TV Nova nebude nikdy tvořena AI. A robotické moderátory v rozhlasu nečekejte. Co zaznělo na velké mediální diskusi?

Filip Rožánek: Takže Pavel Prouza se nemusí bát o svou pozici ve vysílání. Zmíněné Rádio Krakow svůj experiment s AI vysíláním ukončilo po pouhém týdnu provozu. Tvrdí oficiálně, že byl velmi úspěšný. Ta méně oficiální rovina dodává, že tam byly velké etické problémy, protože například oživili dávno zesnulou básnířku, se kterou vedli rozhovor o aktuálních událostech, a chystali se stejně tak oživit zesnulého politika, se kterým by probírali aktuální události a podobně. Lubore, jak přistupujete k AI v CNC? Loni tady třeba padlo, že využíváte AI ke generování titulků optimalizovaných pro vyhledávače.

Lubor Zoufal: Tak já myslím, že to tady zaznělo. AI je dobrý pomocník, konec konců AI používáme už dobu, jenom se tomu neříkalo tak jako sexy AI, ale jmenuje se to kontrola pravopisu v článcích. Mimo jiné je to vlastně taky AI. To, co bych doplnil k tomu, co tady zaznělo, tak AI nám umožňuje transformovat obsah z jedné formy do jiné. My například bereme u webu Frekvence 1 zpravodajství, které zazní ve vysílání, rozhlasové zpravodajství vytvořené moderátorem, a automaticky ho transformujeme do videa, které je dostupné divákům na webu. Z posluchačů děláme diváky. A takovéhle transformace, to, co se děje s poslechem článků, tak nám AI umožňuje dělat velmi rychle. Loni bychom na to museli někoho najímat a trvalo by to dlouho, ale teď se to video vytvoří během několika minut. Já bych se vrátil ještě úplně na začátek, k té věrohodnosti. Co mi připadá fascinující, je, že si lidi myslí, že rozeznají, co je a co není AI. Nerozeznají, protože konzumujete každý den obsah, který je spoluvytvořen pomocí AI, a domnívám se, že nikdo z vás to nepozná.

Filip Rožánek: Když ho každý den konzumujeme, konzumujeme ho i ve vašem vydavatelství? Jaký AI obsah používáte vy?

Lubor Zoufal: Například rádio zní šíleně, když produkujete lineární vysílání. A díky AI zní hezky.

Filip Rožánek: Dane, vy máte na svém webu třeba horoskopovou rubriku generovanou pomocí AI. Nechystáte se to rozšířit do dalších formátů?

Dan Grunt: Tohle byla jen taková hračka pro tým, aby si vyzkoušel tu technologii. Rozhodně touto cestou nebudeme pokračovat. Myslím, že horoskopy je poslední místo, kam nasadíme avatara.

Filip Rožánek: Myslím, že jste našli pro AI využití i v lineárním vysílání, spíš v těch doprovodných službách, tedy než že byste generovali obsah třeba audio description.

Dan Grunt: Jo, do jisté míry. Pořád to není tak kvalitní, je to nástroj, který se musí doplnit lidskou prací, samozřejmě. Jak tady říkal i Lubor, vlastně podobně pracují naši zpravodajci v rámci přepisu videí, rozhovorů z TN Live do článků. Ale zase, musí to projít člověk, musí to dočesat, zkontrolovat. Není to tak, že bychom to tam automaticky posílali z robota. Jak říkali kolegové, jsou to standardní nástroje pro nějakou automatizaci, zjednodušení, zpracování velkého množství dat a informací pro nějaké rešerše, pro datové žurnalisty. Ale kromě horoskopů, což byla spíš legrácka, s tím nebudeme pokračovat do zpravodajství, určitě ne.

Filip Rožánek: Jak říká bonmot, umělá inteligence je výborný způsob, jak k lidským chybám přidat ještě několik dalších umělých, tak uvidíme, jak se to bude projevovat v obsahu zpravodajství. Existují dokonce celé firmy, které nabízejí AI influencery, které generují peníze na tom, že na Instagramu, Facebooku a dalších platformách mají zcela věrohodné avatary. Dokonce existují, tuším, OnlyFans modelky, které jsou vygenerované pomocí AI. Tady jsme zatím slyšeli, že moderátoři se o svou práci bát nemusí. Ale přesto třeba, když se podíváme do rozhlasového vysílání, tak kromě toho modelu Rádia Krakow, ve Spojených státech vznikla internetová stanice generovaná pomocí AI, která automaticky aktualizuje třeba informace o dopravě nebo počasí, které získává pomocí otevřených dat a skládá z toho online stream, který můžete poslouchat vcelku věrohodně, nepůsobí to ani nějak moc uměle. Když se vrátíme k té věrohodnosti, co mohou česká média udělat proto, aby obsah, který lidé konzumují, byl důvěryhodnější, v éře AI? Lenko?

Lenka Černá: Myslím, že to je dobrá otázka. Osobně vnímám AI jako velkou příležitost pro tradiční média, protože čím více obsahu se bude ve světě vyskytovat, tím složitější bude pro normálního člověka se v té džungli navigovat. A důvěryhodnost zdroje informací bude nabývat na důležitosti. Myslím, že to, co my jako tradiční mediální dům můžeme v téhle situaci udělat, je využít AI na maximum pro to, aby nám co nejvíc zjednodušila práci, a zároveň nepolevovat ze standardů žurnalistiky. Myslím, že to je základ tohle udržet. Tu příležitost já vnímám i v tom, že nám to otevírá dveře k tomu inovovat víc, zkoušet rychleji a vlastně věci, tak jak říkal kolega, které by trvaly týdny a měsíce a museli bychom na to najímat spoustu lidí a určitě by nám to finanční ředitel vrátil, protože by ten business case nevyšel, tak najednou můžeme dělat v řádech hodin nebo dnů, takže tam já vnímám to, co může být pro média důležité. Samozřejmě díky AI se nám snížil práh vstupu a znovu: udržet důvěryhodnost je podle mě to nejpodstatnější, to znamená, potřebujete kvalitní žurnalisty, potřebujete mít dobře nastavené procesy a potřebujete nepolevit. Já asi lepší recept nemám.

Filip Rožánek: Co na to říká Lubor? Protože já bych připomněl, že česká média, a nejenom česká média, obecně média i ve světě, se potýkají s poklesem důvěry svých konzumentů. Urychlí AI tento proces ztráty důvěry, nebo najdou média nějaký odolnější recept, jak naopak tu důvěru získat?

Lubor Zoufal: Nepochybně AI rozkolísává tu důvěryhodnost vůči obsahu, který je publikovaný na internetu. V podstatě si každý může začít generovat zprávy, které zrovna inklinují jeho světonázoru a to, co chce ovlivnit, celkem bez problémů. Souhlasím s tím, co tady padlo, že je to příležitost pro tradiční média, protože loajalita ke značce, k tomu, že za tím vyprodukovaným obsahem se skrývají nebo jsou skuteční lidé, tak je něco, co se začne vracet.

Filip Rožánek: Dane, mám tady v otázkách od publika – a děkuji publiku za to, že už začíná pozvolna grilovat dnešní hosty – tak je tu vzkaz z publika, že TN.cz AI boty blokuje a že to máte v robots.txt.

Dan Grunt: Děkuji za informaci.

Filip Rožánek: Navažme na to, jestli máte nějakou interní politiku ohledně použití AI, případně jakou.

Dan Grunt: Upřímně ji ještě pořád stavíme, nemáme ji hotovou. Myslím, že odkud začínáme, je především téma bezpečnosti. To znamená bezpečnosti směrem k interním informacím, aby byly tam, kde mají být, a nedostávaly se někam dál. Pak samozřejmě bezpečnosti dat našich uživatelů, bezpečnosti práce s nástroji, protože se dostáváte do jisté schizofrenie: chcete tu společnost nějakým způsobem digitalizovat a zrychlit, to znamená posouváte lidi a motivujete je, aby používali co nejvíc nástrojů, aby se naučili a edukovali v rámci práce s takovými nástroji. Ale současně musíte úplně ve stejném gardu jít proti a edukovat je tak, aby nevystavili společnost, sebe, data našich uživatelů nebezpečí kvůli tomu, že používají nástroje, které nejsou bezpečné a které můžou posílat data někam ven. To znamená, nemáme to dané finálně, je to něco, na čem musíme pracovat a už jsme asi docela daleko. A pak je tam nějaká míra zdravého rozumu, to znamená, že víme, že naše hodnota je v tom, že rozumíme našim divákům, že známe jejich životní příběhy, na jejich základě tvoříme to, abychom je bavili, abychom je informovali. Musíme být důvěryhodní, a proto to držíme v rukách lidí.

Filip Rožánek: Pomohlo by třeba nějaké společné stanovisko nějaké oborové asociace nebo třeba společný přístup českých mediálních domů? Nějaká samoregulace v oblasti AI?

Dan Grunt: Máme tady AI akt na úrovni Evropské unie, takže tam potom bude záležet na tom, jak se bude nasazovat v rámci České republiky. V tuto chvíli jsem nad tím, upřímně, nepřemýšlel. Je otázka, jakým způsobem se to bude tady v Čechách nasazovat a jestli bude potřeba udělat nějakou další mezivrstvu, abychom tady měli nějaký nástroj samoregulace. Možná ano.

Filip Rožánek: Reného Zavorala se zeptám, pokud se nepletu, vy v Českém rozhlase interní guideliny kvůli AI máte.

René Zavoral: Je to tak, máme je v podstatě od počátku, kdy jsme začali umělou inteligenci využívat ve velkém. Respektive, řeknu to velmi upřímně, v momentě, kdy za mnou kolegové před dvěma lety přišli s projektem syntetického hlasu Karel Gotta, tak jsem byl první, který poukázal na etické problémy a na etická rizika. Dokonce jsem nechal protáhnout celý projekt etickou komisí, protože nás napadala celá řada různých možností zneužití a podobně, přece jen to byla osobnost, která zemřela, byla tam samozřejmě rizika nejen ta etická. Opravdu jsme propracovali poměrně důkladně interní směrnici, ona má dokonce i několik příloh, protože podle typu AI, tak taky i ta směrnice je upravována. To, co bych asi podtrhl, je obrovský, obrovský apel na odpovědnost každého našeho kolegy, kolegyně, kteří pracují s AI, samozřejmě na společenskou odpovědnost, na transparentnost, uvádění toho, co je, co není generováno AI, protože těch rizik tam, opravdu celá řada od duševního vlastnictví, porušení osobních práv a tak dále, těch věcí, opravdu celá řada a ta pravidla jsou platná pro všechny, každý v podstatě nějakým způsobem je musí respektovat. Máme na to vytvořenou i pracovní skupinu, v momentě, kdy vzniká cokoliv nového, nebo vznikají otázky nad nějakou konkrétní věci, tak je pracovní skupina k AI, která opravdu tu danou věc posuzuje a pak předkládá i vedení k tomu, zda se do toho počinu budeme pouštět, nebo ne. Pro nás opravdu důvěryhodnost, to maximálně odpovědné použití AI, je absolutní priorita číslo jedna.

Filip Rožánek: A platíme si Český rozhlas kvůli tomu, aby dělal AI?

René Zavoral: Platíme si Český rozhlas už i proto, že má být průkopníkem nových technologií a inovací, konec konců zákon o Českém rozhlasu nám to i nařizuje a bylo by úplně nesmyslné, samozřejmě, abychom tyto trendy nesledovali, protože musíme sledovat i posluchačské trendy a trendy v oblasti technologií. Dokonce si myslím, že je dobře, že jsme byli jak průkopníkem v oblasti zavádění DABu, digitálního rozhlasového vysílání, tak si myslím, že je dobré, že jsme i průkopníkem v této oblasti a že AI od počátku velmi intenzivně používáme. Jak říkám, se všemi těmi mantinely, omezeními a se všemi pravidly, která jsme si stanovili v rámci samoregulace.

Filip Rožánek: Ostatně Český rozhlas byl průkopníkem také podcastů, což v poslední době na sociálních sítích objevuje řada lidí. Na základě čeho chce Český rozhlas účtovat poplatek lidem, kteří Český rozhlas neposlouchají? Vždyť je to jako platit v restauraci za jídlo, které jsem si neobjednal, zní momentálně nejlajkovanější otázka od publika, které se zjevně začalo rozehřívat.

René Zavoral: Děkuju za ten dotaz. Víte, to je zhruba asi tak, že víme, že si všichni z našich daní platíme Národní muzeum, a přitom tam za celý život nemusím ani jednou se svou rodinou nebo sám nebo se známými přijít. Má smysl samozřejmě si v rámci zákonné povinnosti Český rozhlas a Českou televizi platit a mít media veřejné služby jako jistou pojistku demokracie jako takové, jako jistý pilíř, který opravdu z mého pohledu má ve společnosti našeho typu být. Znova říkám, ta povinnost se vztahuje na posluchače i neposluchače a já zase za sebe vnímám i to, že pokud by ten poplatek byl navýšen, tak jsem sám několikrát už deklaroval to, že jsme připraveni pomoci rozvoji celého trhu, to znamená nejen veřejnoprávního. Upřímně DAB+ systém, v němž dneska se pohybují i privátní média, tak komplet celý vybudoval a zaplatil Český rozhlas a v tomto duchu se nabízíme i potom právě při rozvoji nových technologií, bavit se o nové metrice úspěšnosti rádií a vůbec médií jako takových, čili i za tímto účelem určitě jsme připraveni ty peníze vynaložit. To platilo třeba i při budování DABu.

Filip Rožánek: Lubore, myslíte, že kvůli informační inflaci a nárůstu AI obsahu vznikne jakýsi „certifikovaný kruh ověřených médií“, která prokazatelně ověřují své zdroje a jasně se tak odlišují od toho zbytku?

Lubor Zoufal: Nemyslím si, že vznikne nějaký certifikovaný kruh médií, že by tady existovala autorita. Hlasovat budou čtenáři, diváci, uživatelé, posluchači. Je to čistě reputační věc a ve chvíli, kdy si budujete nějaký vztah k médiu, věříte mu, tak doufáte, že vás nezklame, a to, jestli vám dá někdo nálepku certifikovaného média, tak se domnívám, že vám v dnešním světě nepomůže. Bariéry vstupu jsou opravdu jednoduché a je to čistě o tom udržet a rozvíjet reputaci a loajalitu vašeho publika. Ještě bych doplnil jednu věc: jsme do určité míry konkurenti, minimálně na rozhlasovém trhu, myslím si, že je fajn hledat u AI příležitosti k efektivitě, k tomu, abychom utráceli peníze správným směrem. Myslím si, že AI nabízí spoustu příležitostí k tomu, jak zefektivnit provoz nás jako mediálních domů.

Filip Rožánek: Dane, stejná otázka. Měl by smysl nějaký certifikovaný kruh médií?

Dan Grunt: Fakt nevím. Myslím, že primárně důležité je, jak jsou jednotlivá média vnímaná, jak mají silnou značku, jaké mají asociace spojené s tou značkou, jak jsou schopná vytvářet obsah, který adresuje zvolenou cílovou skupinu. Myslím si, že povinnost označovat, co je vyprodukováno AI a co není, je z mého pohledu dostatečná věc. Nemyslím si, že třeba na Novu bude koukat víc lidí, když bude certifikovaná, že ji netvoří AI. Protože Novu AI nebude tvořit nikdy. Nova je o tom, že se snaží být svým divákům co nejblíž, pochopit je. Stahujeme k sobě v tuhle chvíli nejkvalitnější tvůrce v České republice, abychom dělali co nejkvalitnější obsah. A bude to stát na lidech. Myslím, že to říkala Lenka na začátku. Jestli máme do budoucna uspět, musíme jít proti proudu a musíme naopak daleko víc investovat do co nejkvalitnějších lidí, kteří jsou schopní tvořit kvalitní obsah. Jsme tady na Czech Internet Foru. Internet byl první velké snížení všech bariér vstupu do mediálního světa. A AI je vlastně ještě násobek, to je nějaký multiplikátor. To znamená, že ve střednědobém horizontu bude v celém mediálním prostoru záplava poměrně kvalitního obsahu. Odlišit se dokážete jenom tím, že budete mít obsah výrazně lepší, než bude ten průměrně kvalitní, generovaný AI.

Filip Rožánek: Když upustíme od tvorby, rešerše, úpravy obsahu pomocí AI, dokážete si představit využití AI v doplňkových činnostech, jako je například tvorba hudebních podkresů, hlasatelé počasí, tvorba grafiky a tak podobně?

Dan Grunt: Určitě. A to jsou vlastně pomocníci, nějaký kopiloti v zásadě pro kreativní činnosti nebo kreativní role v organizaci. My v tuhle chvíli, protože vysíláme velké množství nejkvalitnějších sportovních eventů nebo soutěží, především ve fotbale nebo Formuli 1, používáme třeba nástroj, který je schopný fotbalové utkání sestříhat do třech, pěti minut, vytáhnout nejzajímavější okamžiky, gólové situace, cokoliv, co si editor nastaví. A to si myslím, že je způsob, že je extenze, kde můžete využívat takové nástroje. Typicky vidíme, že mladá generace nemá takovou trpělivost, aby odsledovala celé fotbalové utkání. Teď se může podívat večer na pětiminutový sestřih všech zápasů, které běžely paralelně. To jsou příklady, které dávají smysl, ale jsou to z mého pohledu spíš kopiloti nebo nástroje, které vám dokážou udělat extenze nebo satelity toho obsahu, který je vytvořený lidskou prací.

Filip Rožánek: Pětiminutový sestřih, proboha, kdo má tolik času? (smích) Lenko, stejná otázka. Využili byste AI jako kopilota? To znamená pro tu grafiku třeba?

Lenka Černá: My AI jako kopilota už využíváme, máme i redakčního asistenta, který umožňuje autorům všechna možná zjednodušení, vysvětlení pojmů, shrnutí, transformaci obsahů do jiné podoby a tak dále, takže ano, to už využíváme. Jestli můžu, ještě bych se vrátila k tomu kruhu certifikovaných, protože mě to zaujalo a ono je světově vidět, že se k tomu trochu přibližujeme. Velmi velké platformy mají problém rozlišit důvěryhodnost obsahu. To znamená, že tendují k tomu, že hledají, kdo by „dal to razítko“ na rozlišení obsahu. My jako Economia jsme třeba prošli certifikací Journalism Trust Initiative, máme ji. Chápu, že existují argumenty, že to je věc, která se dá velmi jednoduše zneužít a tak dále. Na druhou stranu si myslím, že kromě toho základního, to znamená, že čtenář, posluchač, divák nás zvaliduje, jestli jsme pro něj, nebo nejsme důvěryhodní, že nás v mediálním světě čeká to, že budeme muset projít nějakou certifikací. Pokud nevytvoříme velmi silnou samoregulaci trhu v Čechách, tak nás to bohužel bude čekat a bude nás to čekat zejména proto, abychom mohli důvěryhodnost ukazovat i na platformách, pokud tam svůj obsah budeme poskytovat.

Filip Rožánek: Vidíte, na Slovensku to všechno vyřeší Národný mediálny úrad, až ho spustí. Je tady navazující otázka na pomocníky v redakcích. Jak nakládáte s časem, který v redakcích získáte využitím AI toolů? Na jakých KPIs se to u vás projevuje?

Lenka Černá: Myslím, že nejsme tak daleko, že bychom měli na to v redakci stanovená KPIčka. Pokládáme to za něco, co má kolegům pomáhat k tomu, aby mohli vytvářet víc kvalitního obsahu. A myslím si, že nastavovat KPIčka na užití umělé inteligence asi není budoucnost Economie. Určitě ne.

Filip Rožánek: V dalších redakcích: už to máte spočítané na minuty? Kolik času ušetříte?

Lubor Zoufal: Připadá mi, že to vymyslel někdo na HR, jak to adaptovat. Co nezaznělo a co mi připadá jako velká příležitost a s čím pracujeme, je datová žurnalistika. Bavíme se o AI, že to je generativní AI, ale AI dokáže i analyzovat a koukat se úplně jinak na data, než dokáže i sebelepší analytik. A příběhy vytvářené z dat je, myslím, velký prostor pro to, jak právě příběhy lépe, hlouběji a koukat se lépe na data i třeba veřejných institucí, jak nakládají s veřejnými prostředky. Protože AI může odhalit věci, které jsou skryté.

Filip Rožánek: Je to ale umělá inteligence? Ostatně datovou žurnalistiku dělá ve velkém třeba právě Český rozhlas. Máte tam sice programátory, ale nemyslím, že používají nutně umělou inteligenci.

René Zavoral: Myslím si, že ta data samozřejmě se dají skrze umělou inteligenci zjišťovat a zajišťovat, nicméně příběh, možná interpretace, naopak je na člověku. O tom já jsem bytostně přesvědčen. Tady jsme se bavili o důvěryhodnosti a jak ji neztrácet. A pořád si myslím, že to je právě o tom, že obsah má být kvalitní a že za ním právě samozřejmě má zejména být lidský faktor. U nás to platí dvojnásob. Jinak my obecně, ještě když jste se ptal na ta KPIs a podobně, naopak my používáme umělou inteligenci i pro zpracování věcí, na které by jinak nebyl čas. V tomto duchu vidím především tu velkou přidanou hodnotu, protože je řada věcí, které bychom rádi, ale lidská kapacita i časová kapacita to samozřejmě není schopná pojmout. Proto má smysl ji používat právě tam, aby nám třeba ještě rozšířila některé služby, některé obzory. Takže v tomto duchu my jako KPIs takto nastavená taky opravdu nemáme. Vnímáme to spíš jako přidanou hodnotu k tomu, co v danou chvíli generují konkrétní lidé.

Lubor Zoufal: Filipe, jestli můžu, abychom si rozuměli u těch dat. Myslím si, že jsou prostě pohledy na data, které díky umělé inteligenci může novinář odhalit, a tak díky tomu napsat významně kvalitnější článek a odhalit souvislosti, které prostě, i když je sebelepší dataminer, tak bez AI neodhalí. Dává mu to příležitost k tomu, jak zjistit nové souvislosti, které prostě nejsou člověku patrné na první dobrou. V tom je AI nepřemožitelná, domnívám se. Možná ještě dodatek k tomu použití. Objevili jsme jeden zajímavý case, se kterým pracujeme: AI dává dobrou oponenturu. Nemusíte používat AI na generování článku, ale můžete předhodit článek AI a říct „řekni mi, co si o tom myslíš a co mi tam třeba chybí“. Tudíž můžou novináři napsat lepší obsah, protože třeba zapomněli na nějaký pohled, který je předtím nenapadl. Třeba čtyři z pěti můžou být úplné kraviny, ale třeba ten pátý pohled může být obohacující. Je to o použití té technologie. Dá se k tomu přistupovat z jedné i z druhé strany.

Filip Rožánek: V publiku máme zjevně nějakého fanouška klasické hudby, protože pokládá otázku, jestli používá AI i orchestr českého rozhlasu.

René Zavoral: Nepoužívá, a přitom samozřejmě existují už dneska skladby, které vygeneruje kompletně AI. Tuto věc jsme si pro sebe zatrhli, to říkám zcela jednoznačně, protože pořád je u nás velká sázka na lidský talent, na lidskou kreativitu jako takovou a to, co dělá přece i hudební dílo tím hudebním dílem a vytváří emoce, je to, že za ním je konkrétní člověk s nějakým příběhem, s nějakým pozadím, proč vůbec tu skladbu skládá a podobně. Čili v tomto duchu jsme si řekli, že nebudeme uvádět zatím v našem programu věci, které generuje umělá inteligence. Ale co bude v několika následujících letech, já teď nebudu raději předjímat, protože i v rámci Evropské vysílací unie, které my jsme členem a která sdružuje všechna veřejnoprávní média v Evropě, jak televizní, tak rozhlasová, tak kolem umělé inteligence a jejího generativního využití pro tyto kreativní věci se našlapuje velmi, velmi opatrně. Když jste se ptal i na tu rosničku a podobné věci, myslím teď čtení zpráv, doprava, počasí, ty servisní, samozřejmě, že i tady se už ubírají některé myšlenky, jestli u těch servisních informací nepoužívat právě umělé vytvořenou moderátorku, moderátora a podobně. Mluvil jste o těch hudebních podkresech. Čili to je asi věc, které se možná nějakým způsobem v nějaké budoucnosti úplně nevyhneme, v těch servisních věcech. Ale pořád pro nás platí důraz na člověka. Pořád mám za to, že zejména u rádia to platí hodně. Televizní byznys tak dobře neznám, ale u rádia je strašně podstatné to, že člověk, který poslouchá, ví, že za mikrofonem je lidská bytost, protože to je o nějakém i intimním vztahu mezi posluchačem a tím člověkem na druhé straně. Takže v tomto duchu pro nás i pro symfonický orchestr zatím zůstává, že na prvním místě je člověk, lidská kreativita a lidský talent.

Filip Rožánek: Já v té souvislosti připomenu, že jedna ze soukromých stanic používá například AI hlasy, syntetické hlasy pro rubriky v proudovém vysílání. Někdy je to dokonce i tak uvozené, že AI odpovídá na otázky, které kladou moderátoři. A existuje také projekt, který využívá syntetické moderátory v nočním proudu, aby nebylo nutné držet služby v nočním vysílání.

René Zavoral: Já bych to ještě odlehčil, Filipe. Je fakt, že jestli dotyčný, který položil dotaz k symfoňáku, poslouchal někdy soudobou hudbu, tak možná i nabyl dojem, že už jsme umělou inteligenci začali používat.

Filip Rožánek: Já bych k tomu jenom doplnil, že to není nic nového. Pražská filharmonie před několika lety hrála skladbu složenou robotem, inspirovanou, tuším, Antonínem Dvořákem. Jedna z takových těch kritických otázek, které se týkají zase zpravodajství: jak máte dnes pojištěnou ověřitelnost informací? Kdo bude zodpovědný za to, když vypustíte kachnu kvůli AI? Protože přece jenom i novináři v redakcích jsou konzumenti, kteří se musí rozhodovat rychle nad nějakými informacemi, které se objeví na internetu, ty AI fejky jsou čím dál dokonalejší, tak jak to máte pojištěné? Používáte třeba nějaké nástroje na ověřování věrohodnosti fotografií, videí nebo dalšího obsahu? Asi začneme u Lenky.

Lenka Černá: Myslím, že ta otázka je lehce zavádějící, protože implikuje, že při tvorbě zpravodajství ke tvorbě obsahu nebo té informace využíváme nějakým způsobem, nebo bychom měli využívat umělou inteligenci, což se neděje. Co se týče ověřování informací, myslím, že to je standardní proces. Musíte mít buď několik zdrojů, nebo opravdu důvěryhodný zdroj, se kterým spolupracujete stále. Ale abych odpověděla na tu vaši původní otázku, kdo ponese zodpovědnost, kdyby k tomu došlo? Samozřejmě zodpovědnost nese vždy vydavatel. Tak to je, bylo, myslím, že i bude.

René Zavoral: Asi bych to v tuto chvíli podtrhl. Přiznám se, že jste mě, Filipe, trošku navedl k tomu, že se kolegů musím zeptat záměrně, jestli nějaké konkrétně sofistikované nástroje tohoto typu používají, ale jinak samozřejmě se používají klasické standardní nástroje, několikazdrojové ověřování a i to, že se obracíte v danou chvíli na důvěryhodný zdroj, s nímž léta, léta spolupracujete, sehrává taky nějakou roli. Ale to neznamená, že nemůže dojít k nějakému pochybení, k nějaké chybě. Informace přicházejí velmi rychle. Vždycky kolegy nabádám, že pro nás je zásadní kvalita před kvantitou, nesoupeřím a nechci, aby rozhlas soupeřil o to, jestli se zprávou přijde první, druhý nebo třetí, ale aby zprávu, se kterou přijde, věděl, že ji pak nemusí mazat a omlouvat se za ni.

Lubor Zoufal: Já asi nemám, co bych k tomu dodal, zodpovědnost je na vydavateli a tu nesmyjete.

Filip Rožánek: Předpokládám, že Nova souhlasí, mezi tím se nám z dotazů stává trochu Hell's Kitchen, ale jistě ještě nějaké…

Dan Grunt: Když tak možná, Filipe, skočím a chytím se na Hell's Kitchen. Vy jste tady před chvilkou říkal „AI generovaní influenceři“. Chtěl bych říct, že pořád asi největším výrobcem influencerů je Nova, protože má reality show Hell's Kitchen, Survivor, Love Island. Každý rok vyplivneme na trh desítky influencerů, kteří se – když jsou šikovní a pracovití – dokážou udržet léta a dokážou fungovat. Takže si myslím, že když masmédium dělá obsah správně, tak má daleko větší šanci vygenerovat dlouhodobě silné influencery, kteří na trhu dokážou přežít, než umělá inteligence.

Filip Rožánek: Ostatně zmínil jste formáty, které jsou úspěšné na Voyu. Už je milionový milník na dohled?

Dan Grunt: Na dohled je. Máme to dotáhnout do konce příštího roku. Jsme blizoučko.

Filip Rožánek: Takže to bude do konce letošního?

Dan Grunt: Na kolezích klečím, ale nemyslím si, že je to reálné. Letos ne, ale velmi brzo příští rok.

Filip Rožánek: Takže budou noví a noví influenceři?

Dan Grunt: Rozhodně, ale myslím, že influenceři nevznikají jenom na Voyu. Kombinovaný zásah Voya a televize je pořád masivní. Někdo si reality show najde na televizní obrazovce, někdo si ji najde na Voyu.

Filip Rožánek: Je vidět, že v lineáru reality show jako formát zase tolik nefungují, nebo už nefungují tolik, jako fungovaly dřív, ale předpokládám, že pro akvizici předplatitelů u Voya to funguje báječně.

Dan Grunt: Je to přesně tak. Je to pro nás v tuhle chvíli hlavně marketingový nástroj. To znamená, zvyšuje se známost a nějaký buzz kolem titulu, startuje se tím sezóna, nabíráme tím nové uživatele. Protože když ten příběh, když účastníci reality show zaujmou pozornost, tak vlastně je velmi přirozená cesta, že divák to chce dostat dřív nebo kdykoliv chce. Takže je to velmi dobrý akviziční nástroj.

Filip Rožánek: Ostatně po této debatě a po coffee breaku uslyšíme příběh ze Survivora. Uslyšíme budování Mikýřovy značky pomocí Survivora. Která z těch show fungovala nejlépe pro tu akvizici nových předplatitelů?

Dan Grunt: Dostali jsme se do situace, kdy produkujeme tři až čtyři. V letošním roce budou čtyři, protože v polovině listopadu startujeme ještě Bachelora, kterého jsme si úspěšně vyzkoušeli na Slovensku. Když to vezmu z pohledu čísel, asi nejsilnější je Survivor, kterého máme na jaře. Druhý je Love Island, třetí jsou vařící reality show.

Filip Rožánek: Zaplatí se to, když si promítnu, v jak exotických lokacích se natáčí, jak velkolepá je to produkce. Zaúčtujete to rovnou celé jako marketing, nebo se to zaplatí?

Dan Grunt: Zaplatí se to už od loňského roku, Voyo je velmi hezky profitabilní. Takže se to zaplatí, ale jasně, ty náklady jsou obří. Vysoké desítky milionů korun na každou reality show, které do toho musíme dát.

Filip Rožánek: Díky, posuňme se zase k AI obsahu a k AI pravidlům. Co vy osobně chcete v oblasti AI slíbit a dlouhodobě garantovat? Kde je ta hranice, kterou vy sami budete hlídat a reprezentovat? Prosím pár slovy, maximálně jednou větou, žádá jeden z diváků. A je to jedna z lajkovaných otázek, tak bychom ji rozhodně neměli pominout.

Dan Grunt: Zopakuju to, co jsem říkal. Pro mě je ta garance o tom, že věřím, že skupina Nova bude úspěšná, když bude primárně investovat do toho, aby získala co nejkvalitnější lidské tvůrce obsahu, abychom kultivovali obsah, abychom čím dál tím víc rozuměli našemu divákovi nebo uživateli, abychom nedělali obsah pro všechny, ale pro každého. Což do jisté míry vyžaduje velkou práci s daty, abyste dokázal ty lidi chápat, ale musíme chápat nejenom přes peoplemetry, ale přes to, že jsme k nim co nejblíž a že rozumíme jejich každodenním životním příběhům. Silně věřím, že náš úspěch je přesně daný v investování do co nejkvalitnějších lidí a nejkvalitnějšího obsahu.

Filip Rožánek: Ještě si ponechte mikrofon, protože v návaznosti na Love Island se objevila doplňková otázka, jestli neplánujete něco podobného jako vaši „kolegové“ z Love Island ve Velké Británii, kde tamní influenceři úspěšně zvedají účast mladých lidí u voleb, aniž by jim tedy říkali, koho mají volit, ale motivují je jít volit.

Dan Grunt: Tak je to nástroj marketingu, jsou to influenceři, takže je vlastně můžete využít téměř ke všemu, k čemu se rozhodnete, že je chcete využít, nebo když někdo přijde s obchodní nabídkou a vy řeknete, že je pro vás akceptovatelná. My používáme influencery v tuhletu chvíli primárně pro promo vlastních pořadů. Už před nějakou dobou jsme je začali poměrně intenzivně kultivovat, to znamená, že lidi, kteří projdou našimi reality show, od nás dostanou poměrně velkou pomoc tím, že s nimi dál pracujeme, zveme je na další naše akce, zvyšujeme a dál udržujeme jejich visibilitu. Těm, kteří jsou dostatečně pracovití a šikovní, dáváme práci třeba v našich dalších reality show nebo v našich seriálech. A v tuhletu chvíli jsme odstartovali i, řekněme, obchodní nabídku, že využíváme influencery, které jsme vyrobili, pro naše obchodní partnery.

Filip Rožánek: Posuňme se tedy k Luborovi. Připomenu tu původní otázku. Co chcete tedy osobně v oblasti AI slíbit a dlouhodobě garantovat? Kde je ta hranice, kterou budete sami hlídat a reprezentovat?

Lubor Zoufal: To je opravdu zapeklitá otázka. Je generovaná ChatGPT? Dobrá otázka! To abych odpověděl jako vždycky odpovídá ChatGPT. Pozitivně motivuje. Já bych se vracel k tomu, co tady několikrát padlo. Je to o důvěře, o značkách, o lidech, kteří jsou za nimi. A když jsme se bavili o muzice, pro nás je to o koncertech, mimo jiné taky o eventech. A když přijdete na skutečný event, tak se chcete potkat se skutečnými lidmi. To vám dává zpětnou vazbu, jestli to děláte dobře. Tak to je pro nás dlouhodobá garance toho, že nejsme odtrženi úplně do virtuálního světa, ale musíme fungovat i v tom fyzickém. A to je ta zpětná vazba.

Filip Rožánek: V Českém rozhlase máte nějaký takový statement?

René Zavoral: Je hezké, že se víceméně v tomto duchu aspoň na něčem shodujeme i s privátním sektorem. Chci hlavně podtrhnout: absolutní je pro nás důvěra v člověka, v lidský faktor, to chci garantovat i při použití AI. Možná budu teď jako teta Kateřina, ale znovu zopakuji: dobrý sluha, špatný pán, to znamená pro nás je to pomocník, nástroj, samozřejmě nejen ke zrychlení, k zefektivnění procesu, ale zároveň také třeba i právě na úkor toho, že se ušetří čas ke generování nových možných služeb, generování nových možných projektů a pro nás opravdu transparentnost a sázka na lidskou kreativitu, lidský talent je pro nás zásadní. Transparentnost v tom smyslu, že nehrozí, že bychom jakýkoliv obsah, jakoukoliv formu, která by byla generována AI, takto neoznačili a neřekli to veřejnosti. Čili v tomto duchu opravdu maximální možné posilování důvěry a maximální transparentnost v tomto ohledu.

Filip Rožánek: Teta Kateřina také říkala, kdo chce kam, pomozme mu tam. Posuňme se k Lence, máte nějaký statement za Economii? Nějaký dlouhodobý závazek v oblasti AI?

Lenka Černá: Já zatím nemám statement za Economii jako takovou. Nicméně myslím, že to, co budeme prosazovat a budeme chtít udržet, je správná žurnalistická praxe. Ať už k tomu budeme používat jakékoliv nástroje, včetně nástrojů AI. A to druhé podstatné, co budeme určitě prosazovat, je edukace. To znamená, aby naši kolegové věděli, co mohou používat, jakým způsobem používat, kde existují rizika a vlastně jak si tu tvorbu co nejvíce zjednodušit, ale samozřejmě při zachování důvěryhodnosti.

Filip Rožánek: Rovnou si ponechte mikrofon, protože naše účastníky zajímá, šlo by třeba AI využít coby moderátora čtenářských komentářů pod články ve zpravodajství?

Lenka Černá: My už umělou inteligenci jako moderátora komentářů pod články používáme, takže určitě to jde.

Filip Rožánek: Jak to v praxi vypadá? Filtruje nějaká sprostá slova?

Lenka Černá: V praxi to vypadá tak, že komentáře, které nesplňují naši politiku diskuzí, filtruje. Takže nejenom sprostá slova, ale i různé urážlivé komentáře, něco, co do té diskuze nepatří.

Filip Rožánek: Ale na začátku je tedy asi nějaký lidský editor, který zadá ty parametry?

Lenka Černá: Samozřejmě ten prompt musí vždy zadat člověk.

Filip Rožánek: Český rozhlas, pokud vím, komentáře pod články nemá, tak tam asi AI nevyužijete?

René Zavoral: To určitě ne. Na druhou stranu někdy je dobré se podívat i na ty komentáře na sociálních sítích. Tam bohužel ty nástroje taky nemáme, byť bych je někdy rád použil. Ale to říkám hodně s nadsázkou a off record, samozřejmě (smích).

Filip Rožánek: Lubore?

Lubor Zoufal: No, dost často to bývá souboj robotů. Občas se v tom objeví ještě jedni. No, tak je potřeba s tím bojovat. Snažit se.

Filip Rožánek: Vy nějakou filtraci v tuhle chvíli nemáte nasazenou pomocí AI?

Lubor Zoufal: Zaznělo to tady, ta detekce nevhodných komentářů, ale pořád za tím musí stát člověk, který to ovládá. Určitě nám AI pomáhá zpracovat těch příspěvků významně víc, než kdybychom na to najímali mraky lidí.

Filip Rožánek: Dane, využíváte AI třeba pro komentáře na sociálních sítích, aby je hlídala a filtrovala?

Dan Grunt: Nepoužíváme ji na filtrování, ale na sběr a analýzu sentimentu. To znamená, vytahujeme si průběžně na tématech, která jsou pro nás důležitá, jak se vyvíjí sentiment, především ohledně našeho obsahu, tváří, dějových linek a podobně. Je to poměrně dobrý nástroj na to, abychom měli rychlou zpětnou vazbu.

Filip Rožánek: Závěrečné kolečko, to bude úplně jednoduchá otázka. Není to vlastně vůbec nic, co by mělo mediální manažery nějak zarazit, ale jakým způsobem ve svých médiích ověřujete přebírané zahraniční zprávy? Vždyť v produkci agentur se objevuje řada dezinformací, tvrdí autor nebo autorka dotazu. Jak se jim bráníte? Jak dosahujete toho, abyste je sami nevydávali? Lenko.

Lenka Černá: Jakže to říkal ten ChatGPT, děkuji za dobrou otázku (smích). Tahle otázka nesměřuje na vedení vydavatelství, směřuje na vedení redakcí, které musí svým vnitřním nastavením a obsazením redakcí zaručovat to, že k dezinformacím nebude docházet. A pokud, nedej bože, nám důvěryhodné zdroje nebo několikery zdroje podvrhnou špatnou informaci, tak samozřejmě přijít s omluvou, s nápravou a nést vydavatelskou odpovědnost.

Filip Rožánek: Copilot taky dodává tu omluvnou frázi, myslím, že se o tom nechci bavit nebo tak.

René Zavoral: Já bych asi podtrhl to, co řekla Lenka, jenom k tomu možná dodám, protože u zahraničního zpravodajství, které rozhlas pouští dál do českého éteru, je velkou výhodou velmi erudovaná zahraniční redakce. Většinou ti lidé umí už dneska trošku, protože mají velmi dobrou, brilantní znalost daného regionu, jsou specialisté na ty věci, tak trošku rozpoznat, do jaké míry věc může, či nemůže být pravdivá. Ale rovnou řeknu, že jde také o důvěryhodnost zdrojů a agentury, které využíváme z toho zahraničního servisu, jsou léty, generacemi prověřené. Troufám si říct, že jsme snad ani v minulosti, kterou já pamatuju, za těch 20 let, nějakou zásadní kachnu nebo zásadní potupu úplně neudělali.

Filip Rožánek: Czech News Center, ověřujete zahraniční agentury, zahraniční zpravodajství nebo třeba Blesk zahraniční celebrity?

Lubor Zoufal: Blesk zahraniční celebrity? Vlastně nevím, co bych dodal k tomu, co zaznělo. Je to o věrohodnosti zdrojů a spolupráci s agenturním servisem, konec konců jsou tady kolegové z ČTK, s nimi spolupracují všechna česká média, domnívám se.

Filip Rožánek: Tedy věříme, že produkují důvěryhodný obsah. Je to všechno o důvěře vůči těm institucím?

Lubor Zoufal: Mimo jiné. Značky jsou o důvěře vždycky, ale máme možná v České republice tu výhodu, že ze zahraničí málokdy přinášíme zprávu jako první. Přestože AI to umožní rychle překládat, nejsme ti první, co přinášejí breaking news ze Spojených států.

Filip Rožánek: Ona je tu taková pobočná otázka k tomu, jestli by třeba certifikát pro věrohodnost médií mělo vydávat některé z ministerstev, například vnitro a jeho kryt.

Lubor Zoufal: Nepochybně už někde zasedá komise, která vybírá vhodnou místnost, kde by mohla zasedat, a už se objednávají chlebíčky, takže určitě (smích).

Filip Rožánek: Dane?

Dan Grunt: Myslím, že kolegové asi odpověděli a podtrhuju to, co řekli. Za nás můžu říct, že nemůžu nikdy garantovat, že se taková věc nestane. Vždycky je tam nějaký lidský faktor. Myslím si, že když se to stane, tak právě to, co nás může v očích lidí posunout k větší důvěryhodnosti, je, že se k tomu postavíme, lidem to vysvětlíme, omluvíme se, řekneme, že to byla naše chyba, a interně zpřísníme a zlepšíme vnitřní systémy.

Filip Rožánek: Diskuzní Hell’s Kitchen v otázkách k tomu dodává: vždyť Nova nikdy neměla věrohodné zpravodajství. Soustředili jste se na senzace a bulvár. Věřím, že šílenosti, které se vysílaly v minulosti a staly se virálními, by ani žádná AI nevytvořila.

Dan Grunt: (smích) Jasně. Možná pro autora toho komentu: zkuste si jednou zapnout televizi a podívat se na Televizní noviny, jak vypadají teď.

Filip Rožánek: Děkuji za tenhle závěrečný statement a děkuji svým dnešním hostům, kterými byli Dan Grunt, ředitel TV Nova, Lubor Zoufal, ředitel digitálních aktivit Czech News Center, generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a Lenka Černá, CEO Economie.

K přepisu videozáznamu do textu jsme použili nástroj Whisper, výsledek prošel redakční úpravou.