Najděte delší řadu prvočísel, než je na Wikipedii, a vyvraťte to.
Kupování motivů je něco kvalitativně jiného než jejich svobodné přelévání z díla do díla. Ostatně, spory jsou i kolem fan děl.
Nevidím důvod nevěřit tehdejším sdělovacím prostředkům.
Problém ovšem nastává, pokud je autor po smrti a majitelem autorských práv je někdo, kdo si zveřejnění díla nepřeje (důvody nemusejí být vždy čisté a legitimní). "Ukradení" takového díla autora nijak nepoškodí, ani nedemotivuje autory jiné.
A, jak jsem uvedl, ještě před sto lety byla ona ochrana na podstatně nižší úrovni a na kvalitu tvorby to nějaký zásadní vliv nemělo, a pokud ano, tak spíš pozitivní. A autorská díla vznikala i v době, kdy žádná taková ochrana neexistovala. Než pan Defoe zemřel, bylo na světě údajně 14 pirátských vydání jeho Robinsona (vč. překladů), pokud si to číslo z knihy pana Hlinky o tomto díle správně pamatuji, a hlady nezemřel.
První film o Drakulovi se sice musel kvůli autorským právům jmenovat "Nosferatu", ale tahle ochrana autorských práv byla spíš ke škodě (ostatně, ve slovenském vydání Drakuly za minulého režimu jsou jako ilustrace obrázky z tohoto filmu).
Mám-li obrázek z několika tisíci odstíny a do GIF se jich vejde jen 256, musí se jejich počet redukovat a nad tou redukcí běžně nemá uživatel žádnou kontrolu. Může se ztratit i podstatná informace, nesená podobnými odstíny, z nichž transformace na GIF udělá jednu barvu.
A představa, že bych ručně v nějakém neztrátovém formátu (třeba .pgm) redukoval barvy na 256 a potom to převáděl na GIF je poněkud mimo realitu.
Image Magick umožňuje redukci barev v obrázku, takže má člověk ten děj pod částečnou kontrolou, ale je to dost drbačka, stejně jako podobné funkce třeba v GIMPu.
Prostě GIF nepoužívám, jako cosi zastaralého.
Převádím-li JPEG na GIF, musí k oné redukci barev dojít, přitom je to interní proces v převádějícím programu.