Názor k článku Kladivo na úložiště. Nova a Prima přitvrdily vůči nelegálně sdílenému obsahu od Filip Jirsák - Nespoléhat se na statistiku, může tam být opravdu...

Nespoléhat se na statistiku, může tam být opravdu hodně matoucích faktorů.
To, že je něco matoucího pro vás, neznamená, že je to matoucí pro všechny.

Pak je asi blbostí seznam prvočísel na Wikipedii.
Není.

Právě ono řídnutí prvočísel je zdrojem omezení pro jejich praktické použití.
Nesmysl.

Ta jsou IMHO (a nejen IMHO) v současné době natolik hypertrofovaná, že znemožňují zcela přirozenou uměleckou tvorbu, vyžadující volné přelévání motivů apod. (viz lidová slovesnost, viz tvorba před vznikem AZ).
Za prvé, to, co je chráněno autorským právem, se v posledních desetiletích nijak výrazně neměnilo. Za druhé, sám jste psal, že vzniká více neoriginálních filmů, než dříve, tedy že se motivy přelévají více než dříve.

Prodloužení ochranné doby z 50 na 70 let poškodilo přinejmenším jedno vydavatelství, které mělo vytištěnu Čapkovu Dášeňku (jako volné dílo), a nemohlo ji prodat, protože se skokově prodloužila ochranná doba.
Kancelář k uvádění románových příběhů na pravou míru k tomu dodává následující: Za prvé, díla Karla Čapka se stalo volnými 1. ledna roku 1989, až do roku 2000 totiž v ČSSR/ČR platila základní ochrana dle Bernské úmluvy, tedy 50 let. Na 70 let se prodloužila od účinnosti zákona 121/2000 SB., tedy od 1. prosince 2000, přičemž platilo ještě dvouleté přechodné období, po které bylo možné rozšiřovat dříve pořízené rozmnoženiny. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů 12. května 2000.

Což znamená, že buď bylo vedení onoho vydavatelství zhruba stejně inteligentní, jako vy, vytisklo Dášeňku v době, kdy se vědělo, že se bude doba trvání majetkových práv prodlužovat, pak knihu dva roky drželi ve skladech a neprodávali ji, i když mohli, a pak se strašně divili a nedojednali licenci na prodej knihy. Nebo jste si to celé vymyslel – jako skoro vždy.

A jistěže tím vznikla i společenská škoda, protože se to nedostalo k dětem, kterým jsou vymývány mozky bezduchými Disneyovkami a podobnými škváry.
Jasně, protože Dášeňka se vůbec nedá v knihkupectvích a knihovnách sehnat.

GIF prostě s plné škály tisíců odstínů udělá paletu 256.
Ne, GIF vám nic takového neudělá. GIF má prostě barevnou paletu na jeden snímek, která má 8 bitů, tedy 256 barev. Není žádná šance, že byste se pokusil uložit do snímku GIFu 257. barvu – do 8bitového bajtu prostě větší hodnotu nenarvete.

JPEG má sice omezený počet barev (ovšem výrazně vyšší než ten GIF), ale když do něj převedete černou kresbu na bílém pozadí, tak tam jeho kompresní algoritmy nadělají řadu odstínů šedé, možná i 50 :-) A nad tím procesem jako uživatel nemáte žádnou kontrolu.
Ano, to je právě důsledek ztrátové komprese.

Vím, že BSA napáchala jakési škody a byla odsouzena k jejich zaplacení, načež se nejprve přejmenovala a poté zmizela.
Takže opět máte nějaké mlhavé tušení a k tomu jste si přibásnil spoustu věcí, které pravda nejsou. A to je právě váš problém. Když si k jedné maličkosti, kterou (možná) víte, navymýšlíte tunu nesmyslů, nikdo vám pak nevěří ani tu maličkost.