V obří hale bývalé plynárny zhasnou světla. Dav několika tisíc diváků šumí, tmou problikávají displeje mobilů a tabletů. Na nasvícené pódium vstupuje malá holčička ve světlých šatech a modrém svetříku. „Jmenuju se Josephine a je mi jedenáct let,“ říká.
„Byla by ale chyba dívat se na mě jako na jedenáctileté dítě. To, na co se teď díváte, je budoucnost. Já jsem budoucnost. Budu vaším zákazníkem, vaším kritikem, protivníkem, konkurentem, budu vaším nepřítelem. Vaším největším fanouškem, osobou, která bude platit vaše účty, která pomůže, když budete v průšvihu. Já budu trpět problémy tohoto světa – nebo je napravím,“ pokračuje.
Nejste tu dnes kvůli sobě nebo svému byznysu, jste tu kvůli budoucnosti a mému budoucímu já, přesvědčuje pak. Domluví a na velké projekční ploše za sebou, kterou se při její řeči proháněly kruhové obrazce, „stiskne“ obří tlačítko, které spustí velkolepou světelnou a laserovou šou, měnící ocelové nosníky někdejší průmyslové budovy v obrazy jako z Matrixu.
Start letošní The Next Web Conference, která proběhla v nizozemském Amsterdamu, předznamenal hlavní dojem, který si z tohoto setkání digitálních podnikatelů a startupistů návštěvník odnese: je to velká, pečlivě zorganizovaná show, ve které se efekty rozhodně nešetří. Připomíná spíš hudební festival a nekonečnou party, než odbornou IT konferenci. Podobné má i dimenze: za dva dny se podle organizátorů v areálu amsterdamského Westerparku po loňských asi 3500 mělo letos vystřídat na 20 tisíc návštěvníků (věřme – nevěřme).
Areál je ohromný, vybrat si můžete ze šesti pódií s přednáškami nebo workshopy, dvou hal s prezentacemi několika stovek startupů (včetně jediného českého zástupce, kterým byl brněnský ROI Hunter) nebo desítek stánků a foodtracků s jídlem a pitím. Mimochodem – platilo se v nich speciálními žetony, které jste si mohli koupit ve speciálních automatech. Na konferenci, kde se pořád dokola skloňoval správný design produktů a UX, to bylo hodně slabé UX řešení, které ve výsledku vedlo k obřím frontám před automaty.
A co obsah?
Nabídka přednášek byla obrovská a samozřejmě hrozilo, že jsem si dopředu v programu nedokázal vybrat ty nejlepší. Obecně se mi ale zdá, že navzdory zvučným jménům byla jejich informační úroveň spíš průměrná. Jako například úvodní vystoupení Adama Leibsohna ze služby Giphy, který svých 25 minut v hlavním sále strávil z větší části tím, že na gigantické obrazovky promítal zábavné gify, což se snažil prokládat výkladem o tom, že slova nejsou tím pravým komunikačním prostředkem. „Slova patří do knížek, ne do mobilu,“ tvrdil. A pustil k tomu další gif (a ano, řešil i zásadní otázku, jestli se gif vyslovuje „gif“ nebo „džif“).
Jako studená sprcha ovšem zapůsobilo vystoupení Emmy Holten – dánské novinářky, která se svěřovala se svou osobní – a nepříliš pěknou – zkušeností. Neznámí útočníci v roce 2011 hackli její e-mailový účet a dostali se k řadě osobních informací – včetně nahých fotografií, které pořídila ve svých sedmnácti letech pro tehdejšího přítele.
Holten paradoxně nastoupila na pódium těsně poté, co na něm proběhl skoro hodinový rozhovor s americkým investorem a podnikatelem Garym Vaynerchukem. „Ahoj, omlouvám se, že vám nedokážu poradit, jak vydělat stovky milionů dolarů, místo toho budu mluvit o lidských právech – není to tak důležité, ale je to také tak trochu důležité,“ začala svou přednášku. Útočníci její intimní fotky zveřejnili, což vedlo k záplavě anonymních výhrůžek a nadávek. „Jako oběť nekonsenzuální pornografie nemáte kontrolu nad vlastní budoucností. Když prvním, co vygooglujete, je, že jste odporná děvka, nemyslíte zrovna na to, jak založit skvělý startup. Snažíte se prostě přežít,“ popisovala.
S útoky trollů se podle svých slov snažila vyrovnat déle než tři roky. „Každý z nás chodí denně na internet a dělá tam příjemné věci. Pro mě se chození na internet stalo jednou z nejbolestivějších záležitostí,“ řekla. V sále sedící podnikatele a vývojáře pak vyzvala k tomu, aby při vývoji nových online služeb mysleli na to, že mohou být zneužity i k digitálnímu násilí. „Jsme tak zaměstnáni vymýšlením nových služeb, že zapomínáme, co mohou způsobit. Vy, lidé, kteří pracujete na online službách, přemýšlejte při jejich vytváření o tom, jak může být vaše práce zneužívána k agresi,“ uzavřela.
Tradičně zajímavý a provokativní byl americký novinář, spisovatel a pedagog Jeff Jarvis. „Jako Američan musím začít tím, že se vám za něco omluvím. A tím něčím je Donald Trump,“ začal své vystoupení. Pak mluvil o tom, jak nástup internetu zlikvidoval tradiční byznys model masových médií. Jenže to podle něj nebyl Google ani Facebook, který tradičním médiím zasadil poslední ránu. „Byla to sebevražda,“ konstatoval Jarvis. Média zažívala výborné časy, ale internet přinesl jednu věc: přebytek. Média ale situaci nepochopila, vzala svůj starý byznys model založený na co největším zásahu masového publika a pokusila se jej přenést do nového digitálního světa. „A teď už víme, že hon na návštěvnost vede nevyhnutelně k jedinému: obrázkům koček a Kim Kardashian,“ dodal.
Dnes panuje přesvědčení, že roli médií přebírají média sociální. To je blbost, tvrdí Jarvis. Facebook nebo Google nejsou podle něj médiem, jsou nástrojem, který každému umožňuje živě vysílat do světa svá sdělení. Média musí udělat jednu zásadní věc: následovat lidi. „Publikum“ a „obsah“ jsou zastaralé pojmy. „Média a žurnalistika se musí od základu změnit, zabývat se tím, jaký vztah k nim mají jejich čtenáři a diváci a jakou službu jim přinášejí. Z hlediska celé historie médií je přitom naše soužití s internetem zatím poměrně krátké, takže je těžké říct, kam se nakonec situace vyvine,“ dodal Jarvis.
Že se dnes velká IT konference tak nějak neobejde bez aspoň malého doteku Elona Muska, dokazovaly v Amsterdamu minimálně dvě věci. Jednak elektromobil Tesla vystavený před vchodem do jejího areálu, do kterého si zájemci mohli zkusit sednout. A pak prezentace rychlodráhy Hyperloop, která má pasažéry vozit na magnetickém polštáři ve speciálních tubusech rychlostí až 1200 km/h. Šéf Hyperloop Technologies Dirk Ahlborn ve svém vystoupení zmínil i to, že kabiny s cestujícími má chránit nový materiál, který vyvíjí i slovenská firma C2i, jinak ale neřekl nic moc nového.
V průběhu konference byly také vyhlášeny výsledky soutěže Tech 5 o nejrychleji rostoucí evropský startup (na základě obratu). Týkala se bohužel jen šesti vybraných evropských zemí (Německo, Nizozemí, Švédsko, Španělsko, Francie a Velká Británie), takže do boje nemohly zasáhnout žádné české společnosti.
Spíte, nebo lžete?
Otvírák druhého dne (po budíčku v podání bubenického souboru, který se sambovými rytmy pokusil roztancovat publikum nevyspalé po noční party) obstaral spoluzakladatel PirateBay Peter Sunde: „Tak co, kolik z vás někdy použilo PirateBay? A co zbytek? Spí, nebo lže?“ Kromě humorných historek o tom, jak právníci hollywoodských studií označili zakladatele PirateBay za nebezpečnou sektu, na což oni zareagovali tím, že ve Švédsku založili „Církev kopírování“ (Church of Kopimism), ve které prosazovali princip P2P (priest-to-priest), mluvil o tom, jak a proč PirateBay vlastně vznikl – ze snahy upozornit na oklešťování do té doby zcela otevřeného internetu. „Jako aktivisté můžeme na věci upozornit, můžeme si z nich dělat legraci. Jsem rád, že jsme třeba byli součástí hnutí, které dokázalo zastavit ACTA. Ale situace není dobrá, protože stejné věci se teď vracejí ve smlouvách jako je TPP a TTIP. A my tuto válku nevyhráváme,“ upozornil.
„Moc nevěřím v sen, že startupy zlepší a zachrání svět, myslím, že to je mýtus a velká lež. Za svou budoucnost musíme převzít odpovědnost my sami. Pokud se my, lidé od technologií, na internetu setkáme s cenzurou, umíme ji obejít a pak se jí jen smějeme. Ale vlastně tím dáváme vládám najevo, že cenzura je v pořádku,“ řekl.
Problém je podle něj často v tom, že máme špatně nastavené priority. Pořád sice mluvíme o tom, jak je důležitá kvalita, ale realita tomu neodpovídá. „Pozveme si sem bohatého muže z USA, aby nám 50 minut povídal o tom, kolik má peněz a o kolik víc ještě vydělá, a obdivujeme ho za to. A na druhé straně tu máme chytrou ženu, která se stala obětí internetové agrese, a na popis toho, jak se s tím vypořádala, dostane 20 minut. Tenhle poměr není v pořádku,“ ukazoval to Sunde na příkladu z programu konference.
Holandský startupový zázrak
Kromě zahraničních řečníků ale na TNW Conference 2016 dostaly prostor i holandské startupy a firmy. Amsterdam je společně s Londýnem a Berlínem označován za jedno ze tří nejvýznamnějších startupových center Evropy. A právem – domácím projektům se často daří prosadit i v mezinárodním měřítku
Sedmnáctimilionová země zrodila například navigační TomTom, rezervační Booking.com nebo expandující dovážkový Takeaway.com. Naděje se vkládají také do úschovny velkých souborů WeTransfer, která loni získala investice ve výši 25 milionů dolarů, jméno si už vydobyl projekt HackerOne, který propojuje IT firmy s lidmi, kteří hledají chyby v jejich produktech, a úspěšně roste i Adyen, který umožňuje přijímat platby ve skoro 200 měnách prostřednictvím více než 250 platebních metod – jeho služby tak využívají globální firmy jako je Facebook, Netflix, Airbnb nebo Uber.
Pokud se chcete inspirovat, dlouhý přehled v Nizozemsku založených startupů můžete najít na webu Foundedinholland.com.
ČLÁNKY DO MAILU