Sedmdesát miliard kopií své knihy Regenesis zakódoval profesor George Church s pomocníkem Šrírámem Kosurim do DNA získané z komerčně dostupných DNA obvodů. George Church se ukládáním do DNA zabývá zhruba od roku 2000. Působí ve Wyssově ústavu Harvardovy univerzity.
Ukládání do DNA nebo zpětné získání údajů je poměrně pomalé, ale výhodou DNA je nesmírná hustota uložení — ta je umožněna mimo jiné tím, že DNA je prostorová, zatímco doposud rozšířené způsoby ukládají plošně. Do jednoho kubického milimetru DNA lze uložit až zetabajt (10²¹ bajtů).
Další výhodou DNA je, že ji lze přečíst i po tisících let.
Rozvoj ukládání do DNA vybízí k úvahám o světě, ve kterém nebude starost o velikost archivovaných dat; bude se moci neustále ukládat vše a „navždy“ — například i záznamy z kamer nebo nahrávky. Vedle prospěchu z takové možnosti lze tedy domyslit i důsledky nechtěné.
ČLÁNKY DO MAILU