Názor k článku Kladivo na úložiště. Nova a Prima přitvrdily vůči nelegálně sdílenému obsahu od A. S. Pergill - Takže nějaký vztah mezi CA a uživatelem digi...

Takže nějaký vztah mezi CA a uživatelem digi podpisu je.

Žaloba by musela prokázat, že jsem ten soubor nestahoval bona fide, přičemž jsem měl možnost v toto věřit.

Je mi líto, ony diskuse o OSA byly v té době jednoznačné. Ostatně, na kauzu Mironet se pamatujete?

"Drtivá většina současné umělecké tvorby ..."
Je mi líto, o těchto věcech moc nevíte.
Navíc si všimněte u filmů, jak často se objevují remake, a někdy i remake remake remake,

AZ chrání do jisté míry i charakteristický styl. To bylo už za socíku. Pamatuji, jak na jedné z fakult současné MU měli problém studenti se svým časopisem fakultního výboru SSM, že tam uveřejnili obrázky ve stylu jednoho z tehdy populárních karikaturistů.

Ano. Větu: "Museli jsme to znepřístupnit kvůli ochraně autorských práv po kontaktu s organizací je zajišťující a budeme to smět zpřístupnit sto let od vydání." byste zcela jistě vyložil jinak než normální lidé.

Pokud by ten student prohlásil onen tahák za svůj autorský text, byly by s jeho zveřejněním problémy. A vzhledem ke generačnímu rozdílu je málo pravděpodobné, že by se autor knihy dožil 70+ let po smrti autora taháku.

Pokud by se krycí psaní prozradilo, měl by režim vynikající možnost udělat z politické kauzy nepolitické porušení autorských práv.

"když budou krást moc, autoři se prostě na publikování děl vykašlou."
To tvrdí propagandisté "ochránců" autorských práv.. Je to naprostý nesmysl. Ta legislativa platí pár desítek let a nevšiml jsem si, že by dřív (před sklonkem minulého století) žádná díla nevznikala. Spíš naopak, vznikala tehdy spousta děl, a kvalitnějších než současná produkce.

Autorský zákon neexistoval (až někdy do sklonku 19. století) žádný, a přece bylo možno koupit knihy do osobního vlastnictví (a také obrazy, grafické listy apod., ale např. i hrací strojky, automatické klavíry, orchestriony apod.). Autorský zákon posléze existoval ve značně rudimentární podobě (oproti nynějšku), a přesto bylo možné koupit kromě knih do osobního vlastnictví gramofonové desky, případně válečky do fonografu. Takže, je mi líto, tvrdíte hloupost.
Profesionální spisovatelé se objevili +- za průmyslové revoluce a uživili se i bez jakékoli ochrany. Ještě v 50. letech minulého století měl J.R.R. Tolkien problém s tím, že Pán prstenů byl copyrightován ve Velké Británii, ale ta ochrana neplatila pro USA. A hlady kvůli tomu neumřel. A panu A.C. Clarkeovi spíš vadilo, že si kvůli nepříliš chytrému znění patentového zákona v GB nemůže dát patentovat retranslační družici.

V době GIF byl nepatentovaný JPEG, krátce po zablokování GIF patenty spousta lidí převedla obrázky na svých webech na JPEG (i já). Následně se objevil záměrně jako nepatentovatelný PNG, který GIF do značné míry nahradil, a poté i MNG, který se moc neujal, ale je to animovaný PNG. A komerční flesh s pochybnou licencí byl nahrazen svobodným SVG