Názory k článku Uloz.to musí zabránit stahování pirátských kopií šesti filmů, rozhodl soud. Může to být zásadní precedens
-
Majitelé práv by se možná mohli zamyslet, zda než bojovat s uloz.to a dalšími větrnými mlýny by nebylo levnější a výhodnější nabízet ta díla na nějaké platformě ke stažení za pár korun.
Některé z těch filmů jsem viděl v trafice na DVD za cca 10 Kč - pokud by je šlo za tu cenu stáhnout, nemusely by se na uloz.to vůbec vyhledávat (a ta desetikoruna by padla přímo distributorovi).
Pokud budou utrácet velké peníze za to, aby konzumentům házeli klacky (DRM) pod nohy, tak se nesmí divit, že se konzument poohlédne jinde. -
Podle https://denikreferendum.cz/clanek/15920-jak-dlouho-se-nam-bude-kuky-jeste-vracet dostal film Kuky se vrací dotaci 2,5 milionu z veřejných zdrojů. Je-li to pravda, Svěrák (toho člověka bytostně nesnáším) by měl vysouzených 0,5 milionů vrátit hezky do veřejných zdrojů. Tohle se nikdy nestane a takhle to u nás nefunguje. Bohužel.
-
Tady teď nejde o to, zda na to mají právo, zda je to spravedlivé nebo zda si to ten mamon zaslouží - ale o to, že se zcela zbytečně obírají o zákazníky a pravděpodobně i o zisk. Ano, je to jejich právo a jejich volba.
Ale měli by si uvědomit, že tím přiživují černý trh, přičemž zisky, které se na tom trhu dosahují, nemohou získat - jejich investice nese zisk někomu jinému.
Kdyby hledali cestu, jak své zboží prodat většímu počtu zákazníků (místo aby si zákazníky ubírali), mohla by si pomoct i jejich peněženka. -
Připomíná to kauzu "Svěrák a Kuky". Tehdy snad Svěrák vysoudil půl mil. Kč. A kde je teď nějaký mladý Svěrák a kolikrát kde běželo "Kuky zvrací"? Jasně se ukázalo, že netočí filmy pro lidi, ale pro prachy. Pravda je taková, že se pirátilo vždycky a všude po celý zeměkouli ,někde víc , někde míň. Když to lidi neseženou oficiálně, budou to zkoušet na černo...
-
Chci říct, že dnešní digitální svět je už hodně odtržený od reality. Zatímco digitální entity lze snadno množit, u materiálních to možné není. Hypotetická situace - po libovolné katastrofě zůstane přeživší jedinec s mincí 50 Kč v kapse. Poblíž jsou 2 automaty, jeden za 50 Kč vydá sendvič, druhý přehraje film. Zatímco ten první má zásobu životně důležitého jídla omezenou, druhý může přehrávat filmy, než dojde proud. Takže hodnota získaná za 50 Kč z obout automatů je zcela nesrovnatelná. Ale chápu, že přirovnat krádež auta ke poii filmu vyzní zajímavěji.
-
Přesně tak. DVD vznikalo v době, kdy měla většina domácnosti ještě CRT televize. Na těch současných přesných panelech to vypadá divně.
No a BD, to je kapitola sama pro sebe. Tak před deseti lety jsem koupil za stovku ve výprodeji Vratné lahve. Přehrávač jsem neměl, ale za ty peníze jsem to neřešil. Asi před 4 lety se mi dostala do rukou USB BD mechanika.
Mi se ten film kvůli nějakých pitomých ochran ani nepovedlo přehrát. No, alespoň jsem se poučil, že platit za filmy nemá cenu.
Hudebníci jsou rozumnější. Tam platím pravidelně za streaming a ještě si občas i koupím z nostalgie nějaké CD, ale filmy už fakt ne.
-
To se soud vyznamenal... Navrhuji začít automatizovaně hromadně nahrávat jiné, legální videozáznamy, v názvu a metadatech označených klíčovými slovy z názvů těchto filmů. Jsem zvědavý, jak to pak má uloz.to řešit.
Jestli tento verdikt při odvolání nezruší, tak tento soud právě zahubil internet, minimálně co se týče služeb provozovaných v ČR.
-
Ta věta se se vztahuje k obecné nesehnatelnosti libovolného audiovizuálního díla. Některé tituly prostě v ofic. prodeji neseženete nebo to v lepším případě můžete sehnat někde v Tramtárii za ranec peněz. Spousta lidí taky nejdřív stáhne a pak na to případně jde do do multikina nebo si koupí třeba sběratelskou edici (myšleno za normálních podmínek, ne během vlády covid psa...)
-
Máte k doporučení ukončení mého života nějaký důvod? Máte nějaký konstruktivní argument, proč s mým tvrzením nesouhlasíte? Opravdu si myslíte, že je v pořádku odstraňovat obsah uživatelů využívající službu pro online ukládání souborů na základě názvu a typu souboru nebo si dokonce myslíte, že by měl provozovatel služby veškerý obsah kontrolovat, což je nemorální, za použití jen lidských sil nemožné a v případě použití AI nesmírně nákladně a s neskutečně velkou uhlíkovou stopou? Můžete mi k tomu něco říct nebo tu budete jen štěkat?
-
David SlížekPodporovatelMůžu to brát jako vaši žádost, že už nechcete za články honoráře? Přece je nepíšete pro prachy, ale pro lidi, ne? ;)
-
Na autorské dílo máte tak 75 let času. Snaha je na časové ose 0 - 75 let udělat co nejvíc a co nejvyšších "vlnek" poptávky - při vyšší poptávce můžete i navýšit cenu a tedy zisk. Tohle je svým způsobem taky umění.
Vtip je v tom, že nejde ani tak o desetiny zákazníka (ale i to existuje: "film sleduje rodina o průměru 2.5 diváka", "jednu knihu si přečte průměrně 1.4 čtenáře"), jako spíš o to, kdy náklady na další "vlnu" (reklama, dotisk, lisování kopií...) by převýšily zisk.
Tou "další vlnou" může být také otevření nového trhu (prodej filmu Netflixu...).
Vtip je v tom, že "staří držitelé práv" neumí s "novými médii" pracovat - nemají s tím zkušenost a chtějí aplikovat pravidla, která znají a osvědčila se. Ale teď nefungují.
Netflix potřebuje ohromnou spoustu obsahu - a když si uvědomíte, kolik vás stojí shlédnutí jednoho filmu, zjistíte, že jde o pakatel. Zaplatit si stažení na uloz.to vyjde dráž. Ale škody, které vznikají majitelům práv, se nepočítají podle ceny na Netflixu, ale podle ceny vstupenky do kina. Přitom na Internetu má ten film bez DRM hodnotu právě toho stažení z uloz.to - a je to víc, než kolik za to dostane Netflix. -
Kupodivu jsem se s těmi výpočty už (zběžně) potkal.
Ten problém tam je v tom, že když tu křivku prodloužíte do nekonečna, očekáváte, že máte nekonečný příjem - a to zní lákavě.
Jenže vedle zisku z legálního prodeje jsou další zisky na nelegálním trhu, který se snažíte blokovat - přičemž část nákladů do toho dáváte sám (DRM), část nese "stát" (vymáhání práva).
Ve výsledku se pracuje s tím, jak si udržet zákazníky na "legálním" trhu a nepustit jich moc na trh nelegální. Problém je, že omezujete poptávku (ano, opravdu se pracuje s poptávkou ze strany toho, kdo nabízí) a od určité chvíle se zisk mění ve ztrátu - v tu chvíli přestanete zboží nabízet. (Častý případ seriálů a českých diváků, například.) Tím zůstane nulová nabídka, nenulová poptávka -a černý trh.20. 1. 2021, 19:47 editováno autorem komentáře
-
Precedens je v USA, nikoliv v CZ.
Sakra lidí, použivejte mozek.
https://www.bcak.cz/slovnik-pravnich-pojmu/precedens-precedent/
PRECEDENS – PRECEDENT
Precedens je obsahově široký pojem, který se v právu používá zúženě pro precedenční (tzn. předchozí) rozhodnutí soudního nebo správního úřadu v podobné věci. Takové právní rozhodnutí následně zpravidla slouží za příklad pro následující rozhodování o stejné věci. Precedenty jsou závaznými prameny práva ve Velké Británii, USA a dalších zemích tzv. angloamerické právní kultury a dále taktéž v mezinárodním právu. ---> České právo není založeno na precedentech a s výjimkou publikované judikatury Ústavního soudu nejsou judikáty autoritativním pramenem práva. <--- Precedenty působí zpravidla silou přesvědčivosti a soudy a správní úřady se od precedentů jen zřídka odchylují. Mezi precedenty platí hierarchie: nejsilnější jsou judikáty Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. -
Mno a co ten Šarlatán? „Ve chvíli, kdy někdo bude nahrávat .avi soubor o stovkách MB, který se jmenuje Šarlatán, nesmí jej [Uloz.to] dovolit zpřístupnit do doby, než jej někdo osobně zkontroluje,“ dodává, jak by podle něj Uloz.to mohlo obsah při nahrávání souborů na server prověřovat.
Pan Leška se asi vyvrátil. To je takto možné zablokovat všechna slova použitá v názvech filmů.
-
A propos: myslí Vám to čtyřrozměrně? ;o)
Jak správně uvádíte, jsme v nespojitém prostoru, byť nikoliv nutně a vždy omezeném na přirozená čísla. To, mimo jiné, umožní počítat se sumami místo integrálů - příjemný to bonus.
Příjem je zjednodušeně "počet prodejů krát cena" (dva rozměry), přičemž cena je závislá na poměru nabídky a poptávky a počet prodej. je závislý i na té ceně. Pak tu jsou náklady na vyvolání poptávky (PR...) a přípravu nabídky (kopie, DRM...). Ale zůstaňme u těch dvou rozměrů a řekněme, že je to funkce a ty ostatní věci jsou v podstatě jen parametry.
Třetím rozměrem jsou jednotlivé "trhy". Je jich obecně konečný, ale předem neznámý počet. Například pro filmy to budou kina, půjčovny, VHS, DVD, BD, televize, NEtflix, stahování obsahu, YouTube.... Dopředu nevíte, kolik jich bude a jaké budou mít parametry, pro každý můžete ty dva rozměry nastavit zvlášť.
Čtvrtý je čas. Všechno se to v čase mění, každé "po svém".
No - a teď to stačí jenom sečíst. ;o) -
David SlížekPodporovatel
Ono mu taky natočení filmu dá mnohem víc práce a zabere podstatně více času, než vám napsání článku, což? ;) Navíc to s faulem "netočí pro lidi, ale pro prachy" vůbec nesouvisí.
20. 1. 2021, 18:42 editováno autorem komentáře
-
<Na tom (lisovaném) DVD to bude už napořád
Nebude, ty plasty stárnou, sbirku dvd které jsem nashromáždil mazi 2000-2010 jsem komplet vyhodil, už ty stovky dvd nemělo ani cenu kontrolovat. Ručně pálené většinou nečitelné, koupené občas ještě spustitelné, ale: mizerné rozlišení (mám UHD monitor 55'), mechanika některé nevezme, některé maji tak 'fikané' ochrany že nejdou přehrát (tomu říkám 100% ochrana), některé jdou přehrát částečně až k prvnímu škrábanci atd. Jako médium DVD stojí za ....
-
Souhlas, že spoléhat na data někde v celosvětové síti a ještě hůř na službě, která si se zákazníky vytírá konektor (typu služby Google), je nebezpečné, ale radil bych zas tolik nevěřit ve všemocné DVD... Optické disku tu rozhodně nebudou "napořád". Je pravda, že lisovaná media mají lepší životnost, ale vypalovaná při normálním skladování často nevydrží ani jednu dekádu...
Dneska začíná být potřeba mít domácí NAS s dostatečnou kapacitou a data ukládat tam. A leda datové soubory na BD do zálohy a rozhodně ne jako video DVD, to má mizernou kvalitu a spoustu zabraného místa...
-
Proč to omezovat jen na autorská díla? V obchodě byste si vybral potraviny zadarmo, a pokud by vám chutnalo, poslal byste peníze těm, kdo je pěstovali. Možná byste občas něco poslal i prodavačům v tom obchodě. Barák byste měl zadarmo, a kdybyste byl spokojen, poslal byste něco možná zedníkům, možná architektovi. Vaše práce by samozřejmě byla ohodnocena stejným způsobem. Nedostával byste žádný plat, a pokud by byl koncový zákazník spokojen, poslal by vám peníze přímo.
-
Asi by nebyl problém nezasílat vám honorář najednou, ale spočítat, kolikrát za 80 let se článek zobrazí, tím honorář vydělit, a pak vám posílat platbu za každé zobrazení zvlášť. Samozřejmě jen v případě, že si někdo zobrazí ten článek i s reklamami – pokud někdo použije třeba AdBlock, měl byste holt smůlu.
-
David SlížekPodporovatel
Ne, nesmí umožnit stahování pirátských kopií těch filmů, které se jmenují jako ty filmy a mají některou z oněch přípon. Tak to zaznělo u soudu a tak je to také napsáno v článku.
20. 1. 2021, 20:42 editováno autorem komentáře
-
Pojem mít (vlastnit) lze vztáhnout jen k fyzickým (hmotným) předmětům.
Proč myslíte? Mimochodem, můžu vám dát číslo svého bankovního účtu? Že byste mi na něj poslal nějaké peníze ze svého účtu, které nevlastníte. Když je nemáte, tak vám určitě nebude vadit, když je nebudete mít i nadále.Je trapné srovnávat krádež hmotného auta nebo bochníku chleba s okopírováním filmu, kde se o trestném skutku majitel práv ani nedozví.
Proč je to trapné? Opravdu podle vás u trestného skutku závisí na tom, zda se o tom poškozený dozví? -
Platim si Netfilix a zjistil jsem, ze kvalita videa neodpovida pravemu 4K, jak treba BD. Bitrate videi je velmi maly a tristni, nevidel jsem vice jak 15Mb, i obycejny telefon za 2tis nahrava ve 4K 24Mb a ze obraz stoji za to. Dalsi lahoda je fakt, ze je tam napriklad Terminator Genisys v anglictine (1.5Mb bitrate ve 4K!), pritom davno existuje cesky dabing, dalsi spousta filmu tam neni. Tak proc se dodnes divite, ze lidi stahuji pres uloz.to, vyberou si pozadovanou kvalitu, zaplati stazena data a licenci pustit film maji zaplacenou na úložišti kam film stahli, takze o co vlastne jde? Dana spolecnost nedostava desatky z prodanych medii? Za posledni 2 roky jsem nakoupil asi 10 SD karet, vsechny jsou v mobilech, tabletech a nebo dronech, kde urcite babicka kouka na obušku z pytle ven, je rada ze vyfoti recept a posle ho pres internet k vyzvednuti apod.
-
Takže ta věta říká, že nejde sehnat legálně vůbec žádný film? Ne, to asi ne. Jak se to, že některé tituly v oficiálním prodeji neseženete, vztahuje na nelegální stahování děl, která jde normálně legálně získat za pár kaček? Navíc to, že něco neseženete v oficiálním prodeji, nedává žádné právo to získávat nelegálně.
-
Myslím, že tyhle společnosti mají cenové křivky prozkoumané asi tak milionkrát lépe než vy, a dobře vědí, že zisk maximalizují při současném nastavení cen. Vážně si nemyslíte, že je nenapadlo, že zlevněním získají víc zákazníků? Nebo že si to neumí spočítat, zda jim nižší cena krát více zákazníků přinese více či méně, než vyšší cena a méně zákazníků?
-
Ale fuj.
Dejte sem číslo svého účtu a já Vám klidně pošlu korunu. Ale nezapomínejte, že když je nevlastním já, nemusím chtít, abyste je měl Vy. ("Nevadí, že mi chcípla koza - ale ať chcípne i sousedovi!")
Ty peníze na účtu opravdu nevlastníme, jen s nimi můžeme disponovat.20. 1. 2021, 21:13 editováno autorem komentáře
-
Ulozto a ostatní podobné služby mi mohou být dokonale ukradené. Současnou uměleckou produkci těžce nemusím, takže nekupuji a nestahuji a filmy z dob první republiky si, když mám chuť, (Plachta, Werich, Burian a t. d.) si v trafice za pár šupů koupím, nebo se známými vyměním. A pokud jde o hudbu, tak mgf pásky, vinyly a v počítači Adobe Audition, pro případ použití v přehrávači v autě.
-
Umění je zvláštní zboží - dá se prodávat opakovaně.
Problém vidím hlavě v tom, že majitelé práv se snaží prodávat s co nejmenším počtem prostředníků přímo koncovým uživatelům - to je systém, který se pomalu hroutí.
Alternativou by asi bylo třeba prodávat práva zprostředkovatelským platformám a nechat je, ať to "posunou dál". Tím by měli zisk brzy doma a mohli jej investovat do přípravy nového zboží.
Autor by dostal zaplaceno hned, najednou - a s vědomím, že další platby budou až za další dílo. O to lépe by musel být zaplacen. -
Prodlužování křivky do nekonečna není něco, s čím by se v ekonomii pracovalo. A nějak netuším, jaké nekonečno jste vlastně myslel. Nekonečnou cenu? Za kterou by si to koupil nekonečně malý počet zákazníků? Obávám se, že nekonečno dělené nekonečnem není nekonečno, to za prvé. A za druhé počet zákazníků bude vždy přirozené číslo, takže až vám začne z křivky vycházet, že za tuhle cenu by si to koupilo 0,01 zákazníka, je potřeba z toho správně odseknout jen celou část – takže vám zbyde nula zákazníků. Přičemž příjem z nula zákazníků je vždy nulový, bez ohledu na to, jak astronomická bude cena.
To, že se nabídka a poptávka nepotká, je naprosto normální. Což ale neznamená, že má společnost a stát rezignovat na ochranu práva.
-
Řeč ale nebyla o vývoji v čase, ale o součinu cena × počet prodaných kopií.
Žádná rodina o průměru 2,5 diváka film nekoupila. Koupila ho jedna, která má 4 diváky, a druhá, která má 1 diváka. To jsou dohromady dva zákazníci. Stejně tak knihu si nekupuje žádný průměr čtenáře – koupí si ji jeden zákazník, dva zákazníci, tři zákazníci…
-
Tu knihu si koupí, až si ji bude chtít přečíst někdy jeden čtenář, ale někdy dva - průměrně 1.4.
Do kina můžete jít sám, ale častěji půjdete, až budete dva, někdy tři, občas čtyři - průměrně 2.5. (A koupíte dva dospělé a jeden dětský lístek, případně jeden dospělý a dva dětské...)
Takhle ta čísla vznikají. -
No, a na rozdíl od vašich představ trh ve skutečnosti funguje tak, že něco má pro prodávajícího hodnotu X a pro kupujícího Y. Když je Y větší nebo rovno X, k obchodu dojde, když je Y menší než X, k obchodu nedojde. Přičemž X a Y se samozřejmě může měnit vlivem okolností, je také různé pro různé kupující a prodávající. Když budete dva týdny o hladu, bude pro vás mít sendvič vyšší hodnotu, než 50 Kč. Když jste se právě přejedl svíčkové u babičky, bude u vás mít sendvič hodnotu nulovou, ne-li zápornou.
Je tedy naprosto normální a správné, že když zákazník chce dát za shlédnutí filmu maximálně 10 Kč, ale distributor ho nabízí jenom za 190 Kč, zákazník film neuvidí. Funguje to tak u veškerého ostatního zboží i služeb, není důvod, proč by to nemělo fungovat i pro autorská díla.
-
Ne, knihu si koupí jeden zákazník. Já jsem nepsal o žádných čtenářích nebo divácích, psal jsem o zákaznících. A těch bude vždy celočíselný počet. I lístky do kina – můžete to brát jako tři zákazníky, kteří si koupí dvakrát jeden produkt a jednou jiný produkt, nebo jednoho zákazníka, který si koupí ty tři produkty. Ale počet zákazníků je vždy celočíselný – nikdy se nestane, že by někomu připadal lístek dvojnásob předražený, tak by z něj do toho kina přišel jenom trup a hlava a chtěla by platit polovinu ceny.
ČLÁNKY DO MAILU