Tranzitním operátorem (či tranzitním ISP) můžeme nazvat kohokoliv, kdo nabízí relativně jasně ohraničené služby. Jeho typickým zákazníkem jsou jiní ISP, připojení zákazníků nabízí v řádech jednotek megabitů za sekundu, zákazník musí mít vlastní autonomní systém (AS) a směrování je uskutečněno prostřednictvím protokolu BGP4 (Border Gateway Protocol verze 4). Oproti tomu faktické připojení takové tranzitní sítě k Internetu může sahat od 100 Mb/s na 100BaseTX (pronájem nižších rychlostí se dnes fakticky nevyplatí) ethernetu, přes dvojité STM-1 a konče STM-16 ve vlastním optickém kabelu.
Tranzitní operátoři nabízejí v rámci své konektivity také služby s přidanou hodnotou, jako je Usenet News feed nebo možnost řetězení proxy cache serverů (nejen pro web) nebo služby CDN (Content Delivery Networks – jakými jsou například Digital Island nebo Akamai). Určité množství z nich poskytuje také konektivitu k multicastové síti mbone nebo bránu do IPv6 světa.
Na rozdíl od klasických ISP tranzitní operátoři očekávají, že zákazník bude odborně na výši. Tomu odpovídá také jejich technická podpora, která s vámi bude sice řešit špatnou propagaci nějakého prefixu, ale těžko z ní budete dostávat návod na instalaci Internet Exploreru.
Organizační popis typického tranzitního operátora není oproti tomu možné získat. Většina operátorů tranzitních sítí působících na českém trhu sice představuje pobočky nadnárodních koncernů (např. kpnQwest, Teleglobe či Telia), nicméně existují i lokální firmy (GlobalTel nebo TGNet) podnikající v této oblasti. Někteří tranzitní operátoři sice na našem trhu působí, ale prodávají konektivitu především vlastní pobočce (např. Tiscali nebo Nextra).
Jak už bylo výše napsáno, LUPA se rozhodla, že se v následujících týdnech pokusí zmapovat český trh s tranzitní konektivitou. Na rozdíl od studií Internet Info však budeme více spolupracovat s dotyčnými firmami a povolíme jim tak v jisté míře prezentovat výhody jejich sítí, jak je cítí oni.
Naše hlavní otázky budou směřovat na následující parametry:
První je způsob napojení do zahraničí. Zde hraje roli samozřejmě kapacita přípojky. Přestože nás bude dominantně zajímat kapacita trasy na IP úrovni, pokusíme se zohlednit i možnosti případného upgrade (například pokud operátor vlastní celou trasu). Druhou, též podstatnou roli hraje technologie připojení (i přes optimistická očekávání je stále ethernet ve spolehlivosti za SDH/POS).
Se zahraničím souvisí i topologie evropské sítě a její připojení k páteřním sítím Internetu v USA. Pokusíme se dopátrat, přes jaké sítě je možné očekávat průchod provozu. V rámci topologie se budeme snažit vyzvědět také způsob zálohování sítě, které je pro nakupující životně důležité.
Další dva parametry budou úzce souviset s cenou za připojení. Prvním z nich jsou možná rozhraní, kterými se lze připojit. Někteří operátoři až donedávna odmítali zákazníky snažící se připojit ethernetem a trvali na nějaké formě bitově transparentního přenosu (nejčastěji E1, E3 nebo STM-1) případně ATM. Cena za rozhraní a lokální smyčku tak pro nakupujícího narostla.
S cenou za lokální smyčku souvisí i tzv. portová cena, což je cena čisté konektivity bez poplatků za poslední míli. Tranzitní operátoři samozřejmě mohou nabídnout nejlevněji koncové přípojky v místech, kde jim končí mezinárodní datové okruhy. Cena v sídlech národních ISP se potom odvíjí od možností získání poslední míle. Tudíž je pro nás zajímavé, kde má tranzitní ISP své POPy.
Co oproti tomu nemůžeme od tohoto seriálu očekávat, jsou ceny, které si tranzitní ISP účtují za konektivitu. Cena totiž u různých tranzitních ISP roste různě rychle a navíc roli hrají různé bonusy, umístění, lokální dohody a další věci.
Co tedy můžeme čekat? Každý týden nejméně jeden článek o tranzitním ISP, který bude „vyvolen“. Býti testovacím králíkem se dostalo cti kpnQwestu (stav před sloučením s EBONE), jehož popis vyjde v průběhu příštího týdne.
LUPA má sice pořadí, v jakém bude jednotlivé tranzitní operátory oslovovat, nicméně pokud některý z operátorů projeví známky spolupráce :-), bude přijat přednostně. Stačí poslat e-mail na adresu autora.