Test set-top-boxů při dálkovém příjmu digitální televize

Kdy a kde test proběhl

O anténách už toho zde bylo řečeno celkem mnoho, i laboratorní test příjmových vlastností digitálních přijímačů byl proveden, ale zatím nikdo nepublikoval praktický test set-top-boxů, který by v těžkých příjmových podmínkách prověřil jejich schopnost zachytit a zpracovat extrémně slabý signál, který navíc může trpět některými neduhy dálkového šíření – zejména pak úniky. U prodejců, na odborných serverech nebo v diskuzích na internetu lze narazit na mnoho tipů na příjmově kvalitní set-top-boxy. Jenže nelze porovnávat neporovnatelné – jak lovci vln vědí, každé místo je jiné, a každá anténa se chová odlišně. Jedinou možností by bylo vyzkoušet různé přijímače v naprosto identických příjmových podmínkách. Po mnohých praktických zkušenostech s dálkovým příjmem DVB-T nás napadlo podobný test „v terénu“ provést.

Jako místo testu bylo třeba vybrat lokalitu, kde je signál přesně na zlomové úrovni a jedná se už opravdu o dálkový příjem. Takovým se stal Struhařov u Benešova, kde už příjem vzdálených DVB-T vysílačů testuji více než rok, a tak tamní podmínky dopodrobna znám. Stejně tak bylo třeba najít set-top-box, který je přijímacími vlastnostmi nadprůměrný, jeho chování při příjmu máme přesně zmapované a sloužil by tedy jako referenční – ten jsem našel v typu Opticum 3000T. První test se uskutečnil v druhé polovině letošního srpna.

Testované set-top-boxy při první části testu (Foto: autor)

Vyzkoušel jsem při něm čtyři set-top-boxy – již zmiňované Opticum 3000T, Topfield TF4000T, Strong SRT 5016 a také levnější Comag SL-25T. K dispozici byl také starší přijímač Mustek, který jsem ale do testu nezařadil, sloužil jen pro srovnání.

Co bylo předmětem testu

Testovány byly hlavně citlivost a selektivita přijímačů, dále pak schopnost kvalitně a s co nejmenšími výpadky zpracovat extrémně slabý signál. Pozornost jsem zaměřil také na „měřáky“ signálu a kvality, protože u slabého signálu je třeba experimentovat s anténou, případně jí dotočit, a zde je často nutné, aby byl detekován už signál pod příjmovou hranicí. Většinou je směrodatný ukazatel tzv. kvality signálu, tzv. síla signálu až na výjimky o ničem nevypovídá.

Set-top-boxy jsem „popasoval“ se signálem z bavorského vysílače Hoher Bogen na kanálech 28 (BR Mux.) a 33 (ZDF Mux.), obojí vertikálně. Ten zachycovala anténa Hirschmann, vlastnostmi podobná známé české Color Super, se ziskem 12–16 dB, umístěná na rotátoru asi 11 metrů nad zemí. Dále byl použit vysoce kvalitní zesilovač se ziskem max. 25 dB, umístěný v krabičce těsně pod anténou.. Z něj šel signál koaxiálním kabelem o délce 10 metrů přes napájecí výhybku přímo na vstup přijímačů. Příjmové podmínky byly v den testu naprosto standardní. Pro úplnost dodejme, že obraz jsem sledoval na CRT televizi Mascom, připojené SCART kabelem.

Použitá anténa Hirschmann UHF, pod ní anténa UKS 14 pro příjem pásma VKV-FM (Foto: autor)

První část testu byla prováděna mezi 19. až 20. hodinou večer. V tuto dobu je signál na 28. kanále s mírnými úniky a tak může občas vypadávat a kostičkovat, zato kanál 33 je ještě slabý a zarušen analogem z Bukové hory na stejném kmitočtu. Úspěchem by bylo, pokud by ho některý přijímač alespoň detekoval a načetl. Jak se s tím přijímače vyrovnaly, vidíte v podrobné tabulce níže. Bodování max. 10 bodů, čím více, tím lepší výsledky.

Ukázalo se, že levný Comag nebude v testu zbylým třem přístrojům rovnocennou konkurencí. Kde zbylé set-top-boxy reprodukovaly plynulý obraz s jen občasným mozaikováním, Comag vypadával. A když na ostatních obraz mrzl, nechytal se téměř vůbec. Evidentně je méně citlivý než dražší kolegové. Z trojky dobrých byl nejlepší Topfield. Obraz byl téměř bez kostičkování. Také je třeba říci, že vytváří ze všech přijímačů asi nejvíce přijatelné artefakty (pokud se něco takového dá tvrdit) – obraz je rozmazaný a zamrzlý, ale neobjevují se žádné jinak barevné kostky a další známé úkazy, které produkuje většina ostatních set-top-boxů. Topfield se vůbec chová poněkud odlišně než ostatní přijímače v testu. Mezní úroveň, odkdy „pustí“ obraz, je položena o něco výše než u přijímačů Strong a Opticum, zato pokud se obraz rozběhne, běží už téměř stále.

Na kanále 33 suverénně vyhrál Opticum 3000T. Jeho devizou je právě pro lovce vln ideální ukazatel hodnot, kdy detekuje již přítomnost velmi slabého digitálního signálu na kanále. Takto v dané lokalitě ukáže i signál z vzdálených vysílačů Wendelstein nebo Dillberg. Anténu je tedy možno ideálně dotočit právě podle něj. Ostatní přijímače zde značně pokulhávají, všechny ukazují přítomnost DVB-T signálu až od prahových hodnot pro příjem, tedy si podle nich anténu moc nevytočíme. Comag SL-25T navíc ukazoval naprosto nesmyslné hodnoty, při příjmu 28. kanálu ukazoval při vypadávajícím obrazu signál/kvalita 97/95, přitom na 33. kanále signál nedetekoval. Strong sice v jednu chvíli přítomnost DVB-T ukázal, nic ale nenačetl a dále už se nic neobjevovalo. Topfield má zase měřič nastavený zbytečně málo citlivě, při téměř plynulém příjmu na kanále 28 chvílemi měřič spadl i na nulu. Na kanále 33 signál nenašel.

Příjem kanálu 28 na set-top-boxu Opticum (Foto: autor)

Druhý test po západu slunce

Přijímače jsem nechal vydechnout, a druhou část testu jsem prováděl v čase mezi 21. a 22. hodinou večer. Po západu slunce se totiž příjem vzdáleného vysílače Hoher Bogen o dost zlepší, a tak kanál 28 jde stabilně bez výpadků. Kanál 33 také zesílí, a měl by se dát bez problému načíst a obraz běžet s občasnými výpadky. Tak tomu bylo i v den testu, a tak jsem byl zvědavý, zda se potvrdí vlastnosti předvedené v první části před dvěma hodinami. Výsledky nakonec byly dle předpokladů podobné, viz tabulka níže.

Comag opět značně pokulhával, i na kanále 28, který již šel stabilně a ostatní přístroje s ním neměly problém, reprodukoval obraz s výpadky a mrznutím, a na kanále 33 byl také nejhorší. Ze zbylých tří byl opět po stránce dekódování signálu nejlepší Topfield, hned za ním Opticum a Strong. Jinak platí to, co bylo řečeno v první části testu.

Výrazné neduhy set-top-boxů jsem neobjevil, až na známou chybku přijímače Opticum 3000T. Pokud signál na chvíli úplně vypadne (a obraz zamrzne) na déle než 5 sekund, i když se pak signál opět vrátí na předchozí hodnoty, obraz se zůstane zaseknutý. Je třeba přepnout kanál nebo použít tlačítko „pause“ na ovladači, aby se obraz rozběhl. Zřejmě to bude softwarová chyba a nahráním novějšího firmware by se vyřešila, tento kus je starší. Ale i tak na to raději upozorňuji, pro běžného uživatele to může být otravné. Ve výsledném hodnocení dostal za tuto vlastnost penalizaci 0,5 bodu. Zajímavostí také je, že Strong SRT 5016 má naprosto stejné menu a software jako starší přijímač Mustek, který u testu asistoval, a příjmově byl se Strongem také naprosto totožný.

Co se týče zbylých vlastností přijímačů (obsluha, výbava, přehlednost menu atd.), ty nebyly v tomto testu hlavní, ale malou měrou se v celkovém výsledku promítly.

Závěrem

Pokud bychom měli vyhlásit vítěze, bude to Topfield TF4000T. Reprodukoval nejplynulejší obraz a tak v oblastech se slabým signálem na hranici příjmu bude plnit službu ze všech nejlépe. Ovšem pro lovce vln, kteří točí anténou a zkoušejí zachytit i extrémně slabé signály, např. ze zahraničí, se spíše hodí Opticum 3000T, zejména kvůli ideálně provedeným signalizátorům příjmu, které zobrazují přítomnost DVB-T na kanále hluboko pod příjmovou hranicí. Dostal ale –0,5 bodu za softwarový problém se zaseknutým obrazem.

Na příkladu set-top-bpxu Comag SL-25T se potvrdilo, že levné set-top-boxy na tom jsou s příjmem opravdu hůře než jejich dražší kolegové – do dobře pokrytých oblastí stačit mohou, ale jak je signál slabší, kvalitní obraz si neužijeme.

Tento test není posledním, v příštím díle se pokusíme otestovat více přijímačů, a můžete se těšit na typy jako Technisat DigiPal 2, Humax nebo Golden Interstar. Vaše návrhy na set-top-boxy, které byste si přáli vidět v tomto testu, můžete psát do diskuze pod článkem.

Za zapůjčení přijímačů Topfield, Strong a Comag děkujeme firmě DVBTshop.net.