Tři noví mobilní hráči? A mohli bychom je vidět? Jak číst výsledky 5G aukce

Pomohl by českému mobilnímu trhu vstup čtvrtého nezávislého operátora? Po pátku 13. listopadu na toto téma můžeme vést už jen akademickou diskusi, je totiž jasné, že v dohledné době žádný čtvrtý síťový hráč nedorazí. Postaral se o to Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vedené Karlem Havlíčkem.

Superministr, jeho náměstek Petr Očko i šéfka Rady ČTÚ Hana Továrková se od té doby snaží výsledky aukce tzv. 5G kmitočtů prezentovat jako velký úspěch. Vypadá to, že je novináři neberou moc vážně, takže MPO nezbývá než si například koupit placený článek v agentuře ČTK.

Podle Havlíčka a Továrkové mají na mobilní trh už brzy vstoupit tři regionální operátoři (Nordic Telecom, CentroNet a Poda), kteří díky tzv. národnímu roamingu dostanou přístup do sítí velkých operátorů (závazek z aukce vyplynul jen pro O2, ale operátoři mohou jednat o komerční dohodě i s T-Mobilem či Vodafonem) a podstatně zahýbají cenami. 

Co to má konkrétně znamenat? „Na realitu křišťálovou kouli nemám a obdivuju každého, kdo je schopen říct už teď, jakým způsobem se ty ceny vyvinou,“ vyhnula se nejprve přímé odpovědi Továrková v pořadu CNN Prima News K věci. Hned vzápětí onu křišťálovou kouli sama našla. „Já osobně si myslím, že minimum, o které by měly klesnout ceny, bude nějakých 15 až 20 procent, ale může se stát, že dojde i k výrazně vyššímu zlevnění,“ dodala.

Boj o národní roaming

MPO i šéfka ČTÚ se snaží vystupovat, jako by už bylo jasné, že tři noví hráči na mobilní trh vstoupí. Jenže to není zdaleka jisté.

Jasně se k chuti stát se celoplošným mobilním operátorem přihlásil zatím jen Nordic Telecom, který tuto ambici hlásí už dlouho. Jako jediný z potenciálních nových hráčů také nejspíš už téměř splňuje podmínky, kterým musí žádající operátor vyhovět, aby mohl národní roaming využívat. Jde o pokrytí 10 % populace vlastní 5G sítí z nejméně 500 venkovních základnových stanic. Nordic už dnes patrně má dostatek BTS (nebo se mu blíží – oficiální počty bohužel nejsou veřejné), takže mu stačí na nich spustit síť ve standardu 5G. Podmínky aukce jej popisují jako „standard přístupové rádiové sítě 5G NR (New Radio) v architektuře, která splňuje požadavky specifikací ETSI TS 123 501 (3GPP TS 23.501) a ETSI TS 138 401 (3GPP TS 38.401) nebo aktuálnějších“.

Jednat o podmínkách národního roamingu ale může Nordic Telecom (i další dva potenciální zájemci) prakticky hned po přidělení kmitočtů, které se očekává brzy na jaře. Pokud vyjednávání poběží hladce, mohl by teoreticky někdy koncem léta nebo na podzim 2021 přijít se svou nabídkou celoplošných mobilních služeb. Aby měl šanci na trhu uspět, bude muset nejspíš nabídnout lepší podmínky i ceny než současní operátoři. O kolik? To se dnes dá skutečně těžko předpovídat, hodně to totiž bude záviset na tom, jaké podmínky se Nordicu podaří pro národní roaming vyjednat.

O2 a další dva členové velké trojky ovšem stále mohou najít způsob, jak novému operátorovi vstup do své sítě dostatečně znechutit. Velcí operátoři už své schopnosti v tomto směru dostatečně prokázali, když reálně znemožnili fungování virtuálních operátorů. K podrobnějšímu pochopení, jak je to možné, si můžete přečíst náš rozhovor s jedním z nich – Petrem Benýškem z Českého bezdrátu. ČTÚ se v podmínkách aukce snaží manévrovací prostor velkých operátorů co nejúčinněji omezit, zejména podmínkami pro výpočet maximálních velkoobchodních jednotkových cen. Odpověď na otázku, zda to bude stačit, se dozvíme už za pár měsíců.

Každopádně, pokud se Nordicu nepodaří vyjednat uspokojivé podmínky národního roamingu, může se spokojit s vydraženými kmitočty v pásmu 3500 a 3700 MHz a poskytovat na nich fixní LTE (a postupně 5G), jako to dělá dnes. Kdyby získal i pásmo 700 MHz, byl by nejspíš vzhledem k velkým investicím pod daleko větším tlakem s velkými operátory za každou cenu bojovat.

Poda a CentroNet

Vstup Nordicu do mobilních služeb tedy je pravděpodobný, ale ne tak jistý, jak ho ministerstvo a ČTÚ prezentují. Výchozí situace dalších dvou potenciálních hráčů, CentroNetu a Pody, je přitom ještě o poznání složitější. 

Poda nejspíš ani zdaleka nemá potřebný počet BTS a CentroNet podle dostupných informací nevysílá ani z jedné základnové stanice. Oba operátory tedy před případným vstupem do národního roamingu čekají investice do výstavby své vlastní sítě.

Mohou samozřejmě stavět vlastní nové BTS, ale to je nákladné a v podmínkách tuzemské byrokracie to také příliš dlouho trvá. Nejrychlejší by pro ně nejspíš bylo nakoupit si „prostor“ na už existujících základových stanicích jiných operátorů.

Nabízejí se hlavně dvě možnosti: Vodafone, který letos v létě vydělil svou infrastrukturu do nové společnosti Vodafoně Towers, nebo CETIN, který staví a provozuje BTS pro Nordic Telecom a O2 (celkem jich provozuje asi 6500, 2500 z nich pro T-Mobile, v rámci sdílení sítí O2 a T-Mobilu).

Co na to soudy?

Poda ale nemá cestu do sítí velkých operátorů jistou ještě z dalšího důvodu. Podmínky aukce, které ostravskému operátorovi daly nárok na národní roaming, i když v této aukci nic nevydražil, ještě čeká přezkum u soudu. Ministerstvo a šéfka ČTÚ se sice snaží vyvolat dojem, že úřad už všechny žaloby na aukci odvrátil, ale to není pravda. Soudy zamítly žádosti o předběžná opatření, ve kterých velcí operátoři požadovali zastavení aukce, ale Lupě potvrdili, že jejich další žaloby a stížnosti k Evropské komisi stále běží.

„Podání našich žalob u Městského soudu v Praze i u Evropské komise trvá,“ napsala na dotaz Lupy mluvčí O2 Kateřina Mikšovská. Podle Vodafonu soudy zatím neřešily aukci věcně a vyslovily se v tom smyslu, že by žaloby měly padnout až po jejím ukončení. „Naše výhrady vůči některým aspektům aukce, které považujeme za nezákonné, stále trvají a v právních krocích na národní i EU úrovni pokračujeme,“ tvrdí i mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček. „Vadí nám mimo jiné nedovolená státní podpora. Bližší informace v tuto chvíli nemůžeme sdělit,“ dodal. 

Právě ona údajná „nepovolená státní podpora“ může ještě být pro Podu problém. Skutečnost, že ČTÚ pod vedením Továrkové do podmínek přidal nárok na národní roaming i pro operátory, kteří v roce 2017 vydražili kmitočty v pásmu 3700 MHz, je jejich nejspornějším bodem a velká trojka jej už před aukcí napadala jako nezákonnou retroaktivitu. Kdyby soudy tuto námitky uznaly a ČTÚ ji například musel dodatečně z podmínek vyřadit, mohla by Poda ještě o šanci na národní roaming přijít. Majitel Pody Martin Šigut se zatím ke svým plánům veřejně nevyjádřil.

A co CentroNet? Investiční firma Kaprain, které operátor patří, opatrně pro Lupu uvedla, že možnost vstoupit na celoplošný mobilní trh zvažuje. Z vyjádření ale také vyplývá, že jí v aukci primárně šlo o posílení svých možností pro fixní LTE/5G, a že tedy není zdaleka jasné, zda se mobilním operátorem skutečně stane. I tady bude záležet na konkrétních podmínkách, které se jí povede s O2 & spol. vyjednat.

Spekulujme, intrikujme

Podmínky aukce ale umožňují i další scénáře. Menším operátorům například daly zajímavou možnost koupit si kmitočty čistě na spekulaci. Držitelé přídělů v pásmu 3500 MHz totiž mohou už za dva roky (po 24. listopadu 2022) získané frekvence pronajmout či prodat někomu jinému (ke stejnému datu to bude platit i pro kmitočty v pásmu 3700 MHz).

Kvůli tzv. spektrálním limitům si sice v té době kapacitní kmitočty nebudou moci pronajmout či koupit T-Mobile, O2, Vodafone, i toto omezení ale vyprší překvapivě brzy. Po 31. prosinci 2025 spektrální limity pro celé pásmo 3400–3800 MHz padnou a operátoři, kteří kmitočty v těchto pásmech vydražili, je budou moc pronajmout nebo prodat i velké trojce.

Ta přitom má o kapacitní spektrum velký zájem. ČTÚ navzdory doporučením Evropské komise tzv. stávající operátory v pásmu 3400–3800 MHz omezil na maximálních 60 MHz, což je pro provoz v kapacitních sítích relativně málo. Pro T-Mobile, O2 a Vodafone tak bude 100 MHz Nordicu, 40 MHz Pody a 80 MHz CentroNetu/Kaprainu velkým lákadlem. Menší operátoři toho mohou využít buď k vyjednávání o podmínkách svého fungování v národním roamingu, nebo k prostému zhodnocení svých investic. Situace, kdy na trhu zůstanou znovu třeba jen tři velcí hráči, se tedy můžeme dočkat už za pět let.

No a už za necelých devět let, přesně k 20. červnu 2029, nárok menších operátorů na národní roaming úplně skončí. Jak už jsme na Lupě psali dříve, tohle datum nejspíš není vybráno náhodně. Velké trojce k němu vyprší licence na pásmo 800, 1800 a 2600 MHz. Poda ve svých připomínkách navrhovala, aby ČTÚ tuto příležitost využil k tlaku na síťové operátory a přiměl je, aby národní roaming prodloužili. Úřad to oficiálně nepodpořil, ale je možné, že s tímto scénářem do budoucna počítá. Ale to už bude v režimu novely zákona o elektronických komunikacích, kterou nyní projednává český parlament a podle které Evropská komise získává větší pravomoc dohledu nad přípravou podmínek aukce. 

Kdo s koho

Přes vše výše napsané může nakonec sázka MPO a ČTÚ na menší operátory teoreticky zafungovat – aspoň dočasně. Příští podzim (krátce před sněmovními volbami, což je určitě shoda okolností) může v síti O2 (nebo jiného velkého operátora) odstartovat jeden či více nových „virtuálů“, kteří nabídnou o něco nižší ceny. A velká trojka může zareagovat úpravou svých podmínek.

Jenže většinu trumfů (čti kmitočtů) stále drží síťoví operátoři, kterým stát odevzdal pásmo 700 MHz na stříbrném podnosu. Navíc teď mají jistotu, že další nezávislý hráč do Česka nepřijde, a stát sám zařídil, že za pár let mohou novou konkurenci pohltit.

Když si vypomůžeme hokejovou terminologií, kterou má tak rád náměstek MPO Petr Očko, můžeme citovat Jaromíra Jágra: „Rychlost hry určuje ten, kdo drží puk.“ 

Má touš opravdu momentálně na hokejce spíš ČTÚ a MPO, nebo velcí operátoři?