U:fon má zájem o čtvrtou GSM licenci

Není to nijak dávno, kdy to v České republice s možností čtvrtého mobilního (GSM) operátora vypadalo bledě, a to definitivně. Třeba v květnu 2007, kdy na náš trh vstupoval MobilKom se svou sítí U:fon, se předseda ČTÚ Pavel Dvořák vyjádřil celkem jasně:

V ČR není místo pro vstup plnohodnotného čtvrtého mobilního operátora, který by mohl nabídkou služeb GSM a UMTS konkurovat úspěšně nynějším provozovatelům.

Tento výrok, tak jak byl formulován, se ale týkal spíše „prostoru na trhu“ a nikoli dostupnosti zdrojů, což jsou v daném případě především volné frekvence. S těmi už to tak jednoznačné nebylo a ČTÚ občas připouštěl, že by se nějaké přeci jen našly. Obvykle ale přitom argumentoval stále platným usnesením vlády z roku 2001, které hovoří pouze o 3 licencích (resp. které zredukovalo původní plán na udělení 4 UMTS licencí jen na 3 licence).

Téměř definitivní tečka za úvahami o čtvrtém mobilním operátorovi (na platformě GSM, resp. UMTS) pak přišla koncem loňského roku, kdy ČTÚ seznal, že stále ještě volné frekvence v pásmu 900 MHz nebude „schovávat“ pro případného čtvrtého mobilního operátora, ale rozdělí je mezi stávající tři mobilní operátory (na bázi GSM):

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) totiž nevypíše tendr, v němž by vybral dalšího operátora pro uvolněné kmitočty v pásmu 900 megahertzů, i když původně to byla jedna z možností. Kmitočty by podle ČTÚ nevytvořily dostatečně konkurenční síť ve srovnání s těmi současnými. Dotyčné kmitočty tak budou rozděleny současným mobilním operátorům. Novinářům to dnes řekl předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

K tomuto řešení Radu ČTÚ přivedla analýza současného trhu s ohledem na to, že uvolněné kmitočty by nevytvořily dostatečně silnou síť. „Čtvrtý operátor by byl jakési – nechci říct nedochůdče – ale jeho postavení na trhu by bylo poměrně obtížné a pravděpodobně by nedosáhl žádných rozumných tržních parametrů, aby se dostal do černých čísel (zisku),“ podotkl Dvořák.

O to více pak překvapila zpráva, se kterou poprvé přišel (koncem listopadu letošního roku) týdeník Euro:

Český telekomunikační úřad (…) hodlá v prvním čtvrtletí příštího roku vypsat výběrové řízení na celorepublikové využití frekvence 1800 megahertzů, tedy pásma GSM pro vybudování nového mobilního operátora.

Jistě, nejde o stejná frekvenční pásma (900 vs. 1800 MHz), i když „oddělovat je“ a nakládat s nimi zcela nezávisle na sobě nejde. Ale zajímavější je spíše veledůležitý argument o „místu na trhu“, respektive o příležitosti pro působení nového operátora na již rozvinutém trhu mobilních komunikací. Z pohledu tohoto argumentu jde o zcela zásadní obrat v přístupu ČTÚ, v průběhu jediného kalendářního roku. Co se tedy během posledního roku odehrálo, neodehrálo či jen změnilo, že to ČTÚ přimělo změnit udělat takový názorový veletoč?

Ponechme nyní stranou možnost, že jde jen o nějaké taktizování, resp. o účelovou variantu, která má za úkol dotlačit stávající operátory k jednacímu stolu a dohodě na způsobu dělení těch kmitočtů, které jim jsou dnes nabízeny. Pro ni by například hovořilo i to, že ČTÚ takovéto své (podle mého názoru zcela zásadní) rozhodnutí neoznámil sám, například formou tiskové zprávy, ale jen skrze rozhovor předsedy Rady ČTÚ pro jedno konkrétní médium. Byť následně mi bylo potvrzeno odpovědí předsedy na můj dotaz na konferenci Teleinformatika.

Jsou zájemci!

Pádným argumentem pro změnu postoje ČTÚ by mohl být zájem konkrétního subjektu o čtvrtou licenci (na GSM/UMTS platformě), a samozřejmě také ochota za ni zaplatit. V dnešní situaci, kdy stát opravdu není v dobré finanční kondici, to je argument skutečně významný – a mohl by zajistit i předběžný „politický souhlas“, který by nejspíše musel být formálně posvěcen nějakým novým usnesením vlády, revokujícím původní omezení jen na tři mobilní operátory GSM/UMTS.

Zajímavé je, že když před rokem ČTÚ oznamoval, že tendr pro čtvrtého operátora nevypíše, bylo jedním z jeho dalších argumentů i to, že prý neměl žádné vážnější zájemce. Dnes už je ale situace skutečně jiná, protože nejméně jeden takový zájemce se sám přihlásil. Je jím společnost MobilKom, která u nás již provozuje svou mobilní síť (na bázi CDMA). Neformálně se ale hovoří i o dalších vážných zájemcích, jako například o francouzské společnosti Orange (působící mj. i na Slovensku), či nizozemské KPN a dalších.

Co ale vyvolalo změnu postoje na straně operátorů? Pokud je pravdou, že před rokem neměl nikdo vážnější zájem, proč ho nyní mají? I vzhledem k celkové krizi, která svým způsobem dopadá i na telekomunikační průmysl, a ke stávající mobilní penetraci v ČR, která se (znovu) blíží ke 130%?

Zde je asi nutné si uvědomit, že na rozdíl od situace před rokem dnes již není ve hře jen „GSM licence“, ale současně i „UMTS licence“. Přesněji: technologicky neutrální licence. Dříve by totiž ten, kdo získal licenci v pásmu 1800 MHz (či 900 MHz), získal jen „technologicky závislou“ licenci, která by mu předepisovala použití GSM technologie. Pro data tedy nejvýše GPRS a EDGE. Dnes už by dostal licenci technologicky neutrální, a mohl by tedy na příslušných frekvencích provozovat (v zásadě) jakoukoli technologii. Tedy třeba i některou z 3G/UMTS technologií, budoucí LTE atd. A to už je přeci jen zajímavější.

A k penetraci: ano, máme skoro 130 procentní penetraci klasického GSM a jeho „2,5 G“ rozšíření. Ale skutečného 3G máme minimum, odhadem kolem 3 % (včetně CDMA EV-DO). Třeba na Slovensku mají 3G penetraci kolem 10%, v Rakousku přes 12% atd. Takže v tomto ohledu u nás ještě prostor je.

Jak se daří 3G sítím v ČR?

Souvisejícím argumentem pro změnu postoje ČTÚ může být to, jak (pomalu) se u nás rozvíjejí sítě 3G/UMTS a jak jsou využívány. Čtenářům Lupy asi netřeba podrobněji popisovat historii, ale snad nezaškodí několik aktuálních informací.

Jediným naším mobilním operátorem, který již nějakou dobu provozuje skutečnou 3G/UMTS síť, je Telefónica O2 Czech Republic. Na následujícím obrázku vidíte, jaký skok udělal za třetí letošní čtvrtletí počet jejích zákazníků, využívajících UMTS služby.

K tomu je vhodné dodat, že právě kolem třetího letošního kvartálu došlo k rozšíření 3G sítě Telefóniky do dalších měst (mj. Ústí nad Labem, Hradec Králové a Pardubice, Liberce, Karlových Varů a Zlína). Zdá se tedy, že zákazníci zájem mají, a příslušný segment trhu má ještě velký potenciál dalšího růstu. Viz naše 3 %, oproti zahraničním násobkům.

To T-Mobile právě minulý týden zahájil testování své právě budované 3G/UMTS (FDD) sítě. Zatím jde o testování v Praze, s tím že ostrý provoz by měl začít v lednu příštího roku. Použitá technologie by měla vycházet z 3GPP Release 6, tj. již včetně HSDPA (do maxima 14,4 Mbit/s na downlinku) a HSUPA (do 5,7 Mbit/s na uplinku). Uživatelé by ale měli očekávat rychlosti do 3 Mbit/s na downstreamu, a 1,5 Mbit/s na upstreamu, s pingem v rozmezí 50 až 100 ms (zdroj).

Méně příjemný už je ale pohled na mapu, naznačující očekávané pokrytí i v roce 2010 a 2012, viz následující obrázek.

To český Vodafone, jehož plány na vlastní 3G síť v poslední době očividně nedoznaly větších změn, zaujal poněkud netradičním krokem: začal testovat mobilní Internet od jiného operátora, v rámci svého projektu s označením IKAROS. Konkrétně mobilní data na bázi CDMA EV-DO od U:fona.

Koexistence CDMA a 3G?

Jakou logiku ale má zmíněný krok českého Vodafone? Proč GSM operátor buduje vlastní 3G síť (byť velmi pomalu), a současně se poohlíží jinde, u své konkurence, která je konkurencí nejen obchodní, ale i technologickou (když staví na technologii CDMA 2000, konkrétně na variantě EV-DO Rev.A)?

Odpověď na tuto otázku je v zásadě stejná jako odpověď na to, proč U:fon jako CDMA operátor aktivně pošilhává i po GSM licenci (která je současně i UMTS licencí): stačí si vedle sebe představit mapy pokrytí České republiky. A to nejlépe hned tři:

• mapu pokrytí 3G/UMTS signálem: dnes je opravdu velmi řídká (s několika izolovanými ostrůvky pokrytí největších měst v případě TO2 CR), a i do budoucna nejspíše zůstane hodně řídká. Viz třeba výše uvedené mapky s plány T-Mobile. V případě Vodafone jde dnes o dvě malé tečky na Praze 9 a 10, které snad ani nestojí za obrázek.
• mapu pokrytí CDMA signálem od U:fona, přesněji variantou EV-DO, viz následující obrázek: pokrytí není ani zdaleka plošné, ale na druhé straně je to „nebe a dudy“ proti 3G pokrytí GSM operátory.
• mapu pokrytí GSM signálem: i když i zde existují určitá bílá místa, s trochou přimhouření oka lze konstatovat, že pokrytí je plošné.

Pokrytí CDMA EV-DO sítě U:fon

A teď k logice kroků jednotlivých operátorů. Ta vychází ze skutečnosti, že pokrytí různými technologiemi, na různých frekvencích, je různě drahé (a také v jiné fázi svého aktuálního rozvoje).

Konkrétně s 3G pokrytím je to u nás skutečné bídné, a tak se musíme dívat na záda třeba i takovým zemím, jako je Moldávie (kde tamní Orange pokrývá 3G sítí na 63 % populace, s dostupnou rychlostí 14,4 Mbit/s). To u nás můžeme i do budoucna očekávat pokrytí jen těch největších měst, zatímco menší města (a venkovské oblasti) budou nejspíše mít smůlu a budou se muset spokojit s jiným (a to pomalejším) technologickým řešením.

Jedním z nich by mohlo být právě CDMA EV-DO, pokud bude fungovat tak jak má, a pokud bude dosahovat slibovaných parametrů. A to je právě to, co se nyní Vodafone pokouší zjistit, v rámci svého projektu IKAROS. Pokud by výsledek byl kladný, mohl by se Vodafone rozhodnout pro následující řešení: sám by vybudoval svou 3G síť jen někde (zřejmě v největších městech), zatímco v ostatních lokalitách by svým zákazníkům „přeprodával“ (nejspíše pod svou značkou) datové služby, které by sám „nakoupil“ (na velkoobchodní bázi) od U:Fona, a které fungují na bázi CDMA. Jistě, byly by s tím spojeny určité komplikace (především potřeba duálních či dvou různých datových zařízení), ale to je u čistě datových přenosů přeci jen snadněji řešitelné, než u mobilních telefonů jako takových.

Z pohledu U:Fona je jeho motivace (pro získání nové GSM/UMTS licence) v zásadě stejná, jen jakoby „v obráceném gardu“: on již má své „plošnější“ pokrytí pomocí CDMA EV-DO, a rád by získal GSM/UMTS licenci k tomu, aby ve velkých městech mohl své pokrytí zlepšit. A také ho postavit na přeci jen více podporovanou a používanou technologickou platformu (v našich zeměpisných šířkách).

U:Fon má ale ještě jednu specifickou potřebu, kterou je zahuštění jeho CDMA pokrytí, především pro potřeby hlasových služeb. To dnes rozhodně není plošné (byť je mnohem „plošnější“ než 3G pokrytí), ale do pokrytí standardní GSM technologií má stále hodně daleko. A nejspíše vždy bude mít, protože představitelé U:Fona již opakovaně signalizovali, že své (CDMA) pokrytí hodlají dále vylepšovat, ale že se nebudou honit za skutečně plošným pokrytím. Absenci svého signálu na relativně velké části území místo toho hodlají řešit jinak, a to na stejném principu, jaký byl uveden výše: na koexistenci dvou technologických platforem.

Konkrétně by rádi využili tzv. národní roaming s některým s GSM operátorů. To by v praxi znamenalo, že v místech, kde není CDMA signál, by zákazníci U:fona využívali GSM síť příslušného GSM operátora. K tomu by samozřejmě potřebovali taková koncová zařízení, která jsou toho schopna. Ne, že by taková zařízení neexistovala, ale zase jich není ani zdaleka takový výběr, jako „čistě GSM“ zařízení.

Když o tom představitelé U:fona minulý týden na setkání s novináři mluvili, popisovali to tak, že o národním roamingu s GSM operátory jednají, ale dosud se nedohodli. Na rozdíl třeba od Slovenska, kde si tamní Telefónika dokázala sjednat národní roaming (s T-Comem) na čistě komerční bázi – a v nedávných dnech slovenská Telefónica dokonce sama nad svou sítí (využívající tento národní roaming) umožnila fungování již druhého virtuálního mobilního operátora, konkrétně slovenského Tesco Mobile.

V případě získání čtvrté GSM/UMTS licence by ale mohl ČTU pomoci. Měl totiž signalizovat, že novému držiteli licence by pomohl zajistit národní roaming, právě jako prostředek k dosažení dostatečného pokrytí – pokud by se mu ho nepodařilo sjednat na čistě komerční bázi, jako na Slovensku. Zajímavá by měla být i cesta: ČTÚ prý nemůže stávajícím GSM operátorům národní roaming přímo nařídit. Ale když už jim bude přidělovat nějaké nové frekvence (v pásmu 900 MHz, nebo při změně licence v důsledku změny GSM směrnice, může si povinnost národního roamingu vynutit v rámci nových licenčních podmínek.

U:fon zkvalitňuje svou síť

Testování kvality datových služeb v síti U:fona, které zahájil Vodafone, nejspíše nezačíná právě teď úplně náhodou. Představitelé U:fona na setkání s novináři podrobně popisovali, jak si jejich společnost nyní dává záležet na zlepšení kvality své sítě, skrze nasazení nových systémů pro její monitoring a průběžnou správu a řízení zátěže. Prezentovali také zajímavé nové řešení, které měli v nedávných dnech aplikovat jako první na světě, a které souvisí s aplikací Fair Use Policy: ta je standardně dána určitými objemy, které jsou vztaženy na uživatele a konkrétní časové období, a naopak nejsou vztaženy na momentální situaci v síti a rozložení v čase. Jinými slovy: i při aplikaci takovéto FUP může dojít k tomu, že uživatelé přetíží síť (než vyčerpají své objemové kvóty). Na druhou stranu ti samí uživatelé, již s vyčerpanými kvótami, mají vystavenu stopku i v situaci, kdy síť je nevytížená a zvýšení zátěže by jí problém nedělalo.

Nová strategie aplikování FUP je proto založená na průběžném monitoringu zátěže nikoli sítě jako celku, ale jejích „nejužších“ míst, což jsou jednotlivé základnové stanice. Přesněji: jednotlivé sektory, o jejichž přenosovou kapacitu se dělí určité skupiny uživatelů. Momentální zatížení konkrétního sektoru je pak podkladem pro řízení „individuální FUP“ v reálném čase: pokud má daný sektor dostatek kapacity, nejsou jednotliví uživatelé tolik omezováni v tom, co a jak chtějí přenášet. Ale pokud se zátěž přiblíží maximu, začnou být v rámci FUP omezovány (konkrétně: zpomalovány) „méně prioritní“ přenosy konkrétních uživatelů, jako různé P2P přenosy apod. Ještě i v závislosti na službě, kterou zákazník využívá (podrobněji).

Zaznělo také několik konkrétních údajů: U:Fon má dnes 394 základnových stanic. Do konce ledna 2010 by mělo přibýt dalších 12, a do konce března dalších 9. V delším časovém horizontu je zatím připravováno na 15 dalších základnových stanice. Celkově pak má pokrytí odpovídat více než 85 procentům populace (nikoli plochy).

Zajímavá byla také zmínka o chystaném upgradu CDMA sítě (resp. její EV-DO části) z dosavadní verze (Rev. A) na novější (Rev. B). Ta by mohla nabídnout teoretické maximální rychlosti až 14,7 Mbit/s na downlinku, a až 5,4 Mbit/s na uplinku. A to díky režimu multicarrier, kdy CDMA síť spojuje více nosných (o šířce 1,25 MHz). Dnes přitom U:Fon může využívat pro své CDMA EV-DO dvě nosné, s tím že třetí již prý má od ČTÚ přidělenu, ale dosud není zcela uvolněna (neboť se v některých lokalitách ještě využívá pro privátní firemní komunikace, například Mosteckou uhelnou společností).

Pomocí jedné nosné prý U:fon dokáže „obsloužit“ na 100 až 120 tisíc uživatelů datových služeb. Těch by měl dnes mít někde kolem 60 tisíc, z celkového počtu přes 113 tisíc svých zákazníků (ke konci března 2009).

Předplacený 3G Internet

Právě v datových službách, které U:Fon poskytuje prostřednictvím své CDMA EV-DO technologie jako „3G Internet“, vidí svou největší příležitost a šanci. Do budoucna zde očekává největší příliv nových zákazníků, z nichž větší část podle něj bude využívat nejrůznější USB dongly (modemy), a jen menšina smartphony.

A tak se U:Fon snaží oslovit primárně zákazníky se zájmem o připojení před USB modem. Přichystal pro ně nabídku „předplaceného 3G Internetu“: za jednorázových 1890 Kč (vč. DPH) získá zákazník CDMA modem a navíc kredit 300 Kč, který může následně čerpat na jednotlivá připojení. Ta jsou tarifikována po kalendářních dnech, částkou 30 Kč (takže je pak jedno, kolikrát se v daném dni fakticky připojíte). Do 31. 12. 2009 je navíc používání modemu zcela zdarma, v rámci vánoční promo akce, a čerpání z kreditu začne až od 1. ledna 2010. Po vyčerpání je nutné kredit znovu nabít.

Do budoucna (snad již někdy v únoru či březnu příštího roku) by měla být možná i tarifikace předplaceného připojení po jednotlivých hodinách, nejspíše na úrovni 10 Kč za hodinu. U:Fon přitom očekává průměrné ARPU z této služby někde kolem 150 Kč měsíčně, což by odpovídalo buď 15 hodinám, nebo 5 dnům připojení za měsíc.