitelné (třeba TeX).

Jenže opensource a příslušné licence vznikly právě proto, aby vymanily dílo z restrikcí ochranářských organizací
Protiřečíte si. Nejdřív tvrdíte, že kolektivní správci mají nějaké pravomoci dané zákonem a nelze se z toho vyměnit, a teď zase tvrdíte, že se z toho lze vymanit. Tak si rozmyslete, co vlastně tvrdíte. Mimochodem, v ČR nemáme kolektivního správce, který by zastupoval autory software – takže z moci jaké organizace tady podle vás ty licence vymaňují?

Také už jsem vám asi stokrát napsal, že legislativní termín pro ten subjekt, který je například příjemcem poplatků za nenahraná média, je „kolektivní správce“. Bylo by fajn, kdybyste ten termín konečně vzal na vědomí a začal ho používat. Protože vámi vymyšlený termín „ochranářské organizace“ může znamenat naprosto cokoli, a až i vám dojde, že kolektivní správci autorských práv nemají ty pravomoci, o kterých tvrdíte, začnete se vymlouvat, že jste „ochranářskými organizacemi“ vlastně myslel něco jiného.

a vylepšování
Celou dobu tvrdíte, že zákon vylepšování znemožňuje. Tak si vyberete – znemožňuje to zákon nebo neznemožňuje?

Proto jsou také OS programy zpravidla kvalitnější než programy chráněné autorskoprávními zákony.
Všechny programy jsou chráněné autorským zákonem.

A kvalitnější jsou často i programy, které nejsou open source, ale jsou volně šiřitelné (třeba TeX).
TeX je opensource, jeho zdrojové kódy jsou k dispozici a můžete je upravovat.

Licence TeXu je taková, že můžete přidávat makra a jejich soubory. Nemůžete ale jít do samotného programu. Můžete ale upozornit pana profesora Knutha na chybu, a ta bude opravena a TeX dostane nové číslo verze za desetinnou tečkou, o jednu pozici za ní delší (konverguje k pí).
Můžete (podle TeX booku) napsat i vlastní program, ale ten musíte nechat podrobit velmi tvrdému testování, zda z něj lezou naprosto stejné výsledky (na úrovni vlnové délky modrého světla :-) ) jako z originálního TeXu, jinak se váš program nesmí jmenovat TeX.
Takže v podstatě to Open Source není.

Open source programy jsou prostě z ničitelských paragrafů vymaněny, a proto je lze i zlepšovat. I lidmi, kteří na to nemají explicitní povolení autora.
Sém jsem svého času řešil s autorem souboru maker k TeXu Opmac jednu IMHO chybu (nelze zavřít do uvozovek víc odstavců, což v odborných textech nevadí, ale v beletrii jsou přímé řeči přes víc odstavců běžné). Tam se to ovšem dá řešit zásahem nikoli do samotného Opmac, ale po jeho načtení načtením opravného souboru, který definici uvozovek (překopírovanou z jeho textu) předefinuje jako \long\def, kteréžto makro už může mít argument o víc odstavcích (̈́\def nesmí mít v argumentu \par). .

Petr Faistauer: Už to můžu prozradit, byl to tip:

echo "Obhajoba Duška a konspirace o farmaorganizacích, které jsou podobné oněm bájným autorskoprávním organizacím, za 3, 2, 1…" | sha256sum

(Bylo použito kódování UTF-8.)

Uznávám, že jsem to netrefil na 100 %, ale předpokládám, že ohledně farmakologického průmyslu se A. S. Pergill ještě v této diskusi neodbrzdil.

O autorských právech holt musím něco vědět, dtto o plagiátech apod., mj. z profese.

Pokud se týká toho Duška, on má rozhodně pravdu v tom, že psychika je pro rozvoj nádorových onemocnění opravdu důležitá. Patrně bych se s ním neshodl v podrobnostech, ale je docela možné, že užívá příslušná slova jako náhražku odborné terminologie, kterou nezná.
Placebo a nocebo efekt jsou popsány, a ví se, že mohou ovlivňovat vznik a průběh onemocnění z více než deseti procent (některé zdroje uvádějí i výrazně vyšší čísla). Faktem také je, že moderní medicína, na rozdíl od léčitelů, neumí placebo efekt záměrně vyvolat, což je v řadě případů ke škodě věci. Zato je s to vyvolat u některých diagnóz (rakovina mezi ně jistě patří) nocebo efekt, který přispěje k horšímu průběhu choroby.
On je to zcela jistě důsledek právního formalismu v medicíně. Tedy přístupu typu: "Pacient zemřel, ale byla do něj naládována správná dávka předepsaných léků, takže je vše ok." Placebo / nocebo se takto zhodnotit nedá (už proto, že jsou silně individuální jak z hlediska léčitele, tak i léčeného).
MMCH rakovina není to nejhorší. Vím o nutričních terapeutech, kteří odešli od práce s mentálními anorektičkami k mnohem optimističtější práci s onkologickými pacienty. Bez legrace i nadsázky, protože při této diagnóze se člověk v podstatě rozhodne (na úrovni podvědomí) zemřít hlady, a lékaři a další zdravotnický personál jsou v naprosté většině případů zcela bezmocní. Z tohoto hlediska je dost průšvih "boj proti obezitě" u školáků, protože ten může tohle onemocnění nastartovat (měl jsem doktorandku, jejíž data to dost silně naznačují). U tohoto onemocnění slova pana Duška platí skoro stoprocentně.

27. 7. 2023, 09:34 editováno autorem komentáře

O autorských právech holt musím něco vědět, dtto o plagiátech apod., mj. z profese.
Jak jste více než přesvědčivě dokázal, to, že byste něco vědět měl, neznamená, že to doopravdy víte.

Mno, s tou licencí TeXu jste se moc nepředvedl.

Mno, s tou licencí TeXu jste se moc nepředvedl.
Já vím, že vám pravda nevoní. To ale není můj problém. Licenci TeXu máte tady: https://tug.org/texlive/tex-copyright-page.jpg Vím, že právní texty ze zásady odmítáte číst, ale ta licence má jen dvě věty, to byste mohl dát.

Je to public domain, nikoli GNU/GPL nebo Open source. Takže pravdu jsem měl já.

Znamená to, že nemáte legální přístup ke zdrojákům. Opravy atd. musíte řešit s držitelem autorských práv, pouze můžete tento program volně využívat. Ale nejsou patentovány algoritmy (popsané v TeX book a Metafont book). Tj. každý na jejich základě může napsat vlastní program, ale ten musí dávat "tip top" identické výsledky s těmito programy. MMCH, na základě Metafontových algoritmů byl vytvořen program Metapost, který doplňuje některé jeho vlastnosti a sám pan profesor Knuth přiznal před pár lety, že při tvorbě obrázků přešel z Metafontu na Metapost.
Dost zajímavě píše o této problematice pan Olšák, byť některé jeho texty zmizely nebo se přesunuly na jiné adresy, než odkud je znám. Ale kniha "Typografický systém TeX" existuje i v papírové podobě a v jejím úvodu je historie TeXu vč. licencování a verzí popsána také.

Proboha přečtěte si tu licenci TeXu. „Open source“ není označení žádné konkrétní licence, je to označení softwaru, jehož licence splňuje určité podmínky (ne úplně přesně definované). Každopádně public domain jednoznačně spadá do kategorie opensource licencí. TeX můžete libovolně upravovat, jenom upravený kód nesmíte šířit pod jménem TeX. Kdyby nebylo možné TeX měnit, nevznikla by ta spousta distribucí TeXu.

Stačí, když tu licenci (kterou jste tu nepředvedl) za mě přečetli jiní a kompetentnější, odborníci na TeX a jeho odvozeniny; já jsem jen pokročilý uživatel.

Ona "spousta distribucí TeXu" ve skutečnosti komunikuje s tím knuthovským programem, jen mezi něj a uživatele (a jeho text) vkládá makra, která překládají jejich příkazy do TeXovských primitiv, případně nativních maker (plain, celkem asi stovka). A bez onoho knuthovského programu prostě tyhle LaTeXy, MikTeXy, CsTeXy a mnoho a mnoho dalších prostě nejedou. Všechny tyhle "distribuce" jsou jen určitou konkrétní mezivrstvou mezi uživatelem a programem TeX.
Dokonce i sporné (byly kolem toho mnohé diskuse) příkazy LaTeXu, které jsou stejné s příkazy plainu, ale program na ně reaguje jinak, jsou řešeny předefinováním v oné mezivrstvě, nikoli přeprogramováním samotného jádra.
Proto je koncepce celého tohoto systému taková, že v počítači mám pouze jeden program TeX, a ten může být volán csplainem, LaTeXem, AmsTeXem a spoustou dalších s tím, že ta volání jsou generována na základě příkazů v mém textu a převáděna příslušnými sadami maker (které k překladu toho textu použiji) do oné asi stovky příkazů, kterým tento základní program rozumí.

Jazyk WEB i kód TeXu jsou sice volně přístupné, ale je zde ono omezení, že pokud do toho budete vrtat, tak výsledek se už nesmí nazývat TeX (což je rozdíl proti standardním open source licencím). A podle všeho byla motivací ke zpřístupnění snaha pana Knutha o poučení uživatelů:
"Knuth zdrojový kód TeXu spolu s WEBem poskytl k volnému užívání a tak se po mnoho let mohou noví a noví uživatelé zcela zdarma ponořovat do tajů typografie s tímto jistě úctyhodným (a v mnoha ohledech geniálním) programem."
https://www.root.cz/clanky/texty-texem-12/

A. S. Pergill: Není divu, že jste tak nevzdělaný, když ani nechápete princip hypertextových odkazů. Odkaz na licenci jsem vkládal v tomto vlákně, stačí vyrolovat o obrazovku výš.

Zajímavé je, že sám nedokážete přečíst licenci TeXu, která má dva řádky – a potřebujete, aby ji za vás přečetli jiní. To svědčí o tom, jak složité informace dokážete zpracovat – i dvě věty jsou na vás moc.

Zajímavé je také to, že se sice odvoláváte na to, že licenci za vás přečetli jiní, ale neodkážete odkázat jediný text, kde by se tvrdilo to samé, co tvrdíte vy.

Znamená to, že nemáte legální přístup ke zdrojákům.
Jazyk WEB i kód TeXu jsou sice volně přístupné
Ještě v předchozím komentáři jste tvrdil, že zdrojáky TeXu nejsou přístupné, teď tvrdíte, že přístupné jsou. Jakou výmluvu budete mít pro tenhle rozpor?

výsledek se už nesmí nazývat TeX (což je rozdíl proti standardním open source licencím)
Není to rozdíl. BSD licence mají podobnou klauzuli, MPL to řeší trochu jiným přístupem, ale výsledkem je opět to, že nemůžete třeba jako Mozilla Firefox nazývat nic jiného, než oficiální distribuci.

Licenci jsem si na odkazovaném jpg přečetl, ale tam v podstatě je jen, že spadá pod public domain a nikoli to další, co jsem citoval z jiných zdrojů.
Odkazoval jsem na podrobnosti licence:
"For a few of Knuth's files (tex.web, mf.web, plain.tex, plain.mf, hyphen.tex), he states that modified versions should be renamed. The relationship between this and the public domain declaration is not precisely clear, since TeX and MF long predate such legal wrangling, but in any case it is a reasonable and useful condition, and easy to satisfy. We don't recommend propagating a similar condition to any new files. "
https://tug.org/texlive/copying.html

"nejsou volně dostupné"
Omlouvám se za tuhle formulaci: Není to licence ke zcela volnému nakládání s těmito texty (na rozdíl od standardu svobodných licencí).

"není to rozdíl"
Proto se zpravidla píše o BSD licenci apod., nikoli o prostém public domain.

Jinak platí to, co jsem uvedl v diskusi: plain.tex a hyphen.tex se nemění, mění se (a nesou různé názvy) makra, tvořící mezivrstvu mezi nimi a uživatelem (či jeho textem, nicméně je lze používat i v interaktivním režimu).

O licenci ovšem rozhoduje autor, takže platí to, co jsem odkazoval, ne vaše domněnky. Neuvedl jste žádný zdroj, který by tvrdil, že zdrojové kódy TeXu jsou nepřístupné (což jste ostatně později sám popřel), ani že zdrojové kódy TeXu nelze modifikovat. Takže jste opět psal nesmysly.

Public domain znamená, že se autor vzdává veškerých práv, kterých se vzdát může. V případě TeXu s výhradou práva na název TeX. Takže pokud jde o to, že se autor vzdá svých práv, neexistuje nic svobodnějšího, než zveřejnění jako public domain.

Jistěže existuje něco svobodnějšího, a to je bezvýhradné vzdání se práv :-)

A opět jste utekl od vaší falešné představy, že odvozeniny TeXu mají překopaný základní Knuthův program.

V poslední větě mého komentáře ovšem nic o výhradě jména nebylo, ta věta byla obecně o public domain. Zase jste dokázal jenom to, jak špatně chápete psaný text.

Že mají odvozeniny TeXu překopaný základní Knuthův program jsem nikde nepsal. Nicméně některé odvozené aplikace například podporují Unicode, což Knuthův TeX nepodporuje.

Vy jste utekl od svých tvrzení, že TeX není opensource, jeho zdrojové kódy jsou nepřístupné, nejde je modifikovat. A to je jenom výběr z nesmyslů, které jste tvrdil, obhajoval a když jste i vy pochopil, že je to nesmysl, tak jste se najednou začal tvářit, že takové téma se nikdy neřešilo.

Tradiční akademický přístup, ne? Pokud oponenta neubijete zavalenim slovy a frázemi, tak začněte tvrdit, že se řeší úplně jiné téma...

Patrně se neshodneme na pojmu "svobodný software". TeX má určitá omezení, proto zcela (100%) svobodný není. Možná jsem to napsal zavádějícím způsobem, ale tak to bylo myšleno.

Knuthův TeX skutečně nepodporuje (a nebude patrně ani v budoucnu podporovat) unicode i jiná kódování. S programy TeX, které by podporovaly unicode (apod.) jsem se nesetkal.
csplain a pdfcsplain nyní podporují UTF8. Pravděpodobně na úrovni těch maker mezi zdrojákem a TeXem, protože volají následně TeX. Problém je, že zdrojový text stejně musí obsahovat pouze znaky, které jsou zastoupeny v příslušném 8 bitovém kódování (pro češtinu ISO-8859-2), protože tyto programy neumějí korektně převést přinejmenším část znaků sady UTF8 na TeXem zpracovatelné znaky (např. trojtečku (utf8) na \dots nebo dlouhou pomlčku (utf8) na --; ale i některá písmena).
V praxi se proto musí použít makro utf8off a text v UTF8 buď nějakým filtrem (třeba konwert) převést na standardní ISO-8859-2 nebo alespoň změnit všechny znaky mimo tuto znakovou sadu a pak text v uvedeném kódování uložit.
Z tohoto důvodu je tahle změna spíš komplikací než přínosem.
Pochopitelně, je lépe česky psát rovnou v editoru s možným ukládáním do ISO-8859-2. Na linuxu je jich naštěstí dost, problém jsou windows, protože MS produkty (vč. poznámkového bloku apod.) do této sady text uložit neumějí (nebo alespoň neuměly v době, kdy jsem je ještě alespoň občas používal - do cca roku 2010). Haprovaly tam 4 znaky vždy velké a malé písmeno. Jedno bylo Ř a ř (místo toho bylo škrtnuté o ze severských abeced) to druhé si už nepamatuji. Musely se používat speciální editory, které uložení provedly samy a korektně. Vzhledem k tomu, že windows mají i mnoho jiných vlastností, překážejících při editaci textu, i další seriózní práci, používal jsem je od konce 90. let jen minimálně.
Pochopitelně, TeX má daleko větší možnosti "exotických" znakových sad než unicode, a navíc zaručuje jejich korektní zobrazení ve výsledném dokumentu na libovolném počítači, což unicode ani utf8 z principu zaručit nemohou (mj. proto, že v naprosté většině OS jakéhokoli druhu nejsou normálně nainstalovány fonty celého unicode). Dokumentů .doc nebo docx, skládajících se z malých obdélníčků, jsem viděl dost a dost.
Nehledě k tomu, že pokud potřebuji nějaké extra znaky, mohu si je nadefinovat v metafontu (jde to i když to není zrovna práce, kterou bych dělal pořád a rád), zatímco nějaký free editor znaků pro windows se mi nikdy nepodařilo najít. Opět výhoda SW nezatíženého copyrightem a podobnými prasečinami.

Ano, na pojmu „svobodný software“ se se zbytkem světa neshodnete. Stejně jako na jiných pojmech. Software vydávaný pod licencí GPL má těch omezení daleko víc. I MIT licence je více omezující. Jediné, co by bylo méně omezující, by byl čistý public domain.

Mimochodem, původně jste psal o open source. Jak máte rozumět cizím textům, když nerozumíte ani tomu, co sám píšete.

Zbytek halucinací ponechávám bez komentáře.

Opensource znamená, že jsou bez omezení dostupné zdrojové kódy. To, že to nevíte, vás docela charakterizuje.

🤦‍

Ještě jedna věc odlišuje TeX od klasické opensource:
Protože jsou k dispozici nejen zdrojové kódy v jazyce WEB, ale i příslušné slovně / matematicky popsané algoritmy, může kdokoli napsat verzi programu v jakémkoli jiném jazyce (pokud to v něm jde), klidně třeba v assembleru nebo v Javě či Ruby, ale výsledný program musí vygenerovat nad zkušebními zdrojovými texty identický soubor .dvi, jinak se nesmí nazývat TeX.
Něco takového v kousek níž odkazované definici opensource taky nenajdete.

TeX je prostě svůj i v licenci, pod jakou je šířen, a to, že je to formálně public domain a současně je to i blízké onomu open source, takže je to pod ni zařazeno (asi aby nebyla takovýchto licencí celá džungle), bez ohledu na odlišnosti jeho licence od těch typických v rámci uvedených pojmů. Pokud se někdy v budoucnu změní škatulkování licencí, je dost dobře možné, že se licence TeXu přesune jinam
Na tom, bohužel, ani vy ani pan Petr Faistauer nic nezměníte. Vaše snahy vyznívají asi stejně jako práce onoho literárního historika, který se snažil dokázat, že Ilias a Odysseu nenapsal Homér, ale jiný Řek téhož jména.

Pro mě je prostě důležité to, že program mohu svobodně využívat, kopírovat, dávat dál atd., ale v případě jeho pozměňování nebo napodobování platí určité restrikce, které nejsou v jiných případech, spadajících pod uvedené licence, běžné. A tohle je to podstatné, nikoli formální zařazení té licence tam či onde.

Nic si z toho nedělejte, podobné zmatky existují i v biologii, např. širší versus užší pojetí druhu v taxonomii (do něhož navíc v současnosti vnáší další šílenosti sekvenování DNA).
Mě, z praktického hlediska ochrany lidského zdraví, bude u konkrétního izolátu plísně daleko více zajímat, zda roste při 37 stupních (a tudíž je s to "sežrat živého člověka") než jeho zařazení (podle jakéhokoli taxonomického kritéria) do druhu (či jiné taxonomické jednotky), který při 37 stupních obligátně neroste a člověka sežere až leda při havárii chladničky v pohřebním ústavu, nebo jiné podobné události. A přitom takový jedinec nemusí být popsatelný jako nový druh, protože existují i epigenetické jevy apod. a pokud je ta odlišnost závislá na nich, dtto pokud je jeho odlišná reakce na teplotu dána třeba nakažením plísně virem, což je také v principu možné, tak to nový druh nemůže být.

My si z toho, že tu plácáte blbosti, nic neděláme. Nám hrozí akorát křeče od smíchu, když čteme vaše komentáře, ve kterých se snažíte poučovat o věcech, ve kterých máte totální hokej. Kdybyste si přečetl ten odkaz, co sem dával Petr Faistauer, zjistil byste, že výhrada jména je tam explicitně uvedena jako jeden ze znaků, který nijak nevylučuje to, že daný software je považován za opensource. (Množné číslo používám proto, že Petr Faistauer je na tom určitě stejně.)

Každopádně sebevědomí, s jakým píšete absolutní kraviny, a bezelstnost, s jakou popíráte sám sebe, je srovnatelné jenom s odpověďmi dnes tak populárních AI chatbotů jako ChatGPT. Jediný rozdíl je v tom, že když ChatGPT upozorníte na omyl, tak před tím, než napíše novou halucinaci, omluví se za tu předchozí.

Jenže ta výhrada jména je poněkud jiná.

Prostě, zde se neshodneme. Je zajímavé, že jinde v diskusi jste se točil na maličkostech a zde vás rozdíly srovnatelné, nebo i větší, nechávají klidným.
Faktem je, že to skupinování licencí je prostě lidský produkt, který má svá omezení (patrně i časová), a je docela možné, že časem se licence budou třídit a pojmenovávat odlišně (v biologii se to děje běžně).

Ne, ta výhrada jména je stejná. „The license may require derived works to carry a different name or version number from the original software.“ TeX to má stejně, jako jiné opensource programy a jako je to v této definici opensource – tedy můžete program upravit a upravený program distribuovat, ale ne pod původním jménem.

Definice opensource jsou různé, je i několik „oficiálních“ nebo všeobecně uznávaných definic opensource, které se v různých detailech liší. TeX ale splňuje všechny tyhle definice, protože je to naprosto průměrný opensource. Vy se pořád různými nesmysly snažíte obhájit své původní tvrzení, že to není opensource. Asi už jste pochopil, že neobhájíte svá původní tvrzení, že nemá přístupné zdrojové kódy a že jeho zdrojové kódy nesmíte modifikovat. Tak se snažíte točit aspoň na tom, že je nejasná definice opensource – ale nepřišel jste z žádnou všeobecně uznávanou definicí opensource, kterou by TeX nesplňoval.

Jenže TeXovská licence vámi uvedené požadavky na originální či odlišné jméno a číslo verze explicitně upřesňuje.

Požadavky na opensource (jedna z definic): The license may require derived works to carry a different name or version number from the original software.

Licence TeXu: However, use of the name 'TeX' is restricted to software systems that ag​ree exactly with the program presented here.

Když to budu parafrázovat (protože přesný překlad by na vás byl moc složitý) česky: opensource – licence může požadovat, že upravený kód musí mít jiné jméno (nebo číslo verze). TeX (licence požaduje): upravený kód musí mít jiné jméno. Licence TeXu neříká nic o tom, jak se ten upravený program má jmenovat. Říká akorát to, že to nesmí být TeX. A přesně to říká zmiňovaná definice opensource – že licence může požadovat, že při změně kódu se musí použít jiné jméno. Ta dvě vyjádření si už pomalu nemohou být bližší, zejména když si uvědomíte, že ta definice opensource vznikla až desítky let po té – a přesto ji licence TeXu perfektně splňuje.

Jenže jste opomenul tu druhou stránku: Pokud se odvozenina bude chovat jako TeX (a projde příslušnými testy, může se jmenovat TeX.

Za prvé, v licenci TeXu nic takového není. Za druhé, i kdyby tam něco takového bylo, pořád je to v souladu s uvedenou definicí opensource – nepřidává to žádnou podmínku navíc, naopak by to zmírnilo tu podmínku, kdy je nutné program přejmenovat.