Odpověď na názor

Ne, už proto, že výdrž DP je časově nepatrná.

"Jakýkoli podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak."
Jenže ten podpis bude i na dokumentech, které má někdo zájem napadnout. A tam je papír v trezoru, nebo u notáře, jednoznačnou výhodou.

Ano, spousta lidí dokumenty z DS konvertuje, což je jistě mnohem dražší, než kdyby z úřadu dostali rovnou papír s podpisem a štemplem.

Celá druhá série článků pana Peterky (doufám, že to jméno nekomolím) je o naprosto šíleném sledu naprosto šílených úkonů, které mají digitálně podepsaný dokument udržet v platnosti. Přičemž ani to není zárukou, že v platnosti zůstane. A s neplatným dokumentem v ruce se sice mohu soudit o jeho platnosti, ale to je ovšem složitý a drahý proces s nejistým výsledkem.

Knihy na papírech ze 17. století jsem už v ruce měl. Takže blábol.
A papyry z nevyloupených (nebo málo vyloupených) egyptských hrobek jsou staré tisíce let. Svitky od Mrtvého moře mají kolem 2000 let.

Pokud jsou ty hlíněné destičky vypáleny, a ne jen vysušeny sluncem, a nejsou mechanicky zničeny, vydrží opravdu tisíce let. Z Kréty máme destičky s obrázkovým písmem i s lineárním písmem A (přečteme ho, ale jsou psány neznámým, asi neindoevroským, jazykem, rozhodně pocházejí z doby stovky let před Trojskou válkou), čteme (a díky panu Hroznému i rozumíme) hliněné knihovny Chetitů "vrstevníků" egyptské Nové říše (s níž válčili), v Mezopotámii byly nalezeny mnohem starší knihovny a archivy Sumerů.