Test: akcelerují akcelerátory?

Na tuto otázku jsme se pro vás pokusili najít odpověď a akcelerátory některých našich provozovatelů telefonického přístupu k Internetu podrobili „špinavému“ testu. Než k němu ale přikročíme, pojďme se podívat, co vlastně tyto akcelerátory jsou a jak pracují.

Inteligentní meziprvek

Nejslabším článkem telefonického připojení k síti, tzv. dialupu, technologie, kterou stále používá pro přístup k Internetu mnoho domácností a dokonce i firem, je modem. Zařízení, buď integrované do počítače (v horším případě), nebo fungující jako externí periferie, moduluje data na zvukový signál, ten pak posílá po standardní telefonní lince a následně demoduluje signály, které mu po telefonu přijdou zpátky, na data. Znamená to, že v procesu komunikace dochází minimálně dvakrát k digitálně – analogové konverzi signálu. I ty nejrychlejší modemy mohou pracovat na maximální rychlosti 56 kbit/s ve směru downloadu a 33.6 kbit/s ve směru uploadu. Toto jsou ovšem teoretické hodnoty, které nemusí odpovídat skutečnosti. Rychlost modemové komunikace totiž dále ovlivňuje stav a místo vedení telefonní linky, stav modemu samotného a mnoho dalších elementů. Dělat si iluze, že většina domácností používajících modemové připojení se nachází v místech s ideálními předpoklady, by bylo poněkud dětinské. Společnosti nabízející dialup, které chtějí svůj Internet zrychlit nad rámec možností modemů, přišly s myšlenkou akcelerátorů. Tato myšlenka však není jejich. Stejné technologie již před nimi používali mobilní operátoři a nabízeli je jako doplněk k datové komunikaci s mobilním telefonem, typicky ke službám typu GPRS. Co je to ale takový akcelerátor?

Stručně řečeno aplikace, která má urychlit používání Internetu, především načítání webových stránek. Akcelerátor je typicky složen z klienta, který se musí nainstalovat do počítače, a serverové části. Pokud uživatel vyšle ze svého prohlížeče požadavek na webovou stránku, server, na němž se tato schránka nachází, ji neodešle přímo jemu, ale serveru akcelerátoru. Ten některé prvky stránky zkomprimuje a zmenší tak velikost celé stránky. Protože menší části dat se posílají rychleji než větší, trvá přenos do klientského počítače (kde jsou komponenty zase rozkomprimovány) kratší dobu. Dalším způsobem, jak ušetřit data, je záměrné vynechávání některých komponent stránek, typicky reklam. Akcelerátor je tak vlastně jakýmsi inteligentním meziprvkem, který je vložen do komunikačního procesu webového prohlížeče (nebo jiné internetové aplikace) jako proxyserver. Jeho úkolem je šetřit přenesená data a v důsledku toho čas.

Laboratorní vs. špinavý

Jak ale otestovat internetový akcelerátor? Existuje několik možností. Akcelerátory, které jsou nabízeny pro urychlení dialupu, můžeme vyzkoušet tak, že je necháme stahovat několik typických webových stránek a následně změříme čas, který je k tomu zapotřebí; ten pak srovnáme s časem potřebným ke stažení stránky bez použití urychlovačů. Nicméně rychlost Internetu přes vytáčené připojení, jak jsme si již řekli, neovlivňuje pouze přítomnost akcelerátoru, ale také mnoho dalších elementů. Počítač, modem, telefonní linka. Proto jsme se rozhodli nasimulovat situaci, kdy uživatel akcelerátor skutečně potřebuje, protože většina jeho komponent zastarává a práce s Internetem trvá zbytečně dlouho – provést špinavý experiment „ze života“. Proti této možnosti stálo měření laboratorního typu. Tedy v ideálních podmínkách, kdy komunikaci ovlivňuje skutečně pouze akcelerátor, a tak je možné změřit přesně jeho účinnost. Protože jsou ale akcelerátory dodávány jako volitelná součást vytáčeného připojení, rozhodli jsme se pro realistickou variantu.

Testujeme akcelerátory

Otestovali jsme pět různých akcelerátorů. Všechny měly schopnost fungovat s různými telefonickými připojeními nakonfigurovanými v počítači, ale vždy jsme každý z nich testovali s telefonickým připojením toho operátora, který jej nabízel. Našimi pěti „borci na startovní čáře“ akcelerace Internetu byli:
Atlas
Contactel
Volný
Seznam
Tiscali

Všechny tyto společnosti nabízejí jak akcelerátor, tak i bezplatný (Internet 2002) dialup. Všechny tak či onak v propagaci vychvalují ten svůj internetový urychlovač jako nejlepší ze všech. Nyní se ale podívejme na testovací prostředí. Tím byl Notebook IBM 760XD s procesorem Pentium 166MHz, asi 100 MB operační paměti a systémem Windows 98SE. V něm byl konfigurován Internet Explorer 6.0 a komunikaci s okolním světem zajišťoval na sériový port připojený starý externí modem Origo (Rockwell) 56000. Tato sestava byla napojena na nekvalitní linku Českého Telecomu, na níž dosahovala fyzicky navázaná rychlost připojení hodnot mezi 20.000 a 46.000 bit/s. Změnou nastavení modemu jsme dosáhli konstantní komunikační rychlosti 28.800 bit/s, kterou se při všech připojeních podařilo dodržet. Do počítače jsme nainstalovali dialup všech pěti ISP. Postupně jsme instalovali jednotlivé akcelerátory a testovali rychlost načítání vybraných stránek (viz dále). Každý akcelerátor byl po svém otestování odinstalován pomocí standardní rutiny a současně bylo provedeno vymazání cache Internet Exploreru. Počítač byl následně zkontrolován na případné problémy v registraci softwarových komponent prostřednictvím aplikace Norton WinDoctor, verze 2004. Pro účely našeho experimentu byl v notebooku deaktivován firewall.

Několik bratříčků

Především je potřeba říct, že jednotliví ISP si s programováním vlastních akcelerátorů zřejmě příliš hlavu nelámali. Aplikace Atlasu a Contactelu se lišily pouze firemním označením, totéž platilo o aplikacích Volného a Seznamu, ovšem zde šlo o jiný program. Jediným originálem tak bylo Tiscali. Všechny akcelerátory bylo možné snadno ovládat, instalovat i konfigurovat, všechny nabízely znázornění toku dat, případně statistiky uspořených informací. Všechny měly standardní odinstalační program, takže jsme došli k závěru, že s akcelerátory je to vlastně tak, že je vyvíjí několik málo firem, které je následně licencují jednotlivým operátorům – vždy s kosmetickou změnou vzhledu tak, aby indiferentní akcelerátor přizpůsobili značce toho, pro koho je právě určen. Výjimkou z tohoto konstatování byla skutečnost, že Seznam nabízí v instalaci kromě akcelerátoru také produkt „Bezpečný Internet“. To je lišta pro Internet Explorer, která má zvyšovat zabezpečení a mimo jiné blokovat dialery (poněkud nešťastně rezidentním programem). Nicméně jinak si jednotlivé produkty byly podobny jako vejce vejci.

A výsledky?

Vybrali jsme tři webové servery v České republice, na kterých jsme se rozhodli otestovat funkci akcelerátorů. Šlo o to, jak rychle prohlížeč v našem zkušebním notebooku s připojením každého jednotlivého ISP i s příslušným akcelerátorem zcela načte titulní stránku serverů iDnes, Novinky a Lupy. Pojmem „zcela načte“ rozumíme, že stránka bude zobrazena, Internet Explorer ukáže hlášení „Hotovo“ a do stránky se přestanou načítat další data. Každý server byl vždy otevírán z prázdné stránky prohlížeče (about:blank), mezi každými dvěma stránkami kompletně vymazána jeho mezipaměť a v počítači byl nainstalován vždy právě jeden akcelerátor. Všechny akcelerátory byly ponechány ve výchozím nastavení (pouze, pokud to bylo nutné, jsme je asociovali s daným připojením), test probíhal v neděli 28. listopadu večer. Každý čas je průměrnou hodnotou z tří načtení stránky.

Reference = Volný bez akcelerátoru

Jak vidíte, načítání stránek se skutečně urychlilo, ale ne o moc. Věříme, že s rychleji fungujícím modemem, na lepší telefonní lince a s rychlejším počítačem by byly lepší i výsledky jednotlivých operátorů, ale toto nebylo naším cílem. Pokud máte postarší notebook s postarším modemem, pak se dopracujete přibližně těchto výsledků zřejmě také. Zde je důležité říct, že je nutno velmi dobře rozeznávat mezi dvěma naprosto odlišnými veličinami. První z nich je množství přenesených dat a druhou komunikační čas. Všechny akcelerátory nabízely úsporu přenesených dat – protože je komprimují a vypouštějí. Nicméně to, co nás zajímá v případě dialupu (na rozdíl od GPRS, u něhož byl tento druh software aplikován nejdříve), je komunikační čas, protože jen a pouze za něj platíme. Úspora dat tak kvůli prodloužené cestě způsobené vložením akcelerátoru, respektive jeho serveru, do komunikačního procesu nemusí nutně znamenat úsporu času (a tedy peněz).

S nimi, nebo bez?

Jak chcete. Pokud vám akcelerátor bude vyhovovat, není důvod, proč jej nepoužít. Pokud od něj očekáváte výraznou úsporu peněz za telefon, asi vás zklamu. Akcelerátory rekomprimují obrázky ve webových stránkách a tím mohou výrazně snižovat jejich kvalitu. Výkonnost je závislá na velkém množství různých parametrů a všechny nelze snadno postihnout. Jednotliví ISP ve svých informacích k akcelerátorům hovoří o řádově násobném zrychlení Internetu… třikrát, sedmkrát atd. Věřme, že v čistém prostředí bychom takových hodnot pravděpodobně opravdu dosáhli, ale jinak těžko. A jaké máte s akcelerátory zkušenosti vy?