Vezměme týden popořadě: zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že nám přichystá finální rozuzlení hádanky o novém majiteli Atlasu. Google spustil zkušební provoz videoreklam ve vyhledávání, což některé uživatele zaskočilo, jiné potěšilo. Všichni však dostali na výběr: uživatelé si video mohou spustit, inzerenti zatím neplatí nic navíc. Ujme se první velký ostrý test videa ve výsledcích hledání? A pokud ano, jak dlouho bude trvat, než jej převezme „jediný“ český vyhledávač?
Jan Handl: Videoreklama dorazila na Google
Video na Internetu ostatně patří mezi skloňované „cool pojmy“ už nějakou tu dobu a dokáže sbírat ocenění stále. Zařadilo se např. do přehledu 10 technologií, kolem kterých je největší povyk („hype“) podle webu eWeek.com. Mezi ostatními byli další z předpokládaných kandidátů včetně iPhonu, na toho největšího hybatele dění v technologiích a čím dál více i běžného života lidí se ale jaksi zapomnělo. No řekněte – nedali byste cenu také… Jemu?!
Vojtěch Bednář: Nejemočnější technologie v IT?
Během posledního loňského čtvrtletí získala Telefónica O2 více nových klientů pro své mobilní služby než ostatní dva mobilní operátoři dohromady. Celkově se mobilní penetrace v ČR vyšplhala na 126 procent. Tempo přibývání nových ADSL přípojek od TO2 CR přestalo klesat a za poslední loňský kvartál naopak vzrostlo. Bude to trvalé, nebo jde jen o sezónní vliv?
Jiří Peterka: Stalo se: vzpamatovalo se ADSL?
V pondělí jsme se také ohlédli za nedávnými změnami v designu i celých strategiích některých známých mediálních domů. Vltava-Labe-Press dal svým 73 Deníkům nový kabát a zaměřil se na Internetu na spolupráci se čtenáři. Ještě zajímavější je pak jeho konec spolupráce s ČTK a založení vlastní agentury REBEL. Economia po radikálních změnách v managementu ohlásila novou chuť do rozvoje nejen Internetu, k čemuž jí mají dopomoci i akvizice. Nový vzhled dostal také web ČT24.
Jan Ambrož: Regionální Deníky, ČT a Economia mění strategie na Internetu
Tichá bomba vybuchla až v úterý: Centrum a Atlas spolu oznámily, že mají společného vlastníka, kterým je mezinárodní fond Warburg Pincus, jenž do Centra investoval již na podzim. Ten prý hodlá obě značky nechat existovat samostatně, ale konkrétní záměry s jednotlivými službami zatím nestanovil (stejně jako kupní cenu Atlasu). Uzavřela se tak jedna dlouhá kapitola v životě českých portálů, v nichž původní zakladatelé kapitalizovali svůj dlouholetý vklad a předali své dílo pokračovatelům – finančníkům se zcela jiným pohledem na byznys (jak dokládá i rozhovor s Ondřejem Tomkem, ve kterém případné spojení Centra a Atlasu označuje za nápad, který sám zavrhl).
Bohužel málokdo tak nyní skutečně ví, co tato transakce pro český Internet bude znamenat a komentáře byly úměrně tomu zdrženlivé. Promění se mediální šachovnice, služby pro uživatele, posílí konkurenti? To vše ukáže až čas.
Jiří Macich: ČTK: Centrum.cz a Atlas.cz se spojí (aktualizováno)
Aleš Miklík: Potvrzeno: Centrum a Atlas se spojují
Karel Wolf: Atlas a Centrum se slučují, Seznam hodlá zůstat jedničkou
Koppel blog na Lupě: Centrum + Atlas > moje rozlišovací míra ? Daniel Dočekal: Centrum a Atlas mají společného vlastníka
O týden dříve plnil média pokračující zápas Microsoftu o převzetí Yahoo. Za úmysly Microsoftu se většinou označovalo posílení vyhledávacích a dalších internetových služeb, posílení reklamního potenciálu, apod. Co když je ale ve skutečnosti motivace Microsoftu úplně jiná – co když se i takový obr začal něčeho doopravdy bát?
Blog Petra Šnajdra na Lupě: Microsoft: boj o reklamu nebo budoucnost?
Pákistán se zařadil k dalším zemím, které blokují přístup na YouTube, protože jim nevyhovuje příliš široká nabídka dostupného obsahu (kterým je navíc výmluvné video). Tento krok neušel pozornosti mnoha médií, málokdo však zaregistroval, že způsob, jakým dominantní ISP v Pákistánu blokaci provedl, na čas zkomplikoval přístup k YouTube i v dalších zemích včetně České republiky. Jak se to mohlo stát?
Zbyněk Pospíchal: Jak Pákistán unesl YouTube
Blog Michala Černého na Lupě: Zablokovaný YouTube
Online zpravodajství prochází od dob svého vzniku dynamickým vývojem, který často silně ovlivňuje podobu práce novinářů v dalších médiích (vzpomeňme časté slučování online a tištěných redakcí jednotlivých vydavatelství). Weby veřejnoprávních médií se těchto změn účastní také, kromě obvyklých měřítek, která na zpravodajské servery klademe, se však musí vypořádat také s neurčitým hlediskem veřejnoprávnosti. V Česku jde zejména o weby Českého rozhlasu a České televize, z nichž každý pracuje s jiným převažujícím typem obsahu, ale za stejným cílem. Jak se tedy s těmito nároky vypořádávají a které slabiny by mohly zařadit na seznam pro uvažované úpravy v budoucnu?
Michal Černý: Veřejnoprávnost na webu: ČRo boduje v podcastech a Veřejnoprávnost na webu: pro ČT je Internet doplňkový kanál
Vlastnictví domény je natolik abstraktní vztah, že mnoho čerstvých držitelů své vyhlédnuté adresy požaduje alespoň nějaký „papír“, který by jejich práva na virtuální kus půdy stvrzoval. Toho bohužel využívají někteří registrátoři, kteří jim nabízí či přímo vnucují certifikát o vlastnictví domény. Ten má ve skutečnosti mnohem menší význam, než jaký mu reklamní materiály přisuzují, což může vést u některých držitelů k nepříjemnému rozčarování.
Jiří Macich: Certifikáty k doménám: zásadní doklad, nebo cár papíru?
Největší české e-shopy expandují do zahraničí. Mall po pobočkách v Maďarsku a Polsku otevřel další v Německu, hodlá se prudce rozšířit a možná někdy vstoupit na burzu. Kasa.cz získala kapitál od finančního investora a rozhlíží se na východ i na západ současně. Je pro největší české e-shopy zdejší trh malý?
Budoucnost e-shopů je ostatně zajímavá otázka sama o sobě. Z původně rozpačitých začátků se internetové prodejny dokázaly mnohdy vypracovat na kolosy s miliardovými obraty, přesto zřejmě zůstanou některé druhy zboží, které kamenné obchody dokáží prodávat lépe. Pokud v konkurenci s e-shopy přežijí.
Jiří Hlavenka: České e-obchody vyrážejí do světa. Konají dobře?
Karel Wolf: Přežijí kamenné obchody?
Komunitní weby jsou oblíbené zejména u mladších generací internetových uživatelů, kteří však mnohdy také bohužel postrádají některé návyky obezřetnosti pro pohyb po síti. Vystaví tak mnohdy citlivé informace celému světu, nebo uvěří falešné identitě podvodníka. Na kom by měla ležet odpovědnost za nesprávné údaje v profilech? Jsou administrátoři komunitních webu skutečně pouhými provozovateli, nebo by se měli podílet na budování důvěryhodných komunit? Praxe zatím bývá poněkud jiná.
Jan Rylich: Problémy na Síti aneb zajímá to vůbec někoho?
ČLÁNKY DO MAILU