Tuto středu, 14. května 2008, tomu byl přesně rok, kdy na náą trh vstoupil nový operátor. Jmenoval se (a stále jmenuje) MobilKom, ovąem známějąí je spíąe skrze značku, pod kterou nabízí své produkty, a to U:fon. Ke svým prvním narozeninám sice ľádnou konkrétní novinku ve své nabídce nenachystal, ale i tak si první výročí jeho existence zaslouľí malé ohlédnutí a rekapitulaci. Zejména s ohledem na očekávané spuątění jeho mobilních hlasových sluľeb.
Jak se U:Fon narodil
Na U:fonovi je zajímavé uľ to, jak vlastně přiąel na svět. Nikoli totiľ „oficiální cestou“, na jejímľ počátku bylo rozhodnutí nejvyąąích orgánů státu a následné výběrové řízení, ale jaksi „samovolně“, jen z vůle svých zřizovatelů.
Tradiční „oficiální cesta“ začíná rozhodnutím kompetentních orgánů státu (obvykle samotné vlády), ľe na trhu je místo pro daląího mobilního operátora, a ľe jsou pro něj k dispozici také nezbytné frekvence. Následně je vypsáno výběrové řízení a zájemci o post mobilního operátora zbývá uľ jen maličkost: v tomto výběrovém řízení zvítězit. A pak také zaplatit (obvykle nemalou) částku, na kterou si stát cení přísluąnou mobilní licenci.
Kromě toho můľe být udělení licence spojeno s daląími závazky, třeba i navrľenými samotným uchazečem v rámci jeho nabídky do výběrového řízení. Připomeňme si třeba, ľe Český Mobil (dnes Vodafone) se v roce 1999 zavázal „financovat veąkeré náklady spojené s vybudováním technologické infrastruktury pro přístup k internetu ve více neľ 13 000 ąkolách a knihovnách v České republice do konce tříletého období od udělení Pověření“ (podrobněji).
Vąe přitom nasvědčuje tomu, ľe náą stát se „zastavil“ na počtu tří mobilních operátorů, které si úspěąně „zkasíroval“ jak za licence na mobilní sítě 2. generace, tak i za licence na sítě 3. generace. Občas se sice objevily určité úvahy o tom, ľe by se mohly najít frekvence jeątě pro jednoho daląího operátora – ale tyto úvahy zase rychle odezněly, aniľ by se nějak prakticky naplnily. Tedy pokud jde o „nalezení“ a přidělení frekvencí v pásmech, obvykle pouľívaných pro mobilní sítě GSM (tj. 900 a 1800 MHz), či v pásmech pro mobilní sítě 3. generace (UMTS).
Pravdou ale je, ľe výąe popsaný model vzniku mobilních operátorů pochází jeątě z doby, kdy stát hodně mluvit do toho, jak má celý trh elektrických komunikací vypadat a fungovat. Celkový trend je ale takový, ľe tato jeho role ustupuje a operátoři na trhu získávají větąí volnost v tom, co a jak mohou dělat. A to i v tom smyslu, aby si mohli sami rozhodovat o tom, jak vyuľijí konkrétní frekvence, které mají přiděleny. Dříve jim i toto bylo diktováno, ale s postupem času se restrikce uvolňují. A uľ i Evropská unie sama tlačí na to, aby příděly frekvencí byly technologicky neutrální a nepředepisovaly ani konkrétní technologii, ani účel jejího nasazení (resp. charakter poskytovaných sluľeb).
No a zakladatelé U:fona (resp. vlastníci MobilKomu, který dnes patří investiční skupině Penta Investments) tak trochu předběhli dobu: určité frekvence měli přidělené jiľ z dřívějąí doby (pro provoz vysílaček v systému TETRA), ale chtěli je vyuľívat jinak. Jeątě tak nemohli učinit čistě o své vůli, ale museli k tomu získat souhlas regulátora (správce kmitočtového spektra). A ten se jim skutečně podařilo získat, jak sami popisují na svém webu:
MobilKom získal licenci na provozování mobilní sítě v pásmu 410–430 MHz v roce 2001, a to pro technologii Tetra, od května 2005 pak i pro CDMA. V srpnu 2005 MobilKom zaľádal o individuální oprávnění na vysílání signálů v pásmu 410 – 430 MHz. ČTU jeho ľádosti vyhověl v březnu 2006, jakmile odsouhlasil změnu Plánu kmitočtového spektra, která umoľnila vyuľívání daného pásma pro ąirokopásmovou technologii. Toto oprávnění umoľní MobilKomu výrazně roząířit nabídku mobilních hlasových a datových sluľeb.
Zajímavé přitom je, ľe to nebyl úplně první případ svého druhu v ČR. Jiľ dříve udělal něco podobného Eurotel, kdyľ své frekvence v pásmu 450 MHz, původně určené pro mobilní sí» 1. generace (na technologii NMT) začal pouľívat k poskytování čistě datových sluľeb, pomocí technologie CDMA2000 EV-DO. Nejprve souběľně s provozem analogové technologie NMT, a později jiľ výlučně.
Daląí zajímavostí, nejspíąe věcně související, je to, ľe první ąéf MobilKomu a předseda jeho představenstva, JUDr. Luboą Bórik, byl dříve výkonným ředitelem právní divize Eurotelu (jeątě za úřadování Terence Valeskiho). A tak se vlastně mohl znovu vydat po uľ jednou proąlápnuté cestičce – jiľ v barvách MobilKomu, resp. U:fona.
4. mobilní operátor?
Nový U:fon tedy nevznikl způsobem typickým pro mobilní operátory. Stejně tak neměl a nemá k dispozici frekvence typické pro mobilní operátory a jejich mobilní sítě 2. generace, na bázi technologie GSM. Sám vsadil na jinou technologii (na bázi CDMA), a kdyľ přesně před rokem vstoupil na trh a začal na něm poskytovat své sluľby, jejich repertoár byl pro mobilní operátory také dosti netypický: nezahrnoval totiľ klasické mobilní hlasové sluľby. Místo nich přiąel U:fon s nabídkou hlasových sluľeb, které sice vyuľívají bezdrátové technologie, ale jinak – třeba přidělovanými čísly, jejich přenositelností i zpoplatněním hovorů – patří jednoznačně mezi pevné hlasové sluľby.
Je potom ale na místě označovat U:fona jako čtvrtého mobilního operátora?
Například z pohledu regulátora nikoli. Třeba uľ proto, ľe se ho (zatím) netýkají regulované ceny za terminaci hovorů v mobilní síti, či daląí povinnosti, kladené na mobilní operátory (jako třeba přenositelnost čísel mezi mobilními sítěmi, regulace cen v roamingu atd.). A sám regulátor také hned od počátku dal najevo, ľe U:Fona nepovaľuje za mobilního operátora. To kdyľ předseda rady ČTÚ Dvořák obecně řekl, ľe:
V ČR není místo pro vstup plnohodnotného čtvrtého mobilního operátora, který by mohl nabídkou sluľeb GSM a UMTS konkurovat úspěąně nynějąím provozovatelům.
A konkrétně na adresu U:fona konstatoval, ľe zatím není mobilním operátorem ani co do poskytovaných sluľeb:
Tento operátor bude nabízet mobilní datové sluľby a případně doplňkové hlasové sluľby, ale zřejmě ne v kvalitě shodné s GSM/UMTS operátory, například z hlediska pokrytí, dostupnosti stejných mobilů a podobně, vąe ale ukáľe reálný vstup na trh a zájem zákazníků.
A tak U:Fona pasovala do role 4. mobilního operátora hlavně média, zatímco on sám si při svých prvních tiskových konferencích dával velký pozor, aby tak sám nečinil. Asi i proto, aby tím nejitřil regulátora.
Dnes, po roce od U:fonova příchodu na trh, je situace stejná v tom, ľe klasické mobilní sluľby stále nenabízí. A jiná v tom, ľe do role 4. mobilního operátora se uľ staví sám. Třeba ve své „narozeninové“ tiskové zprávě U-fon píąe:
A přesně 14. května roku 2007, tedy 40 let po Hvězdných válkách, se na Zemi objevil první skutečný U:fon, v pořadí 4. český mobilní operátor.
Určitě si ale u U:fona sami uvědomují, ľe jim do skutečného „mobilního operátorství“ přeci jen něco chybí. A tak připouątějí, ľe teprve:
S příchodem mobilní telefonie se U:fon stane plnohodnotným mobilním operátorem, čímľ můľe výrazně zamíchat kartami na českém mobilním trhu.
A na kdy ľe U:fon slibuje spustit „mobilní telefonii“? První odhady, jeątě z loňského roku, hovořily o polovině letoąního roku. Později se poněkud posunuly, takľe třeba v lednu, na bilanční tiskovce U:fona, zazněl odhad nejpozději ve čtvrtém čtvrtletí
(míněno: 2008). Nyní, v rámci narozeninové tiskové zprávy, uľ je odhad zase o něco optimističtějąí:
Během léta přinese U:fon na trh mobilní hlasové sluľby
Jaké je pokrytí?
Důvod, proč U:fon tak dlouho otálí se spuątěním mobilních hlasových sluľeb, je nasnadě: musí nejprve vybudovat dostatečně husté pokrytí. Moľnost telefonovat z mobilu „jen někde“ mohli zákazníci tolerovat v ranných dobách nástupu mobilů, ale dnes uľ by se s něčím takovým nespokojili.
Ovąem vybudovat sí», která by dostatečné pokrytí nabízela, rozhodně není ani snadné, ani levné. A to i přesto, ľe niľąí hodnoty pouľívaných frekvencí umoľňují pokrýt stejné plochy s menąím počtem základnových stanic, neľ jak je tomu u frekvencí, pouľívaných v rámci GSM sítí.
Tempo, s jakým U:fon buduje své porytí, lze průběľně sledovat na mapách na jeho webu. Soudě podle jeho vlastních prohláąení a oznámení vąak „zahuą»ování“ sítě v poslední době znatelně zpomalilo. Tak třeba v létě loňského roku U:fon uváděl, ľe:
na začátku srpna uľ byly jeho hlasové sluľby dostupné pro 70 % obyvatel, datové sluľby mají 50% pokrytí. „Do konce roku budeme pokrývat naprostou větąinu území České republiky, říká Luboą Bôrik, generální ředitel společnosti MobilKom, která U:fona provozuje.
Pokud si to srovnáme s tím, jak U:fon popisuje své pokrytí dnes, v době svých prvních narozenin, pak to vychází na pokrok na úrovni 5 %, resp. 10 %, za dlouhých 9 měsíců:
S odstupem jednoho roku na trhu nabízí U:fon své hlasové sluľby třem čtvrtinám obyvatel ČR a Fofr Internet je dostupný pro bezmála 60 % populace.
Neúplné pokrytí, kterým U:fon disponoval během prvního roku svého působení na trhu, opravdu nestačilo na poskytování skutečně mobilních hlasových sluľeb. A tak si U:Fon mohl troufnout jen na takové sluľby, které se vyuľívají spíąe stacionárním způsobem, případně umoľňují nomádní způsob vyuľití. Tedy občasné přemístění z jednoho místa na druhé. Jeho dosavadní sluľby – datové i „pevné“ hlasové – jsou skutečně takovéhoto charakteru.
I se svými „nomádními“ sluľbami se ale jiľ v loňském roce U:fon dostal do kapacitních problémů. Jeho uľivatelé si stěľovali na pokles efektivní (skutečně dosahované) přenosové rychlosti, hlavně u datových sluľeb, coľ mělo zřejmý důvod: U:fon nabral přílią mnoho zákazníků, neľ na kolik jeho sí» kapacitně stačila. Asi nejlépe je to vidět na obrázcích v tomto článku zde na Lupě, ze kterého vychází, ľe problémy nastaly hlavně v říjnu a listopadu loňského roku. U:fon na ně musel reagovat posilováním jiľ vytvořeného pokrytí, coľ zřejmě zbrzdilo i daląí roząiřování pokrytí.
Na jaké procento pokrytí se ale U:Fon bude chtít dostat, neľ začne nabízet své hlasové sluľby v mobilním provedení? To je zajímavá otázka, na kterou samozřejmě zná odpověď jen on. Osobně se obávám, ľe pokrytí v řádu 75 aľ 80 procent je k danému účelu a za dneąní situace na trhu nedostatečné. Navíc je třeba si uvědomit, ľe je to pokrytí vztaľené na počet obyvatel, a nikoli na plochu ČR. To by vyąlo jeątě niľąí.
Jaké CDMA?
Jak ale správě rozumět tomu, kdyľ sám U:fon uvádí dvě různé hodnoty svého pokrytí? Proč z počátku svého působení uváděl vľdy jen jedno pokrytí, a dnes hovoří o dvou? Čím je způsobeno to, ľe jeho hlasové sluľby mají mít dostupnost 75 % procent populace a datové sluľby jen 60 %?
Odpověď na tuto zajímavou otázku u U:fona samotného nejspíąe nenajdete. Kdyľ popisuje své technologické řeąení, hovoří pouze o jedné technologii:
Moje sí» vyuľívá technologii CDMA 2000 (Code Division Multiple Access) revize A a je tak trochu unikátní, protoľe je první komerčně spuątěnou sítí v nejnovějąí verzi Revize A v Evropě.
Ve skutečnosti ale pouľívá dvě různé technologie: CDMA2000 1X a CDMA2000 EV-DO revize A, a fakticky tak vlastně buduje dvě sítě, kaľdou s jiným pokrytím.
Rozdíl mezi oběma technologiemi je přitom dosti zásadní. Starąí technologie 1X umoľňuje jak přenos (přepojovaného) hlasu, tak i přenos dat, ovąem maximálně rychlostí 153 kbit/s. Tuto technologii, resp. jí odpovídající sí», U:fon pouľívá pro své sluľby U:Fonův telefon, U:fonův Internet a U:fonův telefon s Internetem. Novějąí technologie CDMA2000 EVDO revize A jiľ nabízí podstatně vyąąí rychlosti datových přenosů, a U:fon ji vyuľívá pro svou sluľbu fofr Internet. Jenľe, a to je třeba dodat, tato technologie uľ nepodporuje „přímý“ přenos hlasu, ale pouze data. Ostatně, ono vynechávané EV-DO v názvu technologie znamená „EVolution – Data Only“. Hlas tato technologie zvládá pouze v podobě VOIPu.
Pokud tedy U:fon hovoří o dvou různých pokrytích, dělá správně. Jen by měl vysvětlit, ľe dělící čárou není to, zda jde o hlasové či datové sluľby, ale pouľitá technologie. I v rámci „hlasového“ pokrytí (správně pokrytí starąí technologií 1X), které je větąí, se dají přenáąet také data. Ale pouze s rychlostí do 153 kbit/s (například v rámci sluľeb U:fonův Internet či telefon s Internetem). A stejně tak se v rámci „datového“ pokrytí (správně pokrytí technologie novou technologii EV-DO) dá také telefonovat – ale jde o VOIP (IP telefonii), a U:fon pro ni správně pouľívá telefonní čísla s prefixem 910, určená právě pro hlasové sluľby na bázi VoOIP.
Na čem budou fungovat mobilní hlasové sluľby U:fona?
Pouľití dvou různých technologií v sítích U:fona vznáąí zajímavou otázku: která z nich bude pouľita pro mobilní hlasové sluľby, jejichľ spuątění je avizováno na letoąní léto? A také: které pokrytí bude pro tyto sluľby relevantní?
Odpověď na tuto otázku se jiľ zdá být jasná: půjde o starąí technologii CDMA2000 1X. Takľe zde naątěstí „sedí“ i to, jak U:fon nesprávně rozděluje své pokrytí, nikoli podle technologií, ale podle sluľeb: půjde o to pokrytí, které dnes prezentuje jako hlasové, resp. pro hlasové sluľby.
Svým způsobem přitom půjde o opravdu zajímavé řeąení, které dává nový rozměr heslům o fixně-mobilní konvergenci: skrze jednu přenosovou technologii (CDMA2000 1X) bude jeden operátor (U:Fon, resp. MobilKom) poskytovat jak pevné hlasové sluľby (dneąní U:fonův telefon a U:fonův telefon s Internetem), tak i mobilní hlasové sluľby (jejichľ jméno bude teprve představeno). Alespoň teoreticky by tak mohlo existovat jedno hybridní zařízení, které dostane přidělené jak číslo z mobilní sítě, tak i číslo z pevné sítě, a bude dostupné na obou z nich.
V médiích se přitom jiľ objevily i první informace o testování mobilních hlasových sluľeb U:fona, včetně prvních mobilů. Jde o dva modely pro CDMA sítě (technologii CDMA2000 1X), původně určené pro pásmo 450 MHz. Pro U:Fona je ale výrobce musí upravit tak, aby pouľívaly „jeho“ frekvence v pásmu 410–430 MHz. Coľ je pro U:Fona daląí komplikace, jelikoľ provádět specifické úpravy pro relativně malé počty odebíraných kusů vychází dosti draze.
ČLÁNKY DO MAILU