Asociace televizních organizací (ATO) vydala v druhé polovině února prohlášení, že hlasitá reklama na našich obrazovkách je v podstatě mýtus. Vaše médium ve stejné době v podstatě vydalo ve stejné době prostřednictvím tiskového oddělení zprávu, že se teď budete řídit doporučením Evropské vysílací unie (EBU). Neprotiřečíte si tím?
Rudolf Pop: Pod prohlášením ATO je podepsána Česká televize, čili Česká televize a i ostatní členové chtěli ukázat, že navrhované metody, které byly navrženy do novely zákona pro stanovení vyrovnané hlasitosti, nebyly z našeho pohledu těmi správnými. Metody nebyly navrhovány na základě poznatků, které již jsou známy a které doporučuje a připravila jako směrnici Evropská vysílací unie, jíž jsme aktivními členy. Chtěli jsme ukázat, že specifické řešení, které se navrhuje, není správnou cestou, když existuje již prověřené a odzkoušené řešení.
Takže šlo o dvě cesty – českou a tu, co navrhuje EBU.
Přesně tak. Když mluvím za technickou skupinu ATO, které jsem členem, naše vyjádření bylo v tom smyslu: problém existuje, ale navrhněme, jakým způsobem zásadně tento požadavek řešit.
Jak se tedy bude řešit? Určitým způsobem jste to naznačili již na vašich internetových stránkách. Bylo to tam ale poměrně odborně vysvětleno. Jak by to tedy bylo možné vysvětlit laickému čtenáři?
Milan Gazdík: Nový přístup k tomu, jak diváka uspokojit, aby hlasitost měla vyrovnaný charakter, spočívá v tom, že se musí změnit metodika měření zvukového signálu. Zvukový signál se doposud měřil sloupcovými indikátory. Šlo o měřiče úrovně. To je špatně, protože hlasitost je subjektivní vjem, který závisí na více faktorech a EBU z nich zohledňuje čtyři. První je vlastní úroveň, za druhé délka trvání signálu, za třetí kmitočet, zdali jde o hluboké, střední tóny a podobně, a konečně je důležitý i žánr, respektive přesně řečeno typ zvukového signálu. Něco jiného je, když zvuk představují špičky, které nemají žádnou vnitřní energii, něco jiného, když jde o takový signálový monolit. Ten pochopitelně vzbuzuje v mozku daleko více počitků. Na tomto principu se hledalo řešení, kdy už moderní technologie umožňují toto měření v reálném čase a odhadnou subjektivní vliv na posluchače. Šlo o velice dlouhý proces, ale ukázalo se, že je to možné. Často hovoříme o tom, že vznikala směrnice, ale tomu pochopitelně předcházely testy. Myšlenka byla rozpracována v řadě vědeckých a odborných týmů a musela být doprovázena formou subjektivních testů. To je velice důležitý moment, protože neexistuje žádný technokratický přístup nebo pravidlo. Je to měření subjektivních veličin, čili bylo nutné najít něco, co se bude nejvíce blížit této metodice.
Jak tedy ony subjektivný testy probíhaly? Zeptal bych se také na to, zda měření probíhalo pouze u kanálů ČT 2 a ČT 4, kde se vysílá reklama, nebo i na ostatních stanicích?
Rudolf Pop: České televizi se nejedná jen o úzkou problematiku reklamy, tak jak o ní mluví návrh. Chceme dosáhnout vyrovnané modulace celého vysílání, tedy včetně toho, že divák při přepínání mezi kanály nebude nucen sahat na ovladač a měnit intenzitu.
Jak tedy bude hlasitost posuzována?
Milan Gazdík: Celý princip je postaven na dvou zásadních dokumentech. První je dokument ITU (Mezinárodní telekomunikační unie, pozn. red.). To už je starší dokument, přibližně čtyři roky, a tento dokument hovoří o způsobu měření hlasitosti. To je metoda, která se chce přiblížit subjektivnímu vjemu, a ta musí být jednotná. EBU R 128 je aplikační doporučení, tedy jakým způsobem se má tato metoda uplatňovat v praxi, aby přinesla posluchači co největší užitek. Vzniká dilema. Když my jako Česká televize si řekneme, že je to pro nás zajímavé a budeme chtít uspokojit diváka, tak teď jsme v testovacím režimu – máme dva kanály. Večer, když si budete přepínat, si řeknete: Dobře, tady už je to loudness uplatněné, protože je to tiší než to ostatní, ale za chvíli vás to začne obtěžovat, protože při přepínání, ač věrného diváka ČT, vám budou mezi kanály skákat úrovně. To je smysl doporučení EBU R 128. To je iniciativa, aby Česká republika řekla formou doporučení, zákona nebo vyhlášky, všechny mediální distributoři České republiky by měli ctít tuto předlohu. Pak se dosáhne toho, že divák bude mít jednotnou hlasitost, ať se bude dívat na jakékoliv kanály. A to je cíl.
Konzultovali už jste doporučení EBU s komerčními televizemi? Jak se na to dívají? U komerčních televizí je přeci jen důležitější, aby u nich byla reklama hlasitější kvůli tomu, že z ní žijí.
Rudolf Pop: Nemůžeme za ně mluvit, ale přihlásily se k závěrům technické skupiny ATO a deklarace má jako své vyústění, že jako jediné řešení je nasazení Loudness technologie ve smyslu doporučení EBU. Myslím si tedy, že alespoň technická část přijímá tyto principy a chce na ně přistoupit a respektovat je.
A u vás nemají problém inzerenti na kanálech ČT 2 a ČT 4 problém, že by reklama „zapadla“ díky tomu, že by například byla stejně hlasitá jako ostatní program?
Reklamní společnosti tvrdí, že v tomto nevidí problém. U reklam, které nejsou vkládány do pořadů, je jasné oddělení toho, kdy to je jiné sdělení než program. Tam není nutné akusticky zvýrazňovat, protože to je již před skončením nebo začátkem nějakého pořadu.
Tak na rozdíl od komerčních stanic sice nevkládáte znělky do pořadů, ale musíte je viditelně oddělit právě na jejich konci.
Milan Gazdík: Asi bychom ještě měli zdůraznit, že Česká televize si uvědomuje, že se musí korektně chovat vůči inzerentům, kteří už něco vyrobili a předali to k vysílání a měli představu o tom, jak to bude vypadat. Neuplatňujeme tedy zatím měření hlasitosti na sto procent. Jedeme v jakémsi kompromisním režimu, abychom naznačili možnosti metody, a rozhodně nechceme porušovat autorská práva.
To znamená, že toto doporučení se bude uplatňovat pouze u nových spotů?
Rudolf Pop: Ne, ne. Tady je potřeba říci, že, uplatňujeme dva postupy. První cesta by se dala označit jako momentální v souvislosti s tím, jak začne platit zákon uplatňující regulaci hlasitosti, ale my se na tyto požadavky připravujeme již teď s předstihem. Naše odbavovací vysílací pracoviště jsou vybavena zvukovými procesory, které jsou doplněny o software, který již odpovídá doporučení EBU. To je první cesta, kterou jsme začali na druhém a čtvrtém programu po 20. únoru aplikovat. Počítáme pochopitelně s nasazením procesorů na všechny ostatní programy, aby zvuková úroveň byla vyvážená na všech programech. Pod reklamou je třeba chápat i self promo – upoutávky a předěly, které by měly taktéž odpovídat těmto normám. Za mnohem podstatnější považujeme změnu již na samotném začátku výrobního řetězce, to znamená tam již při primárním zpracování díla. Půjde o nově vyráběné pořady všeho charakteru, nejen upoutávek a reklam. U reklam se to projeví tak, že doporučení, která vycházejí z metody EBU začleníme do našich vstupních podmínek. Tyto vstupní parametry jsou předány všem společnostem, které dodávají signál do České televize a ty je musí respektovat. Pořad přicházející na nosiči je kontrolován vstupní technickou kontrolou. Pokud nevyhovuje požadovaným parametrům, není přijat, je vrácen a musí být opraven. Platí to i pro zahraničí pořady. I zahraničním distributorům jsou takto vraceny pořady. Nejedná se jen o zvukovou složku. Platí to i pro obraz a další doprovodná data.
K tomu obrazu jsou také nějaká doporučení od EBU?
Ano, je to obsáhlý soubor technických parametrů definujících obrazovou složku na základě mezinárodních standardů, které jsou akceptovány jak v rámci výměny pořadů, tak i v rámci dodávek pořadů externími firmami. Poslední aktualizace proběhly v souvislosti s přechodem od páskové k bezpáskové (datové) výrobě programů.
Naše další cesta při řešení hlasitosti, která je přece jen delší a je i složitější, je, že způsoby měření na základě loudness principů budou aplikovány už při kompilaci pořadů.
Milan Gazdík: Bylo naznačeno, že se jedná o dva zásadní kroky. Ten první, který se dá řešit opravdu rychle, je, že se nainstaluje vysílací procesor, v našem případě, že se mu dodá správný software, a stanice tím pádem je schopna korigovat hlasitost materiálů, které nesplňují požadavky směrnice. Lepší přístup je, když už se na to dbá v části výrobní, což máme také na paměti, ale tam jsou poměrně vysoké náklady, protože vyměňujete indikátory měřiče úrovně za ty nové. Musíte začít od kompilačních pracovišť, tam kde vzniká výsledný produkt – vysílací čistopis – a je to víceméně běh na dlouhou trať. Nehledě na to, že existují materiály staršího data výroby, které jsou v archivu, a není myslitelné, aby se v duchu nové směrnice předělávaly. Hlavní práci tedy bude stále odvádět vysílací procesor. Nová výroba už by měla mít ale nové principy. To je pro nás dost důležité poselství, protože chceme uklidnit našeho diváka, kterého zaujme to naše promo, že jsme přišli s novým principem, jak řídit hlasitost, a můžeme dokumentovat, že stávající výrobní principy a kvalita, kterou jsme dosahovali, bude tímto novým subsystémem nedotčena. Mám na mysli především dynamiku vysílání. Neustále máme na paměti, že plníme kulturní roli, a že naše pořady musí vykazovat kvalitní parametry.
Předpokládám, že v téhle oblasti je právě výhoda Evropské vysílací unie, kdy si můžete předávat zkušenosti jednotlivých subjektů. Přejděme ale tedy i k té obrazové stránce. Minulý týden jste ve své hlavní zpravodajské relaci Události odhalili novinky, které v rámci ní chystáte. Určitě ale stručné informace nemohly uspokojit technicky orientovaného diváka. Mohl byste alespoň něco málo prozradit?
Rudolf Pop: Základním sdělením je, že zpravodajská relace bude vyráběna od 1. dubna v HD prostředí.
To znamená i v HD rozlišení?
Ano, studio je připraveno na výrobu v HD rozlišení.
Podobně tedy jako Televizní noviny na Nově budou i Události České televize v HD?
Budou vysílány v HD rozlišení včetně grafiky. Další novinkou je, že budou vysílány z prostředí virtuálního studio, to znamená, že tam, kde jsou každý týden vysílány Otázky Václava Moravce. Půjde o studio SK8. Úpravy, které nyní probíhají, tedy souvisí s přípravou prostředí na hlavní zpravodajskou relaci.
Bude se to týkat pouze Událostí, nebo i dalších zpravodajských relací?
Bude se to týkat pouze hlavní zpravodajské relace.
Jak to bude s Událostmi, komentáři?
Ne, Události a komentáře budou nadále vyráběny v jiném studiu ve standardním rozlišení.
Jde mi o to, jestli změna, která se udála od minulého týdne, tedy umístění programu ČT 1 na pozici ČT HD, nebyla dělána právě proto, abyste zpravodajství mohli nabídnout v HD kvalitě. Trvalé nastavení ČT HD na jedničku bylo zdůvodňováno i tak, že divák nebude muset zjišťovat co, kde a jak uvidí.
Naše představa tohoto HD kanálu byla původně jiná. Měl vzniknout sdružený kanál, který by zajistil komplexní přenos HD nativní produkce, doplněný neutrálními výplněmi mezi začátky a konci pořadů, tak aby nedocházelo ke střihu během vlastního pořadu. Na základě stanoviska Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) bylo rozhodnuto, že HD kanál musí obsahovat pouze nezměněný obsah některého ze stávajících SD kanálů. Tím, jak postupně docházelo a dochází ke vzrůstajícímu počtu pořadů v nativním HD rozlišení, které máme k dispozici, se přepínání stalo v tomto stylu chaotickým, byli jsme kritizováni i na DigiZone a kritizovala nás i Rada České televize, která rovněž požadovala jiný způsob prezentace. Proto se pan generální ředitel rozhodl k tomuto řešení. Víme, že Jednička tvořila a tvoří hlavní část vysílání HD kanálu.
Co ale bude s takovými Událostmi, jako je Euro, případně atraktivnější zápasy fotbalové Ligy mistrů?
Chci opravit prozatím mylně šířenou informaci o vysílání fotbalového Eura.
V roce 2012 by podle mě divák čekal, že Euro budete vysílat v HD kvalitě.
Pořad byl zakoupen v SD kvalitě, protože základní balík byl nabízen v SD kvalitě. Stejně jako olympiádu můžete koupit v HD i SD. Distribuce velkých sportovních pořadů je nabízena v obou formátech stále. Už několikrát jsme mluvili o tom, že byly stanice, které tady při významných politických událostech u nás chtěly dokonce formát 4:3. Balík programů Eura za cenu, který se koupil, a víte, jaký to byl boj, dopadl tak, že ho Česká televize koupila v základním balíčku, který zahrnuje cenu za SD přenos. Euro je 64 zápasů a každý z nich trvá dvě hodiny. Když si spočítáte 64 krát dvě hodiny, to už je hodně velký bonus za trasy, které za HD šíření jsou.
Ale například Liga mistrů už se standardně vysílá v HD alespoň dva roky.
Tohle je vyloženě věc Redakce sportu a ekonomiky spojené s nákupem práv a licencí.
Každopádně se nejedná o ideální řešení. Jaké jsou tedy do budoucna možnosti řešení tohoto problému?
Česká televize si dobře uvědomuje, že prezentace sportu v HD rozlišení je pro diváky velkým přínosem, vždyť vlastní HD vysílání jsme zahájili u příležitosti zimní olympiády ve Vancouveru v roce 2010. Mohu potvrdit, že olympijské hry divák í v HD rozlišení uvidí.
Na dvou kanálech?
Zda to bude na dvou kanálech, to jsou kroky, které v současnosti řešíme. Chceme, aby divák v HD mohl sledovat naší kompletní olympijskou nabídku. V tuto chvíli vám to nemohou potvrdit, protože jednání probíhají stále. Informace, které Vám podávám mají datum prvního březnového týdne, další úvahy jsou v současné době pouhá spekulace.
Jaký je tedy úkol od generálního ředitele?
Úkolem je, abychom zajistili ještě druhý olympijský kanál. Předpokládá se, že během olympiády nebude Jednička v HD šířena. Čtyřka bude olympijský kanál číslo jedna na dnešní pozici ČT 1, a to co hledáme, je druhý distribuční kanál, na kterém bude vysílán druhý olympijský program.
Když se vrátíme k samotnému HD vysílání, jaký bude osud vašeho programu ČT 1 HD v pozemní síti? Je známo, že multiplex 4 převzal nový provozovatel.
Naše jednání s novým provozovatelem Digital Broadcasting probíhá. Dali jsme souhlas se šířením HD signálu České televize v experimentálním režimu.
Záleží tedy pravděpodobně na tom, jak se multiplex bude naplňovat…
Samozřejmě. Záleží na tom, jaké jsou plány Digital Broadcasting a jaký se připravuje další rozvoj. Jak to vypadá se strategií v oblasti DVB-T2? Radiokomunikace se stále nevzdávají myšlenky, že se jim do zahájení olympiády v Londýně podaří spustit toto vysílání ve čtyřech lokalitách.
Strategie stále závisí na ekonomickém modelu, který Radiokomunikace nabídnou. Česká televize nemůže posuzovat pouze situaci v roce 2012, ale vyhodnotit celou perspektivu DVB-T resp. DVB-T2 vysílání do dalších let. Co se týká HD vysílání, je tedy jasné, že prioritní bude v současné době šíření prvního kanálu. Budete tedy nějakým způsobem posilovat pořady v HD kvalitě? Stěhují se například některé do nových studií?
Tím, že jsme spustili dvě studia po rekonstrukci v loňském létě, postupně výroba nativních HD pořadů stoupá. Uvedli jsme do provozu i druhý přenosový vůz, který je v HD.
Který ale zatím příliš nevyužíváte, například pro sportovní přenosy.
Přenosový vůz využíváme a stejně jako všechny ostatní společnosti novou výrobu realizujeme touto technologií. Přenosový vůz neslouží pouze pro sporty, ale i pro výrobu ostatní produkce. Jde především o produkci pro ČT 1. Přenosový vůz má tu výhodu, že odbaví i studiový pořad a proto jsme prozatím studiovou techniku modernizovali omezeně. To, na co jsme se zaměřili v letošním roce, jsou věci spojené s modernizací ve zpravodajstvíto znamená příprava nových Událostí a vysílání z rekonstruované ho Studia 8. Dalším krokem bude na podzim letošního roku zajištění rekonstrukce Studia 7 a jeho převedení do HD. To je v současné době technologicky nejstarším studiem v objektu zpravodajství a primárně slouží pro výrobu sportovního kanálu. Chceme-li sport v HD je i toto nutným krokem.
Pokud tedy nepočítám nové filmy a seriály, které již v HD natáčeny jsou, veškerá vaše tvorba, která vzniká „in house“ (uvnitř České televize, pozn. red.) by už se měla vyrábět v HD?
Úplně ne. Zůstává například Studio 6, odkud se vysílá stejnojmenná ranní relace, nebo velín, kde se v současné době vyrábí ČT 24. Tam všude jsou SD kamery.
A je přechod plánován?
Klasické zpravodajství se bude vysílat v SD rozlišení, protože primární zdrojové materiály jsou v největší míře stále v SD rozlišení. Věci, které jsme připravovali, byly spojené s hlavní zpravodajskou relací.
Existuje nějaký vnitřní plán České televize, který by říkal, že například v roce 2015 byste chtěli veškerý obsah vysílat v HD?
Samozřejmě existuje. Bez toho bychom nemohli fungovat. Existuje dlouhodobý plán, který v současné době je připravován a dolaďován a pan generální ho předloží v polovině roku k posouzení Radě České televize. a za Rozvoj technické základny ČT, je zahrnuje strategii do roku 2016 a řeší, jakým způsobem se v jednotlivých fázích výroby bude do HD procesu přecházet. Materiál musí projít ještě vnitropodnikovou diskuzí, aby technické záměry odpovídaly programovým požadavkům a ekonomickým možnostem.
Týká se to postupného přechodu vašich stanic do HD?
Vše souvisí s ekonomikou celého vysílání. Výdaje za telekomunikační služby spojené se šířením signálu tvoří nemalou část rozpočtu a v tomhle okamžiku se jeví DVB-T2 jako cílový stav, ovšem za určité období souběhu dvou technologií. Vzhledem k tomu, že jsme koncem minulého roku vypínali poslední analogové vysílače, na DVB-T si museli diváci pořídit novou přijímací technologii, existuje určitá doba, kdy jsme povinni vysílat v normě MPEG-2/DVB-T. Vysíláme tak také proto, aby u diváka tato technologie došla morálního naplnění a až po té byla vystřídána technologií novou s vyšší kvalitou.
Otázkou je, zdali má DVB-T2 vůbec šanci v době, kdy téměř kompletní nabídka HD kanálů je dostupná na satelitu a zdali má smysl, aby se Česká televize tímhle směrem vydávala.
Pro Českou televizi jako veřejnoprávního vysílatele je terestrická platforma platformou důležitou. Může sloužit a slouží vedle základních informací a prostředků i pro věci spojené s krizovým vyrozumíváním a podobně. Neplacená televize je tou nejtypičtější televizí, která patří do zemské platformy. My musíme jako veřejnoprávní vysílatel s tímto šířením počítat stále a spíše jde stanovení a nastavení modelu přechodu na vyšší platformu, která umožní vysílání v HD rozlišení v takovém rozumném souběhu, abychom byli schopni celý proces ufinancovat. Bylo by na jedné straně určitě lákavé, kdybychom zavedli souběžně několik platforem, ale tím na druhé straně z důvodu financí omezovali výrobu nového obsahu. Rozsahem se nemůžeme měřit např. s Německem, a tak další regionalizace našeho vysílání musí zůstat pouze na zemské platformě. Ze všech těchto důvodů je zemská platforma pro veřejnoprávní vysílání nezastupitelná a její další strategie je spjata s nástupem nových technologií. Všechny tyto aspekty důkladně zvažujeme a hledáme vyvážené řešení mezi nabízenými technickými možnostmi, ale i ekonomickou stránkou jak na straně vysílatele, tak i diváka.
Foto: Ivana Dvorská a Čestmír Polák (poslední foto)
ČLÁNKY DO MAILU