Četl jsem vaši zprávu o stavu české e-commerce ze začátku dubna, v níž jste říkal, že po tom horším startu letošního roku bude duben přelomový. Stalo se tak?
Nestalo. Než jsem za vámi šel, koukal jsem se na čerstvá data z dubna. A k mému nemilému překvapení dopadl duben, pokud tam nemáme nějakou chybu v číslech, hůř než březen, únor i leden. Konkrétně jde o nějakých minus 14 procent. Ale pořád počítám s tím, co jsem řekl – tedy že se to v průběhu roku zvedne.
On takový vývoj ale už naznačil vlastně loňský rok, kdy celé naše odvětví začalo upadat. Nejdřív se začátkem války na Ukrajině. Pak s nastupující energetickou krizí. E-commerce stejně jako všechny ostatní sektory jsou samozřejmě extrémně závislé na makroekonomice. Nejsem makroekonom, ale můj laický pohled je, že makro je hodně založené na sentimentu. A ten se, myslím, postupně zlepšuje. Neříkám, že je dobrý, ale určitě je lepší a postupně se to bude zvedat s tím, jak se bude snižovat inflace. Jakmile se ta sníží a sníží se úrokové míry, tak lidé začnou víc nakupovat.
Část rozhovoru jsme přepsali do textu, celý si jej můžete poslechnout ve formě podcastu:
U vašich údajů za první čtvrtletí mě zaujalo, že hlavním poraženým jsou v meziročním srovnání běžky, u nichž prodej klesl meziročně o 72 procent. A naopak to vyhrály sedací soupravy, kde je nárůst o 210 procent. Když to zlehčím, tak se z toho dá poznat, že se Češi začali chovat poněkud méně aktivně.
Ona tam ještě hrála roli hlavně covidová epidemie, kdy se nakupovaly hodně věci do domácnosti, jako je bílá technika. A běžky se nakupovaly, protože se moc nelyžovalo, ale lidé spíš jezdili právě na běžky. U těch sedaček upřímně nevím, proč to tak vystřelilo, ale možná máte pravdu, že potřebujeme nyní asi víc ležet (smích).
Nyní hodně rostou prodeje u rychloobrátkového zboží. Nemyslím tím jen jídlo, ale především drogérii, prací prášky, tablety do myčky a tak dál. Vysvětluji si to tím, že se lidé na tomto sortimentu snaží šetřit a hledají výhodnější cenu u internetových obchodů. Poměrně významně se daří také parfémům. Naopak se logicky nedaří tomu, čemu se extrémně dobře dařilo loni, čím myslím všechny věci související se začátkem války a energetickou krizí. Například sporáky na tuhá paliva nebo různé kanystry. Loni se tohle zboží vlastně hodně kupovalo i kvůli tomu, že se pak posílalo na Ukrajinu.
Zmiňoval jste, že věříte v obrat během roku. Jak je tedy na tom tuzemská e-commerce?
Já jsem k tomu neřekl jednu podstatnou věc. A to, že e-commerce nyní klesá, zejména protože klesá průměrná hodnota objednávky. Meziročně je to asi o deset procent. Člověk by řekl, že to bude vzhledem k inflaci naopak, ale není tomu tak. Lidé si prostě vybírají levnější věci.
Nejsilnější kategorií je ale pořád elektro, byť jeho podíl postupně klesá. Během covidu si ale lidé nakoupili hodně techniky, ať už se jednalo o bílou elektroniku, nebo o notebooky.
V Česku je pořád podle zveřejňovaných údajů přes padesát tisíc e-shopů. Občas se ale mluví o konsolidaci trhu, tedy že se menší obchody spojí, nebo naopak je koupí ti velcí. Děje se tak?
Trošku se to děje, ale asi méně, než se očekávalo. Osobně jsem myslel, že v tuto dobu bude už ta konsolidace větší. Ale nic zásadnějšího se neděje, stejně tak nedochází k zásadnějším krachům. Pár se jich odehrálo, ale většinou to byly případy podnikatelů, který podnikali nejenom v e-commerce, ale i v dalších odvětvích, která byla krizí zasažena víc.
E-commerce prostě drží, jestli je tam nějaký pokles, tak je meziročně tak dvě procenta. Samozřejmě ale dochází k významnému propouštění, o čemž se už tolik nemluví.
Vedle propouštění ale dochází i k rušení kamenných poboček, což se snižováním nákladů souvisí určitě také.
Určitě ano. Zároveň to souvisí s tím, že hodně rostou sdílené sítě výdejních míst a boxů. Je to silně rostoucí trend, v Česku je provozuje hned několik firem, třeba Zásilkovna, Alza a další, kteří je dávají k využití ostatním hráčům. Navíc to dává smysl i ekonomicky, protože se s ostatními podílíte na nákladech.
Tomáš Braverman, generální ředitel společnosti Heureka Group
Mluvíte o trendu. Je ještě něco dalšího, co se dá v tuzemské e-commerce čekat?
Relativně nové jsou tu různé loajality programy, jako má třeba Alza nebo Mall. A počítám, že s ním přijde i Allegro, které se chystá na náš trh (rozhovor vznikl ještě před spuštěním nového tržiště Allegro.cz v Česku, pozn. redakce). Když si takový program zaplatíte, tak vám pokrývá i dopravu a u toho prodejce už nakupujete víceméně všechno, i drobnosti, jako třeba zubní kartáček.
Existuje ještě nějaká oblast, která z pohledu e-commerce není podle vás ještě pokrytá?
Myslím, že taková oblast už není. Stále se tedy málo prodávají online auta, ale tam to úplně nevypadá, že by se to do digitálu úplně přesunulo. Přeci jenom je nákup auta spojený se zážitkem.
Jinak je ale poměrně složité dnes prorazit s e-shopem, který prodává stejné věci jako všichni ostatní. Budete tisící pátý obchod se stejným zbožím. A jakou strategii vymyslíte proti konkurentům, abyste byli lepší? U cen to jde těžko. Takže pokud by měl někdo uspět, tak ti, kteří nabízí něco unikátního, co nikdo jiný nemá.
Budování marketplace je globální trend
Mluvili jsme o tom, že v Česku je přes padesát tisíc e-shopů. Našel jsem zmínku, že na Heurece je jich zaregistrováno asi třicet tisíc z nich, což je hodně. Jak velký objem nákupů v tuzemském online prostředí jde tedy přes vás?
Máme jen odhady a pohybuje se to mezi 15 až 20 procenty. Zároveň jde o přímý obrat obchodů, které jdou přes nás. Pak je tam ještě ten nepřímý, který není úplně měřitelný, protože to funguje tak, že někdo chce něco koupit třeba na Alze a přes nás si zkontroluje, zda to někde nemají levnější. Pak to už nakoupí přímo u toho obchodníka.
Jak je na tom Heureka ekonomicky? Mluvíme spolu na začátku května, kdy byste už měli znát výsledek za rok 2023.
Konkrétní číslo ještě nemohu zveřejnit, ale můžu naznačit, že se nám dařilo velmi dobře, rozhodně líp než celému trhu. Významně jsme rostli, přestože jsme během celého loňského roku hodně investovali.
Přečtěte si také:
Mamut v úpadku: hledají se kamiony plné iPhonů a řeší falešné podpisy na smlouvách
Heureka se už nějakou dobu definuje spíš jako nákupní rádce a poslední dva roky i jako marketplace – tržiště. Proč jste se rozhodli jít tímhle směrem?
To je na dlouhé povídání, zkusím to zkrátit. Je potřeba říct, že pro jednotlivé země, kde působíme, máme různé strategie podle toho, jakou tam máme pozici. Třeba v regionu Adriatic budeme dál čistě srovnávačem cen vzhledem k tomu, jak na tom tamní trh je. Naopak v případě Česka, Slovenska nebo Maďarska je skutečně naší strategií, abychom fungovali kromě našeho tradičního byznysu i jako marketplace. Vidíme to jako naši velkou příležitost, chceme agregovat celý trh včetně ostatních marketplace. Myslím si, že to dává smysl i z uživatelského pohledu.
O marketplace se nyní hodně mluví, nedávno v Česku spustil svoje tržiště Kaufland, chystá se sem Allegro. Marketplace má i Alza. Proč se tak děje?
Je to globální trend. Přes marketplace se ve světě nyní prodává online mezi 60 až 80 procenty zboží. A dá se čekat, že ten podíl ještě víc poroste. Velcí hráči, kteří za marketplace stojí, mají na svých portálech spoustu návštěvníků a dokáží jednoduše škálovat nabízené zboží. Dává to smysl i ekonomicky.
Co z toho ale bude mít zákazník?
Řekl bych, že jsou tam takové tři základní pilíře toho, co to zákazníkovi přináší. Na prvním místě je nabídka. Kupující na jednom místě najde co nejširší sortiment od různých prodejců. Druhá věc je jednoduchost a uživatelská přátelskost, kterou tržiště představují. Kupujete různé zboží v jednom prostředí. Navíc marketplace nabízí různé programy, o kterých jsem mluvil, díky kterým získáte u nákupu různé garance. A s tím souvisí i lepší ochrana kupujícího.
A nepovede to naopak k potlačení malých prodejců?
Pokud se podíváte na příklady ze zahraničí, tak je naopak evidentní, že na marketplace mohou uspět i malí hráči. Jen se změní podíl návštěvnosti na jejich webech.
Ale co se týče výkonu, tak jim marketplace mohou výrazně pomoci. Další věcí je, že řada tržišť funguje mezinárodně, a menším a střední hráčům se tak otevírá jednoduchá možnost expandovat do zahraničí, aniž by museli plně lokalizovat svůj e-shop.
Co dalšího v podcastu uslyšíte?
- Jak se Heurece daří v zemích, v nichž funguje, a jaké má další plány
- Jak se změní nejen tuzemská e-commerce
- V jakém stádiu je žaloba na společnost Google za zneužívání dominantního postavení
ČLÁNKY DO MAILU